Křesla u Šípa

Vadí vám to? Šíp není vlastník. Kupte je divadlu.

Proč se neptáte vlastníka divadla? Vzhledem k tomu, že jeho talk show stále sleduje přes milion lidí a patří mezi programové pilíře veřejnoprávní televize, řekne si pravděpodobně o vyšší honorář – podobně jako v minulých letech. Momentálně za jeden díl Všechnopárty dostává podle informací Blesku 105 000 korun hrubého. To dělá 420 000 měsíčně.
Na křesla by mojh mít.

Mají to tak naschvál a čekají, až jim to někdo začne kritizovat Mona

Slyšela jsem, že v poslední době je in kombinovat nekombinovatelné. I v oblečení. Takže až uvidíte, jak si to do divadla šine dáma v róbě a na nohou má tenisky...nekritizovat. Jde s módou.

Pán je scénický architekt?

Ahoj. To je přeci práce studiových, případně jevištních, divadelních architektů.

No to teda nemohl. Šíp a jeho pořad je v podstatě dost uvolněný a zábavný a podle toho se volila i ona křesla. Koupit v Ikei všechny stejný a dámám dát flísovaný sukně, bílé haleny a pánům kravaty a černá saka, už by to o zábavě asi moc nebylo.

Mám jiný názor. Líbí se mi to. Jsem ulítlá na židle a křesla. Než bych starou židli vyhodila, tak ji přebrousím, natřu, dám nový sedák, potah. Staré věci mají patinu a duši. Možná, že jsou i pohodlnější.

Je to zábavný pořad, hlavní je osobnost moderátora a jeho hostů. Možná, že si na zkoušce hosté zkoušejí i které křesílko je jim více pohodlné.

Nějak se změnila doba souprav. Třeba už se nenosí šperky, jako soupravy. Prstýnek, přívěšek, náušnice. Kabelka nemusí být ve stejné barvě jako boty, rukavice, šátek. Křesla se sedačkou nejsou stejná. Dokonce i každé křeslo je jiné. Židle u jídelního stolu už nebývají stejné. Je to věcí trendu. Domů si to asi nepořídíme takhle, protože se bojíme, že je to otázkou módy a my vybavení bytu pořizujeme "na celý život". Ale řekněte, není Karel šíp úžasný? Uvolněný, nesmírně rychle a vtipně reagující, s moc pěkným a laskavým humorem. Udělá si pěknou srandu z kohokoliv stejně, jako si ji udělá ze sebe. Dovede sám sebe zesměšnit, jen aby vyzvednul zásluhy toho druhého. Tajně jsem se do něho zamilovala J.Kraus a K.Šíp, to je jako den a noc.

Slavco, souhlasím s Monou. Měl byste si uvědomit, že z nepodstatných věcí vznikají ty nejpodstatnější. Např. hra. Díky ní se rozvíjí dětský mozek, díky hře člověk přichází na všelijaké podstatné záležitosti, tvořivé myšlení mění svět. Na nepodstatné věci nemyslí jen zvířata a to ještě ne všechna.

Lámať si hlavu na nepodstatným je na pováženie.

Vracet se k nějaké uniformitě v tomto pořadu je mimo její zaměření. Není problém kopírovat a opakovat jiné. Všichni školáci stejnou uniformu jako v USA, pionýrský šátek, skautský oděv zakázán atd. V listopadu 89 jsem řekl, že máme najít vlastní cestu a ne vše kopírovat. Nechci být v područí řetězců a kupovat co mi nutí. To nakoupili levně a tak to musí prodat a všichni bou mít stejnou sedačku, židle atd. Já odmítám být pod diktátem prodejců a slepě kupovat. To, že se odliším v zařízení bytu dělá mojí osobnost a každý pořad by měl mít svojí tvář. Jiná křesla mi nevadí. Je to tvář tohoto pořadu. Cibulka má také zábavný pořad, ale úplně jiného stylu a tam stejné stoly a židle patří. Nespadněme pouze ke kritice. Ať autor otázky napíše scénář, navrhne kostýmy a bude pořad k obrazu jeho a už tu vidím otázky jak hrozný je scénář. Pokud bychom měli stejný vkus, tak by to byla strašná nuda. Buďme každý jiný a hlavně svůj. Mládež hodně kopíruje a pak neví kdo jsou. Jsou to jen kopie a ne osobnosti.

Vždyť je to záměr. Už sám název pořadu Všechnopárty v sobě nese informaci, že jde o různé = všechny možné hosty. Mladé, staré, z nejrůznějších oborů. Různá křesla tu různorodost jen podtrhují.

NE, takhle je to originální a suprový.