Jak pochopit kamaráda?

Od: Datum: 16.06.12 11:50 odpovědí: 9 změna: 17.06.12 17:34

Dobrý den,

před rokem, kdy mě ve škole šikanovali, jsem si našla kamarádku ve druhé třídě a postupem času jsem se začala více bavit s lidmi z její třídy. Až nastal den, kdy mě představila dvěma klukům, dále je budu označovat jako K1 a K2, z nichž ale k problému přispívá nejvíce K1. Začali jsme se kamarádit, byl konec školního roku, na konci prázdnin jsme se všichni 4 sešli a šli společně ven. S K1 jsme si spolu psali a postupně o sobě zjišťovali všechno. Vytvořili jsme takovou kamarádskou čtyřku. V září jsme spolu s K1 jezdili na koloběžkách, denně si dlouho psali, na Neviditelné výstavě se s K1 a K2 drželi všichni za ruce (samozřejmě kamarádsky, protože v té tmě jsme fakt měli strach, abychom někam nespadli nebo se nerozplácli, jak je mým zvykem). Do Vánoc vše probíhalo v pohodě, ale postupem času mi K1 popisoval svou kamarádku, jak s ním chtěla chodit a on jí řekl, že ne a že teď nechápe, proč je na něj naštvaná. Mně je 15 a žiju v představě, že kluky chci mít jako kamarády a myslím, že na chození je v tomto věku moc brzy (konkrétně u mě, když se na to prostě ještě necítím). A tak samozřejmě došlo do situace, kdy nenápadně začal naznačovat, že by chtěl nebýt už jen tím kamarádem, se kterým jsem si tak báječně rozuměla, ale i zlehounka mým klukem...na to jsem mu většinou vůbec neodpovídala, vždy jen naznačoval, pak jsem mu jen psala, že teď ne, že chci mít kluky jako kamarády. Někdy si říkám kdo Tě má doopravdy rád, počká na Tebe. A v to jsem tak trochu i doufala u něj. Postupem času však začal propadat paranoidním představám. Konkrétně v dubnu, kdy byl na všechny zlý, hodně mi ubližoval, pořád psal, že s ním nechci trávit čas, že na něm nikomu nezáleží, vyhrožoval, že kdyby skočil, nikdo si ho nevšimne. Bylo mi ho líto, změnil se, ale stále jsem v něm hledala toho kamaráda z podzimu. Bála jsem se, že ať udělám cokoli, najde si v tom nějaký impuls, že s ním nechci být už jen kamarádka. Promítaly se v něm neúspěchy ve škole, závislost na počítači, samota, jeho odlišnost, protože koktá, ale i beznaděj. Měl stále více mylných představ, že s ním nechci trávit čas, že by od nás všech nejradši odešel...pak jsme byli celá naše čtyřka na společném víkendu, seděli jsme na takové té velké a široké koupačce pro 4 lidi, všichni namačkaní vedle sebe a měli o sebe opřené hlavy. Ale K1 to pochopil opět špatně, takže pak chtěl všude dělat uli tuli, ale to bylo opravdu jen z hlediska prostoru, copak kamarádovi nemůžete položit hlavu na rameno? Pak nastal květen a my si zase psali. Úryvek naší debaty : K1 : ...protože jít s Tebou ven nejde, tak jdu s H1 (ta kamarádka, která mi K1 a K2 představila, čtvrtý člen naší čtyřky) a představuji si, že jsi to ty... já : ale to zase není hezké vůči H1! Dále... K1 : proč když si povídáme, je to v poho a když si píšeme, tak se nenávidíme? já : víš, já mám jen pocit, že tak to vidíš jen Ty, já Tě mám ráda pořád stejně a nikdy jsem Tě nenenáviděla ...a tak jsme se dostali přes most, kdy se ve mně snažil vyvolat žárlivost tím, že chodil ven s H1 a ne se mnou, ale H1 je má nejlepší kamarádka ve škole a tudíž jsem na ní nežárlila...a tak přešel k řešení něčeho, co nebylo, vymyslel si, že mě něco trápí a nechci mu to říct...v tu dobu už jsem z těch paranoidních představ, kterými trpěl, doma lehce šílela..., ale další konverzace byly : K1 : ..no to, jak jsme řešili, že Tě podle mě něco trápí a nechceš mi to říct... já : Ale tohle je prostě paranoidní! Mě nic netrápí! Nic! Ale Ty máš pořád pocit, že jo a chováš se podle toho, ale odmítáš mi věřit, že nic! Fakt nic, kdyby jo, byl bys mezi prvními, kteří by se to dozvěděli! J a na to mi K1 odpověděl : Ale kdyby ne, chceš se mnou trávit čas, povídáš si a nezpíváš si Já : Já už fakt nemůžu, zeptej se kohokoli, že si zpívám, když mám dobrou náladu. Proč mě jen napadáš? Proč? Co jsem Ti udělala? Já už nevím. K1 : Protože mi jen něco říkáš, ale nemám důkazy Já : Víš, když máš kamarády, věříš jim a nepotřebuješ proti nim důkazy Tohle mě dost ranilo, takže v příštích dnech jsem se s ním vůbec nedokázala bavit dle normálu, když proti Vám někdo potřebuje důkazy a nevěří Vám, zatímco před půl rokem to byl úžasný člověk, věříte, že tam někde ještě uvnitř té skořápky ten skvělý člověk je, ale po tomhle už jsem začínala pocit, že ne. Jenže jsem taková, že nedokážu člověka odkopnout, protože je na mě zlý, protože se snaží, abych žárlila na nejlepší kamarádku, protože mě napadá. Poté, co jsme se tak nějak usmířili, jsem se s ním, i přes rady a komentáře všech, že je sobecký, nemá kousek citu v těle a rady, ať se s ním přestanu bavit, zlehka bavila dál. Došlo zase do stavu, kdy mi psal, že H1 nemá na kamarády čas, já chápu, že může urážet mě, ale nesnáším, když nadává ostatním, urážel i holky od nás ze třídy, které vůbec nezná, nikdy předtím nikoho nepomlouval a teď najednou přede mnou uráží všechny, které mám ráda. Napsal, že H1 nemá na kamarády čas, na to jsem mu odepsala, že určitě čas má, ale ne ve chvílích, kdy je 5 dní před uzávěrem klasifikace, protože se snaží si vylepšit známky. Že pak čas mít určitě bude... K1 totiž žije ve stylu, že známky jsou mu jedno, pořád produkuje, že ON si tedy na kamarády čas umí udělat, že ON má kamarády na prvním místě a poté až školu. Zatímco H1 a já upřednostňujeme, podle něj, školu. Já myslím, že neupřednostňujeme, jen nám na ní také záleží. A tak mi odepsal, že to říkám stále, že čas bude...psala jsem mu, že někdo si umí udělat čas na kamarády i na učení, někdo zvládá méně věcí najednou a někomu je škola jedno a pak produkuje, že má čas jen na kamarády. Načež mi odepsal, že jasně, že nám dvěma na té čtyřce vůbec nezáleží a že kvůli nám se rozpadá. Což bylo další věcí, která mě od něj mrzela, jelikož K1 si teď našel kamarádky někde v sekundě (jsme v kvartě) a v primě a s námi netráví tolik času, chodí stále ven někam s nimi, což mu za zlé nemám, každý máme jiné kamarády, ale opět urážel i H1! Další den mi napsal, že nechce být hnusný, ale v další větě už mě zase něčím urazil a napadl. A takhle je to už přes půl roku. Každý, komu to vyprávím (těch lidí zase tolik nebylo), mi říká, že je to blbec, že se na něj mám vykašlat. Doma mi říkají, že se mi mstí, že má potřebu mě neustále shazovat a urážet. Kamarádky jsou názoru, že první otázku, kterou mi vždycky, když jim vyprávím nějakou další epizodu z příběhu K1 a já, se mě při odpovědi ptají můžu být sprostá? a pak spustí jedno odlovení za druhým, aby vyjádřily, co si o něm myslí. Někdo říká, že to přejde, tomu věřím už půl roku, jiný, že to nemá cenu, že se kvůli němu zbytečně trápím. Chtěla bych zpátky toho kamaráda, ale co když už není? Nedokážu člověka jen tak odkopnout, přátelství nemizí jedním pohádáním, ale co mám tedy dělat? Děkuju moc.


