Vaše vzpomínky na základní vojenskou službu?

Sice nejsem pán, ale přidám zkušenost mého taťky, který byl na vojně v Žilině. Vždy když mluví o vojně, nechybí věta: SARIN, SOMAN, LÁTKY ŘADY VÉ

Přítel když před 15 lety hledal, jak se vyhnout vojně, začal obíhat doktory, vymýšlet si různé nemoci a nakonec mu málem vykuchali ledvinu. Hledali, až našli.

Za pul roku nemohl poznat , co to je vojna a navic v dobe, kdy se chodilo uz jenom na pul roku , tak uz se tomu snad ani vojna rikat nedalo.

Jinak v kazdych kasarnach to vypadalo trosku jinak, ale buzerace byla vsude.

Ja osobne byl v letech 1978 - 80 v Seredi, jenom pametnici dokazi posoudit, jake to kde bylo.

Ano, on šel na vojnu v roce 1993. hned po rozpadu čs.

Já byl taky na 5 měs ale bylo to v r. 1976. A tak jako jsem se měl na vojně, jsem se už nikdy neměl. cca 1100kč/měs do ruky, zaplacený pobyt, jídlo, doprava, práce v turnusu na nádraží, takže jsme měli buď před službou, nebo po službě, tím pádem vojny málo. Nám už zkrouhli výplaty na 1/5, ale ročníky před námi dostávali ještě plnej plat, tak cca 4,5-5tis/měs, a ti jezdili do práce taxíkem. Až si na to civilové-nádražáci stěžovali.

Tak to bylo leháro ne?

Souhlasím, těm, co chodili na vojnu na půlrok se pak říkalo, že si můžou na bráně nechat zapálenou cigaretu a až půjdou do civilu, můžou ji dokouřit.

Buzerace byla opravdu všude a dnes už můžeme jenom vzpomínat, co jsme všechno prožili u raketových jednotek na západní hranici v roce 1976 a dvou dalších. Kdy byla stálá bojová pohotovost, opušťáky nebyly a na dovolenou jednou za půl roku. Kdy nám rozkazovaly podivné existence, které se neuměly skoro ani podepsat. Kdy jsme dostali jako bojový úkol v plné polní přebírat hromadu štěrku a natírat trávu nazeleno před návštěvou jakéhosi generála.

Takže pro dnešní mladé lidi to stejně je jako vzpomínky ze Třicetileté války...

Diskutovat na tohle téma se dá obšírně a dlouho. Ale pouze s těmi, kteří zažili. Ostatní nemohou pochopit.

Buďte rádi,že je to za nama

To je právě špatně,že je to za náma. Dnešní chlapci nemají žádnou vojenskou službu - bohužel,žádný výcvik,kdyby byla nedej bože ohrožena republika, byli by za civilisty a dnešní kluci nedokáží ani udržet samopal při obraně.

Copak o to, samopal by snad udrželi, jde o to, co by trefili...

Ale třeba se tam dalo naučit skládat si věci do komínku, organizovat si život, uznávat autoritu, ať už jakoukoli a držet pohromadě v partě, to dneska chybí.

Netrefili by. Ani nabít, a možná ani odjistit by to většina z nich neuměla.

Pokazde nejsou hezke zazitky z vojny.Budu mluvit za bratra a dozvedela jsem se az po letech.nikdy to nikomu nerekl.Videl jak vyhodili kluka z 6.patra a nikdo se neodvazil mluvit a jine veci podobne se tam dely.

Já si myslím , že vojna byla potřebná i když ne dobrovolná zkouška v životě. Nejen po fyzické stránce , ale také psychické. Každý si ověřil jak je schopen překonat a snášet různá omezení , fyzickou a psychickou zátěž. A to jsou podle mě, cenné poznatky pro život. Kromě toho mnoho kluků získali na vojně nové profese ve kterých se uplatnili po celý život. To dnes chybí,aby si každý zejména mladý člověk ověřil svoji fyzickou i psychickou odolnost a to prakticky bez osobních nákladů. Mnoho lidí si toto uvědomuje a tyto vlastnosti si ověřují prakticky dobrovolně a jsou ochotni za to vynaložit nemalé prostředky. Vzpomenu - adrenalinové sporty , sport vůbec ,motorismus , až třeba po výstup na Mt.Everest. I v těchto činnostech se uplatňují podobné i negativní metody organizace a života jednotlivce i v kolektivu. atd. miro