Upřednostníte své dítě?

Dobrý den. Každá milující máma si staví děti na první místo, to je pravda a já k nim také patřím. Na druhou stranu, pokud si matka postaví na první místo sebe a svůj vztah, nikdo nemá právo jí to zazlívat. Děti vylítnou z hnízda dříve či později a máma zůstane třeba sama... Takže já za to žádnou ženskou neodsuzuji, každý má právo žít si svůj život podle svých představ a záleží jen na něm, jaké má v životě priority. Je to jen můj názor a pohled na věc.

Zde se bohužel jednalo právě o DĚTI ( neplnoletí ). Tudíž mi to přijde velice divné, když si matka raději nechá přítele než své děti. Samozřejmě nevím, můj případ to není.

záleží na věku, milá tazatelko přeci! 18 ti letý děcko se z domova vyhodit i dá a někdy je to i nutné. Do tohoto věku je to však problém, jelikož se domnívám, že za něj zodpovídáte (aspoň částečně). Já jsem muž a mám někdy hodně vyhraněné názory, takže raději končím. M.

Můj případ to díky bohu není! Dítě mělo samozřejmě méně než 18let, jinak bych si tuto otázku ani nedovolila.

Dobrý den.

Přemýšlím o Vaší otázce a vůbec nemám jasný názor. Samozřejmě udělám vše pro své dítě. Nedovolím, aby ho někdo-kdokoliv vyhazoval. Ale takto je to moc černobílé. Opravdu to "dítě" nenese na neshodách žádnou vinu? Je na vině jen můj životní partner?A co já, proč partnera poslouchám? Mám přece svůj názor.

Myslím, že Vám nezbyde nic jiného než být takový ten hromosvod. Žehlit a urovnávat vztahy mezi životním partnerem a vašim potomkem. Role nelehká a nevděčná. Ale nejste jen matka, jste také partnerka. Potomek si brzy půjde svou cestou a určitě si nepřejete zůstat sama, bez partnera. Partnera milujete, dítě také. Tak je dobré promluvit si a ujistit se, že nikdo nebude nikoho odnikud vyhazovat. A nikdo nebude odnikud urážlivě odcházet. Opravdu těžko radit.

Opravdu se nejedná o mě. Děti nemám, tudíž je můj pohled na věc zkreslený. Jen vím, že matka svůj názor neměla, raději ho před partnerem zkryla ( zda se ho bála, netuším ). A myslím si, že samozřejmě byla vina na obou stranách ne jen partnera.

to je těžko soudit, děcka bývají dnes opravu problémová (vím o čem mluvím) a naopak i hodná a fotři napůl akoholici se spoustou mindráků a opět i opačně. Znal jsem jednoho mladyho kluka co před 18tkou bral různý prášky a čuchal ke kde čemu, akohol, nechtěl dělat, a okrádal prarodiče o pěníze, ktří mu poskytli střechu nad hlavou. Pak zas máte případy, kdy otec je problémový . . . . Neznáme podorobosti a ani je myslím znát nehceme. Těžko rozhodovat.

A to že editor časáku potřeboval zaplácnout bílej flek na stránce Vás nenapadlo . . . :D.

To je docela dobrý postřeh , popravdě, ne nenapadlo . Vezměte to tak, že i kdyby to bylo jen smyšlené story tak ve světě se dneska děje všechno. Jak píšete, počínaje drogama ( u mladých ), konče sebevraždama, hůře vraždama.

Zapomněla jsem dodat, že se jedná o příběh z časopisu, který jsem četla u kadeřnice. Jen mi to doteď vrtá hlavou.

Koalo123, to jste někde četla nebo slyšela (interpretace napovídá sdělení "z druhé ruky" nebo z agentury JPP)?

_ Snad si nemyslíte, že by některé matce po dobu několika let unikalo, že si její děti nerozumějí s jejím přítelem, a že se navzájem nemají rádi.

K takovému příteli by se žádná matka s dětmi pravděpodobně nenastěhovala, neboť by věděla, že to nemá šanci na úspěch.

_ A podobně u toho přítele. Nevěřím tomu, že by si někdo k sobě nastěhoval partnerku, jejíž děti by neměl rád.

_ Asi byste ráda četla odsudek, ale k tomu se nepřidám.

Každý má právo na svůj život, a chce-li jej prožít v klidu a jakés takés spokojenosti, hledá kompromis. Tzn., že neupřednostní ani partnera ani děti, ale bude hledat schůdnou cestu.

Než jsem dopsala stihla jste mi potvrdit domněnku.

Bohužel podobný scénář znám z okolí. A jak píši dole, skončilo to hlubokým a zřejmě trvalým rozvratem vztahů. Matka byla zaslepená super sexem s noým partnerem, který její dceru šikanoval a buzeroval, až to holka nevydržela a v 17 utekla k příteli. Matka se vůbec nezajímala, kde a s kým dcera je, prý je aspoň v bytě více místa.

Pokud jsem já matka, tak o trestech, povoleních, vzdělání apod. budu rozhodovat společně s partnerem. Těžká chyba je, pokud paní nechala partnera rozhodovat i za sebe, je docela možné, že ji z to budou děti nenávidět, protože se jich neuměla zastat a zaslepená vztahem se ohlížela jen na sebe.

