Propousti sklo vodu?

Řekl bych, ze nemá, pokud v něm tedy není díra.

ne, proto se mj. používá na akvárka.

Hmmm budu uvazovat nahlas... co treba kondenzace?

Masterjoe : klíčové slovo je PROPOUŠTÍ . Kondenzace sice také souvisí s vodou, ale jde o něco ,,malinko´´ jiného, než propustnost. Asi jako hodinky a holinky - oboje se natahuje...

Jo jo, jen sem moc uvazoval a nic z toho.

ne to je přece jasný pokud není orasklé nebo díra

Teoreticky áno, sklo je "deravé "a prepusti . Na porovnanie si vezmem 4cm ocelovú stenu elektrónoveho mikroskopu a porovnám s 8mm sklom akvarka . Ocel mikroskopu je "deravá "a vákum sa stále znehodnocuje zvonku -sklo je redšie a na elektronovej zvačšenine by tade prešiel autobus.

Kamile, to teda Sykymu, zvláště pak, jestli to je dítě, děláte v hlavě pěkný zmatek.

Ještě mě napadlo: jak je možné, že termoska, která je tvořena dvěmi skleněnými lahvemi, mezi kterými je vakuum, funguje století. Bez porušení vakua.

Ono v termosce je, proti tomu elektronovému mikroskopu, jen takové "takyvakuum" (ačkoli z běžného pohledu se nijak prakticky neliší a tepelně izoluje stejně dobře). Do mikroskopu, když vletí pár částic, tak mají vědci "po vakuu", zatímco v termosce, když jich ročně v tom meziprostoru přibyde miliarda, tak nikdo nic nepozná ani po dlouhé době.

(Tedy přesná čísla nevím, ale tak nějak pro názornost jsem snad úplný blábol nenapsal:D .)

Ješt možná pro názornost jinak: Představte si velkou hromadu uhlí vysokou třeba 10 m a širkou 50 m. To "není vakuum". Pak se uhlí naloží na vlak a odveze, takže na celé ploše původní velehromady zůstane tak 1 náklaďák uhlí (úplně všechny uhlíky vysbírat se prostě nepodaří). To je vakuum v termosce. Kdyby tam někdo rozhodil kárku uhlí, nic se vlastně nezmění. Ale když i jen malou lopatku uhlí rozhodíte doma v obýváku (doma máte vysokou čistotu, vysoké vakuum el. mikroskopu), máte tam hned nepředstavitelný binec. Tak podobné je srovnání vakua v termosce a v el. mikroskopu.

Netvrdím, že nemáte pravdu. Ale přece jen udržet velmi vysoké vakuum je něco jiného (a řekl bych mnohem náročnějšího), než udržet jen vodu. Koneckonců deštník je děravý tak, že je přes něj vidět, a taky vodu "udrží" (do jisté míry). To, že někde projde sem tam něco, co letí vzduchem (a kdoví, jestli to jen neleze z té oceli), ještě neznamená, že musí projít i něco tak "lepivého", jako voda.

Ale třeba jo, já ty mrňky nevidím, abych je zkontroloval.

Záleží na tom, jaké sklo. Vezmeme-li v úvahu jenom taveninu křemene a sody, tak ano. Dokonce se to i normálně prodává pod názvem vodní sklo...

Já si zase myslím, že molekula vody je větší než mezimolekulární vzdálenost skla. Na rozdíl od železa, kde ta vzdálenost je větší a voda do železa proniká.

Kdysi jsem dostal "galileův teploměr". Je to skleněný válec, naplněný kapalinou (netuším jestli je to voda), ve kterém plavou různě těžké kuličky. Ten válec je zatavený, nikde žádná díra. Přes tuto skutečnost z něho kapalina zvolna ubývá (za 10 let 3 cm). Takže ani to sklo zřejmě není dokonale vodotěsné (nebo spíš parotěsné). Ovšem na druhou stranu molekuly vzduchu určitě nepropouští, v žárovce vydrží dost slušné vakuum několik desetiletí.

http://www.teplomery-galileo.cz/

"Díry" jsou menší než molekula vody, tudíž ne, ale petrolej má zase molekulu menší. Běžná dešťová kapka vody obsahuje více než 10²⁰ molekul. Asi jako proč z mikrovlnky přes sklo neunikají elmag vlny, když má i přes 1 kW, pěkný vysílač...