Dříve vložky co používali

A v době pro lidstvo ne tak dávné byly vložky na více použií, takže se vyvářely u sušily jako prádlo

Děkuju moc

No babička měla 9 děti tak je vlastně ani nepotřebovala. Dnešní manažerky zcela nepokrytě prohlašují, že ony nepotřebují po sobě zanechat genetickou stopu. Naštěstí tady máme komunitu která to bohatě dohoní, pokud jim vláda neutípne přídavky a další dávky. A když to nebude stačit tak něco přidělí EU

Pokud vím, tak tenkrát nic. Jen se tiskla stehna a kolena k sobě. To od té doby u žen přetrvává jako výraz slušného chování.

Trochu nesouhlasím, že by si ženy dávaly přímo do pochvy mechy a lišejníky. Jak by to asi vyndavaly a nehledě na infekci. Mechy a lišejníky se sušily a používaly se jako plenky dětem, možná že i ještě používají u eskymáků a jiných přírodních kmenů. Ženy si tyto přírodniny mohly vkládat před rodidla. Dovnitř snad obalené nějaký plátnem možná, ale asi by to drhlo? Možná někdo přišel na nápad použít kousek kůže, listí.

Sebod má pravdu. Objevem tkaní plátna se šily vložky, obdélníčky, více vrstev a prošité a ty se musely po použití prát. Jako za první světové války se prala a vyvářela použitá obinadla.

U sose předpokládám vtip.

jako mladá studentka jsem byla na studijním pobytu v Moskvě - tehdy tam vložky neexistovaly, ženy používaly něco jako plenu - kus látky, kterou si praly a znovu používaly... ale netroufnu si odhadnout, co ženy používaly předtím, než měly k dispozici nějakou tkaninu...

Pamatuji se na krásné, ručně háčkované vložky, které byly doma asi po babičce, možná je za války používala i moje maminka. Chtěla jsem najít nějaké ilustrační foto na wiki a narazila jsem na SOUČASNÉ látkové vložky, které používají "bioženy". Jak jsem ráda, že už nic takového nepotřebuji...

http://www.bio-info.cz/zijte-…ji-latkove-menstruacni-vlozky

Na údržbu, bio a ekologická žena žena vyčabře spoustu vody, studené i teplé a také spoustu mýdla nebo prášku. Kdysi jsme o tom se stařenkou mluvily. Měla 7 dětí a mezi tím nějaké potraty, takže normální cyklus měla velmi málo Říkala, že tenkrát ženy silně nekrvácely. A taky ne tak dlouho. Takže trošku a chvíli. Měly plátno a v tom ovčí vlnu. Všecko se pralo.

Jaga byla o rychlejší. Ty pásy musely být, protože kalhotky byly plátěné s dlouhým sedem. Těla nedotýkaly a navíc, často byl v těch místech otevřeny, aby se nemusely kalhotky stahovat. Bylo to pracné, často místo gumy byla zauzlovaná šňůrka.

Za mých mladých let bývala dřevitá papírová vata, naskládaná v obvazové tkanině. S ocáskama na koncích. Byl to takový neforemný, obtížný balík, který odíral stehna. A taky se posunoval nebo vypadával, když nebyly dobré kalhotky. A promočil se, prosáknul velmi brzy Naši kamarádi byli na dovolené někde venku, za hranicemi. Jejich malý syn tam dostal příušnice. Mamka mu uvázala dvě vložky na uši. Svázány byly pod bradičkou a nahoře na hlavě. Na hranicích, u celnice, se všichni seběhli, kouknout se na tu parádu. A když chlapi pochopili, co klukovi je, následoval úprk přímo panický.

Co bylo hodně dávno, už si nepamatuju. Ale moje babička vyprávěla, že si děvčata doma našila podlouhlé pytlíky z hrubého plátna /z toho se dřív dělala i prostěradla/, jedna ta úzká strana zůstala otevřená a tou nacpaly ženy ten pytlík vatou. Po použití vatu vyndaly a prázdné sáčky vyvářely k dalšímu použití. Když si to tak představím, nebyla to příjemná práce.

Později se začaly vložky vyrábět. Zajímavé na nich bylo, že měly na každé straně všité látkové poutko. Na tělo se používal menstruační pás, takový gumový opasek, vpředu a vzadu měl látkový jazyk s knoflíčkem, tam se ta poutka zapnula a vložka tím na těle držela, neposunovala se. I mně kdysi mamka tento pás koupila /žlutý /, ale na její nátlak jsem ho použila jen párkrát, nesedělo mi to, nechtěla jsem to. I za cenu toho, že ty dřívější nelepicí vložky občas honil člověk až někde na zádech.

Také vzpomínám /asi 60. léta/ na tvrdé veliké vložky v papírové vaty, v takové síťce. Její konce sloužily k uchycení do pásu, podobně, jako u těch vložek s poutky. Tvdrdé, nepodajné, jako prkno. V té papírové vatě se občas navíc našla drobná tříštička, která dovedla pořádně potrápit.

Dnešní děvčata ani neví, co mají. Jaga.

Nadpis je napsán úplně špatně - které POUŽÍVALI. Neznám muže, který by toto používal. Vážně. Lépe tedy, které POUŽÍVALY!

Když jsem viděl tuto otázku, tak jsem si hned vzpomněl na článek (BBC, anglicky), který jsem četl před nějakou dobou o současném stavu hygienických potřeb pro ženy v Indii. Vyjmenovávají tam: staré hadry, písek, piliny, listí a někdy i popel. Článek rozhodně stojí za přečtení.

hezky popsáno zde

http://www.jenprozeny.cz/zdra…lezitosti-menstruace?page=0,0