Moderní technika a já

Od: Datum: 04.03.15 09:07 odpovědí: 77 změna: 07.03.15 21:00
avatar

Dobrý den, napište, prosím, jaké bylo Vaše první setkání s PC, internetem, mobilem, "placatou" TV nebo jen bankomatem. Jak to dopadlo? Jak to zvládáte? Byla hned odvaha? Čtete návody k přístrojům nebo to považujete za "ponižující"? Potřebujete pomoc někoho zkušenějšího? Když ten přístroj zvládnete a zkrotíte máte pocit vítězství člověka nad technikou? Ovládání jakého přístroje Vám dalo nejvíce zabrat? Využijete všechny tech. možnosti svých oblíbených přístrojů? Máte trpělivost přístroj přemlouvat, aby dobře fungoval nebo to vzdáte? Nebylo Vám lépe bez moderních přístrojů? Děkuji Vám za vtipné, vážné, krátké i delší příspěvky k tématu. Zdravím!

P.S. Považuji se spíše za technický typ, ale první obsluha bankomatu byla hodně stresová.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 04.03.15 10:40

Ahoj,

na první setkání s PC si pamatuju bylo to už v 1. třídě, kde jsme měli volitelný předmět ITC, kde jsme se učili psát a nějaké ty základy, ale bylo to hlavně o práci s wordem. Co se týče nějakého vítězství, nad technikou takový pocit jsem ještě nikdy neměl a asi ani mít nebudu, jedině, že bych z fleku dokázal opravit nějaky satelit bez nějakých zkušeností, to by pak asi ten pocit nastal.

Většinu věcí, jsem se naučil když jsem chodil ještě na ZŠ, návody jsem nečetl, někdy jsem si přečetl nějaký článek, někdy to byl zkrátka pokus omyl a časem se to jen zdokonalovalo, ale když na to vzpomínám nedá se říct, že by mi něco dělalo problém, strachoval jsem se u své první instalace OS na PC, ale pak jsem zjistil, že nebylo absolutně čeho. Přístroj jsem nikdy nepřemlouval, co jsem od něj potřeboval, vždycky splnil a že by mi bylo lépe bez moderních přístrojů? Asi ne Venku jsem byl i tak od rána do večera, svůj první mobil jsem dostal až skoro jako poslední ze třídy a byl jsem i rozhodnutý jít studovat nějaké ty technologie, nakonec se z toho stal jen koníček a dnes už mi některé věci unikají, ale pořád se orientuji a ať se mi dostane do rukou cokoli, většinou během chvíle pochopím jak to ovládat a jak s tím pracovat.

doplněno 04.03.15 11:41:

Jojo přesně tak, vidím na svém tátovi snaží se jít s dobou a rád používá všelijaké vychtávky, ale také s tím občas bojuje a zbytečně si to komplikuje, ale nedivím se, myslím, že v jeho věku na tom budu podobně i když mi to teď jde skoro samo.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 11:04
avatar

Dobrý den, děkuji za hezké povídání - budete asi mladý člověk a s technikou jste seznámen od dětství. Asi to dá více zabrat těm starším. Zdravím!

Datum: 04.03.15 11:10
avatar

Pamatuju si počítače ve škole, někdy v 5. třídě. Byly tam Windows (někde 95 někde 98) a na jednom byl i OS Zebra :D. Chodili jsme tam na internet a tak. Doma jsme měli počítač od doby, kdy mi bylo asi 12 (takže taky cca ta 5. třída) a měli jsme tam Windows 95, ale prakticky hned jsme přešli na 98. Potom nám tam dali Milénia, to byl děs. Pak počítač odešel do křemíkového nebe. Teď máme v domácnosti 3 počítače (brácha, mamka, babička). Myslím, že dřív než s počítači jsme začali s konzolami. Měli jsme takovou tu východní napodobeninu Nintenda (Poly Station se to jmenovalo) a tam jsme neustále pařili já, brácha, mamka i babička (mamka s babičkou byly závislé na Dr. Mario :D). Pak jsme měli Play Station 1, tam už jsme hráli jen já a brácha (protože Dr. Mario tam nebyl :D). Protože byl brácha mladší, tak veškeré to zapojování a šťourání se v PC atd. jsem dělala já. První setkání s bankomatem bylo někdy v době kdy mi bylo asi 16 a dostala jsem kartu. Nic složitého to nebylo, na bankomatu je jasný návod, co kam strčit a co naklikat.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 11:24
avatar

Dobrý den, k tomu bankomatu - jednak jde o peníze a také jsem měl problém, že jsem se nechtěl nikomu dívat na ruce, jak to dělá. Asi by to neuvítal. A když se za Vás zase postaví další člověk, tak předpokládá, že tam nebudete číst návod a zdržovat. No, nakonec jsem to zvládl v nočních hodinách a beze svědků . Zdravím!

Datum: 04.03.15 11:41
avatar
Se sebesložitějším, ale softwarově i hardwarově dobře navrženým zařízením nemám žádné problémy.
Poslední dobou se ale jako houby po dešti rojí zařízení, které mají minimum ovládacích prvků, ale maximum funkcí.Např. jsem nedávno viděl hodinky se sportesterem, k jejichž ovládání sloužil pouze jeden "čudl"..Jinak se musel zmáčknout pro nastavení, jinak pro stopky, jinak pro puls, jinak pro čtení z paměti..nulování atd.Za to bych nechal výrobce pověsit za "xxxxx" do průvanu.
Od: ben®
Datum: 04.03.15 12:04
avatar

Dobrý den, no, ono někdy stačí nastavování normálních digitálek, když se mění čas. To je tedy jen dvakrát do roka, člověk to zapomene, návod je pečlivě uložen a tak to dělám po paměti. Zdravím!

