Do kterého století patří rok nula?

Od: Datum: 13.05.12 14:48 odpovědí: 6 změna: 13.05.12 16:54

Napadl mě zajímavý problém - když například rok 1900 patří ještě do 19. století, pak by měl rok 0 patřit do prvního století před naším letopočtem. Potom by náš letopočet začínal až rokem 1. Z toho by ale plynuly něktré paradoxní situace, např. pokud by se Ježíš Kristus narodil opravdu v roce 0, pak by se narodil ještě v prvním století před Kristem :)

Díval jsem se, co na toto téma říká wikipedie, náš letopočet podle ní začíná rokem 1, ale první století před n. l. končí rokem 1 před n. l. Rok 0 není nikde uveden. Kdyby tomu ale tak bylo, pak by 1. stol. před n. l. bylo o rok kratší než jiná století.

Jak to tedy je?


avatar
Upozornění
Tato otázka je 5 let bez odpovědi a proto byla uzavřena.
Máte-li podobnou otázku, a nenašli jste vhodnou odpověď, založte novou otázku.
Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: poiu®
Datum: 13.05.12 14:55
 
avatar

Rok 0 nebyl...

Datum: 13.05.12 15:11
 
avatar
Ano, je to tak. Žádný rok nula nebyl. První století začalo rokem 1 a končilo rokem 100.
Datum: 13.05.12 15:04
 
avatar

Když bude 1. století přnl začínat rokem -100, kratší nebude. A bude to fungovat úplně stejně, že rok 100 patří "ještě do prvního" století. To kdyby ten rok 0 byl existoval, jedno ze století (+1. nebo -1.) by bývalo bylo o rok delší :)

Od: jakojaaa
Datum: 13.05.12 15:12
 

Jo, máte pravdu, neuvědomil jsem si, že při počítání let před n. l. jdeme dále do historie, tudíž pravidlo, že podlední rok století končí nulou může platit i bez existence roku 0.

Datum: 13.05.12 15:11
 
avatar

Ze serveru: http://vanoce.vira.cz/clanky/…rodil-7-let-pred-Kristem.html

Lahůdka pro ty, kdo rádi počítají
Náš (gregoriánský) kalendář je používán prakticky po celém světě. Počítá letopočet od údajného roku Kristova narození, ale v porovnání s dříve užívaným kalendářem juliánským zavádí složitější pravidlo o přestupných rocích. Juliánský kalendář je založen na reformě vyhlášené Juliem Caesarem. Jelikož doba oběhu Země kolem Slunce není celistvým násobkem délky otočky Země kolem osy (vztažené ke Slunci), rozešel by se kalendář s délkou roku 365 dní poměrně rychle s nástupy ročních dob, což je velmi nepraktické. Juliánská reforma proto zavedla vložený (přestupný) den každý čtvrtý rok. Tím se docílilo "průměrné délky roku" 365,25 dne, což je jen o něco málo více než "přesná" délka roku 365,24220 dne. Rozdíl mezi průměrnou délkou juliánského roku a skutečnou dobou oběhu Země kolem Slunce tak činí jen 11 min 12 s, ale i tato zdánlivě drobná diference naroste na plný den již za 129 let.
Za 13 století od koncilu nicejského (AD 325; AD = Anno Domini, léta Páně) tato diference narostla již na 10 dnů, což už bylo zcela zjevné při nástupu ročních dob, a proto papež Řehoř XIII. požádal astronoma Clavia, aby připravil návrh dokonalejšího kalendáře. Claviův návrh pak papež uzákonil bulou Inter gravissimas z 24. února 1582. V souladu s bulou bylo nejprve vynecháno 10 dnů juliánského kalendáře tak, že po čtvrtku 4. října 1582 následoval pak ihned pátek 15. října 1582. Tím se datum jarní rovnodennosti vrátilo na den 21. března, jak stanovil koncil nicejský.
Aby však v budoucnosti nedocházelo opět k sezónním posuvům, bylo pravidlo juliánského kalendáře o přestupných rocích upraveno tak, že sekulární roky (jejichž letopočet končí dvojčíslím 00) nebudou přestupné (ač je letopočet dělitelný čtyřmi), pokud číslo letopočtu není dělitelné 400. Tím se průměrná délka gregoriánského roku upravila na hodnotu 365,2425 dnů, což je jen o 25 sekund více, než doba oběhu Země kolem Slunce. Nicméně i potom by za 3600 let narostl rozdíl o celý den, čemuž se zabránilo ustanovením, že rok 4840 AD nebude přestupným.
Z dějin evropských i jiných států
Tato gregoriánská reforma byla přijata ihned v katolické části Evropy. V Čechách a na Moravě byla zavedena r. 1584 dekretem císaře Rudolfa II. tak, že místo 7. ledna se psalo 17. ledna 1584. Protestantské země (včetně Německa) přijaly reformu až začátkem 18. stol., Anglie až r. 1752. Některé státy vzdorovaly mnohem déle: Bulharsko (1916), SSSR (1918), Řecko (1924), Turecko (1927) a Čína (1949). V řeckokatolické církvi po 1. říjnu 1923 následoval 14. říjen. Pravoslavná církev přijala jiné pravidlo o přestupnosti sekulárních let, takže místo 400-letého cyklu gregoriánského zavedla cyklus 900-letý. Užívá i jiného postupu pro určení data velikonoční neděle než církev římskokatolická. Toto pravidlo je složitější, avšak předností je pak nepatrný rozdíl průměrné délky "pravoslavného" roku od roku slunečního (pouhé 2 sekundy).
Počátek našeho letopočtu a datum narození Krista
Původní juliánský kalendář počítal letopočet od počátku vlády význačných panovníků římské říše. Teprve v 6. století našeho letopočtu (AD 532) navrhl opat římského kláštera Dionysius Exiguus, aby za základ letopočtu přijali křesťané rok Kristova narození. Návrh se ujal a tak vznikl křesťanský letopočet AD (Anno Domini); pro numerickou chybu se však jeho počátek zcela určitě nekryje se skutečným rokem Kristova narození - poněkud paradoxně se Kristus narodil nejspíš v r. 7 př.n.l. (BC = Before Christ, před Kristem).
Zde je na místě připomenout, že zatímco astronomové uznávají na rozhraní BC/AD rok 0 jako "celý rok", v občanském počítání je číslo 0 pouhý okamžik, oddělující roky BC a AD. Aby vše bylo ještě zašmodrchanější, připadá toto občanské rozhraní na rok + 1,0 astronomického počítání. Následkem toho jsou občanské letopočty BC o jednotku menší (v absolutní hodnotě o jednotku větší) než interval astronomických letopočtů. Tak například rok 7 BC (kdy se asi narodil Kristus) se astronomicky označuje jako interval od - 6,0 do - 5,0 astronomického letopočtu. Ze stejného důvodu končí astronomům 2. tisíciletí již 31. prosince 1999, kdežto občansky tisíciletí skončí teprve 31. prosince 2000.

Od: dobromysl*
Datum: 13.05.12 16:54
 

 

 

 

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.