Dobrý den,
jak se rozdělí na slabiky slova:
projdi
pohlednici
Děkuji
0x
Tak: v prvním slově je základ JÍT. Tedy PRO - JDI. PRO je předpona.
Ve druhém slově je slovní základ HLED. PO je předpona. NICI je přípona. Celkem tedy: PO-HLED-NI-CI. 
Jaga
Kdysi jem učila na venkovské škole. Tam dětem mnoho neříkaly přípony či předpony. A tak jem je učila ŠTÍPAT DŘÍVÍ. To každé děcko znalo ze svého dvorka před zimou, kdy táta sekal.
PRO /sek/ JDI /sek/ PO /sek/ HLED /sek/ NI /sek/ CI /sek/.
Děti "sekaly" ručkou do lavice, jako sekerou do polene. A věřte, nebo ne, naučily se to. Bylo jim to blízké z běžného života.
"babuško", to mně připomělo, když jsem chodila do 1 třídy, tak učitel učil psát číslo 1 a říkal, to je bič na koně. Pak uči číslo 2 a říkal, to je hůl a had v lese. Pak si vzpomínám na číslo 7 a říkal, to je kosa na sekání na louce a psací č.7, to je pokřivená kosa. A mám to v hlavě dodnes. - pt
0x
Ale ne, *pt* to v první odpovědi měla dobře.
proj - di
poh - led - ni - ci
Sice to přesně neodpovídá základům slov, ale "stromořadí" také nedělíme strom-o-řad-í, přestože tak by to odpovídalo základům.
Můj názor opřený o můj jazykový pocit.
doplněno 24.10.12 10:28:
Jen doplňuji, jak bych dělil to stromořadí: stro-mo-řa-dí.
"hm", já si jen pamatuju ze školy, jak nás učili rozdělit slovo na konci řádku po rozdělovacím znaménku, aby se slovo dělilo po slabikách. Proto jsem to tak napsala a poradila. Jen mně zviklal ten základ slov. Ale teď si vážně nejsem jista. Ale díky, že jste si všimnul. - pt 
Ale ano, po slabikách to mám dobře já. 
2.3 Skupina souhláska + písmeno l (v jiné než slabikotvorné pozici)
1. Pokud předchází písmenu l v neslabikotvorné pozici písmena s/š/d a před nimi není morfematický šev (předponový nebo mezi dvěma složkami složeniny), můžeme dělit jak před l, tak před s/š/d. V praxi přitom doporučujeme spíše dělit před l (například doporučujeme spíše svis-lý než svi-slý).
Příklady:
svi-s-lý, po-vi-d-la, my-š-len-ka, my-s-let, mo-d-li-teb-na, pra-d-le-na, ko-va-d-li-na, vi-d-le, je-d-le, kap-s-le (v případě, že předchází šev, dělíme na švu: po-slat, vy-dla-bat, troj-sla-bič-ný)
2. Pokud před l předchází souhláska jiná než s/š/d, dělíme vždy před l.
Příklady:
ber-la, kuk-la, ram-li-ce, re-pub-li-ka, jeh-li-čí, ryng-le, pent-le, žong-lér, bib-lio-té-ka, bub-li-na, deb-li-s-ta, pub-li-ka-ce, kob-li-ha, ang-li-s-ti-ka, cyk-li-s-ti-ka, cyk-lus, emb-lém, bet-lém, cih-la, truh-la
Dělení slov v tisku a dělení na slabiky jsou dvě různé věci. Při dělení máme přihlédnout k rozkladu na slabiky, nicméně je to také typografická záležitost. Takže například projdi má slabiky pro-jdi, a typograficky se dělí přesně tak; taky nebudu dělit na slabiky ani v textu proj-ít (pravidla českého pravopisu, 3. vydání, FIN PUBLISHING Olomouc 2002). Navíc při dělení proj-di by se na začátek nového řádko přenesla dvě písmena, což typografové taé nemají rádi a připouštějí t v krajním případě tehdy, kdyby na konci byla například čárka (při dělení proj-di, Totéž platí pro pohlednici z hlediska slabik: po-hled - ni - ci; ovšem při lámání textu se z výše uvedeného důvodu bude dobrý typograf vyhýbat i dělení pohledni - ci
no a stromořadí je samozřejmě stro-mo-řadí; o není žádný základ slova, základ je strom a o není žádná přípona či čo, patří to k tomu kmeni. (Typograf bude dělit stro-mo-řadí)
"kartaginec", ještě, že Vás tady máme.
0x
Tak koukám, že z toho docela naši jazykozpytci udělali vědu (koukám na ujc.cas.cz). Primárně se prý dělí (myšleno dělení na konci řádku) podle slabik. Sekundárně je ale důležitá i slovotvorná stavba slova. A v některých případech tu slovotvornou stavbu nadřazují slabikovému dělení.
Takže se zde vyskytla zásadní otázka, zda se tazatelka ptá na dělení uvedených slov na slabiky (tak přesně zní otázka), nebo myslela spíše dělení na konci řádku. Protože dělení se v obou případech může lišit. Např. slova "úkol"a "obilí"mají první slabiku "ú-", resp. "o-", ale rozdělení na konci řádku po těchto slabikách je chybné. Některá slova se zkrátka nedělí (na konci řádku) podle slabik, ale jinak. Uvádějí i jiný konkrétní příklad: slovo podraz dělíme pouze pod-raz, nikoli po-draz, což by bylo z hlediska slabičného přijatelné (moje poznámka: mně slabiky v tomto případě spíš připadají pod-raz, než po-draz).
Konkrétně u slova "pohlednice"uvádějí dělení (na konci řádku!): po-hled-ni-ce
prirucka.ujc.cas.cz/...
Takže kdo psal tento tvar a myslel dělení na konci řádku, má pravdu podle Pravidel.
Ovšem jak se dělí toto slovo na slabiky, jsem nenašel (a já bych ho na slabiky dělil, jak jsem už napsal).
Zákaz čtení následujícího textu školákům!
Já bych patrně dělil i na konci řádku většinou podle slabik (to samotné "ú-"a "o-"apod. samozřejmě ne), ale je-li to alespoň trochu možné, dělení se vyhýbám. A když něco opravdu nevím, řídím se svým citem (i v jiných případech, např. určitě "beze spěchu", ale "bez společné ..."; přestože ani malinké technické zdůvodnění nevidím, spojení "bez spěchu"bych zkrátka nikdy neřekl ani nenapsal). A protože Pravidla pravopisu jsou pouze doporučením, nikdo mne za to, naštěstí, nepověsí.
"hm", tak jsem našla i druhé slovo: prirucka.ujc.cas.cz/...
Tak "strejc"měl hned pravdu. Škoda, že nedal odkaz. Ale zase jsem se tak procvičila. - pt
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.