Před rokem a půl jsem po několika letech předčasně ukončil studium na VŠ. Od té doby hledám marně prakticky jakoukoliv práci. Už tenkrát jsem věděl, že to bude problém, ale po takhle dlouhé době na ÚP jsem nejspíše definitivně odepsaný. Nechtějí mě ani na doplňování zboží do regálů. Popravdě řečeno už postrádám motivaci se o cokoliv snažit. Nikdy jsem nebyl zrovna optimista, ale nenapadlo by mě, že to jednou zajde tak daleko, že budu v takhle mladém věku přemýšlet o konci. Teoreticky mám spoustu možností, ale v mém aktuálním rozpoložení žadné nevidím. Nemáte někdo radu, jak z toho ven? Už jsem tak zoufalý, že svůj život řeším anonymně na internetu.
0x
Vaše situace je těžká, nikoliv vsak bezvýchodna. Zamyslete se nad tím, co umite? Nehledejte stálou prací, ale zkuste i brigádu. Třeba krátkodobou. Pořád lepší něco, než vůbec nic. A co například nějaká dobrovolnická činnost? Být mezi lidmi, poznat, ze jste pro ne důležitý... A jestli umite něco, v čem by se dalo podnikat, zamestnejte se sám... Ale v první radě b y to chtělo něco udělat s vaši psychikou... Deprese ještě nikoho ke štěstí neprivedly. Tak by chtělo nejak poresit .
doplněno 28.01.15 21:12:Ještě doplním: Nyní máte pocit, že vás nic už dobrého nečeká. Ale podívejte se na sebe a svůj život také z jiného úhlu. Dobře, ukončil jste předčasně VŠ a nemáte dlouhodobě práci - jedny dveře se vám zavřely, aby se následně otevřely dveře druhé. Znáte pořekadlo, že všechno zlé je k něčemu dobré. Držte se toho. Životní cykly lidského života nejsou rovná čára. K život patří i období, kdy se vám daří špatně. Ale zákonitě musí přijít doba, kdy se budete mít lépe. A vy byste nejraději už nyní skoncoval se životem. Těšte se na to, co vás hezkého v životě ještě potká.
Co by ho asi tak v životě hezkého čekalo? Bez VŠ, s dírou v kapse... Bohužel jeho generace už musí počítat i s válkou na tomto území.
Musím potvrdit slova eulalie, brigády mohou pomoci. Může se najít někdo, kdo ocení Vaše schopnosti a možnosti; každá brigáda je potenciální práce! Šla jsem v červenci hlídat do rodiny mrně na cca 14 dní pár hodin denně, maminka si potřebovala dodělat nějakou práci ke studiu - hlídám doteď. Holčina potřebovala doučko na zkoušku na VŠ v září, učím ji doteď. Pomalu si zvykám na to, že nenajdu stálou práci a zaměstnavatele, který by za mě odvedl pojištění, ale spíš pokukuji po levných pronájmech učeben s výhledem na vlastní minijazykovku... no, nepředbíhejme, zatím zůstávám u firemní výuky 
Ale chápu Váš pesimismus, kdybych tvrdila, že jsem na tom občas jinak, lhala bych. Utekla mi jedna brigáda ve fabrice, krásně placená, fajn lidi, já perfektní uchazeč, kvůli odlehlosti fabriky málo uchazečů, pohovor proběhl skvěle... srazilo mě to, 14 dní nato jsem uvažovala, že půjdu zase učit na ZŠ, víra ve vlastní schopnosti naprosto v háji... čím dál tím víc mám pocit, že i práce je jedna z věcí, která přijde sama od sebe, když to člověk nečeká a o nic neusiluje. Se vším, co jsem za posledních 6 měsíců dělala, to tak bylo! Na druhou stranu, ačkoliv jsem "o nic neusilovala", vždycky jsem byla naprosto otevřená čemukoliv, co přijde. Ne ochotná vzít vše (taky jsem byla na pár pohovorech na obchodní pozice, ale to není pro mě...), ale vyzkoušet si, co ještě zvládnu. Trošku se "natáhnout" v nějakém ohledu, vybočit z toho, co chci a na co mám.
0x
Pokud jste zdravý, máte dvě ruce a dvě nohy, není proč zoufat! Pokud nemůžete najít práce bezprostředně ve Vašem okolí, budete muset okruh hledání rozšířit s tím, že se za prací, budete třeba muset přestěhovat. Taková Praha je plná lidí z okolí Moravy a lidí ze Slovenska, Ukrajiny, Polska atd., kteří odešli daleko od svých původních domovů a začali od nuly jinde... Úplně nový, lepší začátek. Nové bydlení, nová práce, noví přátelé, nové příležitosti..
doplněno 28.01.15 20:46:Jen pro doplnění, Praha byl jen příklad. Např. já spolužáci, jsme se rozutekli po célé ČR i planetě.. Nymburk, Šumperk, Kolín, Brno, Mělník, Ostrava a dále Slovensko, Austrálie, USA, Velká Británie atd.. Víme o sobě a neznám nikoho z nich, kdo by byl na ÚP. Každý svého štěstí strůjce, obzvláště v dnešním konkurenčním prostředí, nikomu do klína práce sama nespadne. Např. spousta lidí s VŠ se poslední dobou pustila po studiu do vyučení se v nějakém řemeslu.
