Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer. Jsem obyčejná ženská - maminka s 5 letou dcerkou. Mým velikým snem je koupit si jednou pěknou novostavbu. Nemusí být luxusní, stačí obyč. Dnes jsem na Novostavby koukala na nettu a líbili se mi, mým snem je taková kolem 3 000 000 kč,nebo třeba I trošku míň. Je to můj sen si jí jendou pořídit do svého vlastnictví. Svůj vlastní rodinnej dům už mám z dědictví,jenže né nic moc. Baráček je skoro 100 let starej, (před 3 lety jsem rekonstruovala koupelnu,protože stará už vůbec nevyhovovala - jen do koupelny jsem vrazila 100 000 za rekonstrukci ) a dále mám k tomu i zahradu. Bydlím s dcerkou a přítelem na vesnici,do práce jsem vždy dojížděla autobusem,nebo autem 25 km a v ždy jsem si v práci vydělala max. 8 - 9 000 kč. Z toho,co musím platit za svou elektřinu a plyn mi toho moc nezbyde. pOradíte mi někdo, kde a jak začít pořádně pracovat,abych si vydělala hezké peníze a konečně přestala živořit? Půjčit si na nový domov zatím nechci, víceméně by to byla pro mě až ta poslední možnost. Mít pěknou novostavbu je opravdu mým velikým snem,ale jak toho dosáhnout? Jak být na to šikovný? Zatím nepodnikám a ani nechci,nemám s podnnikáním žádné zkušenosti.
Děkuji všem za odpovědi.
Dobrý den. Klidně si svůj velký sen můžete snít, trochu vám ten sen přiblížím.
Dostala jste darem 1 000 000, prodala dům, zbytek půjčila a koupila si bytovku v paneláku. Máte svůj vysněný byt 3+1, zařízení si dovezete z domu. Zjistíte, že měsíčně musíte platit 8.000,- měsíčně nájemného - není to omyl, i když si byt koupíte, musíte platit do fondu oprav, elektriku, vodu, plyn, úklid, popelnice, pojištění. Měsíčně splácíte půjčku. Zjistíte, že jedno zaměstnání vám nestačí, najdete si druhé. Chodíte domů až večer, na dceru nemáte čas o nějakém kině se vám jen zdá. Bydlíte v 5 patře, občas nejede výtah a musíte nákupy tahat po schodech nahoru. Po hodině cestování z práce v tranvají, jste upocená, těšíte se na sprchu. V bytě 30 stupňů tepla, vyvětrat to nejde, panel je rozpálený, otvíráte okna v celém bytě. Najednou slyšíte od sousedů, jak se hádají, někde pere pračka, kdo to zase hraje na klavír? V přízemí, zase cvičí na housle, pod okny na lavičce na sebe pokřikují děti. Bolí vás hlava a to přijde dcera, že potřebuje do školy nakoupit pomůcky. Žádná sprcha, jdete do obchodu, kde jste najednou 2 hodiny, dcera potřebuje nové oblečení, nemůže chodit doma v teplákách. Peníze, peníze, peníze, zjišťujete, že stále musíte vydávat peníze za oblečení, sportovní potřeby, potraviny, které jste dříve nepotřebovala, váš výdělek vám na to nestačí, půjčíte si. Začínají starosti, jak vše splatíte. Jsou dvě hodiny v noci, nahoře někdo slaví a hudba je slyšet až k vám. Přes zeď z vedlejšího domu, je slyšet pláč malého dítěte. Chcete se jen v klidu vyspat, odpočinout si, ráno musíte do práce. Najednou zatoužíte po klidu a tichu vašeho starého domu, sednout si do zahrady a v klidu si vypít odpolední kávu. Kde si tady v paneláku můžete kdykoliv sednou a mít klid a ticho? Večer si lehnout a v klidu se vyspat. Začnete snít o malém domečku, třeba jen starý a malý, kousek zahrádky, kam můžete odjet na pátek, sobotu, neděli si odpočinout. VĚŘTE, TO JE SKUTEČNOST, TO NENÍ SEN.
Závěr: Važte si svého domečku, který jste zdědila a bedlivě hlídejte, ať o něj nepříjdete, to je jistota vaše i vaší dcery. Když dáte ruku k dílu oba dva, (i přítel) tak si z domečku můžete udělat, pěkné sídlo.
