Využiti zemědělské usedlosti

Jestli jsi kutil jako já, tak to nech prázdný, do 10ti let to zaplníš kravinama, které sice na nic nejsou, ale co kdyby se náhodou někdy hodily. Jinak garáž, dílna, a fůra dalších, záleží na velikosti budov a tvých činnostech po práci (nebo dalších členů rodiny). Je-li toho moc, může se vyplatit něco ubourat a mít větší zahradu.

K chovu dobytka, nebo jako autodílnu (skládat si svého veterána), nebo jako skladiště :D

Skoro se nabízí otázka "Tak proč jste to kupoval, když nevíte co s tím?"

Inu, kupte nějaké krávy, ovce, kozy...traktor, mlátičku, žací lištu...

A začněte hospodařit..

Nebo to vezměte stylem dnešního "modrního člověka"...Dvůr vybetonujte..., ve stodole udělejte bazén, bar s posezením...a soused Lojza bude koukat jak vyoraná myš...

Zvelebovat a zvelebovat..Z něčeho garáž, z jiného prostor pro společenské akce s krbem...nebo se přeměnit v zemědělce. Známy se na zděděnou usedlost přeorientoval, odstěhoval se tam z města, začal hospodařit. Ty budovy využívá k původním účelům (sušení, skladování, zpracování...) a také má chov prasat. Za pár let už má elektrárnu - bioplynku. Okolí mu vozí odpad, kejdu...

Když nevíte, co s nimi, tak je prodejte. A příště nekupujte.

Nedávno jsem koupil starou zemědělskou usedlost. Koupit chalupu v sousední vsi se nezdařilo, tohle bylo volné, mělo to nějaký pozemek a hlavně, bylo to suché... Věděl jsem co s tím, po postupném seznamování s obyvateli, hlavně sousedem (prý jsem koupil nejhoršího souseda), a už zase nevím, co s tím... Akorát si obec mastí kapsu na dani z nem., kterou navýšili o 100%, zpětná vazba není žádná a nejen to, ještě chtějí, abych jim uklízel chodník (tj. ca 50m). Lampa veř. osvětlení klidně nesvítí i rok, babky ani obecní oudi si toho nevšimnou, ale co jsme kde zasadili, jak máme rozmístěný nábytek a proč, to je stále na tapetě... Jsou to venkovští balíci, pidiobec je v okolí známá jako divná...
I když se to může někomu nepozdávat, domorodí občané nás velmi, ale velmi negativně ovlivňují ve výkonu vlastnického práva. Nejsme žádní ujetí milionáři či měšťáci... Je to tu samá erudovaná posluhovačka, dojička, traktorista. Ukončená základka je spíše výjimkou... Zeměkoule se rozpíná o kilometry za měsíc, to poznáme podle toho, když si nějaké zboží necháme dovézt... Bydlíme stále dál a dál... Říkala mi známá z okresního města, že si také koupila domek na venku a že jí obyvatelstvo útočilo i na děti (ne, nikdo z nich nejsou cikáni), naštěstí využila služeb své sestry, coby majitelky realitky a pořídila jiné bydlení jinde... Takže pokud Vás trápí jenom jak využít stodoly, jste šťastní lidé... Největším škůdcem na naší zahradě je soused. Je to také zdejší zastupitel, přestupková komise to projednávat nebude... Zde se vládne stylem bůh vysoko, car daleko... Všichni jsou zde navzájem nějak pospojovaní, dost často příbuzenskými vztahy. Sem, do pohraničí, se málokdo vdá či přižení. Páří se tedy mezi sebou, mají svoje civilizační normy a návyky, vytváří něco jako 6. kolonu. Cokoliv na chalupě uděláme, nepřináší nám to žádnou radost (a že jsme do toho vrazili hodně, ale hodně peněz). Ano, můžete si koupit dům či byt, nebo zámek, ale domov si koupit nemůžete... Jsou navrátilci ze zahraničí, kteří se pokoušeli zabydlet se. Zdejší obyvatelstvo je tak zlomyslné, že se raději vrátili do Švýcar... Nejedná se o doosidlovanou oblast, ale dělám si z nich už legraci, že se tu neusadila ani německá myš...
Opravdu, jestli Vás trápí jenom využití nemovitosti, jste šťastní lidé...