Jak se správně jí?

palačinky sníst celé vidličkou, pokud po nich zbyde nějaká šťáva je k tomu dobrá ta lžička. Špagety se motají na vidličku pomocí lžíce a jí se vidličkou. Pokud na talíří zbyde něco zajímavého drobného použil bych k tomu tu lžíci.

Takhle to dělám já. Jde špagety namotat na vidličku a vyvléknout je na lžíci a následně je sníst z lžíce... ale proč?

Teda, vy máte starosti! To jste něčí první dáma? Co se týká špaget, namotat je na lžíci a s vidličkou do pusy. Světáci lžíci nepotřebují.

Bruno, nejsem první dáma, ale zajímá mě to. Jasně že to také sním všelijak (aniž bych vzbudila rozruch), ale jak je to správně? Nemusíme řešit jen vážné a důležité věci. Utečence, důchody, vládu, poslance, zdraví. Můžeme i lehce, s úsměvem a s představou dobroty na vidličce nebo na lžíci. Proč ne?! Že jo!

Ale ano, máte pravdu. Sám jsem zjistil že exituje nůž na steaky až v restauraci. Opravdu nemusíme vždy řešit zásadní věci. Zadejte další otázky. Máte na to talent (není to výsměch)

Lžící určitě nic nekrájet. Na krájení je nůž.

já jím vše a všude lžící...(a někdy i se obejdu i bez ní)

Palačinka se jí dezertovou vidličkou.Lžíce se k ní dává pro případnou náplň -tvaroh,šlehačka,sorbety,zmrzlina...

Špagety se namotají na vidličku pomocí lžíce a jí se vidličkou.

Přílohy se přidávají na talíř po troškách - v menším množství.

Větrník se jí také dezertovou vidličkou.A odděluje se vršek od spodku.

Tak je to správně

Co se týče špaget, tak ty se opravdu pouze namotají na vidličku a strčí do pusy. Ale Češi to skutečně začali namotávat napřed v té lžíci a pak strčili do pusy, nepřendávat zpět na lžíci, není proč. Asi to začalo v době, když se k nám začaly dovážet dlouhé špagety z Itálie a my jsme na to nebyli zvyklí. Není to naše národní jídlo a mnozí to njinak na vidličku namotat neumí. Také to bude i proto, že v Itálii nejsou na špagety ty samé omáčky, jako u nás. U nás jedí lidé špagety i s rajskou a ta na špagetách nedrží, proto asi ta lžíce. Ale to se jen dohaduji. Co se týče palačinek, tak pokud jsou se šlehačkou a nějakým tekutým přelivem, je ta lžička nutná. Ale nemá to být polévková, ani kávová lžička, ale dezertní. Ta je střední velikosti. Pokud to jsou palačinky, kde není žádný krém, nebo tetuké přelivy, tak stačí vidlička, která by měla být také specielně na dezerty. Tedy střední velikosti. V lepší restauraci dobře vědí, jaký příbor mají ke každému pokrmu dát. Teda měli by to vědět. Já třeba ve své sadě příborů mám i dezertní a mají i nože. Takže když mám návštěvu, dávám jim k dezertu tento příbor. Na větrník bych použila nůž a vidličku, pokud bych ho nejedla někde ve stoje a cestou.

Spageti se pochopitelne i ve svete jedi pomoci lzice. Neni to vynalez ceske gastronomie.

Nebudu se dohadovat, já vím své, Ty víš své. Toť vše.

Ahoj. Nějak by mě ani nenapadlo si v restauraci poroučet palačinky nebo nějaké nudle. A pak se s tím ještě takhle trápit. Když je dost jiných dobrot. Palačinky, nebo lívance od sousedky si potřu, sroluji a baštím ručně. Špagetti taky vidličkou ve lžíci, nebo jen vidličkou, když není lžíce. Jen mě to nešikovné jídlo poněkud znečišťuje.

Celé tohle vlákno začalo tím, že jsem přemýšlela, co uvařím vnoučkovi, který více méně, každý pátek nocuje u mě. Miluje špagety a palačinky. Já i moji mladí, velice dbáme na to, aby oba kluci se správně chovali u stolu, správně používali příbor, měli na talíři "uklizeno". Já sama jsem byla velmi důsledná u svých dětí. Pokoušely se mě mdloby, když jsem několikrát viděla dospělého, jak dlabe hlavní jídlo lžící, rozmačká si brambory vidličkou a smíchá se šťávou nebo omáčkou. Dokonce i tohle udělaly učitelky dětem na talíři. Šílené! Nevím proč, ale mám to tak. Mí rodiče byli obyčejní lidé, ale u nás se jedlo vždycky příborem a u pěkně prostřeného stolu, ikdyž na vixlajvantu. Dodnes ho nenávidím. U stolu jsme byli vždycky všichni. Ikdyž jsem sama, neexistuje, abych jedla nějak divně, nechutnalo by mi. No a u toho přemýšlení, co uvařím, jsem si vzpomněla, jak jsem jednou v nějaké nóbl restauraci dostala k palačinkám velkou lžíci a menší vidličku. Nebylo to součástí prostírání. Objednávali jsme si palačinky na svačinku. Palačinky tam byly vyhlášené. Jak se správně jedí, nevím dodnes. O špagetách jsme nedávno měly s kamarádkami debatu. Asi bude všechno správné. I namotat vidličkou na lžíci a do úst. Všimli jste si, jak ve filmech šlagety jedí taliáni? Neštvou se s tím. Namotají na vidličku, dají do pusy a co přečnívá, ukousnou a spadne to do talíře. Chvíli jsem klikala a hledala, k čemu ta lžíce u palačinek je, ale nenašla jsem. Proto ta otázka.

Babko, pokud je ta lžíce velká, tak asi k ukrojení velkého kusu. Já bych to tak nehrotila, pokud Ti jde jenom o tohle. Pokud tví vnukové znají to, o čem tady píšeš, tak to stačí. Další se naučí cestou životem. Pokud se budou pohybovat ve vyšší společnosti, rychle to odkoukají.

K palacinkám dostanete vidličku a príborový nôž. Okrem iného

Isteron, jak kde. A pak je to jasné. Ale co když dostanete vidličku a lžíci?

Jiří, tak krásné jméno a taková reakce na člověka, který vám nic neudělal, neublížil vám. Kdo vám může být naprosto lhostejný, ukradený, vytáhnete nechutnosti. Ale je to váš život. Chcete to tak, máte to tak. Až to nebudete chtít, změníte to.

Wamp, máte pravdu.

Babčo,svatá pravda

jiri007 - Doporučuji restauraci "Doba kamenná" (kdysi "Pravěk") v Praze, v Legerově ulici (teda pokud jim to už hygienici nezavřeli). Tam nutili hosty jíst i polévku rukama . A že jdete přímo z ulice, či jste se před chvílí drželi tyče v metru? To nikoho nezajímalo. Lžíci, natož nějaký příbor Vám ani nenabízeli. Tam by se Vám určitě líbilo .

Opravička: není to v Legerově ulici, ale v Sokolské (což je hned vedle).

"Větrník" se ve společnosti podle mě nedá jíst vůbec nijak. Vždycky se u toho člověk zapatlá.