0x
Letěla jsem jednou, když jsem si k padesátinám dala dovolenou v Primorsku. Bylo to v roce 2005. Měla jsem letět poprvé a neskutečně jsem se těšila. Špatně se mi nedělá. Letěla jsem z Pardubic do Burgasu. Letadlo byl takový starý bulharský plevník asi pro 70 lidí, skřípalo to v něm a děsně rachotilo. Letěli jsme v noci, takže jsem neviděla vůbec nic, až k ránu se pod námi objevily ohromné šedivé mraky. Za 2 hodiny bylo po všem. 
Od té doby jsem neletěla, ne že bych nechtěla, ale nejde to. Mohu napsat, že když vidím třeba ve filmech úžasný interiér a vybavení letadla, ten můj "ocelový pták" mi připadal jak v posledním tažení. Kdybych nebyla starý atheista, snad bych se i modlila.
Chtěla bych ještě někdy letět, ale než s takovým vysloužilcem, to si raději užiji pěknou cestu vlakem, případně autobusem. Manžel mi závidí, on ve svých 61 letech nikdy neletěl, ale kdyby to zažil, také by asi nebyl nadšený. Radši jsem mu to ani neříkala, jen jsem chválila. Vždyť jsem přežila, tak co chtít víc? Jaga.
Proč radši autobusem či vlakem, dnes jsou letadla úplně jiné než dřív čím jste letěla a navíc ta rychlost přepravy se s autobusem nedá srovnávat 
proč se někdo bojí pavouků, proč je někomu špatně v autobuse, proč se někdo bojí výšek... prostě je to nepříjemný, já trpím od startu do přistání, a věřte mi, než znovu absolvovat 12 hodin v letadle do Hongkongu,pojedu radši 14 dnů vlakem transsibiřskou magistrálou
To je sice pravda, ale pokud je dobré počasí, tak to v letadle ani nedrncá, prostě vůbec nic se neděje, pokud nečumíte z okénka tak ani nevíte, že se nacházíte přes 10km nad zemí, jen motory si spořádaně vrní a je to bezkonkurenčně nejbezpečnéjší způsob dopravy.
0x
Letěla jsem jednou na Mallorcu, dvakrát do Egypta a dvakrát do Řecka. Takže vlastně desetkrát, protože cesta tam plus cesta zpět. Potom jsem asi třikrát nebo čtyřikrát letěla takovým tím malým letadlem pro čtyři osoby, které má náš příbuzný (nevím, jak se to letadlo odborně jmenuje 
), ale to bylo jen nad naším městem a okolím,
0x
K smrti už mám blíž než k narození a v letadle sem v životě neseděl a doufám, že ani nikdy nebudu muset (a to včetně záchranářského vrtulníku). Totéž platí o vodě a lodích, hloubkách, výškách a rychlostech nad 100km/h. Pokud vím, že nemůžu mít situaci 100% pod kontrolou, raději se dotyčné aktivitě vyhnu. V autě a autobuse, kde neřídím, neusnu, ale stále mám potřebu sledovat provoz a silnici. Pokud musím někam jet (ne soukromě se svýma autem - to jezdím moc rád bez ohlednu na čas, počasí a stav silnic), třeba služebně a je to možné, cpu se vždycky za volant.
Už v peřince mne vozili v náklaďáku, v 7letech jsem poprvé sám (samozřejmě s tátou vedle sebe) tu Tatru 111 řídil na silnici, v 10 jsem jezdil po silnicích sám (opět táta na sedadle spolujezdce) s osobákem, ve 12 jsem sám (opravdu sám - tam už nikdo nebyl, kdo by pomáhal) jezdil s velkým buldozerem (Stalincem) po stavbě atd. Takže to asi není ani tak strachu, ale spíš o nedůvěře.
No a právě u letadel není nedůvěra vůbec na místě, mnohonásobnost důležitých systémů, existují systémy co jsou natolik spolehlivé, že už mají prioritu před lidským rozhodnutím a od příštího roku se zvýší opět bezpečnost novým způsobem řízení. Kdybych měl vyjmenovat všechno i ohledně udržby a pravidelných prohlídek, tak budete mít nedůvěru sednout do vlastního auta :D
Jsme mimo tema - ale právě proto si auta dělám sám, abych se nemusel bát :D (u starých aut to naštěstí ještě jde). A když jsem poprvé viděl zavěšení McPherson, tak jsem se divil, že se na tom lidi nebojí jet víc jak 50 (jsem od železa). Takže raději poctivou "kovařinu", kterou ani 10cm schod na silnici ani v 80 nerozhodí. Jen prostě už není moderní no.
Nic ve zlém, ale ani tak nedosáhnete pečlivosti, která je věnovaná letadlům u renomovaných společností 
0x
5-6 zpátečních letů ročně, ale naprostá většina, bohužel, pracovně. Letání mi moc příjemné není, ale žádnou fóbií netrpím, takže hodně záleží na aerolinkách, se kterými letíte. Když jsou to francouzské (Airfrance), české (ČSA) nebo americké (Delta), tak je to nepříjemné, ale snesitelné. Irské (Ryanair) jsou příšerné, ale zase levné a přesné, takže krátký let se dá vydržet. Naopak leťet s Emirates, Turkish nebo Kuwaitskými aerolinkami je poměrně příjemné a člověk se i v turistické třídě cítí poměrně luxusně.
To je to smutné kam naše ČSA dospělo. Byly doby kdy to byla nejlepší společnost na světě. Jako první na světě zavedla pravidelnou dopravu na proudových letadlech, teměř nexistovalo místo na zeměkouli kam by nelétali a na palubách se vařilo a čepovalo pivo ze sudu. Kdo nezažil, tak těžko uvěří
0x
Dvakrát v životě.
Poprvé mě jako malého kluka "svezl" vysloužilý armádní stíhač ve Čmelákovi, práškovali u nás za chalupou pole a soused mi to s ním domluvil. Pilot se chtěl předvést, za chalupou je velké pole a přes něj dráty vysokého napětí (v létě jsou tak prověšené, že člověk na zemi má pocit, že ze žebříku by na ně dosáhl), tak je podlétl. Dodnes si pamatuji své pocity, i jak jsem pak šel domů s hnědým kolečkem na trenýrkách...
Podruhé nedávno za ségrou do Londýna, naprostá pohoda...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.