Němý člověk - prodej zboží u stolů

Naletěli, ale zase jste se poučili do budoucna a to za 50,-Kč není zase tak drahé školení.

Nerozumin Vaši odpovědi o těch 50 kč mi nejde.

Tento trik už léta bravurně zvládají Rumuni, obyčejně ještě mají malé děcko v náruči. Na druhou stranu se vám nedivím, taky dám dvacku kde komu a je mi jedno zda to propije.

Jednou, snad na Tři krále, jsem byl taky na obědě, přišly 3 cikánky, asi zaskřehotaly pár slov nějaké koledy a pak buď rozdaly lístečky s podobnou žádostí, nebo rovnou obcházely s kloboukem, už nevím. Já tyhle vnucující se otravy nemám rád, tak jsem je ignoroval. Když ta výběrčí ode mne odcházela, popřála mi, aby mi zaskočilo a udávil jsem se. Tak takhle pokorné jsou ty žebrající chudinky.

Naletěl jste. Nedám nikdy nikomu ani kačku. Kdyby to tak udělal každý, byli by ti chudáci donuceni pracovat. Několikrát do roka věnuji peníze na různé charitativní akce, to mi nevadí. Ale žebráky nesnáším.

Kdyby to byl bezdomovec nebo cigán poslat ho někam bych neměl problém.Ale toto byla slušně oblečená žena. Ne značkové oblečeni.Neměli jsme tu sílu nic ji nedat.

Podobnou situaci jsem zažil na silnici. V jedné obci, kterou pravidelně projíždím, dělají nový most. Vedle něj udělali jeden pruh nové silnice a provoz na ní řídí semafory. Jednoho dne stál u semaforu chlápek v reflexní vestě, z dálky nerozeznatelný od dělníků poblíž. Jak se vytvořila řada před světly, začal obcházet stojící auta, klepat na okénka a dávat lidem takové ty smradlavé stromečky se vzkazem o obsahu přibližně: "Jsem hluchoněmý žebrák, přispějte mi na jídlo koupí vonného stromečku za 40 Kč. Přispějte více, pokud můžete." ... Nemůžu si pomoci, ale nevěřím tomu, že skutečný hluchoněmý by šel prodávat k silnici nebo do obchoďáku tímhle způsobem. Je to spíš dobrý psychologický trik podvodníků, protože se určitě někdo chytne a dá i více..

Tyhlety situace mě dovedou rozhodit úplně šíleně! A druhý den, až se mi to rozleží, ještě více. Když nedám, cítím se hodně dlouho špatně, jako nějaký nejlakomější, Harpagon se srdcem z kamene. Když dám, tak se cítím jako debil, který naletěl podvodníkovi.

Babčo to je přesně můj pocit teď.

na 99% jste naletěli - psychologická finta žebráka "profíka". Výrazně to zvyšuje výnosy. Bohužel.

Jsem jednou jel vlakem přes Přerov a na nádraží mě zastavila nějaká mladá a ukázala mi kus papíru, že prý je vážně postižená a hluchoněmá a že potřebuje peníze na jízdenku do Prahy. Zželelo se mi jí a dal jsem jí 200,-.

O pár týdnů později jsem ji uviděl v Brně. A zase, komusi strkala pod nos ten sám papír, co mě.

Stoupl jsem si za ni a řekl : Zmizte odtud, než zavolám policii. Lekla se, kvikla a rychle mizela. Úplně zapoměla, že je hluchoněmá. Ten sám den odpoledne jsem ji uviděl v Břeclavi na nádraží a zase s tím samým papírem v ruce. No prostě charakter.

Radím : potulným žebrákům nedávejte vůbec nikdy vůbec nic.