Je to možné a normální?

Právně snad jen vydědit. Psychické utrpení poškozuje nejen psychiku ale velmi i tělesné zdraví, ale doktor vám na to potvrzení nedá. Zaregistrujte se, tady je dobrá společnost, poradí i vy může zkušenostmi pomáhat. Přeji vám vše pěkné

Jistě že to lze, dokonce i o život. Jinak máme na to zákon, že potomci jsou povinni se starat o rodiče... Otázka, zda s tím potřebný půjde k soudu, oznámí to, i jako tr. čin.

Díky,nevím zda Vám říci více,tomu by asi nikdo neuvěřil,protože ani já/slzy/to v čem musím žít a hlavně s kým mne hlava brát nechce a do smrti to nepochopím,jak je to smutné,nepochopitelné,nenormální,do nebe volající/kdyby jste jen věděli se mi svírá hrdlo-prominte, s tím doktorem máte pravdu,tam už jsem se také trochu svěřila a nepochodila.Prominte mi,Jen- že jsem na tom čím dál tím hůř, jsem přímo deptána psychicky,nevím jak z toho ven./jen pro p.buss-děti to nejsou,také nemám tady s kým promluvit,na koho se obrátit,díky synům mohu se vám svěřit a také asi díky jim jsem asi naživu,snad chápete,nemohu jim to udělat,Jarak

Jarak, poseďte chvilku u kompu a napište svůj příběh, ale bez podrobností, špatně se to pak čte. Napíšeme vám, co si myslíme, vy své informace doplníte. Kapku se vám uleví, kapku vám poradíme. Není dobře plakat sama do polštáře. Vyřešit to všecko můžete jen vy sama, ale je třeba všecko trošku prodiskutovat, pustit to ven. A hlavně najít cestu, jak z toho bolavého problému ven. O samotě se i prd mění na vzducholoď. Dopište svůj problém, nezakládejte nové vlákno. Všichni máme za sebou takové, podobné, jiné i úplně jiné trampoty, ale žít se musí a život v slzách? To není dobře!

Milá paní, vše se dá řešit. Někdy to chce víc času a nasazení. Vy hlavně musíte chtít změnu! Nejdřív přestaňte plakat. Tím si nepomůžete. Tedy pomůžete, ale tak akorát k bolesti hlavy, napuchlým očím, vypotřebované zásobě kapesníků, atd. Uklidněte se a napište sem, co vás trápí. Klidně to rozepište od začátku. Vaše informace jsou útržkovité a já docela nerozumím, v čem je problém?! Sdělená trápení se zmenší a společně vám pak můžeme poradit, co dělat dál. Hoďte ostych stranou, nikdo z nás vás nezná, ale rádi vám pomůžeme.

Díky za odpovědi,asi Vám to napíši,jen to nejde ve zkratce,tedy obětovala jsem se v životě dvoum subjektům,nejdříve rodičům a pak dětem,manželovi-prostě rodině.Proč bych se za to měla stydět,když jsem neudělala nic špatného.,žiji v bídě, v nouzi v nemoci s...,no jak to říci,o tom kdo nemá v hlavě mozek.,nejde to zkráceně,tedy pracuji na tom-asi nejdřív na nečisto a také vám chci ukázat pár foto/ale to musí moji synové nejdříve zpracovat,ofotit a aby to šlo sem dát,jsem starší člověk a díky synům vím o čem je počítač či internet.díky manželovi nemám nic,takže vydržte,já to ještě tak neumím s počítačem,hoši mne učí,Jarak,a také máte pravdu,jsem nucena pořád Vše v sobě dusit.