Vždyť už ten sen máte splněný! Domeček se zahradou na vesnici, milujícího přítele a dcerku. Znám stovky lidí, kteří by za tohle byli šťastní. Vykašlete se na katalogové novostavby, kdo nezažil, nedokáže si představit, co je za tím všechno schované. Užívejte si spokojeného života, opečovávejte vztah se svými nejbližšími a jestli seženete lepší práci, raději něco uspořte anebo investujte do vzdělání vašich dětí. Věřte mi, že vím o čem mluvím, jsem jedním ze stavebníků - nešťastníků
"štěstí neznamená mít mnoho ale být spokojený s málem" - to není fráze neúspěšných ale hluboká pravda, ke které musí člověk dozrát
V první řadě byste si měla uvědomit, co máte. Máte dceru, přítele a VLASTNÍ dům se zahradou. Spousta lidí žije celý život v podnájmu, já mám sice taky domek se zahradou, ale starý 150 let, postupně ho rekonstruujeme (platy máme podprůměrné) a platíme hypotéku, inkaso a žijeme si dobře, jsme oba spokojení a nestěžujeme si. Hypotéka je taková jako za obyčejný byt ve městě, takže tohle pro nás bylo lepší řešení, než platit doživotně nájem. Nikdy jsme od nikoho žádný domek nezdědili, ani nemáme po kom a díky normálním platům nemáme šanci na něj vydělat.
Kdyby mi někdo dal milion a půl, okamžitě bych hypotéku splatila. Vy nic takového nepotřebujete, máte vlastní bydlení, za které neplatíte ani korunu (energie se nepočítá, ta se platí všude). Važte si toho, tohle se nepoštěstí každému.
Můj domek není ideální, spoustě lidí by nestačil, připadal by jim malý, ne zrovna ideálně řešený atd. atd... Já ho mám ale jako svoje místo, svoje doma, kde je nám s manželem dobře, kde je útulno a kde to je naše. No a co, že je extrémně malý a že do kuchyně nemám francouzské okno, ale jen světlovod, aby tam bylo vůbec světlo. K tomu mám zahradu, kam si kdykoliv můžu sednout se skleničkou a s knížkou, kde si pěstuju svoje vlastní jahody, kde si jednou třeba budou hrát moje děti a nedubou muset být na pískovišti mezi panelákama, kde jednou budu mít psa...
Můj "sen" je zase ten, že budu rentiérkou a nebudu muset do práce... Na druhou stranu mám ale tak pohodovou práci, že by mi ostatní mohli jen závidět. A tak si jí vážím a jsem za ni ráda... Tím chci říct, měla byste se nad tím ještě jednou zamyslet, nechat to tak maximálně snění a vážit si toho, co máte.
Chcete být na vesnici, jste na vesnici. Zbytek je jenom iluze, která by se proměnila ve zklamání I novostavba dá spoustu práce a stále se do ní vrážejí peníze - ne že by se to dalo srovnávat se sto let starým barákem, ale za tři milióny by to opravdu nebyla velká sláva a místo vzrostlé zahrady byste měli placku bez kuska travičky; nemluvě o tom, že dům, který nyní máte skoro určitě součástí vesnice, by se proměnil v jednu z krabiček na poli na hranicích vsi. Elektřina a plyn se musí platit všude. Vůbec neuvažujte ve vaší situaci o půjčce - s přítelem ani nejste svoji, do toho dítě... nevím, jaká může být prodejní cena vašeho současného domu, jestli jste uvažovala o prodeji a koupi s půjčkou, ale ceny i tak zdánlivě jasných a kalkulovatelných věcí jako jsou novostavby vždycky za běhu naskočí, vždycky. A o dost. Bydlení je holt boj a jste vítězové, tak si to nekažte
Já Vás chápu, taky mívám takové sny (kde vzít a mekrást...nakonec můžu mít rád, že nejsem Rath).
Ale jak už tu psali jiní, važte si toho co máte, ani možná nevíte co vlastně máte! Zaměřte svůj čas a svou energii na to, aby jste ze svého domu vybudovala milovaný domov.
A ještě k těm novostavbám - ještě jsem neslyšel nikoho, kdo si pořídil novostavbu (tedy pokud si jí sám nepostavil), že by byl spokojený. Znám spousty případů, kdy lidi nákupem takového domečku z časopisu zestárli o 15 let. Víte. dřív neexistovali developeři, kteří nestaví pro lidi, ale pro zisk a kvalita staveb taky podle toho vypadá. Před sto lety byli řemeslníci na jiné úrovni, než teď, stavělo se kvalitně a fortelně, stavělo se tak, aby byl barák místem pro život několika po sobě jdoucích generací.
