Odpady v padesátych letech

ještě v osmdesátých letech se běžně vyvážel odpad za vesnici a kraj lesa...

Myslím, že odpadu tenkrát moc nebylo, jídlo bylo na lístky, lidi neměli co žrát, tak se určitě neplýtvalo.

A kam myslíš, že se odpad vozí teď? Smetišť je sice míň, zato jsou větší, ale za něčí vesnicí určitě jsou. . . . Před érou paneláků se topilo uhlím v kamnech přímo v bytě, proto si myslím, že většina hořlavých zbytků skončilo tam a odpadem byl hodně popel. Po městě jezdily party chlapů s náklaďáky a čelními nakladači a ručně smetí nakládali.

Kontejnery k cemu? Lahve zalohovane, plasty se nepouzivali v takovem meritku, papir se odevzdaval do sberen, nebo se palil, jako vse ostatni. Potravinama se neplytvalo, nabytek se nevozil do lesa tak, jak to maji nekteri ve zvyku. Ono kdyz si clovek koupi sedacku co 5 let, tak je to neco jineho nez ji mit tech let 30.

Na vse ostatni stacila popelnice.

Respektive jeste pred 1.sv. valkou se odpad vynasel pred dum kdyz si pro nej prijeli.

Pamatuji, že u nás! jezdil traktor s vlečkou, popel aj. byl od nás v dřevěných neckách, kde to vozili nevím. Někde byly betonové "?" odkud to vybírali. Popelnice zde nebyly. Jistě to ví na na obci. Chceš informaci, kterou běžný občan nezná.

Ahoj. Tak já si pamatuju, že když jsem byl u babičky na vsi, tak někdy koncem 60tých let a v první půli 70tek, jsem jezdil na kole po střepákách, co byly někde za vesnicema. Tam byly poklady a hodnoty. Jinak, já už pamatuju jen ty popelnicový KUKA vozy s chlápky vzádu na stojánkách. V Liberci bylo velké smetiště kousek od Letiště. A protékal jím potůček a díky tomu se muselo zrušit koupalište pod ním. To bylo kolem roku 1965+-.

Teď jsem se hluboce zamyslela a musím vám říci, že mám pocit, že v popelnici , která vypadala jako velký hrnec s poklicí, byl pouze a jen popel z kamen. A ten odvážel kůň s vozem s pevnými postranicemi. V té době ledničky snad ani nebyly, takže se snědlo všecičko, co by se mohlo zkazit, ještě ten den. Papír se spálil. Textil se látal, přešíval a když dosloužil úplně, tak se s ním myla podlaha nebo okna. A pak se spálil. Pro mlíko se chodilo s konvičkou. Jedna taška byla na brambory a jiná na všecko ostatní. Rohlíky a chleba byly v síťovce bez zabalení, mezi ostatními potravinami. Když se někdo zvetil natolik, že dělal nějakou rekonstrukci, tak zbytky cihel, malty, kachlí odvezl na smeťák. Děravý hrnec se nechal několikrát zaletovat. Střepy se hodily na smeťák. Ještě vzpomínám, co a kdy jsem viděla něco, co nebylo z přírondí (bio ) hmoty. Hřeben a sponky? Pak byl nějaký bakelit? Nebo co to bylo. Na vyhazování byl snad jen popel z uhlí, protože všechno ostatní se spálilo. Pálila jsem i slupky z brambor a dřevěný popel se sypal na zahradu. Týýý jooo, jak je to dávno.

Měli jsme na dvoře betonovou jímku, asi tak 2 x 2 metry, hubokou přibližně 70 cm. Byl tam otvor a malým kanálkem byla dešťová voda odváděna přes celý dvůr do kanálu. Do jímky se dával popel a drobný kov a jiné předměty, které nešlo spálit v kamnech. Třeba víčka od piva, malé konzervy, v létě někdy i kosti. Vzpomínám, že čas od času přijel na dvůr pán s koněm, lopatou se všechen odpad naházel na valník a pán to někam vyvezl. Netuším, kam to vozil.

Papír a sklo jsme na kárce vozili do tehdejších sběrných surovin, k jedné příšerné paní. Někdo tam asi vozil i kosti, protože to tam strašlivě smrdělo. Větší železné předměty se čas od času, v rámci "železné soboty", na výzvu vedení města dávaly před dům na chodník. Ostatní odpad se běžně pálil v kamnech. Plasty byly velmi málo rozšířené, tak to ničemu nevadilo. V létě se většinou vařilo na elektrickém sporáku, ale i v létě se občas zatopilo a vařilo v kuchyňských kamnech na dřevo a uhlí, možná právě proto, aby se zlikvidoval nashromážděný drobný domácí odpad.

V sedmdesátých letech nás bydlelo v baráku 6 domácností, a měli jsme dvě plechové popelnice, a odvoz jednou týdně. Ale kolik to stálo, to už si nepamatuju.

Zde si můžete přečíst, jak se nakládalo s odpadem. issuu.com/...

