Jak vzniklo Jokerovo skutečné jméno? specha

Joker se původně jmenoval Jack. Byl to vcelku neškodný zlodějíček. Nejdřív pro sebe vytvořil charakter Red Hood (červená kapuce). Pod tímto pojmem byl známý a začal provádět větší lumpárny. Postupem času ale začal být znuděný a v depresích z toho, že se v jeho životě nic moc neděje; všechno je temné, nikde žádný smích. Jedna servírka ho tedy přiměje k tomu, aby se začal zabývat něčím, co by mu vrátilo hnací motor do života - Batmanem. Jack se toho chytil. Batman pak Jacka zranil batarangem (prořízlá pusa) a navíc prozradil mafiánským bossům, kde ho najdou. Ti ho pak zavlekli do chemické továrny, kde ho mučili. Jackovi se ale podařilo několik z nich pozabíjet. Při útěku se dostal pod velkou kovovou nádobu, která obsahovala antidepresant. Mafiáni v přestřelce s Jackem tuto nádobu provrtali kulkami a Jack se tak dostal pod sprchu této chemikálie. Ta dotvořila jeho konečnou podobu. Vypadal jako klaun. Pak už si říkal jen Joker.

No, pořád tu ale chybí, proč Joker?

-

Vtom se však hnul ten cvok v netopýřím. jack po něm šlehl pohledem. Batman měl v obličeji tázavý výraz - byla to otázka, nebo výzva? Jak se usmál. Fešák nefešák, na Jacka Napiera si nepřijdeš.

Naslepo po Batmanovi vystřelil.

Jenže Batman nestál nečinně. Kutil cosi se svým pláštěm. Mávl jím před sebou.

Střela se odrazila, odskočila od toho proklatého kostýu a mířila zpět přímo na Jacka.

jack ucítil bolest ve tváři. Než si vůbec stačil uvědomit, co dělá, přitiskl si na to místo dlaň. Mezi prsty mokvala krev. Dostal zásah do obličeje.

Zvrátil se dozadu, padal přes zábradlí, řítil se dolů z lávky. Ne! Rukou se stačil zachytit okraje můstku.

Podíval se dolů. Pod ním, na podlaze tovární haly stál obrovský bublající barel, dobrých šest metrů v průměru. Musí se vytáhnout nahoru! Ale už se mu nedostávalo sil. Hřmot tekoucí vody tu byl slyšet daleko silněji. Jistě je blízko k propusti. Tvář ho pálila.

Slábnoucí prsty u sklouzávaly z lávky, ale stačil se ještě zachytit za potrubí těsně pod ní. Za oblé, kluzké potrubí. Muž v netopýřím převleku poklek na podlahu visuté lávky a uchopil Jacka za zápěstí.

Jack se roury pustil. Teď už ho nad bublajícím peklem držel jen Batman. Stisk jeho ruky však povoloval, Jack sítil, jak se prsty v látkových rukavicích zvolna sesmekávají. Snažil se volnou rukou chytit toho druhého za zápěstí, ale už ho opouštěly síly. Zdola vzlínaly čpavé výpary a dorážely na jeho zraněný nos. Už mu zhola nic nezbývá. Má snad tohle být pointa celého vtipu?

Cítil, že mu zápěstí vyklouzlo ze sevření Batmanovy dlaně. Teď už se vysmekly i prsty.

Jack padal.

Po celou dobu pádu byl slyšet jeho řev.

-

Nejprve to cítil jen v obličeji.

Teď už ho nesnesitelně pálilo celé tělo. Vší silou se nutil uvažovat. Kde je? Co může dělat?

Jack se sice zřítil do barelu, ale nezůstal v něm. Jakási nesmírná síla ho spolu s vysokou vodní stěnou vypudila ven - na zlomek vteřiny utkvěl ve volném prostoru. Neslo ho to skrze vrata propustě a pak už padal z výše dvanácti metrů dolů do Východní řeky. Dosud hrozilo, že ho řeka zalkne, že se utopí, pokud ho ovšem dřív nespálí jed.

Ucítil v dlani cosi malého a tuhého, cosi hranatého. Otevřel oči do měsíčního světla. I když musel překonávat nesnesitelnou bolest a obličej mu zalévala voda, zahlédl, že v ruce svírá paklík svých karet.

Proud z něj serval pikové eso se zřetelným otvorem po kulce uprostřed listu a unášel ho pryč. Pak se odchlíplo další eso, devítka, dvojka a všichni čtyři kluci. Kartu po kartě strhával proud. Jack zalapal po dechu, cítil, jak se mu vysmekly z dlaně i další karty.

Zbyla mu jen ta poslední, žolíková karta. Žolík - joker!

- Craig Shaw Gardner