Citáty co vám říkali

Jeden z mých mnoha šéfů říkal: "Co neumíš, nemusíš dělat".

Mi moje mamka říkávala: Na blbosti a voloviny, to jsi kadet! A ještě říkávala, když viděla, jak někdo dře, těžce pracuje za pár šestek: Jaja, bylo se učit.

Když jsem se ptala kolegyně, co dělá, řekla: Předstírám práci.

Při každém zranění-"volšový musí pryč"...prý už to říkal dědeček.

A na škole jsme měli mezi sebou "od starého vola učí se orat mladší"

Když jsme něco potřebovali uříznout, tak bylo oblíbené rčení: "Proč to řežeš na kousky? Proč to nezahodíš vcelku?"

Citát od mojí babičky: "Práce šlechtí člověka, ale volovi vodře krk"

Taky jeden zemitější: "Bleptáš, jako když kráva sere do vody".

" Zahoď to i s rukama."

Uč se vole, budeš pánem, budeš jezdit Tatraplánem!

Jsi šikovnej jako hrábě do kapsy.

Učitel rodičům jednoho žáka: Dejte toho kluka na studie, ten se prací neuživí.

"Neznám slovo nejde, místo toho říkejte neumím." (Mistr na praxi, to bylo docela účinný)

"Nešikovný maso musí pryč" (Komentář na poranění, od starších spolupracovníků. A je to pravda)

"Když je hlava blbá, nohy musej bolet" (To sem si vyslechl, když jsem se vracel domů pro klíče)

"Chovej se tak, abys nechovala." - to mi párkrát řekla babi a děsně se na mě zubila, jako že je straaašně vtipná. No, řekněte tohle puberťákovi, který si jde dát odpoledne do hospody se spolužáky džus. Opravdu džus. Já byla svatoušek

Není to citát ale slyšela jsem to doma často ...uč se, ať nemusíš kydat hnůj

Říká se, nebo říkalo se "s poctivostí nejdál dojdeš", ale platí asi pro někoho to "s poctivostí leda pojdeš".

Můj otec: Halíře dělaj talíře.

Profesor na geodézii: Jedno měření, žádný měření.

Jeden můj šéf: Kdo se bojí s... v koutě (v síni).

Další můj šéf - když někdo z nás něco zkazil - tak zahlásil: Řemeslo braň se!

Ještě jsem si vzpoměl: Ty máš hlavu na čepici

Dále potvrzuji: Nešikovný maso musí pryč, Co není v hlavě musí být v nohách.

Dále mě ještě napadlo: Bav se s volem o sobotě, když jde v pátek na porážku. Nejhorší je smrt z vystrašení.

Ještě jeden z osmdesátých let, když se jednomu mému šefovi zadařilo vydělat nějaké peníze navíc, tak bezelstně zahlásil: Brambora k bramboře - Escort (pro vysvětlení - tenkrát tuzexové auto od Forda) je na dvoře.

Kolegyně: Pořádek se nedělá, pořádek se udržuje.

Táta, když někdo říkal nesmysly: Jož se mateš, te dlóho nebodeš. A taky: Slyší, ale nedbá.

Moje mladá: Pokynům rozumí, některým vyhoví.

Můj ex: Bože, do čehos´duši dal.

Někdy je potřeba nešiku trochu povzbudit. Moje máma vždycky když se mi něco nepovedlo říkala: "Kdyby to měl zajíc, ten by s tím utíkal"

Mně otec nic neříkal, dal pár facek nebo na prdel.

"S dokonalým vercajkem to umí každý blb, ale bez něj, to je umění"

Když se něco ne úplně povedlo:

"Blbej si bude myslet, že to tak má být a chytrý to přehlédne"

V pubertě jsem sbírala aforismy, měla jsem jich plný sešit a každý měl hodně co do sebe...Jinak přísloví: Neuč se, život tě naučí...

Můj otec vždy říkal člověk může být blbej, ale musí si umět poradit...