Datum: 04.03.15 11:43
avatar

První mobil jsem dostala v době, kdy tyto telefony ještě nebyly naprostou samozřejmostí. Brzy bylo třeba doplnit finanční kredit. Koupila jsem si plastovou kartičku, pročetla návod a setřela ochrannou vrstvu z kódu. Lekla jsem se velkého množství čísel. Čísla nemám ráda. Raději jsem si je přepsala na papírek, velkými číslicemi a rozdělené do trojic. Naťukala jsem podle návodu nějaké křížky, hvězdičky a číslice a začala diktovat. Velmi zřetelně jsem artikulovala a celkově si dávala záležet. Umělý hlas mi ale sdělil, že se pokus nezdařil, že vypršel časový limit. Druhý pokus jsem trochu zrychlila. Ani ten jsem v časovém limitu nestihla... Potřetí jsem ze sebe sypala čísla bez nadechnutí, ale zase nic.

Nezbylo než volat kamsi na pomocnou linku. A už skutečná paní mi prozradila, že se čísla nediktují, ale mačkají... Ale potěšila mě sdělením, že nejsem první, kdo se na toto ptá.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 11:51
avatar

Dobrý den, tak, to je hezké. A trochu to připomíná i scénu ze známého filmu, kde je Vlasta Burian vyzván, aby přijal telegram a on přijde k přístroji a řekne: "Přijímám." Zdravím!

Datum: 04.03.15 11:49
avatar

Já jsem slyšela o internetu snad před 20ti lety? Zadáš počítači jakoukoliv otázku a on to ví a odpoví ti. Odpoví na úplně všechno. Vyprávěl to mladý mužský, který chodil s moji mladou. Ne, že bych jí ho zakázala, ale už bych mu tenkrát nevěřila ani pozdrav. Ani ň! Tenkrát jsem totiž viděla počítač s takovými koly, která se porůznu točila a u nich lidi v bílých pláštích. ;) Pak mladá, to už byla odstěhovaná z domu, posadila mě k pc, ať jí pohledám talíře. A šla vařit kafe. Než se vrátila, měla jsem mokrá, propocená kola v podpaždí. Ale talíře jsem našla. :-D Dodnes počítač neumím, zvládám jen internet. A závistivě koukám na vnuky, kteří si s iPadem hrají. ;) Na 9.narozeniny dostal starší vnouček mobil. Ztratil se z pokoje a za chvíli přišel, co všecko si do něho přes počítač natahal. Týýý jooo! *sok* Svět je úplně někde jinde! Já pamatuji, jak nás stěhoval povoz tažený koňmi a nepříjde mi to tak dávno *sok* Úžasné!

Od: ben®
Datum: 04.03.15 11:58
avatar

Dobrý den, já, když jsem viděl prvně PC na vlastní oči, tak jsem měl zase tu smůlu, že ten technik, který nás hromadně proškoloval v obsluze, začal tím, na co nikdy nemáme sahat a co vše nepříjemného by se mohlo stát - a tím nás kolektivně dokonale vystrašil. Potom, když se někdo rozhodl sám usednout za jediný přidělený počítač, byl kolektivem považován za odvážného . Zdravím!

Od: kutululu
Datum: 04.03.15 11:54

U mě je to tak, že když si koupím nějakou elektroniku, tak jen proto, aby splnila onen hlavní účel, ke kterému je vyrobená. U každé elektroniky mám samozřejmě ještě nějaký svůj požadavek, který nutně musí splňovat. A když ho splňuje jsem spokojená a co dál umí za funkce už nepátrám. Bojím se totiž, abych třeba omylem něco nespustila, nesmazala nebo tak. Takže třeba můj mobil nebo notebook, dokonce i televize nebo pračka má určitě spoustu funkcí, o kterých pravděpodobně ani nevím. Když mi ale někdo ukáže co přístroj ještě umí, tak jsem šťastná a funkci vesele užívám, to ano, ale sama bych nepátrala. Takže žádné návody ani nečtu, protože to co potřebuji už znám (skoro u každého přístroje je ovládání stejné nebo podobné). Návod si přečtu jen když se vyskytne nějaká technická závada *smich*

Já osobně mám třeba s veškerou elektronikou hroznou smůlu. U nové pračky se hned po druhém praní ucpala přihrádka na aviváž, nová televize mi abnormálně hučí, nový notebook má nepravidelnou klávesnici (nakřivo nebo vystouplá či zaražená tlačítka), nové domácí kino mi píská. Ale než abych se obtěžovala to jít reklamovat (je to totiž moc práce - například to opět zapojovat a nastavovat, tak jsem ráda, že hlavní účel to splňuje), tak si to nechám rozbité a jen si stěžuji *haha*

PS: Za technického antitalenta se nepovažuji, jen se hodně bojím a jsem opatrná, možná taky trošku hraje roli lenost něco nového objevovat ;) Bez moderní techniky bych se ale v dnešní době neobešla.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 12:01
avatar

Dobrý den, ano, návod je použit až jako poslední nebo v sebeobraně . Zdravím!

