Když se narodí tyran hluchoněmý

Tyranem se člověk nerodí. Tyranem se stává díky prostředí a výchově. Za tyranem je schovaný nějaký velký problém v rodině. Neláska, týrání, zneužívání, podceňování, zesměšňování. Ale to všecko, když je v rodině.

Culdo, je neděle, mě nic nebolí, je mi fajn, proto se s vámi nechci hádat. Je vidět, že jste nikdy neměla děti a nikdy jste s nimi nepracovala. To, o čem píštete, to je tak zanedbatelné procento, že to ani nestojí za úvahu. Všichni pošahanci vyšli z rozvrácených, surových, tyranizovaných rodin. Část rodiny tyranizovala a část se bála to řešit. A dítě v tom vyrůstalo. A nikdy nikdo tohle nevěděl, nedostalo se to mimo zdi bytu. Nikdo o tom nechce mluvit, všichni se za to stydí. Za rodiče, za partnera, za svoji slabost, za svoji neschopnost vyřešit. A to zanedbatelné procento, kdyby mělo vedení, lékařskou péči, výchovu a dobré životní prostředí, nikdy by z nich nevyrostli asociálové a nebojím se říci, zrůdy. Ne nadarmo se říká, že nemusíš vychovávat, stačí, když jsi vzorem.

Přemýšlela jsem nad těmi cikány. Většina cikánských svazků je incestních, rodinných. A geny podle toho také tak vypadají. Opravdu, v tomhle případě nepomáhá sebelepší výchova, prostředí, vzdělání.

Kdo umi anglicky, toho by mozna mohl zajimat tento skutecny pripad (The First 48 S09E02 Signs Of Violence / Live By The Gun).

Vzali se dva hluchoněmí a "bušili do toho" tak dlouho, až měli 5 dětí. Děti byly zdravé, i když IQ nebylo nijak vysoké.

Jedna z dcer s námi chodila do školy a kamarádily jsme s ní. Hodná holka. Pak se nám jednou pochlubila fotkami. Byla na nich úplně nahatá, ještě s jednou naší kamarádkou a předváděly různé pózy. V tom roce 1967 to bylo doslova "vo hubu". Hluchoněmej tatík byl ale dosti aktivní, fotil, sáhnul si...

Naštěstí se Evky ujala teta z Prahy. Příjemná, vzdělaná paní, vzala si ji k sobě, dala ji vyučit. Už jsem si dlouho neviděla. Přesto si myslím, že snad aspoň ta unikla z toho pekla.

Ostatní děti - nevím. Je to už hodně let, zvrhlý hluchoněmý otec je už dávno po smrti, matka taky.

Tehdy to mnou velice otřáslo, vždycky jsem si myslela, že rodina = táta, máma a spokojené děti. Nikdy by mě nenapadlo, že se leckde provozují i prasečinky. A pěkně potají. Jaga.

Nikdy jsem to nikomu neřekla , doma jsem se moc styděla o podobných věcech mluvit. A kdo by taky věřil 12 leté holce? Zvlášť v době Veřejné bezpečnosti? A aby si pan P. na mě někde počkal? Prostě, držela jsem pusu. Dneska bych už byla chytřejší. Tehdy jsem byla telátko. A přestala jsem k Evce do sousední obce jezdit. Co kdyby tatík chtěl rozšířit své album?