Kde jste dělali 21.8.1968?

Od: Datum: 21.08.12 07:25 odpovědí: 46 změna: 22.08.12 18:32
avatar

Co jste dělali 21.8.68, to je dnes před 44 léty? *hej*Já jsem byla u rodičů v pohraničním městě a měla jsem tříměsíční miminko a včera večer, od 22.hodiny, jsem slyšela tanky ze silnice od polské hranice. Ráno tatínek přiběhl, že se nemůže dostat do práce přes silnici, z Polska že se valí tanky. Maminka se rozplakala, že bude válka, že se musí nakoupit, ona že pamatuje, co je hlad. Muže jsem měla v Anglii. Byla jsem naštvaná, bála jsem se, byla jsem naprosto bezmocná. Když o tom přemýšlím, bylo to strašné tak, že ještě teď, když to píšu, se mi stáhlo hrdlo *plac*Celý ten den. Houkaly sirény, zvonily zvony, houkala auta, rádio nešlo naladit, nevěděli jsme co se děje. Dokud jsme neseštelovali rádio. Byl to den, jeden z nejhorších v mém životě.*plac*Jak to bylo s vámi, na co si vzpomínáte?


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: mil®
Datum: 21.08.12 07:48
 
avatar

Byl jsem ještě žák a pamatuju, jak nám jezdili pře oknama polsý tanky a ruský obrovský rakety.

Datum: 21.08.12 08:02
 
avatar

No jo...Bydlel jsem v Brně... v zatáčce kde byla silnice z dlažebních kostek...tanky pěkně tu zatáčku srovnaly tak, že nebylo možno jezdit. Dokonce jedna dlažební kostka prošla dveřní výplní našeho domu a my jsme se dívali bezmocně z okna a nevěděli co se děje...nerad na to vzpomínám, ale výročí je tu zas...*blee*

Datum: 21.08.12 08:15
 
avatar

Přesně tak, i já si pamatuji, že mojí matce hned bleskly asociace na válku a musela nakupovat. Byli jsme tehdy u babičky u Turnova a protože bylo všechno vyprodáno, kupovala jakési obložené housky ve stánku na nádraží. Vlaky jezdily ten první den zadarmo a pamatuji jak jsme z okna vagonu viděli kolony aut a tanků směrem na Prahu. Můj otec byl tu noc sám doma a ve tři ráno jej napůl zatkli naši policisté, protože byl radioamatér a zabavili mu veškeré zařízení.
A já si pamatuji, jak jsem jako chlapeček roznášel letáky...

Zvláštní, že u nás na náměstí byla před časem při čtyřicátém výročí znovu ukázka tehdejší vojenské techniky a že mi to i po těch letech vůbec nedělalo dobře.

Datum: 21.08.12 08:58
 
avatar

Byla jsem spolu s kamarádkou v jednom německém městě, v rodině sester, se kterými jsme si dopisovaly. Otec rodiny nám po svém sdělil, že konečně bude odstraněn ten náš špatný Dubček a vše se vrátí do správných kolejí. Vzpomínám, jak jsem najednou byla velmi výřečná, povzpomínala jsem na německá slovíčka a rozčileně mu zřejmě poměrně plynně vysvětlovala, že je to všechno jinak. Celá rodina koukala na mou nečekaně dobrou němčinu i na to, jakého malého antikomunistu pár dní hostila.

Asi za dva dny jsme dostaly od místní policie opravdu velký cestovní balíček s jídlem a byly posazeny do vlaku. Přes celé Německo nás ve vlacích kontrolovali průvodčí, pak přes celé Čechy už jsme to nějak zvládly samy. Jely jsme oklikou přes jižní Čechy, zřejmě nám tuhle trasu vybrali z obavy, že by se mám v rušné Praze něco stalo.

Doma už pak bylo jen smutno a smutno.

Datum: 21.08.12 09:04
 
avatar

Mně bylo 5,5 roku. Pamatuji si, že rodiče byli nešťastní, poslouchali rádio a mamka brečela. Nerozumněla jsem tomu a v pěti letech to ani nešlo, akorát jeli přes vesnici tanky a to jsme s dětma jásali. Bylo to pro nás něco nového.

Od: iviv
Datum: 21.08.12 09:07
 

nebyl sem na světě.

