Jak to máte s doktorama?

,,hm,,já jsem byla už několikrát v nemocnici a někdy mám dojem,že by medici se na mně vyřádili.Chybí mi akorát prostata a proč mi nerostou prsa. .musím podumat

Jinak si chodím pouze pro léky na přežití. Kniha "Tři muži ve člunu o psu nemluvě je můj případ. Mám veškeré choroby o kterých se dočtu. Jak jsem byla mladší,pracovala jsem ve špitále,ale dneska již pouze z toho čerpám...někdy je věděti líp méně.

JInak na prevenčky by jste měla jít!

Zubař jednou až dvakrát ročně,

gynekolog 2x ročně,

obvoďák dle potřeby - když jsem nemocná,

ORL dle potřeby taktéž, bohužel to um mě bývá několikrát ročně,

oční dle potřeby (záněty očí) a jednou ročně preventivně,

kožní dle potřeby, ale už je to několik let, co jsem tam byla naposledy,

alergologie také dle potřeby, ale už asi ne - alergie se neprokázala,

ortopedie dříve pravidelně dvakrát ročně, nyní dle potřeby,

když jsem mívala předpis, tak rehabilatace páteře (i dvakrát týdně),

v nemocnici jsem byla ležela dvakrát.

... když to čtu, divím se, že stíhám něco jiného :D

Dobrý den, já jsem v dost věcech po taťkovi. Sportovec, doktory pohrdal, jejich rady bral na lehkou váhu, když mu předepsali prášky, vyzvedl je, uložil do nočního stolku a nebral je. U¨mřel ve 49 letech na náhlý infarkt.

Přestože jsem diabetik a mám hypertenzi, divím se, že jsem jinak tělesně dost zachovalá. Nikdy jsem, kromě 2 porodů, neležela v nemocnici, nikdy mě neoperovali. Nejvážnější úraz byla zlomená ruka v zápěstí - na sáňkách, když mi bylo 9 let. A to mi je už 57.

K doktorům jdu, jen když musím. Ale po smutném zážitku s taťkou, doporučené léky raději beru. Gynekolog - 1 x ročně, mamologie, rentgen - 1 x za 2 roky preventivně, to je pro ženy důležité. Zubař - pravidelně, sice je to nepříjemné, ale dá se to vydržet.

Takže doktory určitě zbytečně nevyhledávám, ale v tom, co mi našli /diabetes/ se snažím jejich rady dodržovat. Kdyby to nemělo být v budoucnu horší, nechalo by se to takhle vydržet.

I když pan Hrušínský řekl krásnou větu: Tělo musí jít do hrobu zhuntovaný... Jaga.

Mě je 13 let a s doktorama mám bohatou zkušenost :D Operace oka, poté vyndání stehů... Kaz jsem ještě neměl, ale chodím na krev kvůli zvýšeným trombocitům. Preventivní prohlídky podstupuji, očkování také. Doktorů se (mimo zubařů) nebojím :D

Chodím na preventivní prohlídky-1x ročně obvodní/vezme krev,zkontrolují moč,zeptá se,jestli mám problém a dost/,1x ročně gynekolog a mamografie,oční jednou za 3 roky-nosím brýle-,zubařovi jsem se vyhýbala -mám děsnou fobii-tak dlouho,že už ho nepotřebuju,bohužel mám klapací,protože jsem dostala zánět snad do všeho,co je v puse,kdybych šla včas...V nemocnici jsem byla 2x porodit si děti a 1x gynekologická operace ve 40 letech,odstranění dělohy.Pokud nemusím,nikam nejdu a protože jsem důchodka 65 let,tak s banalitama bych ani nešla,jen už ten pocit,že by mi něco našli,mně vadí .Mám sice léky na cholesterol a tlak,i když nejsem silná,ale v normě,tak tam posílám pro recept muže,tyto léky papat musím,máme v rodině tyto problémy po rodičích.Nikam jinam jsem zatím nemusela.I když občas bych potřebovala prášky na hlavu,když mně doma všichni naštvou nebo na mně hodí svoje problémy.Hezký den všem,i když aspoň u nás na Vysočině pěkně fouká.Jana

Já obvoďák, jen když umírám (cca 1xza5let), zubař 1x za 2roky nebo když už to nejde vydržet. Ve špitále 9x s okem, od té doby 1x za 2-3 roky k očnímu.