Datum: 04.03.15 12:14
avatar

Dodnes neumím víc, než u počítače zmáčknout ten knoflík aby se zapnul , jakmile mi tam skočí něco co neznám, volám o pomoc, TV mám v ložnici starou,tu ovládám, velkou plazmu zapíná manžel a koukám na ni jen když je doma, vložit CD do přehrávače to je nadlidský výkon (vnučka to zvládá bravurně), za 15 let jsem se nebyla schopná naučit odblokovat alarm u auta, že se při domácím kinu zapíná jakýsi bufr jsem zjistila nedávno až ho zapla vnučka...no a takle je to se vší technikou. Mikrovlnku a rychlovarnou konvici zvládám, vodu do napařovací žehličky nalévá manžel a ten také šije na šicím stroji. Bankomat, co to je? Jako perličku dodávám, že jsme vyměnili feldičku za Touran, prodejce se ptal čím jste přijeli, hrdě jsme se přiznali, protočil oči v sloup a pronesl, hmm tak to bude na dlouho no a pak dvě hodiny vysvětloval a vysvětloval.

P.S. Přeji krásný den.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 12:54
avatar

Dobrý den, bankomat je to výherní zařízení, kde vsadíte správná čísla a vyhrajete peníze .

Zdravím!

Datum: 04.03.15 12:24
avatar

myslel jsem si, že jsem z mladší generace, ale podle ostatních příspěvků už očividně nejsem. *hi* Pamatuju jak na prvním PC, které jsem viděl (cca 6. třída) byla T602 a my si poctivě psali do notýsku, že F7 je kurzíva, F8 tučně atd, protože to bude platit do konce života :)

Na střední mě posadili před PC, kdy učitel významným hlasem sdělil, že právě připojil internet přes modem (33,6kB) a mám to POŘÁDNĚ vyzkoušet. Zmateně jsem se na něj kouknul, kliknul na ikonku IE a načetl se Seznam.cz, celou hodinu jsem klikal víceméně jen po Seznamu a snažil se přijít na to, co to ten internet je *smich* Žádné vyhledávání ještě nebylo, byly jen statické strany.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 12:48
avatar

Dobrý den, ano - vzpomínám si na instrukce typu - zmáčknout tlačítko a počkat, když bliká na černé obrazovce "čárka", tak na klávesnici napíšete nc a potom zmáčknete Enter. V tom modrém okně si za pomocí šipek najdete t602.exe a zase Enter. Hezká doba pravěku. Zdravím!

Od: ria®
Datum: 04.03.15 12:30
avatar

Moje první setkání s počítačem bylo asi ve 4 letech s Amigou :) zbožňovala jsem zvuk nahrávajících disket..: ) vzpomínám si, jak mi bratr říkal, že to s myší umím lépe, než jeho 15-ti letí kamarádi..*smich*

doplněno 04.03.15 15:11:

Jinak dnešní přístroje jsou úžasně intuitivní, babička si nedávno kupovala novou televizi. Chtěla jsem jí pomoci to všechno nastavit a než jsem přišla, tak to babička zvláddla sama - televize jí pěkně navedla kde a na co kliknout :) já jen doštělovla zvuk.

Od: radkapod*
Datum: 04.03.15 13:47

S bankomatem jsem na tom byla naprosto stejně jako @ben, šla jsem to okouknout až večer aby mě při naprostém soustředění nikdo nerušil :-D. Internetové bankovnictví to už šlo, doma mě nikdo nerušil. Mobilní telefon mám od samého začátku Nokii. Tlačítkovou. Jiný telefon nechci. Měla jsem v ruce chytrý telefon mojí sestry a nedám to *smich*.

Jedno z nejhorších byl v práci počítač na novém snovadle...nechtěla jsem tam jít, uvažovala jsem dokonce o výpovědi *bzum*. Nakonec jsem to dala ale kolegyně mě musela diktovat a já si do notýsku kreslila tlačítka a šipečky a vůbec postup. Několikrát jsem jí volala z práce (měla protisměnu) co znamená to blikání jednoho nebo jiného tlačítka...páč to jsem nebrali *smich*.

Jinak jsem Husákovo dítě.

Datum: 04.03.15 15:24
avatar

Ria - No vidíte, já tu televizi nemám nastavenou dodnes (cca 1/2 roku) :(

Datum: 04.03.15 14:46
avatar

Technika mi problémy nedělá. Bankomat jsem zvládl bez potíží na poprvé, mobil taky (mám teda ten úplně pitomej, chytrej jsem zatím nezkoušel a ani ho nechci). Digitální foťák i kameru zvládám bez problémů. Když si koupím nový přístroj, nejdřív si přečtu návod *cteni* . Někdy se ale stane, že návod nepochopím a nezbyde, než se ovládání systémem pokus-omyl naučit sám *nevi* (z návodu se třeba dozvím, že nemám šlapat po ovladači, házet televizi do popelnice, koupat jí ve vaně, ale už se tam nikde nepíše, jak mám přiřadit konkrétní tlačítko ovladače ke konkrétnímu programu *bzum* ). Pak jsou zařízení (nové autorádio), které jsem bez návodu nedokázal ani zapnout :( (takže návod mám trvale v autě, co kdyby bylo potřeba něco přenastavit). Troufám si říct, že dost dobře ovládám svojí navigaci (vlastně PDA s přijímačem), dokážu si k obrazu svému částečně upravit i systémový SW. Než jsem to zvládl (s pomocí podobných nadšenců) trvalo snad několik desítek hodin čistého času *sok* . Všelijakých udělátek používám celou řadu, ale u žádného nevyužívám zdaleka všeho, co umí.

