Povzdechnutí naprostého hlupáka

Od: Datum: 13.08.15 09:53 odpovědí: 9 změna: 13.08.15 17:41
avatar

Tak jsem po asi 15 letech skončila v zaměstnání. Firma prostě končí. Hledám práci...není problém najít práci...ale najít něco, co mi bude vyhovovat...to už je jiná. Už jsem byla na zkoušku a "osahání" na jednom místě, ale po pár hodinách jsem byla psychicky úplně vyšťavená. A představa, že by to tak bylo každý den...připadám si jako naprostý hlupák, co nic neumí a nikam nepatří. Nejradši bych vlezla s pejskem pod postel a vylezla, až ... Takže teď jsem si dala pár facek, abych se probrala a přestla se chovat jako malá a zase pomažu... Něco skončilo a něco zase začíná. Jen jsem bohužel příliš introvertní, abych si ty nové zážitky a příležitosti užila... Tak mi držte palce. Mona


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 13.08.15 10:04
avatar

Mono, budu vám držet všecky palce a přát hodně štěstí. *hej* Žijeme v podivné době. Podivné, špatně pochopitelné, kdy nic nemá logiku, nic není na delší dobu. Ani věci, ani materiály, ani duše, ani vztahy, ani výrobny, ani obchody, ani nic! Příjde mi to, že moudrost klasika, kdy při naprosto jiné příležitosti pravil: "Dejte mi pevný bod a otočím zemí", je poplatné dnešní době dnešnímu světu a nejen vesmíru. *sok*

Od: ben®
Datum: 13.08.15 10:05
avatar

Dobrý den, no, zase tak velký introvert asi nebudete, když si o tom chcete povídat. Ale, to jen tak na okraj. První ztráta práce je nová zkušenost a bolestná. Při dalších ztrátách práce už to budete vnímat méně citlivě. Jo, není to moc optimistické, ale optimismus hledejte u svého pejska.

Ten nemá deprese určitě nikdy. Takže, mohu Vás politovat, mohu Vám napsat, že to také znám, ale vše je jen na Vás. Hlavně to neberte jako konec světa. Co místo hledání práce zkusit vlastní činnost? Zdravím!

doplněno 13.08.15 10:37:

Myslím, že ztráta "jistot" je to, co nejvíce lidem chybí, když nostalgicky vzpomínají na režim minulý. Dnes máte jistotu pouze jednu - žádné doživotní jistoty nejsou. A uvědomte si, že pro svého zaměstnavatele nejste člověk, ale lidský zdroj, který se musí vymáčknout a potom nahradit zase jiným. Snad najdete nějakého zaměstnavatele, u kterého budete mít alespoň občas pocit, že má význam věnovat mu svou energii a čas.

Datum: 13.08.15 10:20
avatar

Děkuji za reakce. Samozřejmě, že vím, že není konec světa - zatím :) Jen si po těch patnácti letech přijdu zase jako zboží a ne člověk. Taky vím, že časem to bude jiné, jen je to teď věc, kterou musím řešit a vůbec se mi to nelíbí :( Mám ráda své jistoty a jak psala @babkazov, teď jsem o jednu přišla. Je to jen o mé vnitřní pohodě, kterou nahradila permanentní nejistota. A když o tom teď píši, neznamená, že nejsem introvert. Jsem a pořádnej*fn*a je sakra těžký toho hajzlíka překonat :-D A teď už mažu na další omrknutí terénu...to už mi jde dobře...

Datum: 13.08.15 16:33
avatar

Mono, velmi dobře Vám rozumím. Jsem přesně stejný typ, introvert a konzervativní až běda. Taky jsem přišla o práci, je to už skoro 10 let, měla jsem tenkrát necelých 47 a po 14 letech v hebkém hnízdě (i když ty poslední roky to už byl docela očistec) jsem byla vržena do studeného světa volného trhu. Připadala jsem si k ničemu, stará, hloupá, zuřila jsem na sebe, že se nedokážu odpoutat od svého bývalého zaměstnání, měla jsem strach, že nic jiného nezvládnu. Trvalo mi hrozně dlouho, než jsem se vzpamatovala. Myslím, že Vy jste mladší a že budete asi trochu pružnější. Přesně píšete o vnitřní nejistotě, to bylo opravdu hnusné a dokonce jsem i chvíli užívala antidepresiva, protože v témže měsíci, kdy jsem přišla o práci, mi zemřel otec. Manžel zrovna začal podnikat a mladší syn se stěhoval z domu. Rozvrátil se mi celý dosud známý svět. Ale nakonec to přece jenom šlo. Vám to půjde taky. Jenom mě to trochu změnilo v tom ohledu, že už jsem nikdy tak pevně nezakotvila, už tomu prostě neuvěřím. Ani jsem nenavázala za ty roky nějaké pevnější pracovní pouto, všechno klouže jenom po povrchu.