Datum: 21.08.12 09:52
 
avatar

Já byla na skautském táboře, bylo mi asi 7 - vidím jako dneska, jak stojíme všichni nastoupený kolem stožáru s vlajkou, všichni brečíme a zpíváme hymnu, přes nebe letí letadla prý na Prahu, nikdo neví co se děje - prý začíná válka...

Od: realista*
Datum: 21.08.12 09:55
 

++++++++++++++++++++++++++++++++++

http://www.totalita.cz/1968/19680821.php

++++++++++++++++++++++++++++++++++

Datum: 21.08.12 10:06
 
avatar

Realista, já nestojím o nějaké chytrá a fundovaná pojednání a články. A také nestojím o rozbory toho, co následovalo. Ty si umím najít sama.Přesto ti děkuji. ;) Mi se jedná o vzpomínky živých lidí na konkrétní den.

Od: realista*
Datum: 21.08.12 11:47
 

@babkazov K tomu datu, když chceš. I když původně jsem vůbec neměl chuť se k tomu vyjadřovat, neboť mi to nepřijde až tak vhodné, zde, na tomhle webu, kde se řeší vše od solení polévky, nasazování kondomů až po právní otázky. Myslím, měl jsem dojem, že k tomu jsou vhodnější weby, které se k tomuto tématu spíše hodí.

V úterý, 20. srpna, v asi 22 hod. (je tu už přece jen hodně let) bylo na pokoji Voj. nemocnice Praha, puštěné slabě hrající rádio. Rozhlas po drátě. Jestli víš, co to bylo. A v onu hodinu, začalo vysílání s přerušováním a výzvami se sdělením, že bude vysílána zvláštní zpráva. A poté také byla. Sdělení vlády a presidenta republiky o obsazení republiky cizími vojsky. Výzvami, aby naše vojsko nekladlo cizím obsazujícím vojskům odpor! Při rozednívání jsme stáli u brány Voj. nemocnice a dívali se na kolony obrněnců směřující od letiště do centra Prahy. Dodnes mám schované kolečko tramvajové zastávky, utržené a vhozené do areálu nemocnice. Kolem sedmé hodiny a pak ještě jednou zahráli v rádiu hymnu a byl s vysíláním konec. V asi 10 hod. prorazili sověti zadní bránu nemocnice. Požadovali rozsvícení osvětlení na komínech od kotelny (červená světla pro letecký provoz) a dali ultimátum. Hrozili odstřelením komínů! A ti vojáci se samopaly a malým kanónem to mysleli smrtelně vážně. Viděli jsme, jak se kouří od Vinohrad (barikády u rozhlasu), viděli jsme, jak se vraceli sanitky s dírkami po kulkách. - Já měl být propuštěn ten den k útvaru a za dva dny jsem měl být z vojny doma. Historie udělala změnu. Každý to prožíval jinak. Vy s dítětem v náručí a já s plnou polní k případné akci. Do srandy nám tedy rozhodně nebylo...

Datum: 21.08.12 12:37
 
avatar

Souhlasím s babkazov a děkuji jí za tohle téma, to datum je natolik silné a každý, kdo to zažil i jako dítě má svoje konkrétní vzpomínky, netřeba číst nějaké oficiality a už vůbec se mi nelíbí tuhle věc srovnávat s nasazováním kondomů.

V člověku to nechá opravdu celoživotní trauma. Například já jsem dlouhá léta poté chodil do práce okolo okapové roury, prostřelené sovětskou kulkou ze samopalu, která zabila zdravotní sestru, která spěchala to ráno do práce.

Datum: 21.08.12 12:27
 
avatar

Bylo nám s bráchou 10 a 14 let. Napsali jsme na silnici po které jezdili Rusáci výsledek hokeje. Bohužel jsme se jen tak tak schovali. Běželi za námi do obilí a křičeli Stoj malčik... ale naštěstí nás nechytli. Když se vraceli k autu, zvedl se starší brácha a kamenem jim rozbil okýnko. Kulky lítaly těsně kolem nás. Dodnes jsem posranej strachy když na to vzpomenu. Naštěstí to byla jen jedna dávka. Kdyby jim o to šlo, dostali by nás. Možná se kluk vzpamatoval včas a vzpomně si na svoje parchanty doma.