Dobrý den Jarak,třeba by Vám někdo slovíčkem a popovídáním mohl poradit i pomoci,taky jako hodně lidí jsem si prožila pár věcí,které se mi zdály neřešitelné a nevěděla jsem jak dál.Ale protože píšete,že máte syny a s nimi ten problém není,tak naděje se z toho dostat pořád je.Svěřené problémy a bolest dost pomůže,tady máte výhodu,že se Vám lidé snaží poradit a pomoct a neznají Vás,jste anonymní .Napiště,odkud jste,město,třeba je někdo z nás tady poblíž nebo přímo od Vás kousek a mohl by Vám pomoct popovídáním atd.Zdravím Vás Jaroslava

Dobrý der,paní Jaru,moc děkuji,musím říci,že jste přesně -přesně vystihla co bych potřebovala,to je to co já potřebuji,včera jsem po chvilkách dlouho do noci sepisovala můj příběh,o který bych se s Vámi chtěla podělit,nevím,zda by to ale někoho zajímalo,no budiž.Ale problém je,že toho jsou 4 listy plně popsané/a ještě to není vše/ a já nevím jak to zkrátit,co jsem měla jen s dětma,on to tady u nás naTrutnovsku taky moc nikdo ani neví,jen moji lékaři/moje zubařka mi vždycky říká-Vy ty děti máte doslova vydřený- a má pravdu.Mojim tady největším zlem ,který mi vlastně ublížil a ubližuje psychicky je tvor,kterého jsem si před 25 lety vzala,bohužel,jsem nevěděla co se z něj vyklube a jak se bude chovat,můj život tu jde přesně podle přísloví-nejdřív-nestastný Safářův Dvoreček, a ted dlouhá léta -za dobrotu na žebrotu.,/ten tvor mne např vůbec ani nepozdraví,v životě mi neřekl jménem,které je jako Vaše. Chcete ještě znát můj příběh, mám sem dát ty děti/fotky/podotýkám -že byly postiženy fyzicky.Pokusím se,to říci zkráceně-jenže to pak není ono.A když by někdo snad chtěl vědět více,tak to pak rozepíši.Opravdu je lepší,když má člověk možnost s někým o daném problému promluvit.Ale i tak mi tady v té poradně pomáháte a už i dříve bylo pomoženo/v jiné sekci/ děkuji zatím Všem,mám tedy pokračovat?Jára/sakra jak to zkrátit,no nic/.

Paní Jarko, dejte to sem, i když je to delší, určitě se nějak tady dopracujeme k radám, každý poradí něco a Vy si vyberete, co by Vám pomohlo. Jsou zde lidé, kteří v životě ledasčím prošli a určitě něco poradí.

Chodím sem každou chvíli, že se dozvím, co je tedy za problém a pořád nic. Jaraku, nesepisujte to na papír, hoďte to přímo sem! Já budu za pár dní odjíždět a nevím, zda se dostanu k počítači. Asi dostanu, ale nevím, zda se mi bude chtít na něj chodit. Ale jen tak od boku... Pokud máte doma 25 let netvora, podejte žádost o rozvod a buďte sama, s dětmi či někde jinde. Vždycky to nějak dopadne. A určitě na tom budete lépe než dnes. Jediné, čeho se obávám je to, že se nebudete schopna zbavit pocitu, že to sama nezvládnete. Zvládnete! My ženský vydržíme hodně... i celou tíhu světa, když na to přijde.

Dobré ráno,ještě jsem nešla spát,už je asi polovina a polovina ještě zbývá napsat,bylo mi tu řečeno i když to bude dlouhé,tak to sem mám hodit,pracuju na tom,prosím vydržte/omlouvám se/snad dnes večer dopíšu,musím vše rozepsat,no budu chtít pak asi vědět vaše názory případně rady,díky Jára.

Paní Jarko, mám jen malou technickou poznámku. Vy si zřejmě sepisujete svůj příběh ve Wordu a pak se to sem pokusíte kopírovat. Vůbec vás nechci podceňovat, ale ono to nejde. Tedy asi ano, ale je to nějak hodně složité. Mně se to tedy dvakrát po mnoha pokusech nepovedlo. A to se pokaždé jednalo jen o pár vět. Takže pro tuto chvíli rada - zkuste si sem cvičně z Wordu nakopírovat pár slov. Když to půjde, pište si tedy pro sebe dál. Když to nepůjde, budete sama vidět, že je lepší psát přímo sem, třeba na pokračování.