avatar
Upozornění
Tato otázka je 4 roky bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 16.06.12 12:22
 

Obávám se, že se najde málokdo, co si přečte celý příspěvek a upřímně vám poradí.

Nevím oč se jedná, ale doporučoval bych radu někoho blízkého, respektive osoby, s kterou se můžete fyzicky setkat. Takové záležitosti řešit na internetu.. nedoporučuju.

Od: andulak*
Datum: 16.06.12 12:38
 

Já jsem to třeba do konce dočetla, asi záleží na povaze, když někdo rád čte, dočte to, když je někdo líný, nedočte. ;)
Myslím si, že není nic špatného tohle řešit na internetu a také si myslím, že jsi fakt dost hodně tolerantní a hodná, copak se může někdo takhle chovat? Ten kluk je buďto slepý, že nevidí, jakou má kamarádku nebo úplně blbý. Zkoušela jsem se nad ním zamyslet z druhé strany úhlu pohledu, ale vidím, žes to dělala také a žádné ovoce to nepřineslo, zjevně je zaměřený nejdříve na sebe a až pak na okolí. Ale obdivuji to, že se s ním bavíš dál a hledáš na něm klady, tohle umí málokdo. Jestli se to časem zlepší, kdo ví, máš před sebou léto, v září mu může nabýt mozek rozumu a dojde mu to...

avatar
Upozornění od sys kapkanadeje 16. 06. 2012 15:47:43
Prosím, přečtěte si také Pravidla poradny a neporušujte je!
Datum: 16.06.12 13:00
 
avatar

No bodejť by jsi to nedočetla, když jsi to sama psala.

@lentilkao je ta samá osoba. *smich*

Od: lentilkao*
Datum: 16.06.12 15:45
 

Ten komentář už jsem nahlásila, já jsem ho nepsala, je modrý, což mi není jasné, proč, ale už to řeším. ;) Díky za upozornění.

avatar
Upozornění od sys clayman 17. 06. 2012 10:26:01
psáno z jednoho PC, není co řešit :)
Datum: 16.06.12 12:56
 
avatar

Bylo to náročné, ale prokousal jsem se tím. Zkusím odpovědět stručně. Okolí ho vidí trošku jinýma, reálnějšíma očima než ty. Je to blbec. Možná z toho vyroste, možná ne. Počítej s tím, že tě zklame v životě ještě hodně lidí. Neupínej se na jednoho člověka, přijdou noví kamarádi, noví lidé v tvém životě, kterým bude stát za to naslouchat. I ty se časem naučíš rozpoznat upřímnost od falše, chce to jenom pečlivě vnímat veškeré signály a vybrat si z nich to podstatné a správné.

doplněno 16.06.12 13:00:

A doma mohou mít pravdu. Láska a náklonnost velice často přechází v nenávist a pomstu. Ale to není ta pravá láska, to je spíš touha něco nebo někoho vlastnit.