Moje první setkání s počítačem bylo někdy kolem roku 1985. Pracoval jsem tehdy jako montér ČEZu a instalovali jsme sálový počítač M4030 sovětské výroby pro energetický dispečink. Tehdy takový počítač zabíral celé patro budovy a například bubnová tiskárna vážila cca 200 kg a procesor byla bedna 1 x 1 x 1,5 metru, jako paměťové médium sloužily děrné štítky *smich* . Během času následovala montáž několika menších počítačů. Sálový počítač jsem tedy uměl připojit, ale o jeho práci jsem nevěděl prakticky nic *nevi* . V roce 1992 jsem od montáží odešel *bezim* a nastoupil jako dozor sálového počítače SMEP *klik* (mimochodem jsem se pár let před tím taky podílel na jeho instalaci). SMEP tehdy řídil energetiku a vyžadoval 24 hodinový dozor. Dělal jsem to 8 let *uf* (abych pravdu řekl, nikdy jsem se ho pořádně nenaučil ovládat *hi* ). V té době jsem se začínal seznamovat s PC *cteni* (tehdy vrchol PC s procesorem 486 a OS DOS 6.3). Když šel SMEP do šrotu, začal jsem se věnovat HW PC. U toho jsem vydržel do zrušení mého místa a nastoupil jsem jako dispečer datových sítí. Už je to taky pár let, technika letí dopředu jak splašená kráva *bezim* a tak mi lehce ujíždí vlak. Dnešní počítače jsou už zase tak trochu mimo mě, i když si jakž-takž přehled držím.

doplněno 04.03.15 15:27:

Teď jsem si vzpomněl, že s výpočetní technikou jsem se setkal už v roce 1958 (já jsem ten vlevo). *haha*

Od: ben®
Datum: 04.03.15 15:42
avatar

Dobrý den, hezké povídání. Jo, sálový počítač pamatuji - byl jsem tam na exkurzi se školou.

Bylo tam celé oddělení žen - děrovaček a dělaly dírky do těch štítků. Na konci exkurze nám hodný sálový počítač vytiskl obrázek složený ze znaků - tuším, že to byl Rumcajs. Zdravím!

Od: hm®
Datum: 04.03.15 14:52
avatar

Nějak moc otázek, ne?

První setkání s PC - no nic tak zvláštního, takové jinačí ovládání, jinak prostě výkonnější počítač z kategorie těch malých. S internetem to bylo jinak. Ze začátku jsem ještě netušil ... a když jsem slyšel ty chvalozpěvy, jak tam bude všechno, i jízdní řády a blábláblá, tak jsem si stejně říkal, že radši než nějaké kdovíco z toho internetu, jistější vždycky bude dojít si na nádraží a podívat se do opravdického jízdního řádu. No, názor jsem už poněkud změnil.

S bankomatem jsem to zvládnul, všelijaké ukazovací škatule jsem viděl už před tím, práci s kartami a různými jinými identifikátory jsem měl zvládnutou taky dávno před tím, tak zkrátka postupovat podle návodu a bylo. Možná někoho překvapí, že počet mých dosavadních výběrů z bankomatu by se dal patrně spočítat prsty jedné ruky.

Návody čtu vždycky. Kdo si nepřečte návod, je blbec a nemá právo si stěžovat, že mu něco nejde. RTFM

Dost často všechny možnosti přístrojů nevyužívám (třeba hry na mobilu nehraju), ale chci mít aspoň přehled nebo potuchu, co všechno umějí. Jinak moderní přístroje - když od nich něco potřebuju, rád je použiju. Ale ten důležitý jsem pořád já a ne, že se začnu chovat jak magor jen proto, že jsem si nějaký přístroj pořídil.

Od: ben®
Datum: 04.03.15 15:49
avatar

Dobrý den, no, otázek mnoho, ale zase to není dotazník, tak netřeba "vyplňovat" vše. Návod je fajn. Jak psal již kolega, tak jsou tam i užitečné věci - neotevírat přístroj pod napětím, igelit.

pytel z obalu si nestrkat na hlavu či používat baterie výhradně od naší firmy. Ale, také návod nezatracuji a může pomoci. Zdravím!

Datum: 04.03.15 15:27
avatar

Dobrý den, jsem technická hračička a moderní technické vymoženosti mě děsně baví. S počítačem jsem se setkala už počátkem devadesátých let, v zaměstnání, taktéž s bankomatem. Vzhledem k tomu, že jsem ovládání bankomatů musela vysvětlovávat klientům banky, uměla jsem to i poslepu. S počítačem i internetem jsem docela kamarádka, ale lajdačím. Dříve jsem si musela všechno okolo nich spravovat sama. Jak dorostl syn, otravuji jeho. Ale zase tak nemožná nejsem. Takové ty základní věci jsem schopná udělat i sama - instalace software, hardware apod. Návody na užívání přístrojů čtu, ale ledabyle, a pak se divím, proč mi něco nefunguje. Obyčejnou CRT TV jsem vyměnila za placatou teprve nedávno. Nebylo proč dříve vyměňovat, stejně tam v téj bedně nic pořádného ke sledování není. A ovládání jakého přístroje mi dává nejvíce zabrat? Asi overlocku. To je pro mě současná novinka a těším se, až ho pokořím. Zatím overlock s přehledem vyhrává...

doplněno 05.03.15 11:29:

No nevím, jestli jsem poklad do rodiny a o rozmazlování jsem četla jen v červené knihovně. Jak to rozmazlování manželky vypadá? Ví to někdo?

doplněno 05.03.15 13:51:

Tak jo, taková pochvala zenu velmi potěší ). Už vidím tu scénu - Marie s priklepovou vrtackou vrta do zdi díry na hmoždinky, aby mohla pověsit dětem policku do pokojíku. Manžel dílo chválí rozvalen na kanapi v obývaku ). Taková normální rodinka...

