Poradit s výběrem pejska

Dobrý den, pokud chcete středně velké plemeno, vybírala bych mezi kokršpanělem nebo bieglem. Každé plemeno, stejně tak každý pes má své pro a proti. Kokršpaněl je hodně tvrdohlavý, ale dobrou výchovou se i on dá skvěle vycvičit. Není od věci podívat se i po křížených plemenech. I "oříšci" jsou krásní a mnohdy jsou mnohem přítulnější a také mívají tužší kořínek než psi s PP. Blázni do běhání jsou všechna štěňata, takže tohle se odhadnout opravdu nedokáže, jestli mu to vydrží po celý život anebo zleniví. Těžko radit, ale kolikrát pak páníček pejska zjistí, že ten pes, kterého si vybral, vlastně vůbec nesplňuje požadavky, které měl než si ho koupil, ale i přesto ho bere jako člena své rodiny. Ať vyberete jakéhokoliv pejska, budete ho milovat se všemi jeho vlastnostmi

Doporučil bych Vám asi zl. retrívra. Jen si nejsem jistý splněním podmínek jako je to aby nebyl kousač (věcí - třeba bot) a blázen do běhaní. Ostatní věci si myslím, že by splňoval.

Osobně se mi odjakživa líbili některé typy německých ovčáků a v poslední době husky. Psa bych si chtěl pořídit. V rodině jsme měli psa, takže vím co to obnáší a nědělalo by problém s ním chodit běhat a ráno vstávat, ale jelikož hodně cestuji a mám velmi nepravidelný režim - bylo by to pro to zvíře utrpení.

Dobrý den Polednice. Probrala jste všechny klady a zápory. Máte hodně požadavků, jaký pejsek má být. Když si vezmete štěňátko, takového psíčka, jakého budete chtít, stejně nebude to, co chcete. To štěňátko, se všechno musí naučit, třeba jen to, že nesmí čůrat doma na koberci. Nesmí kousat papuče a ohlodávat nohy křesel a nábytku. Nikdy nevíte, co dostal do vínku od rodičů. Místo hodného pejska, to může být rošťák, který vám bude v jednom kuse utíkat. Nebo okusovat kytičky.

Měla bych pro vás návrh. Zajeďte si do nějakého útulku, prohlédněte si, jaká tam mají štěňátka, podívejte se na ně a zkuste si vybrat některého, který vás osloví. Všechna štěňátka z útulku, už mají za sebou nějakou špatnou zkušenost. Každé bude vděčné, za každé pohlazení, milé slovo, nehnou se od vás, vypustí pro vás duši, protože ví, že jste jeho zachránce. Jen můj názor.

Náš první pes v manželství. Při cestě domů ze zahrady, mám přes silnici přeběhlo malé štěňátko a zmizelo v odpadní rouře. Zastavili jsme a tak dlouho do roury nosili jídlo z auta až ubohé zanedbané, hubené štěně, vylezlo na piškoty. Dopadlo to tak, že první se jelo na veterinu, kde pejsek dostal antibiotika, injekce a místo do útulku, kam původně měl jít, skončila, (byla to čubička) u nás. Dožila se 17 let, byla to ta nejvěrnější, nejmilejší, na cizí zlá, nedala se koupit, naše milá čubička. K ní a po ní bylo ještě hodně psů, ale nejvíce se vzpomíná na ní.

Co je důležité, jaký to byl druh psa? Takovej čertík, celej černej, jen tlapičky bílé, asi 30 cm, prostě pouliční směs.

Tak nějak jsem si ani nevybírala, přišlo to náhle. Před lety měl místní opilec černého kříženečka, o kterého se nestaral. Pejsek mu jednou utekl, přeběhl rušnou silnici, mé děti jej odchytily a už nedaly. Když si pro něj "Guma" - tak se mu říkkalo, přišel, ukonejšili jsme ho stovkou na rum. Pejska nám nechal.

Pak jsme měli čubinku, kříženečku, paní ze sousední obce si dala inzerát na krám. Čubinka nám nečekaně otěhotněla a měli jsme od ní nádherného Čerta. Chytřejšího pejska jsme snad neměli. A když odešel, vzali jsme si z útulku nádherného žlutého labradora. Jeli jsme pro něj 170 km.

Teď nemáme žádného. Chtěla bych někdy pejska střední velikosti - ani čivavu, ani vlkodava. Líbí se mi zbarvením bíglíci a JRT, ale jsou to takoví divočáci a bojím se, že bych takovému pejskovi asi už nestačila.

Podívejte se do útulků, na ty spousty smutných psích očí. Nemusí to být právě pejsek s rodokmenem, i malý kříženec Vás bude mít rád ohromnou psí láskou. A vy budete mít hezký pocit, že jste jednu dušičku vysvobodili z té kobky s mřížemi, dali jí lásku a možnost pohybu. Navštivte útulek, vezměte si jakéhokoliv, bude Vás milovat.