Od: buss®
Datum: 13.08.15 10:32

Dnes by s takovou situací měl počítat každý a mít připraven scénář, co dál. Ono je otázka, co umíte, co můžete nabídnout, nebo lépe dělat se pro sebe. Učit se, učit se ... Pokud nejste špička, jste pro zaměstnavatele náklad ..., pracovní síla, i to zboží.
připadám si jako naprostý hlupák, co nic neumí a nikam nepatří. Ten pocit utlumit, to je to nejhorší, co můžete udělat, právě naopak, jsem ...!

Datum: 13.08.15 10:49
avatar

Ano, přesně, volná místa jsou, ale právě, aby se nám trochu hodila, líbila, abychom se v ní cítili dobře, platově si i trochu polepšili, nebyla dvě hodiny od bydliště apod.. Držím také palce.

Nechcete napsat, kde jste to po pár hodinách vzdala? Docela by mě to zajímalo. Děkuji.

Zaregistrujte se na různých pracovních servrech, na ÚP, vložte si tam životopis, zřiďte si agenty.

Budou Vám chodit nabídky podle zadaných požadavků, budou Vás oslovovat firmy, které by Vás mohly zaměstnat. Mějte i několik různých životopisů, pro různé pozice, s malými obměnami. Životopisy pravidelně aktualizujte. Dívejte se okolo sebe, jestli někde nevzniká nějaká nová budova, a zajímejte se, co v ní bude a popřípadě hledejte nové firmy v ní a jestli nenabírají. V Čakovicích u Globusu se staví nová prodejna Aska a již jsou na webu i inzeráty na nové pozice.

Datum: 13.08.15 14:42
avatar

Cítíte se hloupě, protože asi děláte něco nového a pro vás neznámého, jste nezkušená mezi zkušenými. Za půl roku získáte rutinu a bude vám dnešní zbytečný stres k smíchu.

Od: hm®
Datum: 13.08.15 15:45
avatar

Moc pozic jsem zatím nevystřídal, takže si ani netroufám nějak moc radit. Ale asi bych dal na první dojem (nemyslím úplně první pohled, ale do dvou dnů, nejdéle do týdne, je jasno): jaký je šéf, jací jsou spolupracovníci, jaký máš dojem z vykonávané činnosti. Když cokoliv z toho bude špatné tak, že se ti kvůli tomu vlastně do nové práce ani nebude ráno chtít, tak radši odejdi. Ono se to pravděpodobně nezlepší a ani si na to nezvykneš.

Datum: 13.08.15 17:41
avatar

Děkuji za reakce i poučná slova. Toto povzdechnutí jsem sem hodila ne z toho důvodu, že bych chtěla pofoukat bebí nebo nějakou zázračnou radu. Vím, co mám dělat a nechci vlítnout do prvního šroťáku na maso, co má volné místo. Spíš je to o tom mém vnitřním rozpoložení. Už jsem se naučila vypadat sebevědomě a v pohodě (ovšem pak to na mě zase padne a jsem protivná na své blízké). Ale unavuje mne psát bláboly do životopisu, které se doporučují, a které tam píše každý (a přitom každý taky ví, že jsou to jen fráze opsané z internetu a nic nevypovídají o osobě samé). Takové tanečky mne unavují a sráží. Ale to je jedno. inzinyrka®-přesně tak. Je jedno, jak jsme dobří - můžeme být i nejlepší - ale uvnitř je to jinak. jethro®-můj stres mi k smíchu nikdy nebyl a nebude, ale jinak jste to vystihl. Protože je jedno, kolik let praxe už mám za sebou, teď jsem zase v pracovních plenkách *plac*takže vím, proč se cítím jako úplný hlupák.hm®-na své pocity v tomto ohledu jsem dala teď poprvé. Ale nevím, zda to bylo správné. pohanka® - nechci napsat. Ale rozhodla jsem se tak až v klidu, ne ukvapeně a pod vlivem emocí. buss® - "Dnes by s takovou situací měl počítat každý a mít připraven scénář, co dál." A nepovídejte! To víte, že každý počítá s tím, že se něco v jeho životě změní. I já. Své pocity (nikoliv chování) nemohu změnit.ben® - ano, doufám, že najdu práci, kde se budu cítit jako člověk a ne jako "něco." babkazov® - mluvíte mi z duše. Žádné jistoty neexistují. Když to odlehčím - už ani Kaštany z Orionky nejsou, to co bývaly...*bum*Tak ještě jednou díky všem, že jsem si mohla ulevit...

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.