Od: ben®
Datum: 04.03.15 16:00
avatar

Dobrý den, tak, to Vy budete poklad do rodiny. Technický typ ženy by se měl rozmazlovat.

Jeden nikdy neví, s čím bude potřebovat poradit. O tom přístroji, který zmiňujete, tuším jen to, že by se s ním mohlo (při správném používání) snad něco ušít. Tak, nezoufejte a ono se to povede. Zdravím!

doplněno 05.03.15 11:45:

Budiž. Rozmazlování je přehnané, ale chválit by se mělo. Každou ženu potěší pochvala a uznání.

Vždyť se to dá vyjádřit mile např. slovy: "Maruš, tedy, jak ty dokážeš zatlouci hřebík - to by nedal ani tesař." Nebo: "Maruš, víš, že stejně jsi nejkrásnější za tím soustruhem v chodu?" Opravdu stačí jen to uznání a drobná lichotka .

doplněno 05.03.15 14:13:

eulalie - uznávám, že tento způsob vyjadřování pochval a obdivu k ženě patří spíše do 50tých let, kdy by to muselo potěšit každou brigádnici, budovatelku nebo údernici. Jo, doba je dnes jiná (a ženy jsou už moc rozmazlené). A umět zavěsit poličku, by mělo patřit k výchově dnešní správné hospodyně, zvláště, je-li muž unaven. Zase už dnes nikdo po ženě (většinou) nechce, aby uměla podojit či podestlat. Ale, neberte mě vážně .

Od: bmbx®
Datum: 04.03.15 15:55

Návody nečtu, díky tomu se mi mnohokrát povedlo najít funkce o kterých se v návodech nezmiňují :-D

S technikou starou i moderní problém nemám, protože jsem k ní hodný a ona se mi za to vždy odvděčí *smich*

doplněno 04.03.15 16:17:

Ano občas má snahu se vzepřít - důkaz toho co mnoho let tvrdím - technika má duši

Od: ben®
Datum: 04.03.15 16:04
avatar

Dobrý den, také se chovám k technice slušně - ale, zase někdy mám dojem, že si toho moc neváží a vzpírá se . Zdravím!

doplněno 04.03.15 16:29:

Ano, technika má duši. A občas i svou hlavu .

Datum: 04.03.15 18:40
avatar
Copak počítače, mobily a televize, to jsou přeci hračky pro chlapy, ale nastavit automatku to je věda A co teprve prostorový termostat od topení, ten mě vždycky při změně času připraví o hrst vlasů která mi z něj vzteky vypadá a už nikdy nenaroste :( Čtyři tlačítka pět denních teplotních režimů a do toho pracovní / nepracovní dny. Navíc hodiny které jedou cvakat jen jedním směrem A stačí to blbě uložit a jede se znova. A to nemluvím o tom že týden po takové operaci podle zákona schválnosti dojde baterka.
Od: ben®
Datum: 04.03.15 22:59
avatar

Dobrý den, jo, automatka je věda a někdy může mít i vyšší IQ než její majitel . Zdravím!

Datum: 05.03.15 07:57
avatar

Na jednom automobilovém fóru jsem viděl rubriku nazvanou "Jak být chytřejší, než Vaše auto" *smich*

Datum: 04.03.15 20:58

Ahoj. Tak já jsem se poprvé setkal s výpočetní technikou na Vysoké škole v Liberci. Byli jsme tam asi v 8 třídě na exkurzi v roce 1974. Byl to veliký sálový stroj. Bylo tam vedro a na konec nám vytiskli nějakou ženskou velikou tvář s písmenek. Pak až v roce 1986 to byl PMD 85. Asi 8mi bitový počítač vyráběný někde na Slovensku v nějakém JRD(Jezeďáci). S kámošem jsme taky byli na soukromé exkurzi ve Výzkumném ústavu v Tanvaldu. Tam už měli klasické PC s barevným monitorem. Prý ta věc stála nějakých 50.000 devizových korun. Prý to už tenkrát dokázalo v reálném čase vypočitávat dráhu střely-rakety. Měli tam i to PMD v nepřetržitém běhu na nějakém měření. Pak se dostalo do mé blízkosti Písíčko PP 08(asi). Ten se ještě musel po práci ,,parkovat,,. Zablokovat HDisk. S tím mi to nešlo. Na PMD se mi nejvíce líbily hry: Žáby, vytloukání cihel ze zdi(rekord 4 level a 5 cihel do dalšího). Marně jsem se koukal i na IQ 151 z Průmyslovky. Ta měla na půlku ošahané klávesy. Normálně byly vydrbaný od prstů. Něco se dalo dělat až na klasickým PC 286. Doma jsme měli až později 486 s W 95. Bez technické pomoci staršího kluka, jsem byl nemožnej. Jednou jsem mu z práce přinesl nějakou tlustou knížku o počítačích a programech. Myslel jsem si, že ho to potěší a bude rád a on to tak zběžně prolistoval a řekl. Dobrý. To znám. A zase mi ji vrátil. V těch letech jsem používal účetní program Tichý Ježek a ten v češtině šlo zvládat. Taky jsem dostal telefon od bráchy a chtěl jsem poradit od dcerky. Tak mi na něm něco ukazovala a zahlédl jsem, že se někam proklikala. Ptám se: Co to tam je? Tam nelez, to nebudeš potřebovat. No, nenaštvalo by vás to? I když to byla pravda. Návody, to je problém. Jsou někdy potřeba, ale jsem línej je číst. Proto, skoro u všeho dělám ,,Průzkum bojem,,. Pak je to zásadně pudová záležitost. Buď to pude, nebo ne. Většinu věcí využívám asi jen na 25%. Na co stačim a co potřebuji. Nevyhovuje mi dotykový telefon. Je divný on, nebo já?