Od: buss®
Datum: 21.08.12 12:59
 

Díval se na planžet, jak k nám osvoboditelé přilétají z Polska. Pak ladil na DV vysílač a velitel roty pobuřoval občany aby okupantůn nedávali ani vodu, pak dělal v samoobsluze.

Od: real
Datum: 21.08.12 13:07
 

Babzakov tohle je web který,má radit lidem v různych situacích a různé lidské neduhy...

Proč tahle debata o vzpomínkách?Snad mindrák?*cteni*

Tanky? Co snima?

S čím potřebuješ poradit na toto téma?:)

Datum: 21.08.12 14:23
 
avatar

I debata o vzpomínkách sem patří, pokud jste si nevšiml, tak se jedná o volné téma a jsou tu i lidé, kteří se zúčastní i tohoto povídání. Nemám žádný mindrák a přesto si vždycky vzpomenu. Víte, že se říká, že národ, který zapomene na svoji historii je odsouzen k tomu, prožít ji znova.

A možná by jste mluvil jinak, kdyby na Vás před čtyřiačtyřiceti lety takový tank mířil a v jedenácti letech jste zažil mrtvé a raněné a zničené budovy. Pokud jste to nezažil, jste mladý, buďte rád a nemíchejte se sem, prosím.

Od: askmenow*
Datum: 21.08.12 15:10
 

Souhlasím. Jsem výrazně mladší, a přesto si to ráda přečtu. Je mi to takhle bliší, než když člověk čte oficiální verze někde v učebnicích. Jsou prostě chvíle, kdy všichni víme, co jsme dělali, když nás zasáhla nějaká zpáva.

A navíc, minulost je svý způsobem také rada, tedy hodná poradny. Přecijen bez znalosti minulosti nám hrozí, že si měkteré chyby budeme muset zopakovat.

Od: ron*
Datum: 21.08.12 14:35
 

Dobrý den.

Já jsem to také nezažila, narodila jsem se jen pár let po. Ale naprosto souhlasím s Jerrymungem. Nejde o žádný mindrák, ale o vyrovnání se ze vzpomínkami na minulost. Znám to samozřejmě z vyprávění rodičů a z televize. Rodiče mi vyprávěli, jaká hrůza, zklamání a beznaděj to byla. Měli tři malé děti, nevěděli co bude, co je čeká. Ráda si proto přečtu vzpomínky Vás všech i zde v poradně.

Datum: 21.08.12 15:04
 
avatar

Bylo mi 14, trávila jsem část léta v Harrachově, v noci mne probudily tanky... Dodnes ten den poavžuji za nejhorší den v životě...

Datum: 21.08.12 15:21
 
avatar

Díky všem, kteří píší souhlasné názory. Opravdu, když si na to vzpomínám, nikdy jsem snad nebyl blíž smrti než tenkrát, kdy jsme to jako kluci brali jako obrovské dobrodružství. A poprvé jsem zažil, když se v románech píše. že -okolo lítaly kulky...

U nás ve městě jich zemřelo devět a vůbec jsem nebyl daleko od toho, abych byl desátý.

Datum: 21.08.12 15:42
 

Byla jsem opravdu male dite,ale nikdy nezapomenu pocitove,ze to byl odlisny den u nas doma.Citila jsem uzkost zmatek,pamatuji si,ze otec s dedou litali sem tam a cekali,jestli nebudou muset nekam jit.Proste pocit ze se deje neco hodne vazneho.Co se delo samozrejme jsem chapat nemohla,bylo mi 16 mesicu,ale opravdu si to pamatji,byl to jiny den,zaryl se mi dodnes.Ze si nemuzu pamatovat?No pamatuji si i z 1 roku udalost,verte,neverte.

Datum: 22.08.12 11:16
 
avatar

Já vám věřím, protože si sám pamatuju porod císařským řezem.

