Točená malinovka

Bambulo, můžete mi vaši otázku přeložit do češtiny? Šnaps je je kořalka, lihovina. Malinovka říkají slováci berevné, sycené limonádě. Ale s tím uhlím si neporadím, ani v Ostravě. Na co se to ptáte?

bmbxb, představte si, že asi nepatřím k těm "všeobecným". Nejenže nevím, ale ani netuším. Ani já, ani moji mladí. Nikdo z nás si malinovku nikdy nikde nedal.

Omlouvám se předem, ale ptáte se stejně debilně jako Tuna.

Malinovka je barvena jako mnoho jiných poživatin barvivem z hnědouhelného dehtu.

Reportáž je jako obvykle natočena tak dramaticky jako by měla malinovka být obarvená kyselina sírová. A měli jsme po vypití jedné skleničky do zítra umřít.

A on je tam dokonce sacharin! Jaká to hrůza hrůzoucí. Že takto nebrojí proti dalším desítkám jiných nápojů, které jsou slazeny sacharinem?

Totéž s konzervanty, ty jsou taky v kde čem.

...

Takže za mě malinovkou se neživím a když si ji dám jednou za čas v hospodě, tak z toho neumřu.

@gismo: Děkuji. Píšu si

Už někdy před padesáti lety byla slovenská malinovka velmi chutná, sudová, točená, bohatě napěněná bublinkami, sladká, osvěžující, červená, zřejmě z opravdových malin, protože v té době byl i ovocný sirup zahradní směs z Fruty Krč opravdu ze zahradního ovoce, rybízový sirup z rybízu pěstovaného někde na kutnohorsku, jahodový z jahod, jablečný opravdu z jablek, lesní směs opravdu z malin, ostružin a borůvek, samozřejmě s přísadou opravdového řepného cukru a žádných umělých sladitel.

Už v době mistrovství světa v lyžování na Štrbském plese (FIS) a následujících letech (poprvé se vysílal barevný televizní signál) se na Slovensku prodávala v zelených láhvích výborná Vinea a Márka, což byl zřejmě mošt z nezkvašených vinných hroznů, výborný, kultovní pití návštěvníků Vysokých Tater i dalších měst na Slovensku.

V Čechách šikovný potravinářský expert vyvinul výbornou Kofolu z kvalitních surovin (snad prý i z malinového listí?) a následně se začala vyrábět a prodávat chuťově podobná Arokola, později se začala vyrábět sudová Rokola. Kofola v třetinkových lahvičkách za 90 haléřů byl pojem a docela i kultovní pití nejen mladých. A dobré pití.

V Modřanech se vyráběla žlutá nebo červená Modřanka, ale to už asi bylo víc chemie a barviv než ovoce, i když v tom nějaký ovocný podíl byl, protože bylo dobré lahvičku před otevřením nebo po otevření trošku protřepat, aby se usazenina od dna smíchala s ostatním obsahem lahvičky.

Ovocná z opravdového a hustého ovoce byla Ovona v malých asi 2 dl láhvích s krouceným reliéfem. Z mrkve se vyráběl sirup pro ředění s vodou Karotela, z jablek se lisoval výborný jablečný mošt za 3,15 Kčs za litr, což byl plat asi za půl hodiny práce, ale mošt byl výborný a číšníci jím prý někdy na zábavách za stejnou cenu vína ředili víno, ale chuť byla dobrá a snad si ani nikdo si nestěžoval, nebo to jen byla fáma a pomluva.

V Káraném se vyráběla Káranka a jinde v republice i jiné podobné dobré nápoje, v Deštném snad Deštěnka... atd. Všechno kvalitní nápoje.

Dnešní...? Když to lidem chutná, tak to kupují a občas čtou obsah cukru nebo náhražek cukru, ale stejně kupují to, na co mají chuť.

Ahoj. A tak nějak normálně dobrá byla Vratislavická kyselka. Z Vratislavic u. , mezi Libercem a - Jabloncem n. N. ,spíš Prosečí nad Nisou. Už tam je jen pivovar Vratislavice.