0x
Já vás naprosto chápu. A je jasné, když se všichni přestěhují do Prahy, tak Praha taky není nafukovací a opět zbydou lidi bez práce. Vždy to někdo odnese. Jinak píše člověk, který práci má, a jinak ten, kdo taky bezvýsledně hledá. Kdyby nám práci nebrali Ukrajinci, tak by se lépe hledalo. Protože do Prahy za prací jezdí Slováci, Ukrajinci atd. A Ukrajinky mají přednost. Je to smutný, ale za chvíli budou na ulici Češi a Ukrajinci dělat za ně. A ne proto, že by byli Češi líní. Proč se víc myslí na cizince, nechápu. Klidně mi tady napiště, že bečím. Mám důvod.
doplněno 28.01.15 21:06:Zajímavé je, že někdy před 20 a více lety, když práce byla, sebevraždy se taky páchali a ti lidé skončili v blázinci. Pokud to přežili. Dnes když se někdo chce zabít kvůli tomu, že nenašel práci a nemá co jíst, tak skončí taky v blázinci. Takže je blázen ten, kdo je bez práce. Ale dnes se to snad platí, ten pobyt, tak ho pustí jako normálního, protože nemá na pobyt. Nevím jistě, jak to je s placením teď.
Co je to za myšlenku, že Praha není nafukovací? Taková myšlenka a jiné podobné jsou přesně ty, které rozdělují lidi na pracující a na ty, co bezvýchodně hledají. Hledat příčiny jinde než u sebe, je první krok k tomu, jak být neúspěšný v životě.
Pro tazatele: Už jste tu podobný příspěvek dával jednou, rady jste dostal, ale poslouchat je nechcete. Pokud ve vašem okolí není práce, nebude tu ani za rok. Na co ještě čekáte?
0x
Zoufalých lidí je spousta, mnozí to ukončili, protože neviděli naději. O konci zatím nepřemýšlejte. Být na vašem místě předně bych hladal bohatou partnerku pro život. Těch bohatých a ošklivých je hodně, co jsou vděčné za maličkosti. Nepíšete, co umíte, co jste před VŠ studoval, resp. jaký obor jste předčasně ukončil. Nepíšete ani nic o rodičích, proč? Jste bez nich? Pokud mohu poradit, jděte k psychiatrovi - porberte s ním vaše deprese. Řešením je lék s účinnou látku Sertralin nebo trochu jiný s obchodním názvem Trittico. Začněte u toho psychiatra. Pokud budete mít zpřeházená kolečka, k ničemu to nepovede. Dále si zařiďte živnostenský list na to, co umíte. Můžete tak překlounou nějaké období, kde občas pro někoho něco uděláte a ŽL se hodí vždy. Zvažte odjet někam hodně daleko za prací a zapomenout na ten český marast. To také pročistí hlavu. Jinak z vlastní zkušenosti vím, že sehnat dobrého řemeslníka je nadlidský úkol. Ten dobrý si svoji práci nechá také velmi dobře zaplatit. Tedy, pokud něco umíte, zvažte i kombinaci ŽL s vaším umem. Ke spoustě řemesel nepotřebujete moc finančně náročné vybavení. Napište alespoň, co umíte, jinak vám není nikdo schopen pomoci, mimochodem - proč vás nechtějí na doplňování zboží, že jste moc vzdělaný?
0x
Jeden můj kamarád byl po vysoké Ing. bez práce - tak si řekl, že si udělá doktorát. Měl tu možnost, takže si k doktorátu pomáhal praxí ve výzkumném ústavu - bylo to pro mne nepochopitelné, protože on za tu svou práci a 2 roky praxe platil ústavu!
Možná jedna z variant je dále studovat.
0x
A jak to vaše hledání práce konkrétně vypadá? Z jakého regionu jste?
Jestli jste mladý zdravý chlap a bez závazků, tak se divím, že byste za rok a půl hledání nenašel vůbec žádnou práci, navíc když nemáte žádné specifické požadavky, co byste chtěl dělat, a hledáte jak sám píšete jakoukoli práci.
0x
Nesouhlasím s tím, co většina píše. Práce je všude spousta, jenom nesmí být člověk líný se za prací třeba přestěhovat a začít se starat sám o sebe (chápu, pokud má někdo rodinu nebo vlastní bydlení). Já jsem si hned po škole mohl vybírat ze 3 prací a to jenom proto, že jsem nebyl líný jet na pohovor klidně na druhý konec republiky. Pokud vážně nemůžeš nic sehnat, tak odjeď do zahraničí, tam je práce dost, jenom budeš muset překonat to počáteční období, kdy jsi z ničeho nic sám v cizí zemi a musíš se o sebe kompletně postarat sám.
0x
Já byl v podobné situaci i když obráceně. Dvě vysoké, praxe a padesát na krku. A tak jsem to zkusil v penzionech.Na horách i v nížinách. Tam na sezóny hledají vždy někoho a pokud člověk chce,najde. Byl jsem ficka pro všechno, pak zásobování, pomoc v kuchyni, naučil sjem se vařit a pak již jako kuchař. Nakonec - je nám občas připomínáno,jak úspěšný milionář v USA začínal převážně jako myčka nádobí. Tak proč ne i našinec.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.