Jinak přeju pěkný den a věřím, že se vám rady i útěchy dostane.

Jinak druhá možnost je dokument ve wordu někam uložit (třeba na ulozto nebo do úschovny) a sem dát odkaz na stažení.

Jinak je zde možnost "vložit z Wordu" (třetí ikonka zleva nad okénkem zdejšího editoru), ale tu jsem zatím nezkoušel

Teď jsem to vyzkoušel (to vkládání), viz Volná diskuse, a zdá se, že to funguje dobře.

Dobrý den,dobří lidé,synové mi říkají,honem běž psát-oni na to čekají,jsem zatím upustila od tamtoho sepisování,chci nebo jsem chtěla Vám říci,co jsem dělala a udělala pro rodiče a pak pro rodinu a děti a co jsem s nimi měla.Bohužel jsem ale přišla tímto konáním o zdraví,proto jsem to začala pro lepší pochopení sepisovat od začátku/tak dole jen zatím fotky nemocných dětí/Jinak by mi asi nikdo nevěřil a myslím,že stejně nikdo věřit nebude.Je mi to totálně trapné-co se týká hlavně dětí,vždyt každá kloudná máma udělá pro své děti Vše a já to dělala a udělala!Já to beru jako za normální,jenže u mne to bylo /dlouhá léta/v bolestech a nemoci.U mne bez pomoci od manžela případně mámy,nepoznala jsem aby mi někdo někdy alespon na blbou půl h pohlídal děti,když mi bylo zle,tak jsem ani k doktorovi nemohla jít,byla jsem pořád nemocná,a jsem,těm dětem jsem se věnovala dá se říct 24 h denně-/i když mi bylo totálně zle,to by jste Vy ženy přece také udělaly ne?Nojo ale je tu neřešitelná situace-nevím jak z toho ven,Je tu rodina-totální vypatlanec,který toto vše totálně ignoruje a neuznává-to je tu problém-veleproblém,neuznávají,že jsem nemohla tudíž chodit třeba do práce,/vše by bylo právě v tom mém dlouhém sepisování/já nevím asi mne budete pokládat za blázna.Ne,ne jen jsem v čoudu s rukama, nohama,zádama,žaludkem + astma a mám
manžela na velký/no víte co/proto jsem na tom ještě zle psychicky,dlouhý čas.Tím, že nemohu chodit do práce,protože kdybych mohla tak chodím, to si pište, tak jsem bez prostředků a tudíž bez peněz,On mi nedává peníze na základní potřeby např/ted potřebuji boty,a já na ně nemám-on mi na ně nechce dát,lidi mě to je trapné/slzy/vždyt se člověk tady akorát ztrapnuje,ne?U doktorů jsem byla asi pěti/už dávno/krom prášků na bolest,injekcí,rahabilitácí/však to znáte/nemám na nic nárok,Ráno,dopoledne-co pohyb to bolest,není to vidět,tak mi vypatlanec nevěří,mi závidí nemoci
a opičí se,nevím kdo by dělal cokoli,jakoukoliv práci v bolestech,to přeci není normální,nebo jo?Na sociálce jsme se syny byli,tak jsem myslela,že mi,nebo nám pomohou a ono je to vůbec nezajímá,kdybych neměla syny,kteří mne drží nad vodou tady,tak nebudu psát takovéto trapnosti pro mne,mě to vadí,za kým ještě jít,synové mi poradili právě Vás./U obvodáka jsem byla nedávno,jestli bych nemohla alespon mít část.invalidku a bylo mi sděleno-že to ted zkrouhli-že to nejde,takže jsem v háji,omlouvám se všem.neštastná maminka./Kdo by snad chtěl vědět více,tak se rozepíši.A všem moc děkuji,Jára

jarak

obr.03

obr.04

jarak obr.04

obr.05

obr. 05

obr.06

obr. 06

obr.07

obr.08

obr.09

obr.10

obr.11

obr.0

Milá paní, asi jsem si to nepřečetla podrobně, bylo toho opravdu mnoho. Lituji Vás, vychovávat 2 postižené děti je těžký úkol.