Jen pozor, někdy to déle trvá, než se naváže ten správný kontakt, my lidé jsme mrchy a někteří pejskové s námi nemají dobré zkušenosti. A chvíli to trvá, než je přesvědčíme o opaku.

U psů je to jako u lidí: nemusí být mladý, krásný, štíhlý, s rodokmenem - záleží na jeho dušičce, co má v sobě a co dokáže nabídnout.

Tak hodně štěstí a hodně vzájemné lásky. Jaga.

Měli jsme dva jezevčíky a nebyl problém, ovšem povahově je to pan pes co si někdy dělá co chce. Denisek spával na chalupě v králíkárně s králíky. Pak jelikož miluju kolie ale byt je na ni podle mě malý, tak jsme měli šeltii-už bych jinou rasu nechtěla, chytrý, milý, přítulný, rád se učí, křečka vozil na zádech, na chalupě hlídal králíky na trávě v zahradě. Teď právě hlídám mladým kocoura ragdol-nevěřila bych, že zrovna já k němu budu mít vztah ale je to úžasný kamarád a už začínám přemýšlet, že si ho pořídím. Každý chovatel bude hájit to svoje, rozhodnutí je na vás.

Každý pejsek má, jako my lidé, nějakou povahu. Někdo má s jezevčíkem špatnou zkušenost, my jenom vynikající. Měli jsme tři. Nikdy nehrabali, neutíkali, nebyli tvrdohlaví. A nejsou nároční.

Já osobně, až budu v důchodu, se budu ohlížet po pejskovi ,, šiperka ,,. Nejsou moc známí, je jich málo a nějaká cena tam také je. Ale povaha se mě jeví vynikající. Zase, beru to k sobě, ke své povaze. Nebo Hovaward. Zadejte si podrobnosti - milý, vyrovnaný pes, oddaný rodině. Ale protože papírový pejsek nese i dost velkou odpovědnost /jako každé zvíře, které k sobě připoutáte/ a finanční zátěž, tak si myslím, že to, co nás čeká v důchodu, ovlivní náš výběr psích a kočičích kamarádů. A já si zřejmě půjdu vybrat do útulku.

Měli jsme fenku z útulku, kříženec jezevčíka s kníračem. Bylo jí dva roky. Co všechno se naučila, žasli jsme, jak se pěkně přizpůsobila a ne, že starého psa, novým kouskům nenaučíš. O vděčnosti, lásce, oddanosti píšou již kolegové nade mnou. Z té útulkové nabídky si vyberete pejska, který Vás osloví. Uvidíte velikost toho pejska, barvu, kukuč a máte jasno. Nebo tam je i nějaká chemie. A když odejde ... moc těžké.

Jedna rada na závěr, člověk by měl mít takového psa, jakého unese. Takže vybírejte i podle své síly a šťastnou ruku.

Polednice, on vybírat hafana podle popisu v literatuře, je celkem problém. S pejkem je to podobné jako s člověkem, každý má jinou povahu. My máme už pátého Anglického kokra a každý byl povahově trohu jiný, zvláštní je ža ani jeden se tak nějak neschodoval s popisem povahy v literatuře. Do povahy moc nevlezeš a vždy je to trochu otázka, hlavní je ,ale výchova. Jak si pejska vychováš takový bude. Jestli bude živější a nebo trochu lenoch to až tak neovlivníš a můžeš si pořídit plemeno o kterém se píše že je vyloženě klidné a ty zrovna "narazíš" na pejsana, který neposedí ani chvilku. Snad jediné co trochu platí je že fenky jsou poslušnější a nemají tendenci zdrhat, ale zase vyjímka potvrzuje pravidlo.

Prostě vyber mazlika, který se bude líbit a vyhovovat, pořádně ho vychovej a on ti to všechno 100x vrátí.

Pokud porovnám různé rasy se kterými jsem se setkal a mohl je více poznat, nejlépe mi vychází Americko-kanadský bílý ovčák. Je to v podstatě klasický "vlčák", ovšem s několika důležitými rozdíly.

Už podle názvu rasy je rozdíl v barvě, ale to asi není tak důležité, srst psa se sama čistí, takže bílá srst zůstává i bez častého koupání - jen je nutné krmivo bez barviv (i přírodních), pokud budete pejskovi třeba příliš často do jídla přidávat větší množství mrkve, pes začně mít oranžový nádech, pak svým vzhledem začně být trošku komický.

Další důležitý rozdíl - je to jediné "ovčácké"plemeno, které není vyšlechtěno jako služební - tato rasa je vyloženě "společenský"pes, a pokud není pes špatně vychován, je to pro člověka kamarád, umí i hlídat svého páníčka a svůj revír, ale je velmi snadné si ho získat - za nějakou mňamku by nakonec zloději "uvařil i kafe"...