Datum: 21.08.12 15:43
 

Byl jsem v civilu rok po vojně. Vím, že to bylo ve středu a byl krásný, slunný den. Ten den na stavbě nikdo nepracoval. Rozhlas vyzval lidi, aby šli s Rusy diskutovat a vysvětlili jim, že tu není žádná kontrarevoluce. Pak později vyzval k zastavení diskuzí, že je to zbytečné.Jednomu vojákovi jsem odkryl vrch sumky se zásobníky do samopalu-měli ostré náboje.Pak hned následovalo období plakátové a nápisové války. Národ byl semknutý a jednotný, nastalo období zesměšňování všeho ruského. V zesměšňování jsou Češi mistry. Už druhý den nás rozesmál nápis u silnice:(S prominutím) Radši hřebík do pr..le, nežli Rusa za přítele. Přes ten humor i já ten 21. srpen celý život cítím jako bolavou ránu.

Od: hop®
Datum: 21.08.12 15:45
 
avatar

Z tohoto dne mám vzhledem k datu narození jen matné vzpomínky, byl jsem s babičkou u příbuzných ve Vysokém Chlumci, pamatuji si projíždějící tanky, chtěl jsem se dívat, pak mne babička odvedla, že něco ohřívá na vařiči...

Ovšem následků tohoto dne jsem si potom užil dost, vzhledem k politickému postoji mého otce (a pak i mému), jsme byli celá rodina stále v průšvihu. Ještě že už je to za námi...

Datum: 21.08.12 16:12
 
avatar

Když občas říkávám, že hlava je obrovská silážní jáma, tak nepřeháním. Vaše vzpomínky mi to potvrzují. Děkuji za ně. *sok* Pro ty, kteří remcají: Jestlipak víte jaký je hlavní rys demokracie? S vašim názorem nesouhlasím, ale udělám všechno pro to, abyste ho mohli vyjádřit.

Datum: 21.08.12 17:51
 

Já byl ještě na houbách, ale mého otce (tehdy mu bylo 17) skoro přejeli "osvoboditelé", když jel domů na motorce... Letěli jak hovada a do zatáčky se vřítili v protisměru.

Od: lll
Datum: 21.08.12 18:18
 

No když vzpomínky, tak vzpomínky. Byl jsem tenkrát v Krkonoších u dědy. Bylo mi jedenáct, a moc jsem tankům na silnicích nerozuměl. Byla to pro nás spíš zajímavost. Co si pamatuju dobře, když se táta v týdnu vrátil z domova, kam musel bůhví kvůli čemu odjet, tak položil na stůl kousek pískovce a povídá: "Tady máte kousek ruskýho vojáka z náměstí".

Jerymungo: Ta první fotka mi byla povědomá ale město jsem nepoznal. Město z druhé fotky naprosto bezpečně, Hi.

Datum: 21.08.12 21:58
 
avatar

To je pořád stejné město, jen jsem trochu otočil fotoaparát. Tam nám právě tank s číslem 314 poboural podloubí a pár lidí pod ním zůstalo. Takže se před čtyřmi lety ty vzpomínky vrátily.

Od: lll
Datum: 22.08.12 18:21
 

Mám tu mnoho fotek z té doby, rozstřílenou radnici, i ten pobořený dům s podloubím, hi. Není to tak dlouho, co to připlulo po Internetových vlnách.

Datum: 21.08.12 18:25
 
avatar

byl jsem u strejdy na Pouchově na prázdninách, strejda byl voják z povolání, musel do kasáren, hrozně jsme se báli, nežli jsem se dostal k rodičům.

V Okolí Jaroměře byli hlavně Poláci, poté veliké množství Rusáků..

Vzpomínám na to se smutkem, jak jsou na sebe lidé zlí...

