Po rozvodu,vrátit si dívčí příjmení?

Dobrý den paní Pavlo. Jsem ráda, že máte za sebou jednu starost. Co se týče příjmení, pokud k němu nemáte vyloženě odpor, ponechte si jej. Lidé Vás mají takto v paměti a pokud opravdu není nutná změna, ponechala bych si jej. Záleží na Vás, přeji Vám pohodu a spokojený život, ať už se rozhodnete jakkoliv.

Máte děti? Pokud ano, nechala bych si příjmení exmanžela. Je to jednodušší. Pokud děti nemáte, je to asi jedno. Já bych to asi posuzovala podle současného vztahu k exmanželovi. Pokud bychom se s manželem rozešli tzv. ve zlém, asi bych si vzala zpět své rodné příjmení. Jinak je ale samozřejmě jednodušší, nechat vše tak, jak bylo. Můj názor, jak bych to udělala já.

Jestli máte děti, tak kvůli nim bych si nechala jméno vyvdané. Jestli nemáte děti, tak je to jedno. Když se vrátíte ke svému původnímu dívčímu jménu, tak to psychologicky bude, jako byste nikdy vdaná a rozvedená nebyla. Obě jména jsou mimochodem hezká, ale to vaše dívčí je hezčí

Pokud nemáte děti, vraťte se ke svému příjmení. Proč nosit jméno chlapa, se kterým nejste a se kterým vás už nic nespojuje?
Pokud děti máte a mají příjmení po svém otci (tedy po vašem ex-manželovi), nechte si ho taky. Je zbytečné dělat chaos proto, že se každý jmenuje jinak.

i já Vám přeji dny plné pohody a příjemnější starosti do budoucna.

Je pravda, že pokud k svému jménu nemáte nějak zásadní odpor a špatné vzpomínky, je lepší si jej nechat. Kromě běhání po úřadech a přepisování dokumentů si celkem nepomůžete. Upřímně řečeno, líbí se mi obě jména, problém by třeba byl, kdyby se jedno z nich dalo nějak komolit, bylo vyloženě nečeské nebo hanlivé.

Pavla Truxová je hezké jméno, zústaňte u něj.

Mimochodem, potěšil mne celý Váš dotaz, hezky a slušně napsaný, bez chyb, včetně pozdravu a poděkování. Něco takového zahřeje a potěší.

Tohle bude asi jen na tobě, ale nepíšeš, jak dlouho jste byli manželé, jestli máte děti, to by na to mělo mít vliv při tvém rozhodování. S dětmi pak vypadá "jinak", když se máma jmenuje jinak než děti, ale je to jen otázka zvyku a to samé je s délkou manželství. Jestli ses jmenovala Truxová půl roku tak to bude jiné, než když se rozvedeš po 20ti letech. Doklady, zaměstnání, pojišťovny, banka, přátelé a tak dále.

Rozvádím se, máme děti, tak si nechávám vyvdané příjmení. Pro děti rozvod už tak není lehký, i když se rozvádíme v dobrém, tak proč jim ještě mást hlavu tím, že maminka se bude jmenovat jinak. Kdybych děti neměla, vrátila bych se ke svému příjmení, protože proč bych měla nosit jméno chlapa, který o mne nestojí

Asi bych si příjmení nechala, proč obíhat úřady a měnit veškeré doklady a pokud jsou děti, je o důvod víc. Mimochodem obě příjmení jsou dobrá. Přání dne plného pohody mě moc potěšilo, zrovna dnes to potřebuji a totéž přeji i vám.

Kamarádka se po rozvodu vrátila ke svému dívčímu příjmení - ale nebyly tam děti.

Pokud z Vašeho manželství máte, nechte si příjmení manžela. Bylo by hloupé, kdybyste se jmenovali každý jinak.

Nakonec, pokud nemáte snad na manželství opravdu ošklivé vzpomínky, to příjmení si nechte. Pěkné jsou obě dvě. Já bych asi měnila jen tehdy, pokud bych se rozvedla se Šourkem, Smradíkem, Vošoustem, Vobejdou apod. Nedělám si srandu, všechna tato příjmení v mém okolí skutečně existují. Jaga. :D

Inu, poprosit a poděkovat zase takovou samozřejmostí není, ani zde.

Přece jen, i když nemáte děti, bych zůstal u svého současného příjmení, pět let už je dost dlouhá doba, aby si okolí zvyklo na nové jméno. A pak, nějak mi líp zní jméno P.T., příjemnější do uší.

Možná je to i tím, že jedna dívenka před mnoha a mnoha lety, byla jednou z mých prvních dětských lásek a jmenovala se jako vy...

Přestože mám 3 dcery, vrátila jsem se po rozvodu k rodnému příjmení. ětem (2 starší už byly téměř dospělé) jsem své rozhodnutí vysvětlila, vysvětlila jsem jim, že až se časem vdají, stejně nebudeme mít stejná příjmení.

A mně změna příjmení hodně pomohla po psychycké stránce. Byl to "nový start", "nový začátek", od kterého se už vše vyvíjelo a vyvíjí jenom dobře.

Nejsem ani vdaná, ale myslím, že bych se vrátila k rodnému příjmení. Minimálně proto, že by to byl jasný signál pro lidi, které málo vídám, že již s manželem nejsem a předešla bych tedy věčnému vysvětlování. Příjmení vnímám také jako ukázku toho, ke které rodině patřím, a přecijen bych pak ani do té jeho nepatřila... no, prostě bych se příjmení vzdala.

Kdybych měla děti, brala bych to jinak. Nebrala bych to jako příjmení exmanžela, ale mé nové rodiny obecně.

Já jsem byla také vdaná relativně krátce, a protože jsme neměli děti, vrátila jsem se k rodnému příjmení. Přece jen jsem s ním "strávila" delší dobu než s manželovým, a také proč bych měla mít příjmení muže, se kterým už nejsem?

Chválím vám vaše rozhodnutí, udělala bych to samé ve vašem případě.

Ano, pokud je to tak, jak píšete, je to rozumné rozhodnutí. Lidé se mohou rozcházet slušně a bez intrik a emocí, což Vašemu už skoro bývalému manželovi zřejmě chybí.

I já Vám přeji s novým příjmením hodně hezkých dnů a lepší život s někým lepším.