Od: ben®
Datum: 04.03.15 23:05
avatar

Dobrý den, právě, že jsem také zažil při proškolování na obsluhu PC takové "rady" typu, že to nikdy nebudu potřebovat nebo na to nikdy neklikat. Člověk potom znejistěl a z PC měl obavu.

Chce to dobrého a normálního školitele a ne namachrovaného a podrážděného specialistu.

Zdravím!

Od: hm®
Datum: 06.03.15 14:36
avatar

Mamka taky měla ze začátku obavy, aby s počítačem něco neudělala. Tak jsem ji ujišťoval, že i kdyby se snažila, neudělá mu vůbec nic, nedokáže ho ani rozbít, ani nic důležitého (což znamenalo třeba i fotky apod.) smazat, ani ho rozštelovat, prostě nijak mu neublíží, přinejhorším ho může vypnout/zapnout a vše bude jako původně. Poměrně rychle si na to zvykla a byla spokojená.

Datum: 04.03.15 23:09

První zajímavé setkání s technikou pro mě bylo někdy v létě 1989,kdy mi v dopise přišla audiokazeta,já ji pustil a ozvalo se:

Ahoj zajdo,posílám ti kazetový pozdrav :)

Kámošovi se nechtělo psát dopis tak ho namluvil.

Jinak zvládám vše,co má dva knoflíky,zapnout/vypnout a hlasitost.

Od: bmbx®
Datum: 04.03.15 23:27

zajda888:

kdyby se ti to s tou kazetou stalo o 20let dříve tak by to možná stálo za zmínku, ale v roce 89´ CC kazeta skoro už dožívala tak nevím co si tím chtěl říci :-D

Datum: 05.03.15 07:26
avatar

bmbx, proč se čílíte? Já jsem audiokazetu ještě nikdy neviděla. Dodneška. Píšeme o svých zážitcích a ne proto, abychom něco dokazovali. Nebuďte protiva!

doplněno 05.03.15 07:41:

Taky píšu, že pamatuji, že nás stěhoval povoz z koňma. Pro mě byla i tohle technika. Tenkrát.

doplněno 05.03.15 07:55:

Jasněže ne. Že nebyla, ale je nás hodně, kteří stále mnoho věcí neznáme, neumíme, jsme stále, i dnes, jako Alenka v říši divů. A o tom je dotaz Bena.

doplněno 05.03.15 10:21:

Jasně, vpořádku, nic se neděje ;)

Od: bmbx®
Datum: 05.03.15 07:33

babkazov:

Jaký protiva? Je tady řeč o vztahu k moderní technice takže se tady rozepíšu jaké jsem měl pocity když jsem poprvé viděl kolovrátek?

doplněno 05.03.15 07:50:

Technika? Možná, ale rozhodně už tenkrát to nebyla technika moderní a ty koně mi tam malinko nesedí... *smich*

doplněno 05.03.15 08:22:

Aha, tak to jsem něco špatně pochopil, já myslel, že téma diskuze je o pocitech a dojmech při styku s moderní technikou a ne jak jsem čuměl když jsem poprvé viděl pazourek

Každopádně zajda to měl na čem přehrát takže audio kazetu (CC kazetu asi neviděl poprvé) , spíš byl vyplesklej z toho zvukovýho dopisu, ale já pamotuju když se krátké a ne moc kvalitní CC kazety daly koupit v papirových obalech s předtištěnými linkami pro známku a adresu.

Když už jsem u toho tak audiokazet bylo mnoho druhů, třeba i 8 stopá kde byl mgf pásek do nekonečné smyčky, jen CC se masově rozšířila. Zde je pro zajímavost obrázek, ta malá kazeta na levé straně je na 60minut videozázanamu.

Datum: 05.03.15 09:16
avatar

"...jak jsem čuměl když jsem poprvé viděl pazourek..."

Tak ten pazourek jsem poprvé držel v ruce cca před 10 lety. Je to zajímavý kámen, ale že by na něm bylo bůhví co k žasnutí... *nevi*

Datum: 05.03.15 09:44
avatar

Heč, já mám ještě menší :-P . I když teda jen audio.

