Dort-Ledové království

Lidus, nedělej chutě . Jestli je tak dobrý, jak je krásný...hmmm, tak by u nás nevydržel ani do večera

Ten teda je! Hodil by se mi, mám taky vnučku Kačenku. A že právě neslaví? To by ani tak nevadilo, byl by to dárek předem. .

Kdepak, dříve takové dobroty pro oko nebyly. Já se naučila dělat růže ze želé bonbonů a dělala jsem dorty s kyticemi růží. A to byl vrchol mého umění.

Moje mamka kdysi prý, krátce po svatbě /vím to jenom z vyprávění/ pekla pro taťku dort k svátku. Byli spolu krátce, dávala si moc záležet. Na plochu dortu chtěla napsat jméno: VRÁŤA. Nějak si to špatně rozpočítala, čárka a háček se jí tam nevešly a na dortu bylo napsáno VRATA. Tak měli tehdy dort "s vratama".

Moje dávná matikářka, moc prima učitelka, pekla dort na rodinnou oslavu. Nebyla moc zručná kuchařka a tak jí to dalo dost práce, než udělala dort jakž takž podle svých představ. Dala ho na kraj stolu. Zapomněla ale na jednu věc.

Měli psa - velikého boxera. Ten si rád vyskočil v jídelně na lavici, přední packy opřel o okno a díval se z prvního patra dolů na silnici. Na lidi a zvláště na psy si rád zaštěkal. Athos tedy stál na té lavici, za sebou na stole dort. Vtom se dole objevil pes. To bylo něco na něj. Rozštěkal se, rozzlobil a v tom rozčilení začal couvat. Skončil napasovaný tím velkým boxeřím zadkem v dortu.

Pán přišel domů a myslel, že se žena pomátla. Klečela na zemi, držela bránícího se psa a rukama mu kolem huby matlala dort. "Sežer si to, ty potvoro, když sis na to sednul, tak si to teď pěkně sežer!"

Takže i dort může být zdrojem různých zážitků.

Hezky si užijte Kačenčinu oslavu a ať dort všem chutná. Jaga.

tak jsem se při sobotě zasmála, díky a dort je krásný, já se zmůžu tak leda na lístkový štrůdl nebo hrnkovou buchtu