Pokud jste, jak sama píšete, investovala jen dorekonstrukce koupelny takovou částku, dokážete si představit, že za necelé tři miliony bude kvalitní dům? Mě to jako přímá úměra nepříjde...
Váš sen o novostavbě za 3M je cesta do pekel, buďte ráda za svůj domeček a investujte do něj. Věřte, že máte lepší dům než většina novostaveb - ty jsou většinou "panelákový byt naležato", hezky vypadají jen na první pohled. Zjistila by jste že za obrovské úsilí by jste získala něco co je horší než to původní a jen to z vás vysává čas a další peníze. Pokud nebudet vědět co s penězma, tak investujte do střechy, topení bez práce, izolací proti vlhku, ale určitě ne do novostavby. Představa že se postaví a nebude potřeba na dům sáhnout je jen iluze. Většina nemá sklep, pořádnou dílnu, komoru - opravdu to je většinou obyčejný byt a ne dům.
Mám takový pocit,že se mi to nevyplatí investovat si do svého starého. Potřebuji ještě udělat kuchyň,natáhout novou vodu,elektriku všude, časem by k tomu mohl být o obývák,ale hlavně střecha. když si tohle všecko spočtete,dojdete k číslu nejméně půl milionu. A to ještě není vše. Nepočítám okna,které se rozsypávají,věčně topit Pánu Bohu do oken taky nechceme. A spoutu spoustu dalšího,člověk an neví,co má dělat dřív. takhle když si přeci koupím Bungalov, třeba si sice zaplatím víc,ale jsem pak bez starostí a domek mám zrekonstruovanej.
půl melounu nejsou 3 melouny. A co je hlavní: bydlíte a při tom rekonstruujete. A když nejsou prachy tak prostě počkáte až budou. Na nový barák musíte celou částku vypláznout hned, nebo se neskutečně zadlužit. A banka se neptá, jestli jste zrovna v problémech. Ti chtějí splátku každý měsíc bez pardónu. Sorry ale při vašich příjmech (nevím co váš přítel) mi nápad s novým barákem připadá jako ekonomická sebevražda. Máme s manželkou nadprůměrné příjmy a úvěr na 3milionový barák táhneme s vyplazeným jazykem. A to ještě nejsme hotoví.
Teď čtu, že budete muset s dcerou zůstat doma ... to potáhnete úvěr z jednoho platu?
ne,nechci ho honem a hned. je to muj sen,jak už jsem psala,pořídila bych si ho až tak za těch 10 let a více. Jen si myslím,že už by bylo rozumné někde pomaloučku shánět investice těd. nechci milion naráz,ale začít pěkně střádat pomaloučku od pár korun. jen potřebuju vědět,kde si více přivydělat ,nebo jak zlepšit své příjmy a nikde přitom nekrást. Měla jsem už tolika brigád,ale žádná sláva s penězi to nikdy nebyla.
nevěřím svým očím :D Slečno anonymko, buďte ráda, že máte kde bydlet, nemusíte splácet žádný měsíční paušál, který vám může kdykoliv někdo zvýšit, nemůže vás odtamtud nikdo vyhodit... Je tu spousta lidí, co si nemohou dovolit ani ten 100 let starej domeček, bydlí v nájmu, a za 3 místnosti platí nad 10 tisíc měsíčně. Člověk potřebuje mít nějakej sen, ten můj je třeba 100 let starej domek, kterej bude můj za 30 let, až ho splatím. Vy si najděte sen jinej
Viky vám odpověděla asi tak, jak bych to napsala i já. Jen ještě její povídání musím doplnit o něco, co si ona ani neuvědomila a co se může úplně klidně stát. K tomu všemu o čem mluvila, můžete mít štěstí na sousedy. Pod vámi cigoši se šesti dětmi, jak mám já, nad vámi rozhádaní dva mladí, kteří mění byt na itálii ve dne v noci, za zdí puberťák s kvalitní zvukovou aparaturou na plný ceres, cigaretový smrad v prádle z balkonu. Špinavá, posprejovaná chodba s podivnými loužičkami. Váš zaměstnavatel, blízko vašeho domova padl a vy najdete práci přes celé město narvanou tramvají. Park, do kterého jste s malým chodila, v noci obsadili narkomani a vy ráno nacházíte na pískovišti injekční stříkačky.