Od: pt®
Datum: 21.08.12 21:27
 
avatar

Byl to jeden ze dnů, na který v životě nezapomenu. Byly prázdniny, my byli smladším bratrem u babičky. Bylo mi 16 roků, měla jsem známost s manželem, který byl v tu dobu na vojně. Bylo úterý a k babičce přijela teta z Prahy, bylo už pozdě večer. Teta nám slíbila druhý den upéct ořechový dort, na který jsme se těšili. Ve středu ráno si babička s tetou vesele vyprávěly a nakonec se vypravily do města, nakoupit ingredience na dort a ostatní potraviny. Bráška si hrál a já si pustila rádio, televizi jsme neměli, jako většina lidí. Chtěla jsem si poslechnout muziku, nějakou modernu, dokud babička a teta nebyly doma, že si pustím rádio a písničky nahlas. Jenže pořád mluvili a mluvili, já ladila stanice a všude jen mluvili. Nakonec si říkám, nechám je vymluvit, určitě pak budou písničky hrát. Jenže jsem se zaposlouchala a nevěřila svým uším. Najednou jsem měla pocit, jako když se kolem mně stahuje černý mrak a pocítila jsem strach a úzkost a obavy o mého kluka, který byl na vojně. Seděla jsem jako socha a čekala na babičku s tetou a v hlavě se mi honilo všechno možné. Babička s tetou nic nevěděly a vydaly se ve veselém hovoru do města, až je potkávající sousedky upozornily, co se děje. Domů přinesly štryclu chleba a já neměla žádný hlad. Teta se rozhodla k okamžitému návratu domů do Prahy, odjela rychlíkem, ale z Masaryčky z nádraží v Praze musela pěšky až do Holešovic a to, co cestou viděla ji přidalo na šedinách, jak jsme se později dozvěděli. My mladí ze sousedství jsme i přes nevoli našich babiček, či rodičů jsme vyrazili do města, všude byly tanky s ruskými vojáky, u spořitelny a u vchodů úřadů stáli ozbrojení ruští vojáci a nikdo nesměl dovnitř, bylo zamčeno. Jezdily ozbrojené transportéry a vždy v něm nějaký ruský voják stál se samopalem v ruce a mířil na kolemjdoucí, byl to hrozný pocit. Raději jsem se rychle vrátila domů. Vzpomínám si na tu beznaděj a nejistotu co bude v nejbližší budoucnosti.

Datum: 21.08.12 22:12
 
avatar

Ten den (byla to středa) jsem se jako obvykle vypravil do práce.Po cestě na autobusovou zastávku jsem potkal bývalého spolužáka Ivana a od něj jsem se dozvěděl,že nás rusáci obsadili.Nejprve jsem to považoval za vtip,ale na zastávce mělo mnoho lidí tranzistoráky a poslouchali vysílání zpráv.S konečnou platností jsem uvěřil,když jsme míjeli v Radvanicích stojící kolonu tanků a jiné techniky,která stála až do Ostravy.Práci jsme skončili dříve(v poledne se na protest houkalo).Já jsem se svým náklaďákem nacouval až před stojící tank a společně se závozníky jsme se zůčastnili debat s osádkami těch tanků.Podle, zřejmě učitelky ruštiny,která jejich řeč ovládala perfektně,ti vojáci vůbec nevěděli kde jsou a co se děje.

Za rok v den výročí už to vypadalo jinak.Výrostci stále projevovali svůj odpor k tzv.normalizaci a Lidové milice byly v akci.To se dědkové na těch klucích vyřádili.Milicionáři chodili v Havířově na hlavní ulici v řadách a držíce se v podpaží vysloveně provokovali lidi vystupující z autobusů tím že jim nepovolovali volný průchod.A co se dělo dál za Husáka,to si většina pamětníků jístě dobře pamatuje.

Datum: 21.08.12 23:18
 
avatar

Já jsem byla ještě v tu dobu na houbách.

Datum: 21.08.12 23:38
 
avatar

Zajímavé,Eulalie,já byl taky na houbách,na Šumavě na dovolené.Když jsem šel po cestě na Kvildě,byl jsem ze zpráv rozhlasu tak dojukaný,že když jsem slyšel tanky,zalezl jsem do kanálu u cesty.Byli to naši pohraničníci.Ono se toho v radiích nalhalo!

JABRAKA

Datum: 22.08.12 07:23
 
avatar

S tím bych tak docela nesouhlasil, ono se asi těžko v rádiích lže a vymýšlí, když z přijímače slyšíte střelbu v pozadí zpráv. Měl jste štěstí, protože ani pohraničníci nemohli ven z kasáren.

V rádiu se toho opravdu nalhalo dost, nicméně určitě ne v těchto dnech.