Od: bmbx®
Datum: 05.03.15 12:16

magdon:

tak to se ti malinko nepovedlo, myslel jsem, že se dá poznat, že ta velká kazeta je klasická CC (Compact Cassette) audio, ta malá na pravé straně je totožná s tou tvojí, jen je 90 minutová takže MC -90 (Micro Cassette) a ta vlevo je ještě o malinko menší než MC (čili i ta tvoje) a je MV-60 (Micro Video) obsahuje v sobě paměťový čip do kterého se ukládají polohy a délky jednotlivých natočených videi kvuli jednoduchému vyhledávání. Ta moje pětikoruna není větší opravdu se jedná o videokazetu pro hodinový digitální videozáznam pomocí rotačních hlav

doplněno 05.03.15 12:27:

gotrekzagary:

tomu snad sám nevěříš že první 8 palcové diskety měli 128B :-D

Vždyť by to bylo úplně k ničemu, to by nestačilo ani na nakrmení programovatelné kalkulačky *smich*

FD1-128 Maxell měla kapacitu 400kB

Datum: 05.03.15 12:30
avatar

No tak jo, no. Ale z Tvé horní fotky se rozměr moc nepozná. Já myslel, že je to tahle. Zespoda vypadá úplně stejně.

Od: bmbx®
Datum: 05.03.15 12:42

Ale co by pak byla ta kazeta uprostřed? Schválně jsem jí tam dal pro porovnání rozměrů, to jedině že by si jí někdo zaměnil s audikazetou která byla opravdu větší a používala pasek šíře jako cívkové magnetofony, ale tu téměř nikdo nezná:

Od: lego®
Datum: 06.03.15 23:23
avatar

Nojo DATky se mezi lidmi moc nerozsirily. Ale v hudebnich studiich jedou.

Od: esme®
Datum: 05.03.15 01:06

Jako zajíček jsem obdivovala děsně cool studenty ČVUT, kteří nám, nezkušeným děvuchám, nosili jako prezent vyjetiny z tiskárny a na nich z písmenek vyvedený obrázek Mikymause. *haha*

První skutečný kontakt s inteligentní technikou u mne proběhl (...výpočet...výpočet...chrrr...qvrrrr...) cca téměř skoro úplně přesně před 26-ti lety. Pracovala jsem ve vekoobchodě v Praze, a ze zastaralého kanclu nás přestěhovali do super hyper moderní nové budovy, kde tři patra zabíraly kanceláře a čtyři patra počítač (který měl celkový výkon asi tak poloviční v porovnání s notýskem na kterém píši tuto odpověď). Měli tam i děrné štítky, a kde co... sice vše trvalo 3x déle než dokud jsme agendu vedli ručně na papírových kartách, ale což, pokrok nezastavíš! *smich*

Pak jsem se rozmnožila a na pár let ztratila přehled, dokud nám kamarád nenasadil do domu první PC, tuším se mu nadávalo nějak jako 286 nebo 386... a mělo DOS... programy to žvejkalo z kazet... Hráli jsme na tom hru s trpaslíkama, a já byla auf když mne kámoš naučil nakreslit POČÍTATOVŠTINOU úsečku z bodu A do bodu B.

Syn si na tom uměl pustit hry od čtyř let, a běžne žvatlal o tom že cosi mu běželo ve "vdosu".

V současnosti servisuju co se týče software komplet celou domácí flotilu několika PC a notesů, neznají ruku opraváře dokud se jim nezasekne železo. Asi jsem zocelená tím vdosem. *placni* Vše intuitivně, samoukově, co nevím, poradí strejda Google. Přeinstalace widlí, honění toho co někdo omylem smáznul, čištění plochy na kterou už se nevejde ani myš, identifikace podezřelých souborů... a zlatoooo, v čem se to dá otevřít?... Ostatní z rodiny na to spoléhají a sami se neangažujou... ačkoli, dnes jsem se snažila příteli vysvětlit jak funguje komunikace mezi jakýmkoli PC a routerem. Marně. Chvílemi jsem se obávala že se budu muset uchýlit k motýlkům a kytičkám. Myslím že doteď věří tomu že můj (čistě náhodou nejčastěji využívaný) stolní počítač vládne všem, jeden jim všem káže... ehm.

V protikladu k schopnosti ovládat výpočetní techniku u mne nastalo zakrnění v ostatních oblastech techniky. Foun mám tlačítkový a vzteky šilhám když mám něco na něm nastavit.. ten blb nemá ani vyhledávání! Čtečka se ukázala býti blbovzdornou (a jde připojit k PC jako externí disk :)); tablet jsem pár dnů po zakoupení vrátila bo jsem uznala že na to nastavování prostě nemám nervy. Přístroje pro domácnost programově pořizuju jednoduché, bez zbytečné elektroniky, jelikož mne jejich ovládání jinak neskutečně nebaví a hledání návodů vytáčí.

A návody asi píšou inženýři - desetistránkový elaborát o tom, jak vyčistit kávovar jsem překládala do "lidštiny" dva dny. Dokázali tam popsat celou stránku informací o tom, jak zmáčknout správné tlačítko a jak dlouho ho držet... ale neuvedli poměrně zásadní info zda tak učinit na přístroji zapnutém nebo ve stand-by modu... vrrrrr! Chvílemi to muselo vypadat že ten kafostroj znásilňuju, jak usilovně jsem mačkala, držela... a s nulovým výsledkem... *cert*

A včera jsem se konečně dokopala nastavit termostat na topení v ložnici. Má jen dvě tlačítka, naprosto nelogické ovládání, a jak jsem byla líná najít na netu návod, tak jsem celou zimu topení raději vypínala růčo. *frajer*

Datum: 05.03.15 08:24
avatar

K těm návodům - Návody očividně píšou odborníci, kterým je všechno jasné a nepřipouští možnost, že existuje spotřebitel, který nemá jejich vzdělání. Často pak v návodu chybí dost podstatné věci, protože "to přece každej ví".

