- zeptala bych se, o co vlastně jde v případu Michalákových dětí, ale bojím se, že se mi přinejmenším vysmějete, že o tom nic nevím.
Ale - připadá mi divné, že by úřady (byť norské) mohly jen tak bez důvodu odebrat děti matce - jaké politické pozadí tato kauza zase má?
doplněno 06.10.15 19:02:- pardon - teď jsem se koukala na TN - o tomto případu se ještě bude někde diskutovat, takže se kouknu.
0x
Marcelko, myslím, že pravdu zná jen matka, děti jí odebrali pro podezření ze zneužívání a týrání ale to se nepodařilo dokázat. To ještě neznamená, že vše v rodině bylo v pořádku. Starší syn údajně k matce nechce. Děti údajně neumí česky. Kde je pravda si počkám u nás vydají dítě i těm co je týrají a ti je týraji dál. Ale můžete mít pravdu, že je to politika, třeba my jsme v něčem nevyhověli Norům.
lidus -
Liduško - no právě - podle našich zákonů se klidně vracejí děti biologickým rodičům, i když je týrají. No uvidíme - to je zase "divadlo" !
doplněno 06.10.15 22:36:suzy -
- pokud v tom není zase nějaká "politika" - proč je kolem toho takovej mediální a společenskej poprask? - Jinak souhlasím, že "není šprochu ... " - ani já nevěřím, že je matka taková nevinná lilie.
0x
Já plně souhlasím s názorem "vejcenatvrdo". Vůbec nic nevíme a nevěřím, že by jí odebrali děti kvůli tomu, že by jim dala na zadek. Nemyslím si, že by v tom byla zapletena politika, proč? Na řešení politických problémů mají jiné páky a nebudou k tomu používat jednu matku s dětma. A pak, já se řídím pravidlem, že na každém šprochu, pravdy trochu. Co nám ukazují v televizi, je vytržené z kontextu v obouch směrech.
0x
Já jsem hluboce přesvědčená, že úředníci a pracovníci na socálním úřadě potřebují dokázat, jak jsou potřební a jak si zaslouží svůj plat. Týraných a zanedbaných dětí je v Norsku nedostatek a při první, neoddůvodněné, ale podezřelé příležitosti se chopili práce a celou mašinerii rozhýbali. A pak už jen pracovali s tím, co mysleli, předpokládali, co získali z vedlejšího úřadu, z vedlejších dveří. Předpokládali, že je to pravda a neměli ani potřebu to prošetřit. Potřebují si zasloužit plat, tak dokazují svou nepostradatelnost. 
Děti neviděly matku několik let a když, tak na několik minut, kdy matku hlídalo několik pracovníků. Děti už zapomněly na svou rodinu. Systém jim hodně vymyl mozek. Nechápou, proč by měly věřit ženě, která vypadá ztrápeně, nehezky a tím pádem podezřele, když musí být hlídána. Citová vazba je velmi poničená a rozum jim říká, že jsou před touto podezřelou osobou, které už ani nerozumí, pracovníky ústavů a náhradních rodin, chráněni.
Tenhle příběh by měl být použit v učebnicich psychologie, jako důkaz, až kam může zajít manipulace.
Ještě si myslím, že kažný z nás, kdyby se dostal pod takovýhle podivný drobnohled, by byl podezřelý. Kolik máme fotek svého nahatého dítěte, kolikrát dítě zapomnělo kapesník, úlohu, obléklo si špinavou část oblečení, ikdyž na židli mělo nachystáno vše čisté.
Kdo chce psa bít, hůl si najde vždycky.
Sleduji tento případ od začátku. Ani jsem si neuvědomila, že je to už tak dlouho. Včera ji vzali do práce vizážisti a udělali z ní pěknou ženskou. Jinak je hodně bledá, kruhy pod očima, propadlé tváře, působí neupraveně. 
To vymývání mozků je v tom, že dítěti dali všecho. I to, co si matka nemohla dovolit a stále mu opakují, že je v bezpečí, že se mu nic nemůže stát, že ho milují, že kdyby ho matka milovala, přišla by si pro něho. Nepřišla, tedy o něho nestojí. Nezapomeňte, že tohle se děje 4 roky. Den co den. Každému zvlášť. Problém je v tom, že si každý řekneme: Na každém šprochu, pravdy trochu.
Babko a podle čeho tak soudíš? Z jakých zdrojů víš, jak pracuje tamní sociální systém? Ty osobně jsi s nimi měla co do činění? A ta paní vůbec nevypadá zbědovaně. Včera byla v televizních novinách a já ji viděla. Byla upravená a nejevila známky té sklíčenosti a vnitřní rozháranosti, o které píšeš. Neříkám, že v tom není manipulace, ale kde jsi vzala tu jistotu, že vymývají mozky těm dětem? Co když ji vymývají tady nám. Znova opakuji, víme o tom hodně málo k tomu, abychom se mohli postavit výhradně a radikálně na jednu stranu. A aby nedošlo k omylu, tímto pádem, sama za sebe pouze někdy sleduji děj, protože se to objeví ve zprávách. Neodsuzuji nikoho. Ani jednu stranu, poněvadž o tom nic nevím. Přijde mi to jako "jedna paní povídala..." Nebo jste snad někdy někdo viděl a slyšel, že by se ve zprávách k věci vyjádřila nějaká Norka, příslušnice tamního soc. úřadu, která by měla sama osobně co do činění v tomto případě? Já ne, ale třeba mi to nějak ušlo.
