Umění být sám sebou

Od: Datum: 17.04.15 18:49 odpovědí: 7 změna: 18.04.15 09:39

Dobrý den, mám dlouhodbý problém, který mě provází cca 4 roky. Teď mi to už začíná lézt na nervy a jsem z toho zoufalý. Je mi 17 let a můj problém se může někomu zdát banální, ale mě narušuje a způsobuje těžkosti v každodenním životě. Zkrátka neumím být sám sebou, pořád se přetvařuji, snažím se být milý, všem musím vyhovět, falešně se usmívám a jen se přizpůsobuji. Toto všechno mě stojí spoustu úsilí a vysává mi to energii. Navíc se ve společnosti vůbec necítím v pohodě, takže komunikace s druhým člověkem je pro mě trápením, i když se třeba bavím se člověkem, kterého už léta znám, tak nejsem v klidu, mám úzkosti a přetvařuji se. Prostě to nedokážu překonat, nejde to, zkoušel jsem to, ale fakt to nejde chovat se tak, abych neměl masku a ukázal svou přirozenost. Moje skutečná povaha je, že jsem spontánní, impulzivní a energický. Už jsem z toho nešťastný, už nevím co dělat, já takhle dál nehci žít.

Moc děkuji každému, kdo si udělá chvilku času a poradí mi.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 17.04.15 19:06
avatar

Ale to musí být strašné! Pochybnosti po každém setkání. Váhání zda jste se zavděčil a tomu, s kým jste hovořil, se zalíbil a pááááni, co když ne! Co když ten tón nebyl správný, co když on nepochopil, dotknulo se ho to, atd. *sok* Človíčku, musíte mít šílené sny. *mala*

Od: honza5
Datum: 17.04.15 19:20
Milý kdo jsem,já to mám úplně stejně a pochybuju źe jsme to jen mi dva.Ale já to mám naopak.Já se snažím být impulsivní,energiký,hodně mluvit,protože mám radši tyto lidi.Nemám rád ty co se přetvařují,snaží se být milý,usměvavý.Mám radši rázný,nepřetvařující se a ranaře.Takový se snažím být,ale vím že to taky není dobré.Nejlepší je být přirozený a to říkam tobě aji sobě.nechceš si psát přes email?odkud jsi?
Datum: 17.04.15 19:36
avatar

Honzo, nemáte rád usměvavé, milé lidi, protože je podezříváte z přetvářky? Ale tak to vůbec není. Jsou lidé, kteří dovedou být milí, na všem nacházejí plusy, přednosti. Pak jsou lidé, kteří jsou diplomaté. Dovedou říci věci tak, že je ten druhý příjme a zamyslí se. A pak jsou lidé hluční, jakože srdcaři, upřímní, co na srdci, to na jazyku. Takových lidí já se kapku bojím. Říkají "pravdy" aniž by se někdo na ně ptal. Velice často ne proto, aby prospěli, ale proto, aby ranili, aby dali najevo svou převahu, mnohdy pohrdání. S takovými lidmi já se stavím do opozice, aniž bych si to nechala projít hlavou. Dokonce i tehdy, mají-li pravdu. :-D Mám to tak. Kdo na mě jde zhurta, postavím se do bojové pozice. Šílené! Chápejte, nenadávám vám, jen se snažím vysvětlit své chápání různých chování.

Od: kdojsem
Datum: 17.04.15 19:38

Svůj mail ti dám: dudam1@seznam.cz, bydlím poblíž Zlína. Rád si budu psát.

Datum: 17.04.15 23:21
avatar

KdoJsem,

proč se přetvařujete, proč se snažíte být milý nebo každému vyhovět?

A proč se falešně usmíváte?

Co Vás nutí používat masku?

Já bych se zaměřila na příčinu. Pokud ji odhalíte a odstraníte, spadne (časem) maska sama.

Budete-li se snažit odstranit samotnou masku, vynaložíte více úsilí bez výraznějšího efektu.

Od: nikc®
Datum: 18.04.15 00:57

Kdo vám říká, že všem musíte vyhovět? Přečtěte si něco o asertivitě. Pokud chcete být šťastný a spokojený, musíte být sám sebou a umět říct ne, nevím, je mi to jedno atd. Přečtěte si zásady asertivity. Jinak nebudete sám sebou, ale obětí manipulativních lidí. A i těm musíte ukázat hranice, kam oni můžou zajít, aby věděli, jaký jste. Pokud si necháte věci líbit, tak Vás tak lidé budou brát. Někteří lidé vysávají energii. S takovými je lepší se nestýkat. Stýkejte se s lidmi, kteří vás mají rádi takového jaký skutečně jste.

Datum: 18.04.15 09:39
avatar

Dobrý den, byla jsem na tom stejně jako vy, ale s tím, že zpětně jsem si uvědomila, že jsem taková byla už ve školce :D víceméně...nejsem si jistá, jestli na to existuje jednoznačný lék...asi jde o ty postupné krůčky. Možná by pomohlo dát si třeba za úkol udělat jednou za den něco nečekanýho. Cokoliv. Třeba zakřičet v ulici plné lidí nebo jen tak na ulici pozdravit hezkou holku...dalo by vám to odvahu dělat si to, co sám chcete. Viděl byste, jak je to všem ukradený, jak se chováte (teď to asi víte taky, ale je rozdíl v tom to vědět a sám si to zažít). Já mám malinko přes 20 a neměla jsem odvahu tohle moc řešit dřív...teda, řešila jsem to, každý den, ale žádný radikální krok jsem neudělala. Teď cítim, že se to o hodně zlepšilo...nejspíš díky věku, potom tím, že jsem změnila prostředí a víc se bavim s lidma a taky tím, že mám lepší vztah s rodiči (což si myslím, že s tím taky hodně souvisí a možná i úzkostlivá snaha je třeba nezklamat, byla u mě příčinou toho, proč jsem se tak chovala). Jinak držím palce, ať se toho co nejdřív zbavíte ;)

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.