Od: jack®
Datum: 21.08.12 23:32
 

Nezažil jsme to sice já ale z vyprávění mého dědy. Prý klidný večer, šel normálně do hospody, někdy prý před 11 se vrátil. Ještě chvilku byl s babičkou v kuchyni. Pak slyšeli letadla. Vyšli s babičkou ven, všude sousedi a na nebi spousta letadel. Za chílu se ozvaly sirény a uviděli od polňačky asi 10 tanků. Všichni mysleli že je to válka- babička rychle sháněla jídlo protože oba zažili válku a děda si vzal do kuchyně kulovnici (myslivec) protože všichni mysleli že je to válka. Až po půlnoci se z rozhlasu dozvěděli co že se vlastě stalo- sice se uklidnili ale rusové prý byli strašné prsata- údajně opilí stříleli do vzduchu- nikdo jim v tom nezabránil protože se jich báli. Nadalší den šel děda normálně do JZD kde se sice až tak moc v ten den nedělalo- všichni čekali so ce bude dít. Říkal že větší hrůzu nezažili...

A pak znám příběh z vyprávění naší třídní učitelky- pochízí z Ostravy. Bylo jí ten den 8 když do Ostravy najely tanky. Prý se zastavili uprostřed sídliště a rozstříleli samopalama dětské hřiště- taky opilí jak prasata.

Od: vlazy*
Datum: 22.08.12 10:22
 

jerrymungo: Zajímalo by mne tak trochu kdy ty tvoje fotky byly focené. Pamatují si na tu ne příliš příjemnou dobu, ale nevzpomínám si, že by tehdy už bylo běžné barevné focení. Možná už nějaké barevné filmy do fotoaparátu byly, ale nějak ve větší míře se nepoužívaly. V té době se běžně fotilo na černobílý film a barevné focení se začalo používat až o několik let později. Navíc na te druhé fotce je na tom jednom vozidle vidět SPZ s modrým pruhem a pravděpodobně i znakem EU (není to dobře vidět) která v této době ještě neexistovala. Připadá mi to tak jako by ty fotky byly z ne příliš vzdálené současnosti pořízené např. při nějaké rekonstrukci těchto události. Můžeš to trochu upřesnit nebo vysvětlit?

Datum: 22.08.12 10:26
 
avatar

Samozřejmě že ty fotografie jsou ze současnosti...viz.oblečení lidí, zachovalost techniky (opravená a zrekonstruovaná), SPZ na prvním vozidle je s logem EU...atd atd..

Datum: 22.08.12 10:38
 
avatar

Že jsou to fotky z doby nedávné, se poznat dá. Mě ale spíš zajímá, jaký byl důvod připomínání si okupace zrovna tímto způsobem. Kdo byl organizátorem akce? Proč?

Že při různých výročích chodí městy průvody vzpomínající na šlechtice - zakladatele, že počátkem května vlají v Plzni americké vlajky, to všechno mi připadá celkem normální. Ale připomínat si docela reálně sovětskou okupaci je divné.

Od: vlazy*
Datum: 22.08.12 11:03
 

bimbam: Já na tom nic divného nevidím. Byly to sice pro tehdy československý lid nepříjemné události, ale je to kus dějin tak proč si to nepřipomenout třeba takto a neukázat těm mladším co to neměli možnost zažít ve skutečnosti alespoň tak trochu jak to tehdy vypadalo.

Datum: 22.08.12 11:58
 
avatar

Myslím, že ta akce zase nebyla tak od věci, protože mladí lidé si fakt rok 68 připomínali asi jako třicetiletou válku a stálo za to jim to předvést natvrdo. Kromě toho se tam taky promítal dost drsný film ze srpnových dní. Nebylo by dobré na to zapomenout.

doplněno 22.08.12 11:58:

Ještě jeden...

Datum: 22.08.12 11:55
 
avatar

Samozřejmě, bylo to před čtyřmi lety a na náměstí byla 21. srpna při čtyřicátém výročí ukázka jakýchsi klubů vojenské historie. Ty bílé pruhy na vozidlech a tancích byly samolepící. A šlo se tak do detailu, že i posádky a obsluha vozidel byla v dobových uniformách. Samozřejmě, tenkrát se tak lidé neoblékali a taky nebyli tak rozjásaní. I když, starší lidé se tvářili dost vyděšeně.

Takže je to fotografováno už moderním digitálním přístrojem. Tenkrát opravdu barevné filmy už byly, hodně se dělalo na východoněmecké ORWO, ale rpzšířené nebyly, kromě toho zpracování a tvorba fotografií byla hodně náročná.