Ale na druhou stranu: stěžujete si tady na manžela, že Vám nedá ani na boty. Přitom ho ale titulujete "totální vypatlanec". Když se o něm takto vyjadřujete, divíte se, že Vám nedá? Já bych Vám taky nic nedala, kdybyste mi takto veřejně nadávala. Vy od něj potřebujete pomoc, finance byste brala, ale zároveň ho tupíte. Možná opravdu takový je, my s ním nežijeme, to Vám neberu, ale pokud od něj něco chcete, měla byste se k němu chovat slušně. To se nedivte, že Vám nedá nic, za to, co od Vás slyší.

V řadě měst jsou tzv. chráněné dílny, kde najdou uplatnění i lidé s různým postižením. Jsou platní společnosti, mají dobrý pocit, a přitom si vydělají. Není u Vás nějaká možnost?

Případně jednoduchá domácí práce. Ale protože dobře vím, že to bývá velice často podvod, nebudu Vám to ani radit, abyste do něčeho nespadla.

Zkuste si zajít na sociálku, jsou příspěvky na bydlení, na živobytí, v hmotné nouzi a co já vím, jaké ještě. Cikáni mají všechno a ještě jsem byla svědkem, jak jim úřednice přes půl hodiny sama pracně vyplňovala žádosti, které si měla ta chátra vyplnit sama. A pokud neuspějete hned napoprvé, žádejte znovu a znovu. Na to máte právo, nikde není psáno, kolikrát smíte požádat. Lezte na ně jako blecha, nedejte jim pokoj a uvidíte, že se časem poštěstí. Když pečujete o 2 postižené děti, nárok jistě máte.

A s tím manželem bych se zkusila smířit. Začít musíte od sebe. Když se budete hezky k němu chovat vy, nemůže on Vám odpovídat hrubostmi. Jak se do lesa volá...Máte přece spolu děti, musel mezi vámi v minulosti být kladný vztah. Zkuste ho obnovit, pomůže Vám to psychicky /než pořád nevražit/ i materiálně.

Neradím teoreticky, za svůj dlouhý život jsem už leccos zažila. A mohu potvrdit, že dobré slovo otvírá brány k srdci druhých daleko snadněji, než titul "totální vypatlanec". Jaga.

Dobrý den,děkuji Vám za odpověd,takto máte pravdu,je to způsobeno tím,že o tom nic nevíte,a dál,že jsem sem nedala,jak jsem původně chtěla"moje dlouhé povídání",tak vlastně soudíte mne.Měla bych názor stejný nebo podobný jako Vy,kdyby mi toto někdo vyprávěl.Ale ted čtěte dál,co se týče"titulu",když jsem pak chtěla děti,jsem o ně 2x přišla,byla jsem na tom tehdy velmi špatně psychicky i fyzicky,lékaři mi tenkrát dali na to -malou šanci-mít vůbec zdravé děti.No nic,pak přišla dcera,dlouho jsem s ní byla v nemocnici,/nebudu dále rozepisovat.Pak přišla dvojčata,porod byl hodně těžkej,protože byl jeden obráceně,ona holka taky-no nic-to jsou přeci normální věci.Miminka jsem měla v zavinováčkách.Byly jim necelé 3měsíce.Stalo se to navečer,ten hošík/co pak byl postižený,/brečel-no řval/přeci normální,A víte co téměř hned udělal jeho otec,aby svého syna utišil?Takovou ránu svému synovi ubalil,že se miminku ohnulo ouško,/vlastně musím ted být ráda,že mi syna tenkrát ,kvůli tomu ,že plakal nezabil.ješte ted,když na to vzpomenu,tak mi vletěj slzy do očí,/a taky chci předeslat,že manžel vůbec neměl radost,když se ty děti narodily.,v práci,co chodil vůbec nevěděli,že má děti,to jsem se dozvěděla později,no nic.A to nevíte,co provedl dceři,když pak byla dospělá,dodnes lituji,že jsem nevolala policajty.A dál nevíte,spoustu dalších věcí/jen např. jaké se mu dostalo pomoci ode mne a od mých rodičů,no nic./P.S.do práce jsem taky chodila,než byly děti,a moc dobře vím,jak se chovali chlapi,když se jim narodil syn/a to byl většinou jeden//Já,že jsem nic takového nepoznala./.Přesto díky za vaše názory,i odpovědi,Jára

