Paranormální jevy - má zkušenost

To dělají lichožrouti.

Mě zas mizí peníze z výplatní listiny a objevují se na účtu ministerstva financí. Samy od sebe. To bude asi taky nějaký paranormální jev.

Hlavně že Vaše pračka ty ponožky vrací, aspoň na tom nejste škodná.

Já bych tento jev zařadil spíše mezi normální, než mezi paranormální jevy - KAŽDÁ pračka žere ponožky. Aspoň každá, kterou jsem potkal...

Kdyby jen pračka... Ponožky žere celý byt. A některé jiné věci žere celý dům. A vyplivuje je na místech naprosto nečekaných.

Jak že se jmenuje ten Němec, co Vám schovává věci?

Parkinsón? - Ne - ten mně vylévá kořalku...

Rozhodne to není paranormální jev. Buben pračky (to co se otáčí a jsou v tom díry) je v druhém (vodotěsném) bubnu a u dveří je mezi nimi škvíra do které ponožky při praní "zalezou" a po čase zase "vylezou".

Pokud je to pračka s horním plněním, tak se mi taky občas zaseknou okolo horných dvířek zboku takové té plastové přepážky, které jsou v bubnu tři. Stačí více pošmátrat rukou celý buben a najde se...

A já čekal více paranormální úkaz ...

Mně se takhle jednou ponožka nějak zásadně dostala ven z bubnu, a ten jak je perforovaný a díry jsou zvenku ostré, tak z ponožky udělal hnusnou černou kaši, která byla po úúúúúplně celé pračce... no hnus velebnosti a úklid taky chvilku zabral. Takže naše ponožky nekrade, tak je rovnou přežvykuje :D

a nedostala se tam zásadně, ale záhadně vždycky si to po sobě přečtu až to odešlu...

Povidej, zajimal by me jak ten tip, tak ty paranormalni jevy... ale tady se to asi ztrati jak ponozky v pracce.

Ten tip je úplně jednoduchý, dělám to tak a fusekle mám pořád ... stačí je sepnout sichrajskou k sobě než je dáte do pračky

A ty paranormální jevy - já si myslím, že kdo nevěří, neuvidí Můj kamarád a zarputilý zastavač života po smrti říkává: " Neuvěříš, dokud neuvidíš..." ne naopak.

Mých zkušeností je více...

Třeba když mi zemřel bratranec jako pětiletý, mě bylo osm. Zřetelně jsem slyšela jeho hlas jak na mě volá a vím, že to nebyl sen.

Jako patnáctiletá jsem měla kamarádku o vesnici dál a zkratka byla přes místní hřbitov. Já se tam vždy bála chodit, ale ona tvrdila, že tam chodí a nebojí se, nic tam není. Tak jsem tam taky jednou šla. Nic. Šla jsem podruhé a nic. Potřetí jsem šla a celou dobu jsem měla pocit že za mnou někdo jde, že mi někdo dýchá na záda. Ve strachu jsem se otočila a ... nic. Ale ten pocit jsem měla pořád. Skoro na konci hřbitova jsem se znovu otočila a viděla rychle "utíkající" jakoby opar, mlhu, šedobílou. Schovalo se to za náhrobek.

Hned pár týdnů poté jsem měla také zkušenost. Byly dušičky a mě se zdál sen že jsem jako malá a hraju si se svým bratrancem u babičky. Najednou stojíme na silnici (možná to mělo spojitost protože jeho smrt byla taková, že ho srazilo auto) a on stojí opodál a volá na mě a já za ním chci jít, protože v dálce slyším auto. Rozběhnu se a on se náhle vytratí. Ze sna jsem otevřela oči a on stál v pokoji, přesně takový jako si ho pamatuju. Zavřu oči a po chvíli znovu otevřu a on už tam nebyl.

Později jsem jezdila ke kamarádce do hor. Měli veliký starý dům a já spávala v obýváku. Vždy jsem měla pocit, že si na sedačku ke mě někdo přisedl, tak nějak jsem věděla, že je to žena. Vždy se to posouvalo směrem ke mě a pak to zmizelo. Bavila jsem se s kamarádkou, jestli se jí také něco takového nestává, ale ona na "duchařinu" nevěří, tak prý ne. Ale já si byla jistá. Kamarádka mi říkala, že když byli malí s bráchou, přijela k nim návštěva a oni jako děti v tom obýváku vyvolávali duchy. Říkala jsem to kamarádovi silně věřícímu a on mi poradil, že až příště přijde, mám jí popřát šťastnou cestu a klid na duši. "Můj" duch-žena jakoby to věděla a příště, když jsem tam spala, nepřisedla si ale její tvář (byla mladá, vlasy sepnuté do copu a omotané kolem hlavy, jakoby z dávných dob) se objevila ve skle v obývací stěně. Pevně jsem zavřela oči a šeptala : Jdi s pánem Bohem, jdi s pánem Bohem..." otevřu oči a její tvář ve skle se otočila a jakoby odcházela. Pak už tam nikdy nebyla.

jiná kamarádka měla ošklivou autonehodu, při níž zemřela. Tu noc jsem spala doma. Najednou se probudím, a ona stojí ve dveřích, na sobě džíny a modrý svetr. Kouká na mě a usmívá se a já vím že se loučí. Myslela jsem že to byl sen. Ráno jsem se dozvěděla, že zemřela, tak sen to nebyl... Postupem času nějak mezi větami někdo řekl, že měla na sobě džíny a modrý svetřík. Přišla se rozloučit

Hezký den všem a koukejte, pak uvěříte

Damy a panove. Ne ze bych se chlubil, ale od te doby co si peru sam, bez sve drahe matky, se mi nestalo ze bych mel o ponozku mene. Je to jednoduche, vytridim je, dam je do pracky, tim vim ze tam jsou. Nahazu zbytek.

Po vyprani vytridim zpet tak, abych je mel v paru a jdu susit spolecne s ostatnima vecma. Ani jednou jsem o ponozku neprisel.

Zato v davnych dobach, mi jeste zustal pytlik s casti paru ponozek. Kde je zbytek netusim.

A nemate tam nekde schovaneho trpaslika, ktery vam je krade, jak se rika? Ja urcite ne. Pracka je po generalni oprave.

Jinak tema paranormalnich jevu by se tady hodilo... docela by me zajimalo jakou maji zkusenost ostatni.

Pračka žere ponožky? To ještě jde. Mě manželka a děti zase žerou ve velkém peníze.

Já si myslím, že to není paranormální jev. Alespoň ne u mě. Já mám skřítka. Ten mi schovává sudou ponožku, upíjí mi kafe, schovává brýle a žere toaletní papír. Je to lump a pije mi krev. A ti dva jeho kámoši pan Parkinson s Alzhajmrem taky. Mám jich plné zuby! Ale paranormální jev je, když otevřu peněženku a vím přesně kolik jsem tam při odchodu z domu měla a teď tam je prd prd. Možná, že je to materiálem, ze kterého peníze vyrábějí. Beztak nějaké těkavé látky a ony se vypaří velice snadno.

Paranormální jevy zažívám každý den,stačí v klidu sedět a pozorovat ostatní lidi co dělají.Takove malé loutkové divadlo,komedie:D

Ale ponožky v pračce?No uvidíme zrovna žena pere asi 6 pračku a zatím nic,jejejeje

Jdu na kontrolu,at mám jid v čem navenek...