Datum: 22.08.12 12:10
 
avatar

Jen k těm barevným filmům bych si dovolil podotknout, že na barvu se točilo již za druhé světové války...

A barevná fotografie se dala udělat již mnoho let před druhou světovou válkou..cca 1907..

 

Datum: 22.08.12 13:28
 
avatar

Ano, máte pravdu, já už jsem s barevnými filmy experimentoval okolo roku 1970, zkoušel jsem diapozitivy i papírové fotografie.

Od: emji
Datum: 22.08.12 11:39
 

Bylo mě tehdy 38 let. Pracoval jsem jako řidič náklaďáku u ČSAD. Vozili jsme tehdy již stařičkou Pragou RN mlékárenské výrobky z Klatov po celém tehdejším Československu. V pondělí ve čtyři ráno se nakládalo, postupně jsme objeli (tehdy se jezdilo ještě se závozníkem) všechny štace, vždy se vyložil a naložil nový náklad a jelo se dál a ve čtvrtek v noci jsme se vraceli domů.

Cesta tehdy trvala dlouho. Žádné dálnice, samé klikaté cesty a pomalá RN, na kterou se hlavně do kopce nesmělo příliš tlačit.

Doma jsem měl manželku a dvě dcery, 12 a 5 let.

Ve středu brzy ráno jsme vyjeli z Olomouce směrem na Svitavy, aniž bychom o čemkoliv věděli. Až když sme se zastavili na snídani v motorestu, tak na nás hostinský, koho že to vezeme.

Teprve po té sme zjistili, že jedeme necelou hodinu před tankama z Polska.

Prožil jsem druhou světovou válku, ale tehdy jsem byl ještě kluk. Příliš jsme dění tehdy nevnímali, jediné, čím se nás dotýkala bylo rozdělění tříd na českou a německou část, zatmívání oken a bombardování klatovského nádraží před koncem války. Spíše naopak, s příchodem amerických vojsk začalo dobrodružství.

Tentokrát to ale bylo jiné. Nevěděli jsme pořádně, co se děje, jestli je válka nebo co a měl jsem obrovský strach o svojí rodinu. Okamžitě jsme vyrazili zpátky do Klatov. Jeli jsme vpodstatě bez zastávky. RN nás naštěstí nenechala na holičkách. Mnoho silnic už bylo uzavřených a tak sme dojeli oklikama až téměř k Praze. Prakticky jsme tvořili předvoj Sovětům, kteří jeli od Krakova. Přes Brdy jsme museli jet po vedlejších klikatých cestách a tam se nám RN zavařila. Ty tři hodiny, než sme mohli pokračovat v cestě byly snad nejdelšími v mém životě.

Ve čtvrtek nad ránem sme dojeli do Klatov, kde už mezi tím rusové byli taky.

Rodina byla v pořádku doma a pak už mě bylo lehčeji. Teprve ve čtvrtek jsme se konečně pořádně dozvěděl, co se děje.

Datum: 22.08.12 18:02
 
avatar

Děkuji všem. Co člověk, to vzpomínka, to osud. *hej* Je to za námi, ale ještě tak vědět, co je před námi. Občas si uvědomím, jak jsem vděčná, že jsem válku nezažila. *placni* Je neuvěřitelné, jakými parchanty, my lidé, dokážeme být a současně jak velkorysými hrdiny! Je to smutné *ee*

Od: zabu
Datum: 22.08.12 18:32
 

Jedna cizí vzpomínka:

Pracoval jsem s člověkem, který sloužil v r. 68 jako pohraničník na západní hranici. Líčil mi, jak mu tehdy na čáru přijely ruské tanky, které evidentně zabloudily a že pojedou dál. Dalo prý mu hodně práce, vysvětlit jim, že tam už nemůžou, že tam je německo. Poslechli až po poradě s velitelem přes vysílačku. Tvrdil, že ho dodnes mrzí, že jim tehdy tu závoru bez řečí nezvedl, a neposlal je dál. Byla by prej alespoň sranda. Tehdy se prý ale báli.

 

 

 

Poslední otázky Poradny volná diskuze
Nejnavštěvovanější otázky v rubrice

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.