Považuji za chybu, že jenom naznačujete, a že myšlenky nedovedete do konce.

Máte-li v úmyslu s psaním pokračovat, myslím, že by čtenáři uvítali mezery za čárkami a tečkami plus před a za závorkami. Protože jde o poměrně dlouhé příspěvky, doporučila bych rozčlenit text do odstavců (cca po 4 až 6 větách). Text se nám bude lépe číst a spíše se dočkáte dalších názorů.

Píšete-li text ve Wordu, zkopírujte jej napřed do poznámkového bloku (Notepad), rozdělte do odstavců (po 4 až 6 větách vložte jeden volný řádek) a teprve z Notepadu jej zkopírujte sem. Texty kopírované přímo z Wordu se zde dost roztáhnou, něco sice můžete upravit v náhledu (bohužel není v náhledu vidět vše), ale v Notepadu je to pohodlnější.

___ Co manžel udělal Vaší dceři? Nemáte náhodou oznamovací povinnost? (Pozor, abyste se nesvezla s ním!)

Nerozumím tomu, proč jste se už dávno nerozvedla. Z toho, co píšete, vyplývá, že Vám manžel nejen nepomáhá, ale že doknce ohrožoval dítě (nebo všechny děti?). Podle mne stojí u každé matky na prvním místě bezpečnost a zdraví dětí, ochrana před ubližováním. (Lásku k dětem považuji za samozřejmou, tu neřadím mezi povinnosti.)

___ Manželé vůči sobě mají vyživovací povinnost. Nedává-li Vám manžel ani na základní potřeby, můžete jej žalovat o výživné (to lze i pokud trvá manželství).

Nechci nikoho urazit, ale nepochopila jsem to. Moc ráda bych poradila, ale vlastně vše bylo jen naznačeno, skoro nic nedopovězeno dokonce, navíc to bylo dle mě docela zmateně napsáno. Vlastně ani nevím, co konkrétně byste chtěla poradit. Pokud se potřebujete vypovídat, svěřit někomu své trápení, není problém, jak už tady někdo výše psal, napsat sem váš příběh, byť ja dlouhý (pak třeba i na pokračování). Alespoň za sebe říkám, že si ho ráda přečtu a obtěžovat mě to nebude, jestli máte obavy z tohoto...

Jinak z praktického hlediska souhlasím s Jagou, ta napsala, jak se obstarat...

Dobrý den, pro paní Lupitu ,jsem zde se syny už dlouhý čas v neřešitelné situaci,nutně bychom potřebovali jít za někým,kdo by nám poradil a hlavně podal pomocnou ruku,to znamená,vše říci svěřit se,ale ted je tu problém,něco jsem tady už svěřila,a také jsem tady v té poradně poprvé napsala již vloni na 24.12.v sekci domácnost a bydlení v podrubrice ostatní,hoši tam dali jméno danam,tak tam to začíná,snad to najdete.No jo,ale je tu veleproblém, to co bych potřebovala říci,svěřit se,tak to mám ted říci celému národu,tisícům lidí?To jsme tady s klukama řádně prodiskutovali a příjde nám to blbý,mohla bych si pod sebou podřezat větev,jak se říká.Mám právě strach či obavy,nejdříve léta vše v sobě dusit a pak vyklopit téměř celému národu?Proto bych se chtěla zeptat,zda by to nešlo jinak, -třeba mailem?Jinak ,máme zkušenost,že doktor nepomůže a na sociálce jsme byli a i znovu tam byl manžel se tam zeptat,a podle nich nemám na nic nárok,copak je normální aby máma od tří dětí byla bez peněz ,za svobodna makala u rodičů,pak pro děti a rodinu a neměla na nic nárok?Vám by to nikomu nevadilo?Nebo za kým,kam jít,na koho se obrátit,jsme v začarovaným kruhu a nevíme,jak z něho ven,copak je to normální a hlavně spravedlivý?Opravdu jsem z toho já i synové nestastný.Díky všem za rady a odpovědi,Jarak.