Pořád vzpomínám, kde jsem slyšela o této kauze poprvé. Myslím si, že to bylo v nějaké zahraniční televizi, snad slovenské nebo polské. Spíš to byli slováci. Zmiňovali velmi podobný případ v Anglii, kdy , bez důkazů, odebrali děti Slovákům nebo Polákům a rodiče je teď nemohou dostat zpět.
Michalákovi, to byla reportáž plná emocí. Tehdy byl před kamerou i pan Michalák, který schovával slzy. Paní Michaláková byla zlomená, přes slzy a vzlykání vyprávěla, co se stalo. Marně vzpomínám, co to bylo, ale bylo to něco, co znám ze školek. Snad nakukoval někomu do kalhotek nebo se sám předváděl? Pustila jsem to hned z hlavy, protože malé děti takové jsou. A nějaká podivná modřina byla u druhého. Taková, jakých mí vnuci jsou plní. Na některých mají nalepeny tejpy, aby se rychleji vstřebaly. Ale určitě ne proto, aby je nikdo neviděl. A pak jsem tuhle záležitost hlídala, abych věděla, jak to dopadlo. Časem tatínek sdělil, že už nemůže a maminka osamocená o kluky bojovala stále. Bojovala s Nory i s našimi úřady a sdělovacími prostředky.
Ještě k tomu praní mozku. Tohle není záležitostí vězení nebo politiků. Když jsem v roce 2002 chodila na skupinu, abych se odnaučila kouřit, po skončení jsem byla nekuřákem, bez jakýchkoliv problémů. A já si uvědomila, že takhle vypadá praní mozku. Ještě štěstí, že tohle provozoval člověk, který své schopnosti a svému umění, nezneužil.
babkazov -
Vaše odpověď je velmi rozumná, problém je v tom, že "pravda" prostě nemůže být jednoznačně a jenom na jedné straně - a naše veřejnost zná jenom tu stranu paní Michalákové.
Navíc si myslím, že by to měla být záležitost jenom soudů a ne přerůst v zápletku mezinárodního významu - to se snad chystáme vypovědět Norsku válku? - že uvažujeme o odvolávání diplomatických zástupců? - tomu nerozumím, ať už je nakonec pravda jakákoliv.
0x
Ano, je málo informací. První a zásadní je jedna. Mají ty děti české nebo norské státní občanství?
Pokud české, tak jak je možné že o jejich osudu rozhoduje cizí stát? Jak to přijde, že to dovolí naše orgány?
Pokud norské, nic nám do toho není, je to opravdu záležitost norského státu a jejich zákonů. Bohužel.
Každopádně je to smutný případ, nejenom že děti nikdy nepoznají domov táta máma, ale ani nebudou mít vztah jeden k druhému. Proč je aspon nenechají pohromadě v té nové rodině.Není možné , pokud ta matka mluví pravdu aby jí byly děti takto odebrány. Co teda zmohla naše vláda , náš president? nic Proboha jen u nás co je takových rodin kde jsou děti tělesně trestány, nemluvě o zneužívání. Je mi těch chlapců a všech dětí kteří nevědí co je pohlazení, objetí a pohoda moc líto..žijí ve stresu a co si nesou do života?
0x
Juvenilní justice - cs.wikipedia.org/...
článek a odkazy na internetu: Juvenilní justice je systémem krutého bezpráví, který chytá do svých otrokářských sítí bezbranné děti. Z názvu by člověk předpokládal, že juvenilní justice se zabývá ochranou dětí a kriminalitou nezletilých. Ale mnohdy je opak pravdou. Juvenilní justice nemilosrdně vyrvává plačící děti zoufalým rodičům z umělých absurdních příčin, a to bez soudu. Rodiče jsou zbavováni rodičovských práv bez odvolání. kzamysleni.estranky.cz/...
0x
Nevím detaily, ale určitě obě strany mají máslo na hlavě. Dneska možná matka působí jako ukřivděná žena, ale co my víme, jaká byla výchova před X lety? A pochybuju, že tak vyspělí stát jako Norsko bude dělat křivárny. Každý čech v cizině musí počítat s mimo národními problémy, když chce jít do toho rizika a být jiný v očích většiny čechů.
pt® a ra252®, přesně tak to funguje. Je to tak nepravděpodobné, že si každý normální člověk řekne, že si ti rodiče vykoledovali. Ale ne! Je to hnus, který se může stát komukoliv z nás. Ne v Norsku, ale u nás.
Znám případ kdy našimi dnešními soudy byl nezletilec odebrán. Fungovali tam velmi úzké vztahy mezi soudem a opatrovnicí. Došlo i k manipulaci s rozhodováním. Dotyčná soudkyně, rudá až za ušima, nejspíš vesele soudí nadále. Snad přešla do Trutnova. No a výchova probíhala tak, že již dospělec skončil v kriminálu. Již se nenašel Státní zástupce který to ututlal jako ti předtím. A zase mašinérie za pracovala a prezidentská milost byla na stole. Když se chce, máte správné konexe tak to dnes jde líp než za té totality. Tam by okresní tajemník zakročil.
0x
V některých zemích je zvykem, že dítě nepatří rodičům, ale státu. Rodičům je povoleno se o něj start, pouze pokud je to v souladu s aktuální politikou státu. Pokud rodič tuto funkci neplní, dítě je mu odebráno a dáno na převýchovu. Stát určuje, v jakých podmínkách může být "jeho" dítě ještě vychováváno. Tyto fašizující trendy se uplatňují v různých zemích s různou intenzitou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.