Rozvod - litujete, že jste to neudělali?

Od: Datum: 16.07.12 11:44 odpovědí: 6 změna: 17.07.12 14:04

Rozhoduju se zda je rozvod rozumným řešením. Dokážu si zdůvodnit jak ano tak i ne, hlavně tedy rozumově. Citově mám poměrně jasno.

Jde mi o to, zda je tu někdo, kdo o rozvodu uvažoval, ale pak z nějakého důvodu od něj upustil a žije ve vztahu, který ho sice nenaplňuje, ale ví, proč to dělá. Jde mi o to, kdyby se mohl vrátit třeba o 10 let zpět k období kdy se rozhodoval, zda by to udělal stejně - tedy zůstal nebo bohatší o nabité zkušenosti by to byl ukončil s jasnou hlavou.

Klidně anonymní odpovědi, díky


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: lolaprasatkova
Datum: 16.07.12 12:41
 

Taky jsem chtěla odejít kvůli zaměstnanosti svého manžela. Je lépe si vytvořit vlastní svět ve světe kde žijete a přispůsobit se. Najít si někoho nového občas nemá smysl. Zvíře je dost často lepší než lidi. Je lépe hodně pracovat a žít.

Datum: 16.07.12 13:27
 
avatar

Na to je asi různý názor. Ale podle mne, pokud důvod k rozvodu není nějak fatální - třeba bití jednoho z partnerů, trestný čin a tak, snad je lepší zůstat. Nakonec se pak zjistí, že ve druhém manželství si nijak nepolepšil.
Kdybych se mohl vrátit o nějaký ten rok zpátky, asi bych udělal leccos docela jinak, ne jen v manželství. Ale to by přece nebylo ono, moci si zamést svoji budoucí cestičku.

Datum: 16.07.12 13:44
 

Pravdy se bohužel tak lehce nedopátráte. Mnoho žen - mužů, kteří se rozhodli z nějakého důvodů pro rozvod, i v případě vlastního pocitu viny, vědomí, že udělali chybu, nikdy pravdu nepřiznají. Důvodů k takovému počínání je několik, jedním z nich je snaha o ulehčení bolesti - nabádají jiné k stejnému rozhodnutí, i když ví, že to nebylo moudré.

Z praxe mohu tvrdit, že mnoho žen tvrdilo, jak je jejich život krásnější, a po pár sklenkách vína přiznalo, že to neradi říkají, ale že udělali chybu, kterou by tak rádi vrátili zpátky.

Díky lidským selháním se tolik rodin rozpadlo, tolik dětí trpělo, a podívejme se kolem sebe. Je to taková společnost, kterou by jsme si přáli? Z největší části na tom největší vinu má špatná výchova rodičů. Dítě potřebuje k životu oba rodiče.

Mnoho z nich se rozhodlo pro rozvod z důvodů, že je partner přestal fyzicky přitahovat, vzájemná zamilovanost opadla, ale to je součástí každého partnerského svazku. U dalšího partnera zjistili, že chyby, které na předchozím partnerem byli holým utrpením, by byly dnes rajskou zahradou. Tolik jedinců odešlo z rodin, a po krátké době s novým partnerem dopadly stejně.

Pro mnoho zástupců starší generace je rozvod něčím nemyslitelným. Tolik z nich trpělo, ale přesto to vždy vydrželi. Zdají se být spokojenější, a díky jejich ochotě nést utrpení jejich potomci netrpí žádnými psychickými vady, jako u generace dnešní.

Holt, za lidskou hloupost se platí.

Datum: 16.07.12 19:31
 
avatar

Já jsem se chtěla rozvést po cca 7 letech manželství, nakonec jsem se rozhodla "nebrat dětem tátu" (vyrostla jsem bez otce a hrozně mi chyběl; s manželem jsme měli neshody, aly byl vynikající otec).

Rozvedli jsme se (na návrh manžela) až po téměř 17 letech manželství. Zkraje jsem měla obavy, co budu dělat sama, ale to hrozně rychle přešlo. Dnes lituji, že jsem se nerozvedla dříve. Rozdíl v kvalitě života před a po riozvodu je hodně velký, a u mne ve prospěch života bez manžela (rozvedená jsem od r. 1997).

Datum: 17.07.12 07:36
 
avatar

Naše manželství trvá 37 let. Krize, ta největší, byla zhruba před 8 lety. Manžel totiž už leta před tím pozvolna začal holdovat alkoholu a před těmi 8 lety to vygradovalo. Proto jsem chtěla rozvod. Odvrátilo mě od něj jedno: neměla jsem kam jít. Tedy kromě nějakého azylového domu. Prosila jsem o pomoc mamku, 73 letou vdovu, ale protože si právě našla nového partnera, taky vdovce a silně se jí zapalovala lýtka, odmítla. Byla bych u nich rušivý element. A tak jsem trpěla tak dlouho, až lékařka začátkem roku 2007 nařídila manželovi ústavní léčbu. Po půl roce se vrátil úplně jiný člověk. Dodnes se alkoholu nedotkl, chová se úplně jinak.

Jsem ráda, že jsem to ustála, tedy že jsme to ustáli oba dva. Užíváme si prima vnoučat.

A mamka? Její milý jí , bohužel, zemřel, je sama.. Teď by mě tam naopak ráda brala ona, já to už ale nepotřebuji. Osud občas s lidmi všelijak zamotá, že? Jaga.

Datum: 17.07.12 14:04
 

Pokud chcete kvalifikovaně poradit, tak byste měla napsat váš věk, věk manžela, počet a věk dětí.Také čí je byt a máte-li kam jít po rozvodu.

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.