Co prožívají rodiče zavražděných dětí?

Jsem matka 19. syna a má odpověď z této pozice je NE. Děti by neměly umírat dříve než rodiče, tak by to být nemělo. A pokud se tak stane (normální) rodič se s tím nikdy nesmíří. A pokud se stene, že rodič přijde o dítě způsobem, který popisujete, je to tisíckrát horší. Úplně nejhorší mi přijde, pokud se dítě ztratí a je nezvěstné. Viděla jsem reportáž o rodičích dětí, dívek, které se ztratily v zahraničí. A rodiče celá léta žijí v nejistotě zda dítě žije či nežije, doufají, že ho ještě najdou, nemohou ho pohřbít...

Smrt vlastních dětí je asi to nejhorší, co může rodiče potkat. Pokud jde o násilnou smrt, je to ještě horší než nejhorší. Smířit se s tím asi nelze...

Je těžké si něco takového přesdstavit, představit si něco takového jako že vám příjde ruka, noha nebo hlava vlastní dcery/syna celkově vidět mrtvé své dítě není vůbec jednoduché a smířit a příznat si to že je dítě mrtvé trvá i několik dlouhých let někdy i celý život. Často když dítě někdo zabije (umýslně například ta vražda) tak mají rodiče tendenci vzít zákon do vlastních rukou a jít se pomstít..Kdo něco takového neprožije si to nedokáže představit.

polednice, nezlobte se na mě, ale udivuje mě, jak se babřete v tak nepředstavitelné hrůze! To se nedělá! Příjde mi to zvrhlé stejně tak, jak chodí lidi koukat na neštěstí a smutně vzdychají a předvádějí lítost a účast. A dokola omílají detaily. Úplně se ňahňají v tom , při čem jiní nemohou ani dýchat, jak je to bolestivé.Styďte se!

Styďte se a nechejte toho!

babkazov:

150% souhlas s vámi

Volný mi to rozhodně není, tu hrůzu si nedokážu představit a na otázku ani neumím odpovědět. Znám jednu ženu, které zemřela 19-letá dcera na otravu, ale to není totéž, jako zavraždění.

Ale ty detaily jako useknuté ruce apod., to byste sem opravdu psát neměla...

Za a) nepsala jsem nic o tom, že považuji otisklou fotku a detaily za správné, ani že mi připadá správné, že je to oběť vraha. Nevím, proč na mne tedy "křičíte".

za b) evidetně se zmítáte v pocitové bouři, ale na nás si ji vylévat nemusíte. Je možné, že to ve své bolesti vidíte jako nezájem, ale tak to opravdu není. Rodiče ani kamarádi se s tím nikdy nesmíří, pořád je to uvnitř, ať si člověk snaží nalhat cokoli.

Ale tak jako novinám, ani Vám nikdo nedal právo popisovat zde detaily ze smrti Vaší kamarádky na veřejném fóru. Pokud už to tedy rozebíráme.

detaily psali v novinách a polednice je šíří dál...

šíří dál, ale nevíme o koho se jedná. Však nevíme vlastně skoro nic. Pokud noviny zveřejnily detaily včetně jména,to už je špatné.

V tom případě nechápu, proč ty výkřiky, že se raději budeme bavit o zvířátkách apod, ani, zda nám přiadá správné to a to. A už se navážíte i do mne, takže končím, tohle nemám zapotřebí. Než něco napíšete, tak přemýšlejte - a možná Vás pak nikdo nebude muset chytat za slovíčka.

Já ale netvrdím, že to byla reakce na mne. Já jsem na Vaši větu v 17:23 reagovala tím, že (třeba) mě to volný není atd. (17:26), což je můj názor k Vaší otázce, ne odpověď na přechozí reakci, přičemž jsem si dovolila vyslovit nesouhlasit s uveřejněnými detaily.

Načež jste mi odpověděla 17:35 otázkami , co všechno se mi zdá správné a dále pokračovala 17:55 tím, že mým zvykem je chytat za slovíčka. To jsem prosím udělala kde? Když jsem si s Vámi dovolila nesouhlasit?

Přečtěte si to celé ještě jednou, kdo na koho a kdy reagoval, protože to máte dost domotané.

Ano, když se mě někdo ptá na otázku s vykřičníky, tak "křičí" Ale to je fuk, dovolila jsem si vyjádřit nesouhlas a tím jsem si to pokazila, že. Příště budu slepě souhlasit.