A sedíte v paneláku a přemýšlíte, kam byste na chvíli utekla, zmizela. Uvidíte před sebou svou bývalou zahradu s lehátkem, stolečkem a kafem na něm. V trávě si hrající dítě. A uvědomíte si, že jste měla domeček a zahradu více a lépe promyslet a dotvořit to všecko k tomu, abyste tam byla spokojená a šťastná. A byla osudu vděčná, že vám dal něco zadarmo. Nedívejte se tak často na televizi a když, tak si uvědomte, že výprava ve filmu je jen pohádkou vytvořenou architektem a kašírkou. Život je kapku jinde.
Čím to je, že si lidé neváží toho, co dostanou zadarmo?
Babkazov, má úplnou pravdu. Na majitelé ostatních bytů, které můžete dostat jsem zapomněla. Nám se totiž podařilo, dostat do paneláku normální lidi. To je, na všem se domluvíme i na tom, že si byty koupíme, a to je něco, po tolika letech. Dostat do paneláku takové rodinky, jak píše Babkazov, tak to je na zastřelení.
svatá pravda, bydlení dělají hlavně sousedi . Ale protože všechno je v pohybu a všechno se vyvíjí, ani momentální příznivý stav nemusí být trvalý. Na bytě i v domku
to,co jste řekla s těma sousedama je také pravda. já sice mám zahradu,ale vedle na zahradě musím trpět také cikány,jednoho starého a arogantního,co neumí ani pozdravit a pak celou rodinku,která když tam přijde,tak si tam pustěj rádio na plný kule a je jim jedno, jestli to někomu vadí,nebo ne. Mně hudba rozohodně nevadí,ale nedávno mi moje dcerka chtěla spát a nemohla právě kvůli takovýmhle lidem. Vím,lidé jsou různí...
Člověk se nemá svých snů vzdávat, co by to byl za život, nějaký cíl musí být. Je dost lidí, co si své sny splnilo, když za tím šli. Otázka je, zda by jste pak byla šťastná, ale budiž, je to váš sen. Jen nevím, zda chcete dům, prostředí nebo něco za 3 000 000.
Takže je otázkou co umíte, co jste schopna jiným nabídnout a vydělat na tom. Tudíž radit dost dobře nejde. Sedněte si a pište si, co by šlo dělat... Když člověk ze sebe nic nedostane, tak dělá za minimum, či vůbec ne. Naučte se psát, je více činnost kde nejsou náklady... Můžete i do politiky a vyjet na posty nejvyšší. Ale pak na ten barák asi nezbude čas. Podívejte se na úspěšné lidi.
Lidi umírají a nikdy se v nich neprobudila nějaká skrytá schopnost, pokud nevyzkoušeli co se dá.
Jsem vyučená sekretářka,tudíž mám administrativu,ale bohužel pořád bez praxe. Dělala jsem 6 let ve fabrice,platy kolem 8 000 korun projezdila jsem půlku na benzín, doma platím na půl s mým přítelem složenky celkem za 5000,-. jezdila jsem každý den do práce 25 km,blíž bohužel práce není,jsme v malinké vesničce,takže s prací už to asi lepší nebude. . Jinak půjčku zrovna nechci a i kdybych chtěla,nemám si stejn ě od koho půjčit,protože své rodiče už nemám 24 let.
Myslím, že bych Vás mohl zkusit nasměrovat správným směrem. Ač se to tak nezdá - to nejdůležitější máte - SEN (touhu - hnací motor). Nechte mail a ozvu se. (Bohužel nejste registrovaná - nelze použít VP)
Milá paní, na to, že máte 5 letou holčičku, připadáte mi myšlením jako puberťačka.
Také jsem měla své sny a touhy, ale když to nešlo, upnula jsem se na to, co mám. Např.: do práce jezdili lidé v pěkných autech, já v záplatované Š 105. Tak jsem si aspoň dopředu na kufr naaranžovala krásnou mašli a každý se podíval, co že to jede. I když to nebyl poslední model. A měla jsem z toho legraci.
Stejně tak dům. Buďte moc a moc vděčná za to, co máte, někteří lidé nemají ani takové bydlení. Koupelnu už jste zrekonstruovala, časem, až našetříte, můžete dát opravit kuchyň, pak ložnici... až budete mít všechno pěkné.
