Co to je branný den?

Ano, kurzy první pomoci a chování v nebezpečných situacích - povodně, požár, snad někde i teroristický útok, poučení o možnostech úkrytu, dopravní nehody apod.

Ano, branné cvičení. Většinou celodenní. S chlebníkem, pláštěnkami, gumičkami, pytlíky. Ošetřovali a přenášeli jsme "raněné". Dokonce si vzpomínám z té úplně první doby i na plynové masky. Strašně smrděly a kluci nám zlomyslně zaškrcovali chobot. Zvláštním mejdlíčkem jsme si pomazávali sklo v otvorech na oči, abychom si to nezafuněli.

Druhým pojmem "branný den" byl den, kdy se bralo. Tedy, kdy byla výplata. Peníze se braly v hotovosti. V ten den hospody hučely, pracovníci si dopřávali. Manželky byly ve střehu, zda jejich chlebodárci přijdou včas, v jakém stavu, a kolik z té výplaty donesou domů.

Takže záleží, jaký branný den jste měl na mysli. Jaga.

Když jsem pracovala, tak jsme používali toto rčení pro den, kdy jsme brali výplatu. Tenkrát jsme dostávali peníze v sáčku a výplatní pásek, široký asi 2 cm a dlouhý asi 3 cm. A na něm bylo úplně všechno a nebyly žádné problémy. Den výplaty byl branný den, den svatého Berouse, přišly chechtáky.

Oprava:. . . dlouhý 30 cm.

Branný den.To už je let co se to vyžadovalo.Jo jo masky a pak hurá do lesa s chlebníkem a svačinou.Byl to takovej ulejvací den na základce.Jinak ty masky dát si to na ksicht tak olezem všichni a vším.Smrdělo to gumou a zatuchlinou...Ale taková byla doba.A o těch filtrech co k tomu byli ani nemluvím.

Branný den-pochoďák, super ulejvárna na ZŠ, u nás se začínalo poplachem, všichni spořádaně seřazeni vyběhli ze tříd na seřadiště co bylo na školním dvoře, pak šel první stupeń jednu trasu a druhý zase jinou, telata a chlebníky se svačinou a pitím, v kapse cíga jelikož se dalo popoběhnout za roh a dát si pár tahů, cestou byly zastávky, cvičilo se umělé dýchání na nafukovací Andule, dělaly se dlahy z klacků, rozřezávala se (jako) a vysávala rána po uštknutí (já dnes vím, že už je to jinak ale za mě to tak bylo) , střílelo se ze vzduchovky,za hezkého počasí se opékaly buřty. Plynové masky se u nás zkoušely max. 1x za rok a bývalo to v hodině branná výchova. Paráda, vzpomínám ráda.

Ahoj. Taky si to takhle pamatuji. Dokonce jsme na ty pochody, museli nosit v batohu zátěž. To už bylo dost důležitý, co se na tu zátěž použilo. Já jsem si zabalil starou cihlu, další spolužák pytlík písku. Jeden chudák si vzal činky. Cihlu jsem po čase vyhodil. Písek se nechal po cestě postupně vysypávat. Jen ty činky, se zase musely donést spátky domů. Co jste nosili vy?