Na gyndě jsem ještě nebyl, jen jednou v čekárně s manželkou, když jsme čekali prvního potomka

Dneska si musíte na doktory dávat pozor a nenechat se od nich zblbnout. Moje teta si našla na levém prsu malou bulku. Tak s tím hned utíkala. Vyřízli jí to a dali na histologii. Výsledek - zhoubný nádor! Paní primářka jí chtěla hned objednat na operaci, kdy by jí odebrali celý prs. Když mi to teta říkala, tak jsem jí od toho zrazoval a vyslovil podezření, že doktoři chtějí na jejím případě pumpnout VZP o peníze, které stojí ta operace. Tak se teta vzepřela paní primářce a řakla, že chce pouze zatím jen nějaké prášky a operaci jen když se to zhorší. Paní primářka se moc zlobila, ale nakonec ty prášky předepsala a ejhle : Rakovinový faktor v krvi začal klesat, metastázy se nikde neprojevily a teta se jen silně potila po těch prášcích. Nyní už bere jen prášky na udržování, nepotí se a paní primářka musela přiznat : Měla jste pravdu! Amputace prsu by byla zcela zbytečná!

Další případ : Mému tchánovi , který měl amputovanou již jednu nohu, nemohl močit, měl kanylu a sáček a už to s ním bylo moc špatné, tak ještě před smrtí mu amputovali druhou nohu! Za týden pak umřel. Ale nemocnice zinkasovala od VZP pěkné penízky za amputaci té 2. nohy. Jestli se toto děje ve větším měřítku, tak se nesmíme divit, že ve veřejném zdravotním fondu nejsou peníze, nehledě na nesmyslné zvýšení doktorských platů, které provedl ministr Heger, když slabošsky podlehl vydírání ve stylu :Děkujeme, odcházíme!" Co by se stalo, kdyby jim nepřidal? Vůbec nic, protože by většina zůstala neboť by se v zahraničí nechytli.

U obvoďáka jsem byl naposledy v roce 1995. Na zubní chodím pravidelně, protože mám zuby na houby a pokud bych to neudělal, vrátí se to i s úroky. Pak občas k očnímu pro brýle, když ztratím ty staré. A loni jsem byl na kožním s boreliózou. V nemocnici jsem byl pár dní v porodnici po narození a také se zlomenou rukou okolo roku 1986.

Zubařka a gynekologie-2 krát ročně, mamograf jednou za dva roky.Oční už pár let ne, našeho zrušili a nejbližší je 35 km,snad někdy?Nemocnice-2 krát porod.Operace slepé střevo,plastika dělohy.Na interním jsem jako doma 1995 stimulátor,1999 přenastavení stimulátoru a úpravu rytmu léky,2005 a 2010 nový stimulátor.Infekční odělení akutní nefritis a meningismus.Chronická atrofická gastritida,snížená funkce štítné žlázy,anemie.A k tomu pravidelně echo, odběry krve,kontroly stavu stimulátoru, holterova monitorování a mám tak čas pěkně naplánový od kontroly ke kontrole.Mé problémy začaly v 49 letech. Važte si svého zdraví.

U praktického lékaře jsem byl pouze na vstupní prohlídce. K zubaři se snažím dokopávat co nejčastěji, ale nikdy to nevýjde - chodím tam tak jednou za 2 roky (protože to 1,5 roku stále odkládám). Delší dobu zvažuji operaaci očí, ale dostávají se ke mě rozpoluplné informace a po shlédnutí fotek a videí z operace se trochu bojím další info zjišťovat. (nosím čočky a nesnáším sahání do očí)