Jarak, když se zaregistrujete, pošlu Vám svůj e-mal vnitřní poštou. Abyste se mohla svěřit a určitě se řešení najde. Nechci zde veřejně uvádět na mne spojení, což jistě chápete.Anebo dejte na sebe kontakt Vy, pokud chcete, určitě se ozvu a budu se Vám věnovat, chcete-li.

Pro ostatní - s tazatelkou jsem v kontaktu již a řešíme soukromou cestou.

Milý Hejkálku, klobouk před Tebou dolů, Ty máš opravdu sloní paměť.

Ano, je to tak: DANAM, 24. 12. 2011 v 11,14

JARAK, 21. 7. 2012 ve 14,19

Tak on si pán, tedy ten totální vypatlanec. jak ho jedna z jeho hurisek, tituluje, pořídil hned harém. Dvě ženy, Danku a Jarku, každé zplodil 3 postižené děti. To je tedy výkon. A nyní jim nechce platit a kupovat boty. To je tedy lump.

Občas se tady člověk opravdu pobaví. Zvláště, když tazatelka mění své nicky jako na běžícím pásu, ale dští síru a ptá se pořád na to stejné kolem dokola. A sama přitom - škoda mluvit! Ten její milenec z hvězd se dneska změnil v totálního vypatlance.

Inu, nic netrvá v světě věčně /ani láska k DANCE A JARCE/. Takovéhle bláboly v okurkové sezóně docela pobaví. nemyslíte? Jaga.

"jarak", nezlobte se, ale Váš příběh mi nepřijde docela, jako pravdivý. Stylem, jak píšete, nedává ani po emoční stránce, ani po logické stránce smysl. Nabízí se Vám konkrétní pomoc od "kapkynaděje" a předpokládala bych, že po ní sáhnete, jako první. Podle mně Vám jde o to, kdo Vás podpoří finančně. Možná je zde mezi rádci i takový "borec", kterému na tom nesejde, ale povětšině jsme tu lidé, kteří všichni musíme počítat. Jistě není problém nějakou korunou udělat radost, ale to Váš problém, pokud by byl pravdivý, nevyřeší. Takže tudy cesta nevede. - pt

Milá paní,

tak jsem si to pročetla a pořád nevím, s čím potřebujete poradit? Předpokládám, že děti jsou dospělé a postarají se samy o sebe. Vy požádejte o rozvod a požádejte o výživné od manžela. Na sociálce by vám měli poradit, na jaké dávky máte ve svém postavení nárok. V případě, že byste neměla kam se po rozvodu uchýlit, požádejte o sociální byt. Ale jestli píšete, že jste nemocná, tak byste možná měla i nárok na dům s pečovatelskou službou. Pokud se potřebujete vypovídat, určitě to sem můžete napsat, ale radila bych vám navštívit i psychologa. Ten vám poradí, jak dál se životem. Pokud máte milující děti, určitě to všichni zvládnete. Tyto záležitosti jste měla řešit, už když byly děti malé a manžela hnát na policii už dávno. Také se na sociálce přeptejte, zda je možné získat radu od právníka v nouzových případech, jako je ten váš. Předpokládám, že na právníka nebudete mít finanční prostředky. Jestliže se budou v místě vašeho bydliště k vašim dotazům stavět liknavě, zkuste to na "okrese", kraji... Prvně ale podejte žádost o rozvod a další řešte návazně.