Jezevčík, bígl, kokr - to jsou lovecká plemena, husky je vyloženě tažný pes, který třeba na vodítku bude venčit Vás - ne Vy jeho. Tato plemena vyžadují určitý přístup, určitou minimální denní dávku pohybu, "Kanaďan"je i přes svoji slušnou kondičku víceméně "gaučák", který je ochoten většinu dne prospat.

Co se týká "chlupacení", jsou varianty s kratší či delší srstí. Pokud jednou týdně psa trošku "projedete"kartáčem, nebudou z něj chlupy vyloženě padat, a pokud ano, lze chloupek sebrat, nejsou to "štětiny"které se někam zapíchnou a nejdou vyndat.

V životě jsem se setkal se třemi psy této rasy, a všichni to byli především člověčí kamarádi, o Bettynce dodnes tvrdím, že to byla nejlepší ženská, co jsem v životě poznal...

Dnes se tato rasa uvádí jako Švýcarský ovčák, to je jen kvůli celosvětovému uznáná rasy FCI...

Dávám odkaz na popis rasy, ovšem s některými údaji v odkazu zcela nesouhlasím...

americko-kanadsky-ovcak.h/...

Dobrý den, jestli netrváte na určité rase, moc bych se přimlouvala za to, jestli by jste si nevzala pejska z útulku.moje dcera si loni vzala štěně z útulku, je to kříženec briarda s něčím, je moc pěkný, inteligentní, je sním legrace a hlavně cítíte vděčnost a lásku,když se na nás podívá svýma očima.Dcera si pro něho jela a když mi říkala, jak tam psi v kotcích čekají na to, až je někdo pohladí, tak jí to rvalo srdce...Člověk z lásky zvířete pozná opravdový cit a oddanost víc než od druhého člověka.

Dobrý den.

Měli jsme už několik psů, ale mým favoritem je jednoznačně labradorský retrívr.

Je mírumilovný, nekonfliktní, inteligentní, společenský. Nerad bývá sám, miluje svoji rodinu. Je velmi přizpůsobivý. Miluje vodu, dobře plave. Rád běhá, chodí na dlouhatánské procházky. Ale naopak, rozhodneme-li se odpočívat, je z něj největší pecivál. I přes svou mírumilovnost je dobrý hlídač. Je vhodný k dětem, je přátelský a rád si hraje. Snese i ostatní domácí zvířata. Nikdy neublížil našim kočkám ani slepicím. Je učenlivý. Dobrou výchovou ho odnaučíte kousat boty, hrabat v záhonech. A jak jsem ho vybírali? Jeli jsme se podívat na štěňátka a už byl náš.

polednice, uvědomuji si, že jsme vám asi moc neporadili. Ale chybí pár informací. Jak máte velké děti, kdo s ním bude chodit ven, máte zahradu nebo panelák, máte už zkušenost se psem, kolik financí můžete do nákupu pejska vložit? Budete mít pak dost financí na péči (veterinář, úprava srsti, strava)? Nejsem zvědavá, ale tohle všechno hraje roli při pořizování pejska.

Štěně venkovského Voříška,pokud možno vidět matku i otce štěněte.Jsou to většinou velmi chytří a milí pejsci,vždyť mají geny z tolika různých ras,že od každé pochytili něco.Jsou vděční a poslušní.

Flat Coated retrívr?.))

je boží .))

Dobry den,vsechny Vase pozadavky splnuje plemeno-MOPS- zeptejte se chovatelu daji mi za pravdu

záleží do jakého prostředí ,,,na mazlení mazlocha a na hlídání k domku taky jiného. Já velké psy nemusím...je to drahé a vůbec ,,nemám barák.

Milá paní polednice!
Pokud budete vědět, kde má pes violku, proč vrtí ocasem a proč se snaží olíznout pánovu pusu, pak to budete mít s výběrem snazší. Měla byste si udělat revizi u svých povahových vlastností a u stylu života. Pokud jste aktivní, sportujete, bude k Vám pasovat čipernější plemeno, knírač střední, bígl potřebuje hodně, h odně pohybu aby se trochu unavil. Taková border kolie je pes, co nezkazí žádnou srandu a není nebezpečí, že bude útočit na lidi či psy při procházce. Jste-li pecivál, tak anglický buldok vám bude vyhovovat, čínský palácový má tak koncentrovanou moč, že opravdu páchne velmi intenzivně... Hlavně nevybírejte psa podle vzhledu, zda se Vám líbí či nelíbí. To už by měla být prvotní informace si psa raději nepořizovat.
Když se už zakoukáte do nějaké rasy, tak si nejprve o ní něco prostudujte, zajděte si na cvičák, na čumendu... Asi to bude Váš první pes, tak mu buď bůh milostiv.