Od: hankauk*
Datum: 16.06.12 13:04
 

Lentilko, z toho, co jsem četla, si myslím, že ten tvůj kamarád bude mít asi problém doma. Nikde nepíšeš, jací jsou jeho rodiče, zda má souroznce, apod. Myslím si, že rodičům asi na něm moc nezáleží, když je jim jedno, že kamarádovi je škola de facto ukradená. To přeci není normální?! Rodiče třeba na něj nejsou vůbec hodní a shazují ho. A ti, kdo jsou doma uťápnutí a trpí, si to pak vybíjejí na svém okolí. Dělají to samé svým kamarádům, spolužákům, atd. Když píšeš, že to bylo všechno v pořádku a pak se to zlomilo... nestalo se třeba u nich něco doma? Neumřel mu třeba děda či babička? Nerozvedli se rodiče? Někdo se s tím dokáže těžko vyrovnat a pak kope kolem sebe, aniž by chtěl. Pokud je tomu tak, tak si zkus s ostaními z vaší 4 promluvit a pak všichni i s K1. Určitě byste pak mohli najít východisko z tého situace. :)

doplněno 16.06.12 13:06:

Ještě mě tak napadlo... pokud je kamarád takový volnomyšlenkář a školu má "na háku"... nekouří třeba trávu? Ono takové kouření trávy totiž způsobuje paranoiu. A jak říkají v Anglii... "paranoia will annoy ya".

Od: lentilkao*
Datum: 16.06.12 15:43
 

Děkuji! Právě, že ne.S jeho rodiči se znám, i okolí o nich říká, že jsou fajn, oni jsou na něj hodní, záleží jim na něm, brácha je na něj také hodný a nikdo mu neumřel, trávu nekouří...také jsem přemýšlela, jestli nemá nějaký problém doma nebo někde, ale nezdá se, že by měl...

Datum: 16.06.12 19:28
 
avatar

@lentilkao , co hledáš ve svěřování se v internetu, případně kamarádkám? Proč situaci neřešíš tam, kde vznikla?

Dala jsi (dáváš) K1 falešné naděje ("nereagovala's na jeho náznaky"). Není se tedy co divit, že v tom má K1 zmatek, a že neraguje podle tvých představ. Takhle to nefunguje. Je potřeba mluvit jasně a jednoznačně, nepočítat s tím, že se kamarád "dovtípí", co si (ne)přeješ, co očekáváš, nebo, co si myslíš (do hlavy ti nikdo nevidí).

Sděl K1naprosto jasně, co cítíš, a co od Vašeho vztahu chceš a očekáváš. Dej K1 na výběr: buď kamarádství, a to bez výčitek a s respektem k tobě (ty bys jej pochopitelně musela respektovat stejně), nebo ukončení vztahu.

Nemá smysl ani tvoje očekávání, že se "vrátí kamarád z doby pře několika měsíci" ani nechávat kamaráda zbytečně tápat. Chceš-li mít dobrého kamaráda, ber jej takového, jaký je, a nesnaž se jej předělat.

A udělej si jasno i sama v sobě a v pojmech (sdělení, že H1 nemá čas na kamarády, je pouhým konstatováním, nikoliv urážkou).

doplněno 16.06.12 19:30:

PS: Popisuješ určitý rozpor mezi zprávami a chováním/jednáním K1. Víš určitě, že jsou/byly všechny SMSky od něj? Nemá např. u něj doma někdo přístup k jeho mobilu?

Datum: 17.06.12 17:34
 
avatar

Snažila jsem se přečíst to vaše povídání, ale přiznám se, že jsem i přeskakovala. Ale zaujalo mě, jaký pocit to ve mě nechalo. Zajímá vás to?*hi* Příjde mi to, že máte strašně malé sebevědomí. Že si myslíte, že nezasloužíte nic jiného, lepšího. Do těchle vztahů se rvete jako do malého trička, když počasí vyžaduje velký svetr. *sok*Tak takhle se stavíte k tomu, o kom si myslíte, že by měl být vaším kamarádem. Ne! Kamarád je někdo, s kým je nám dobře, komu nemusíme složitě vysvětlovat věci, chápe je a má na ně, alespoň, podobný pohled. Má nás rád, respektuje nás a naše potřeby. A toto u vás vůbec nefunguje. Malé tričko!;)

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.