Dobrý den,konečně se sem dostávám,počítač svůj nemám,musím přes syny až mne k tomu zase pustí,sdělili mi,že mám odpovědi,tak se snažím též odpovědět.Ohledně jména/nicka/co je nám vytýkáno-se stalo nedopatřením,omlouváme se.O té Kapce uvažujeme,ale nechceme z pochopitelných důvodů stejně jako Ona dáti adresu celému národu.Paní píše,že by šlo vnitřní poštou.Já to bohužel na tom neumím.Hoši to zatím nezkoušeli.Asi by se museli,jak Ona píše zaregistrovat,takže nám zatím brání technická stránka věci.Jinak díky moc za Vaše odpovědi a názory.Máte pravdu, v tom co píšete.A s tou paní Kapkou,by bylo dobré pro nás,kdyby jsme s ní mohli alespon takto mluvit anebo se svěřit.A dále nemám vůbec důvod si jakkoliv vymýšlet/já jsem tu už zmínila,že tomu nebude nikdo věřit,taky jo/.Děti jsou sice dospělé,ale ještě se o sebe nepostarají,dcera studuje,a synové po vyučení pracovali necelý rok,jsou na UP,ale bez dávek.Opravdu jsme v nelehké situaci,ještě jednou díky,Jarak.

Registrace je snadná záležitost, zvládáte vkládání obrázků, zvládnete i registraci. Na té horní oranžové liště si najdete si najdete tlačítko egistrace, je to v pravé části. (viz obrázek). Kliknete a objeví se vám tabulka jako na obrázku, vyplníte nick (jarak), pak heslo (to neuvidíte, ukáží se vám ujen hvězdičky). ještě jednou heslo do dalšího okénka pro kontrolu (přesně stejně, včetně malých a velkých písmen) a kliknete na regisrovat. A je to, s tímhle heslem se příště přihlásíte.

Ještě jsem zapomněl, musíte vyplnit i svůj email. To je ale důvěrná informace, nikdo ho neuvidí.

Registrace byla úspěšně vytvořena. Jak ted dál.

Je to zmatené, ale... j

Nikdo po Vás nechce adresu. Stejně tak mi přijde nevhodné sem vkládat fotky. Do těch nikomu nic není. To jste mohla třema větama napsat, že dětem bylo to a to. Chcete zůstat v anonymitě a vložite sem fotky? To sem můžete klidně napsat, jak se jmenujete a kde bydlíte.

Jestliže jsou synové vyučení, ať si zkusí najít práci někde jinde mimo Trutnovsko. Dokud nemají rodiny, mohou jít za prací. Nidke nepíšete, jak moc jsou postižení. Mají invalidní důchody? Práci mohou zkusit hledat i v chráněných dílnách.

Vy nárok na dávky nemáte? To jste nikdy nepracovala? Píšete, že máte téměř dospělé děti...

Jestliže nedokážete žít s manželem, proč se nerozvedete? Na dceru by musel manžel platit dokud nedostuduje. Bydlet můžete v azylových domech.

Jestli to dobře chápu, tak ten nesnesitelný příšerný muž celou vaši rodinu živí, šatí, platí bydlení, ... Vy ho nesnášíte už od dob, kdy byly děti malé. Jestliže je bil a fyzicky týral, pak se nezlobte, ale proč jste s ním zůstávala? Kdyby můj manžel týral děti, tak bude mít tak rychle sbalený kufry, že se nestačí ani nadechnout.

Píšete, že vás všechno bolí, ale doktoří nic nenašli. Tak zkuste jiné doktory. A pokud ani ti nic nenajdou, pak se zamyslete nad tím, jestli se příliš nelitujete a jestli bolesti nejsou psychického původu.

Věřím, že jste neměla lehký život. Ale každého něco bolí, spousta lidí má těžký život. Spousta lidí se starala o rodiče do posledního dechu a ani to neberou jako obětování.

Vy buď máte možnost bojovat, nejvíce sama se sebou, nebo se litovat. Sociálka vám nic nedá, jestliže jste nikdy nepracovala.

Případ prp psychiatra a pro sociálku G.