V roce 1955 byly v panelácích ve sklepě popelnice větší,,a odpad se odvážel bez problémů .Venku nestálo auto a popelnice se vyvážely k němu.Nebyl binec -byl pořádek.Jo to byla jiná doba.Bohužel

přesně to popsala babkazov včera v 7:38

Na venkově se popel z kamen sypal na zamrzlou silnici nebo na chodník a po roztátí to spláchl déšť. Z dvaceti metráků uhlí na zimu to byl tak sotva metrák popela. Popela ze spáleného dřeva ve sporáku bylo jenom málo a to málo se vysypalo na kompost. Popelnice byly pouze ve městech, na venkově se nahromaděný popel, střepy, rezavé železo, plechovky, prasklé žárovky, shnilé zbytky masa nebo kostí, co ani pes nesežral se všechno naložilo na trakař nebo vozík a vyvezlo do rokle nebo na smetiště, střepárnu, prostě na skládku.

Maso řezník zabalil do papíru a ten se doma po vybalení také spálil, máslo, droždí a podobné bylo také zabalené v papíru, mastným papírem od másla se vymazal pekáč před pečením, papír se také spálil v kamnech nebo sporáku. Papírové pytlíky od mouky, cukru se doma dále používaly, třeba dětem na svačinu do školy. Papírové kornouty od hřebíků nebo šroubků a další papíry se používaly třeba na podpal, stejně jako staré noviny. Staré papíry, knihy, noviny, stejně jako staré bačkory, nepoužitelné hadry, prosezené kanape vycpané senem s dřevěným rámem a látkovým potahem, dřevo z rozbitých hrábí, rozpadlých necek, rozlámané neopravitelné židle apod, se spálilo v kamnech.

Pro pivo nebo pro zelí se chodilo se džbánkem. Mléko nalévala mlékařka z 25 litrové konve půllitrovou naběračkou do konvičky. Lahvičky od jogurtu, minerálky, hořčice, ovocného sirupu (šťávy) se vracely do krámu, lahvičky od léků do lékárny. Sklenice od vlastních kompotů se vymyly a používaly znovu. Skleničky od hořcice, 2 dl, se normálně doma používaly na pití, nebo se daly vykoupit za 20 haléřů. Jediný odpad byly střepy z rozbitých talířů, skleniček, oken.

Slupky z brambor se házely do kamen, aby při hoření pročistily od sazí kamna i komín. Slupky a nať od ostatní zeleniny se buď daly ještě sežrat domácím zvířatům (králíci toho sežerou...), nebo na kompost. Odřezky z masa, nepoužitelné vnitřnosti nebo kosti se daly psovi, vepřová kůže se zbytkem loje se zavěsila na větev pro sýkorky. Při mletí masa v mlýnku na maso se nakonec rozemlel i tvrdý rohlík a tím se mlýnek dokonale vyčistil a všechno maso se zpracovalo. Kávu nebo různé kávoviny (žitovka, apod.) si lidé doma sami mleli na mlýnku.

Zbytky jídla (pokud vůbec něco zbylo), nebo vytřené z talířů při mytí nádobí se daly kočce, psovi, králíkům, prasatům, slepicím, atd. Voda z mytí nádobí (bez saponátu, mylo se pouze horkou vodou, připečené hrnce se drhly pískem na nádobí) se vylila na kompost, voda z běžného denního mytí se z umyvadla (kulata nízká nádoba s průměrem asi tak půl metru), se chrstla na silnici, aby v horku neprášila, nebo pár kroků od domu do sněhu. Voda z koupání se špuntem vypustila kanálkem na zahradu, nebo na statku k hnojšti. Voda z praní, kdy se pralo mýdlem na praní a voda se změkčovala sodou, se normálně vypoustila na zahradu nebo kanálkem do příkopu, kde se normálně mezi kopřivami vsákla.

Ve městech už byly popelnice, popel vyvážely už zmiňované KUKA vozy na různé skládky. Ve městech byl v té době normální vodovod, kanalizace a také sběrny surovin. Podle hesla "s každou kostí do sběru" lidé normálně vozily do sběrny všechno, co šlo - železo, výkupní cena 8 haléřů za kilogram, papír 20 haléřů za kilogram, hadry 20 haléřů za kilogram, sklo střepy 3 koruny za metrák, barevné kovy také asi kolem padesáti haléřů za kilogram. Vykupovaly se i kožky. Pro kůže, hadry a peří jezdil kůžák, který vyvolával "háááádry peří kužééééééé", který odpad vykoupil a na místě zaplatil.

Závěr: skutečného odpadu, který se doma nedal znovu využít nebo zpracovat bylo velmi málo a i ten prakticky všechen se vykupoval a zpracovával. Atd.

U nás je skládka, a tam každý týden v sobotu lidé vozí posekanou trávu, cihly, větvě, no i veškerý odpad, oni ho tam poté pálí, teda co se spálit dá. Funguje to tady už od cca těch 50tých let..