Já Vám to pro jistotu zkopíruji

17:35 - ... a to Vám připadá taky správný?!... no comment

Když s Vámi někdo nesouhlasí, je to pro Vás poučování, což, myslím, mluví za vše

Přeji pěkný večer.

tak trochu jinak - každému normálnímu člověku taková věc nemůže být lhostejná, pitváním toho nikomu nepomůže a spíš zavání senzacechtivostí, v krajním případě hyenismem. A otázka - můžou se s tí rodiče někdy smířit? K čemu je dobrá taková otázka? Nikdo to nemůže posoudit co a jak když to nezažil na vlastní kůži, rodiče se nikdy nemůžou smířit se smrtí svého dítěte ať je jakákoliv - přirozená, násilná, brutální. Na druhou stranu jsou rodiče co své děti týrají nebo vraždí.

To, jak to píšete a přebíráte a přehazujete a zkoumáte, mi připomíná bulvár. A taky zprávy na Nově. Až budete znát řešení, pak to bude o něčem jiném. Najděte řešení a zorganizujte nápravu Jinak klidně můžete být šéfredaktorkou Blesku. Je to takové mlácení krvavé slámy. Bez užitku. Jen honba za senzacemi a předváděním, jaké máte čerstvé informace. Fakt, přestaňte s tím a styďte se, když už nic nezměníte a ani nepomůžete.

strejc, fakt? Tomu se ani nechce věřit Děkuji za upozornění

Babko, není to úplně neuvěřitelné, mne toto spojení již napadlo...

Ovičko, nevím co Vám bylo sděleno ani jaký hon máte na mysli. Mně se to téma osobně ažtak nedotklo, ale opravdu tatko pitvat cizí neštěstí asi není šťastné. Hezký den!

"Dál se již nezúčastním." - Vaše volba, ale pokud jste vzpomněla Patronku, i ta se zde od svého odchodu objevila, pod svým původním nickem či jako "expatronka"...

Myslím, že nikdo zde rok na jednu chybu nečeká. pouze se každému sčítají jeho prohřešky - pokud nedbá varování. Zrovna v tomto tématu mnoho rádců psalo, že je nerozumné se v té osobní katastrofě zbytečně moc rýpat...

Honba za jakou senzací? Konkrétně. Vždyť nic nevíme, příběh může být dokonce smyšlený. Kde je pro zakladatelku tématu jaká senzace? Podle mě je to diskuze jako každá jiná. i o smutných věcech by se mělo mluvit. Však není žádný hyenismus psát o tom, jak se s takovou tragédií člověk vyrovnává.

Polednice: Neměla by jste takhle ventilovat podrobnosti. Smrt dítěte je hrozná už sama o sobě. Tak k čemu ty podrobnosti? Co víc, snad jen jeden citát, který mě napadl v té souvislosti:

"A smrt je zlá, jak bozi uznali, kdyby krásnou byla, sami by zmírali".

,,Nezlobte se nebo zlobte,ale není zrovna milé číst tyto řádky. Sama určitě víte,jaký to zanechá dopad. A ještě se ptát a tak blbě! Jinak to nemohu napsat.Takové choulostivé téma až mi zůstává rozum stát. .nad takovou otazkou!

Já jsem spíš při polednici. Znát podrobnosti je důležité, jinak si celý zbytek života budete klást otázky co a jak. Některým lidem to dokonce víc pomůže se s tím smířit. Není to bulvár, ale surová realita a dojde to jen k určitému bodu. Pak přijde smíření. Jak při bolesti. Pokud je jí moc, omdlíte. Když moje žena potratila naše dítě, stále jsem ho jen viděl ve spalovně posypané nějakou chemikálií a nemohl jsem se toho obrazu zbavit. Někdy je lepší ta realita. Člověk otuží a smíří se rychleji. Je to o povaze. Kdyby někdo ublížil mému dítěti, asi bych byl taky mstivý. Bohužel.

Ringo - když už tak při ženě...

Znát podrobnosti je důležité pro přímé aktéry této životní katastrofy, věřím, že to může ulehčit vyrovnání člověka s touto těžkou životní situací.

Ale přílišné veřejné rozpitvávání podobných tragédií mi přijde opravdu morbidní...

To máte pravdu. To asi jo. Ale jak říkám. Někdo to ze sebe dostane třeba zrovna tím povídáním a přemíláním. Toto ale asi nebude ten případ.

neřekla bych, že to polednice moc rozpitvává Hlavně se ptala, jak to asi rodiče můžou překonat, to je docela normální otázka..