Jak poznat jedlé holubinky

Žádná holubinka není jedovatá!

Jsou jen nejedlé - je proto, že by jakkoli škodily lidskému organismu, ale proto, že jsou nechutné - pálivé, hořké.

Takže - poznáte-li holubinku, nebojte se ochutnat - nožem sloupnout kousek kůžičky z klobouku a přiložit špičku jazyka. Tato metoda má jediný negativní důsledek - nepříjemný chuť na jazyku přetrvá dost dlouho, otrávit se tím ale nemůžete - pozor - ale muchomůry apod. neochutnávejte!

A co holubinka vrhavka? Někteří ji řadí k jedovatým houbám.

Holubinka je jedna z hub, kterou je možné ochutnat bez následků. Většinou je-li chuť nepříjemná, palčivá = houba nejedlá. Tak se pomocí chuti pozná holubinka smrdutá /navíc nepříjemně páchne/, h. hlínožlutá, h. vrhavka.

Některé jsou sice neškodné, ale málo chutné, jako h. černající /opět palčivé chuti/, či h. sličná. /mentolová chuť/.

Některé z holubinek jsou lepší, než hřibovité houby - taková mandlová, namodralá, nazelenalá, vláhomilná, trávozelená - to jsou lahůdky.

Protože byste se žádnou z holubinek neměl otrávit /maximálně poblinkat/, uvidíte, že časem se v nich vyznáte. Řada z nich je většinou svátečních houbařů opomíjená a přitom neprávem. Jaga.

Stručně - je-li holubinka pálivá, není jedlá. Pokud chutná "normálně", můžete ji vzít.

A jak již tu někdo psal, žádná holubinka není jedovatá.

P.S.: My občas vezmem jednu pálivou pro zpestření chuti ve smaženici

Holubinky mají tzv. jablečný vryp, když dloubnete do třeně, tak se netřepí. Mluvíme o tzv. kruchosti dužiny. Cituji z

http://www.oou.cz/houby/index.php?file=fungi_russula

Holubinky jsou barevné lupenaté houby, které mají jednu specifickou vlastnost, tzv. kruchost dužniny. Nejlépe lze tuto vlastnost demonstrovt na třeni houby. Když se třeň pokusíme zlomit, opravdu se nám to povede a třeň praskne čistým lomem, obdobně jako když rozlomíme jablko. Ostatní druhy hub (s výjimkou ryzců) tuto vlastnost nemají, a když se budeme pokoušet zlomit třeň, tak se třeň začne trhat a rozpadat na vlákýnka, nikdy však nepraskne netřepivým lomem.

To je asi nejdůležitější znak, například ve Wikipedii se dočtete ještě

Docela pěkný článek je také zde, kde se dočtete i o jiných houbách (ryzce).

Jinak s tvrzením, že žádná holubinka není jedovatá, bych trohu polemizoval. Jistě, je to pravda v tom smyslu, že žádná vás nezabyje, ale třeba u již zmíněné holubinky vrhavky bych označení "nejedlá" , byť je správné, chápal spíš jako eufemizmus.

Moc pěkné články,ale chybí tu,jaké rostou JEDOVATÉ houby,podobné holubinkám.Znám houby velice dobře,jak bylo řečeno,všechny holubinky jsou jedlé,ale výskyt hub,kde podobnost s holubinkami je dost běžná,mi brání holubinky sbírat.

Zato seberu muchomůrku růžovku,ta je tak charakteristická i přes výskyt řady jedovatých muchomůrek.

JABRAKA

No bacha na takové to - žádná holubinka není jedovatá. To není vůbec pravda. Jedovatá je např. holubinka s čistě bílou nožkou a červeným kloboučkem. Ale dá se zaměnit za holubinku révovou, co má načervenalou nožičku (třeň) a vínově červený klobouček. Hlavně si dávejte pozor, ať holubinku nezaměníte za nějaký nepoživatelný žampion nebo dokonce za smrtelně jedovatou muchomůrku hlízovitou. A ano, vaše žena má naprostou pravdu - nejste-li si jisti houbou, tak ji vůbec raději nekonzumujte. Ona taková otrava muchomůrkou hlízovitou není nic příjemného - sníte ji, špatně je vám až tak druhý den po požití, kdy už ale jed máte v těle a výplach žaludku vám je k ničemu. Samozřejmě že skončíte v nemocnici, kde ale budete ležet a při plném vědomí čekat, jestli přijde konec, či nikoliv... jen vašim příbuzným budou lékaři postupně oznamovat, jestli špatné hodnoty v játrech stoupají a smrt je tedy na blízku, či naopak došlo k poklesu a pacient se uzdraví. Známe to - prožili jsme to v našem bližším příbuzenstvu. Pacient tenkrát přežil, a otrávil se proto, že zaměnil holubinku za muchomůrku hlízovitou.