Nečekaná událost

Promluvit si s nimi.

Reakce na Amadeus® a Dzordz®: Promluvit si s rodiči neznamená se omlouvat nebo obhajovat.

Je-li slečna dost dospělá na sex, měla by být dostatečně dospělá i na řešení "trapné" (uvozovky jsem použila záměrně) situace. Nevidím důvod, aby bylo v rodině zbytečně dusno.

Mohla jsi napsat alespoň tvůj a přítelův věk, ale každopádně s nimi budeš muset promluvit. Bude to rychlejší, než to nechat samovolně vyčpět. Máš-li na to už věk, rodiče by měli pochopit a diplomaticky to moc nerozpitvávat. Třeba se tomu nakonec společně zasmějete.

mě je 16 a mému klukovi 17

Souhlasím, promluv si s nimi.

Rozhovor to asi nebude nejpříjemnější, ale to co teď potřebuješ je jim ukázat, že jsi schopná dospělých rozhodnutí a zodpovědného jednání. A to tohle bude.

Pokud je ti jeden z rodičů výrazně bližší, a nezvládneš hovor s obouma najednou, promluv si nejprve s ním.

Mohu se zeptat, kolik ti je? To asi dost ovlivní budoucí dění... Jinak, POKUD JE TO PRAVDA, nezapomeň říct: že jsi se pro sex se svým klukem rozhodla po pečlivém zvážení, že se znáte tak a tak dlouiho (nevytahuj, pokud je t pár dní ), že mu důvěřuješ, že používáte ochranu (doufám!), a další věci, které považuješ za důležité. Řekni, že tě mrzí, že se to dozvěděli takhle, že chápeš, že je jim to nepříjemné, že je to nepříjemné a trapné i tobě, ale že doufáš, že se přes to společně přenesete.

Prosím?! Slečna je dospělá. Nevidím důvod, proč by si měla s rodiči o tom promluvit a ještě se obhajovat. Pokud s tím mají rodiče problém, pak je čistě jejich. To aby se člověk za chvíli musel omlouvat i za to, že si byl odskočit na záchod.

1. věk slečna sdělila až po té

2. v očích rodičů často nikdy není jejich dítě úplně dospělé a potřebují slovně postrčit

3. já si, PROSÍM (když už jsme u toho tónu), myslím, že základem jakýchkoli zdravých vztahů je zdravá komunikace... radím podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a tak bych to udělala já

Jak radí Ivzez, promluv si s nimi. Třeba tě ještě měli za malou holčičku (doufám, že máš na sex rozumný věk), a tohle je pro ně šok, se kterým nevědí, co dělat. Že se cítíš trapně a divně, to je normální, možná to tak ještě nějakou dobu bude. Sedni si s rodiči a třeba jim řekni, že je ti trapné, co viděli a tak, ale že doufáš, že tvůj osobní život budou respektovat a nic na vztazích se nezmění. Není to žádná tragédie, klídek

Promluvit si s nimi. I oni ho minimálně jednou provozovali, když mají dceru

Je ti 16, partnerovi 17, takže ničemu nezákonnému ani nemravnému nedošlo. Nemáš proč se cítit divně. Rodiče jsou zřejmě v šoku, ale je jejich věc, aby se přes to přenesli. Pokud můžeš, užívej si ticha, které teď máš doma. Pak je slušně požádej, aby respektovali tvé soukromí a klepali, než vstoupí.

No hurá. Konečně někdo rozumný. Vztahu s rodiči vždycky nejvíc pomůže, když se se děti osamostatní a nelezou si vzájemně do soukromí.

Taky myslím, že jejich mlčení a nerozebírání je polovina správné cesty. Druhá polovina by byla, kdyby sami řekli, že teda budou radši klepat.

Je to nepříjemné, ale nemáte důvod se cítit divně.

Velké řeči jsou většinou k ničemu, rodiče si za nějaký krátký čas uvědomí, že už nejste jejich malá holčička, že to, při čem vás překvapili je normální a příště už budou klepat. Patrně si Vašeho partnera budou chtím malinko proklepnout, je to normální a přirozené.

Pokud máte s rodiči nějaký zvlášť sdílný vztah, tak si s nimi klidně promluvte, ale výsledek bude stejný.

Pokud v rodině není obvyklé probírat silně osobní věci, bude pak trapná situace ještě delší a větší.

Jednou tato událost vejde do rodinné historie a bude se na ní pohlížet s úsměvem

Ještě jsem chtěl podotknout, že striktní názory amadea a krkovicky mi příjdou možná až moc...

Přeci jen by měl pod střechou vždy panovat nějaká přijatelný klid a pořádek a ne se hned na rodiče utrhovat, že neklepali nebo že je to běžná věc.

Oni se s tímto setkali teď poprvé a je to pro ně stejná lekce jako pro tazatelku.

Předpokládám, že k tomu došlo doma, cbyba. Jinak jste děcka podle zákona, odkázáni na rodiče i když souložit můžete. Nenaděláš nic, je to jejich přístup k věci. Zkus se při příležitosti zeptat, kdy do toho šli oni...(kdy se sznámili, kdy se jim kdo první narodil). Otázka jaké byly mezi vámi vztahy, v jakém duchu výchova, prostředí.