Buďte ráda, že máte pěknou zdravou dcerku - to je víc než celá novostavba. Každý pěkné děcko nemá a co ba za něj dal! A co se týče půjček, to je cesta do pekel, zvláště s Vašimi příjmy.
Važte si svého bydlení, buďte ráda za to, co máte, jsou tací, že nemají ani to. Nekoukejte příliš vysoko a nezapomeňte, že pýcha předchází pád. Jaga.
Mimo to jste ani nenapsala, čím jste vyučená, jaké máte školy /SŠ, VŠ, praxi/, takže jak uvažovat o lepším místě, když ani nevíme co umíte, jaké máte dovednosti? To je k ničemu.
A v jakém autrě myslíte,že jezdím já? začínala jsem na Škodě 105 a dnes jezdím léta je Škůdkou 120.
Mně se zdá, že tu většinou všichni radí sice dobře, ale vlastně neodpovídají. Tak já Vám odpovím. Podle mne, pokud se nestane něco výjimečného, co ovšem nemůžeme dopředu předpokládat a ani podle toho poradit, se k novostavbě prostě nedostanete, protože na to příjem a podmínky nemáte. Zůstaňte na zemi.
A dál už budu radit stejně špatně, jako ostatní: upravte a modernizujte svůj současný dům podle svých možností. Výsledek nakonec může být skoro stejný, jako ta novostavba, jen prostě nebudete mít ten pocit, že "máte novostavbu".
Jinak možnosti pořád zůstávají, např. že až vyroste dcerka, tak když bude mít štěstí na velmi nadprůměrně dobře ohodnocené zaměstnání, tak vám novostavbu pořídí, nebo když vyměníte přítele za zbohatlíka, tak ten Vám třeba přání splní (ale myslím, že je lepší dobrý přítel, než obyčejný zbohatlík), apod.
Nevím,proč všichni říkáte,že je to nesmysl? třeba se mi to jednou povede. Něco podobného máte jako s dovolenou. Když se vás těd tady všech zeptám? BYLY UŽ JSTE NĚKDY NA DOVOLENÉ V ZAHRANIČÍ?,tak se vsadím,že většina z Vás napíše,že ano. Mně je 25 let pryč a teprve až letos jsem byla na dovolené v Chorvatsku. někdo si řekne: Nó jó, Chorvatsko, já byl na dovolenej i někde jinde,někdě kde je i líp. Jenže toto byla moje úplně 1. dovolená v zahraničí v životě,nikdy jsem na žádné jiné nebyla a ni jsem neměla příležitost být. (rodiče jsem neměla, babička,co mně vychovávala byla chronicky dlouhá léta nemocná) a tak jsem si jako dítě mohla nechat o nějaké dovolené jenom zdát. (ani mě to nenapsalo). Musím říct,že mně to doslova nadchlo,ta nádhera Chorvatských pláží, v životě jsem takovou krásu neviděla, vážně jsem si vše užila. Tak nevím,proč by se mi neměl jednou za oných 15 let splnit muj sen s novým domem? Já v to věřím,že se snad jednou ty peníze najdou, třeba i tvrdou prací.
Proč říkáme, že se to nepovede? Protože kdybyste měla ušetřit za 15 let 3 melouny, tak tou dobou už budete potřebovat aspoň 4 kvůli inflaci (spíš o dost víc). Ale i kdyby jen ty 3, tak to znamená těch 15 let ročně ušetřit (ne jen vydělat) 200 tisíc, tzn. skoro 17 tisíc měsíčně. Je to pravděpodobné?
A tvrdou prací?! No tak to je ta poslední možnost, jak se dneska dají nějaké větší peníze získat. Nicméně kdybyste na nějaký poctivý postup přece jen přišla, dejte mi vědět.
,můžu vám to napsat,jak to vidím já?
Jen otázku,,na ten barák by jste si našetřila sama? To není reálné. Já bych nikdy s cizím chlapem neměla nic napůl. Dneska je OK a zítra to nemusí být pravda. Dneska máte práci - zítra ne. Takže sláva bohu,za svůj domeček.Člověk nikdy neví.
Jak psala viky ,,buďte ráda ,že jste bez dluhů a stůjte na zemi. Už i tak budete mít problémy .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.