Pokud se dítě chovalo normálně a nebyl vážný důvod ho vyhodit (že ho "otčím" nesnáší, dítě nesnáší jeho a nesnesou se, tím pádem je dítě zřejmě drzé apod.), neměl na to "otčím" žádné právo - aspoň to morální, neb byt je evidetně jeho. Pokud se matka nezastala dítěte ani tehdy, možná to skončí hlubokým rozvratem vztahů.

Zkrátka - takto by se správná matka nikdy chovat neměla. Žije jen sama pro sebe, na děti se neohlíží a nevidí, že jim něco vadí a někdo jim třeba ubližuje. Takovou matku bych opravdu nechtěla a opravdu bych se nedivila, kdyby s ní děti přerušily kontakty.

Milá Koalo, už je pozdě radit, ale měla jste si raději u kadeřnice luštit SUDOKU. Procvičila byste si logické uvažování a neměla brouka v hlavě. Ony v těch časopisech bývají někdy děsné slátaniny. Vzpomínám třeba na sešity NAPSÁNO ŽIVOTEM, to byly ptákoviny na entou. Navíc to po sobě zřejmě nikdo nečetl a tak hlavní hrdina byl zpočátku John, později několikrát i Jack nebo Jimm.

Ale i kdyby se stalo: zákonem schválnosti je to, že když se žena s dětmi rozvede, má díky těm dětem ztížené podmínky v hledání nového partnera. Jo, mladou paní, tu by brali, ale co ty 3 její děti? A tak se v životě stává, že žena šlápne z bláta do louže a vybere si partnera ještě horšího než původního. A to je potom mazec.

Proto by žena, zvláště ta se závazky, měla uvažovat hlavou a ne jinými partiemi. Pokud někoho hledá, tak takového, aby byl dobrým náhradníkem i jejím dětem. A pokud nebude, bez milosti s ním pryč. Až děti odrostou a postaví se na vlastní nohy, pak může žena hledat už někoho jen podle sebe. Zatím by měla myslet na potřeby svých dětí. Ubylo by týrání, pohlavních zneužívání a jiných hrůz.

Ale podobné story už nečtěte. Zbytečně Vás to irituje. Raději si ke kadeřnici vezměte příště pěkný román a uvidíte, že Vám bude líp. Já čtu nyní postupně z knihovny už po několikáté všechny Herioty - o zvěrolékařích a je to moc pěkné čtení. Zvláště, když to dobře dopadá. Jaga.

Nikdy bych se takto nezachovala... a divím se ženské, co toto výše vámi napsané dovolí. Jen kvůli chlapovi se postaví proti svým vlastním dětem. Aby nezůstala sama... Fuj

Zde bych hledal problém v muži,který miluje,ale nesnáší děti je dost divné chování.Děti musí byt dost velky prevíti jinak si partnetovo chováni nedokážu vysvětlit,proč takhle jedná.Musí milovat parnerkku i s dětmi jinak to není možné.Zde je zavadějicí zamyšlení.

Problém těchhle příběhů, ať už v časopisech nebo tady v dotazech, je ten, že jsou podávány jednostranně a zdaleka nejsou známy všechny okolnosti a souvislosti. Proto pak většinou záleží na osobních zkušenostech každého, jak si uvedený příběh vyloží, případně se k němu vyjádří.

Podle mně, není správné žít jen podle svých představ, pokud jsem již matka a mám své děti a nového partnera. Je to neomluvitelná sebeckost. Něco jiného je pokud lidi nemají děti, ať se rozhodují, jak jim srdce ráčí, ale pokud jsou zde děti je to jiná situace a zodpovědnost. Dát špatný a sobecký příklad vede mnohdy k jeho následování a pak všude čteme, jak jsou lidé nešťastní a nevědí, co a jak řešit. Sama jsem si jako dítě něčím takovým prošla a jistě to poznamená dítě a jeho život. Proto jsem vždy své děti chtěla něčeho podobného uchránit a uchránila. Pokud Vaše známá takto nechá jednat svého partnera a pro děti cizího člověka, je na nejlepší cestě, že se děti od ní odvrátí a nebudou se k ní, jako k matce znát. Myslím, že to té paní dojde, ale bude už pozdě.

Ne, nejste hloupá a je to nenormální. Je to tím, jak už jsem napsala - neomluvitelná sobeckost a nezodpovědnost. Tečka - pt.

No ono to vzdy nemusi byt jen vymysleno,realita je kolikrat daleko horsi nez tyhle sranda pribehy...Nasi se rozvedly,mama si nasla noveho partnera (uz ho znala z drivejska) a ten nez ji uhnal ke svatbe bylo vse super,pote otocil a jeho chovani k nam bylo hrozne,zatimco jeho syn z prvniho manzelstvi byl polobuh... a tak jsem po dlouhych neschodah a hadkach skoncil v 16 letech u prarodicu,muj bratr o 3 roky mladsi,to tam nejakou dobu snasel stylem,ze po prichodu ze skoly (vlastne ani nedorazil) vypad ven a potloukal se s klukama po ulicich a domu se chodil jen vecer vyspat.nyni uz zijeme jinde a mamin pritel a nynejsi manzel se od ni nechava zivit - pobira rentu jako bejvalej policajt 8k mesicne a pripada mu to jako dostatecny prispevek na chod domacnosti.dene vykouri tak 2 krabky cigar a vylemta minimalne 20 piv...A ja mamince porad opakuju,ze ma co chtela...