Pro jednu známou (naprostý technický antitalent) jsem pořídil programovatelný časový spínač k čerpadlu topení (běžný přístroj se čtyřmi tlačítky, co se strká do zásuvky), vypadající zcela jednoduše, s českým, dost zmateným návodem (formát A5, velikost písma cca 1,5 mm). Ten návod jsem se marně snažil nějakou dobu pochopit. Pak jsem ho zahodil a pro známou jsem napsal návod nový, blbuvzdorný. Vyšlo to na jednu stránku A4, písmem cca 5 mm, takže je čitelný i z větší dálky bez brýlí. Nechal jsem ho zalaminovat a pověsil jsem ho na zeď vedle spínače.

Datum: 05.03.15 08:48
avatar

"... zlatoooo, v čem se to dá otevřít?..."

Po přečtení téhle věty jsem si vzpomněl na problém, který jsem tu už (neúspěšně) řešil. Dokážete poradit s tímhle?

doplněno 05.03.15 09:19:

bmbx - No jo, už je to dávno. Pokusím se je znova vytáhnout z navigace.

Od: bmbx®
Datum: 05.03.15 09:14

magdon:

ty soubory už na ulozto nejsou, podíval bych se na to

Datum: 05.03.15 09:23
avatar

Tohle paměťové médium znáte ? To na obrázku vpravo je přípravek na ruční editaci záznamu. Když se páska přetrhla, musela se slepit. Pak se zavřela do přípravku a tím kolíčkem se do přelepky udělaly nové dírky.

Jo a taky mám doma 8palcovou bulharskou disketu. Kapacitu už si nepamatuju.

doplněno 05.03.15 09:58:

Tak mi nedalo a našel jsem to. Ta moje disketa má kupodivu kapacitu celých 800 KB. Docela mě to překvapilo, čekal jsem výrazně míň.

Od: bmbx®
Datum: 05.03.15 09:30

No prapůvodní kapacita 51/4 diskety byla 128KB, takže u té osmipalcové to asi bylo o něco méně :-D

Datum: 05.03.15 10:05

O dost méně... mám jich tu dvě krabice a kapacita na nich uvedená je 128 bytů...

Datum: 05.03.15 10:09
avatar

Já mám tuhle. Je fakt, že byla asi jedna s posledních 8 palcových.

Datum: 05.03.15 10:30

Já tu mám tyhle Maxelly... je tady fakt, že je to "single sided", takže double měly zřejmě kapacitu 256 B a podle Wiki časem až 1.1 MB.

Pro porovnání velikosti přiložena krabička klasického CD...

Od: lego®
Datum: 06.03.15 23:28
avatar

Klasika pružný disk, proto se mu rikalo floppy

Od: ben®
Datum: 05.03.15 10:58
avatar

Dobrý den, toto zařízení na opravu děrných pásek znám. To měla každá obsluha NC strojů ve fabrice. A jak píšete - přetržená páska se slepila neděrovanou páskou a "editovala" se ručně.

To se používalo ještě v 90tých letech. Vlastně to je geniálně jednoduché. Zdravím!

P.S. Chtěl jsem toto "přilepit" za příspěvek rádce Magdona, ale nějak se to nepovedlo.

Od: host
Datum: 05.03.15 14:17

Dnešní technika SMARTFOUNY, SMARTTELEVIZE atd... hrůza! Elektronika si dělá z lidí otroky.

Od: bmbx®
Datum: 05.03.15 14:43

host.

to záleží na jednotlivci jak se k tomu postaví, totéž se možná řikalo v dobách kdy se k dopravě místo koně začal používat automobil *smich*

Datum: 05.03.15 16:02
avatar

Na tuhle techniku lidstvo jednou vymře. Je to jen otázka času. Dokud všechno funguje, je to v pohodě. Ale stačí jen málo. Když vypadne Internet (stačí lokálně), nekoupíte si pomalu ani rohlík. Při větší havárce energetiky přestává fungovat prakticky všechno (doprava, prodej, zdravotnictví, telekomunikace, bankovnictví...). A k tomu se můžu stavět jak chci. Bez elektřiny se dneska ani nedostanu z baráku.

Datum: 05.03.15 16:20
avatar

Magdon, svatá pravda. I v sámoškách je tma a nejedou pokladny. *sok* Jen vrány nad mrtvým městem.

Datum: 05.03.15 16:44

Ahoj. Nějaké informace se dají prohlédnout i na www.interfona.wz.cz.. Libereckého fonoklubu.

doplněno 06.03.15 19:41:

Oba pánové, pan doktor Jar. Holub i bratr Pavel Mikoláš, už bohužel skoro dva roky nežijí. Nikdo z této stránky už na nic neodpoví. Není na ně přístup.

Datum: 06.03.15 15:20
avatar

Můj první poč byl Sharp MZ800, v době různých externích periferií a klubek kabelů to byl první stroj, který byl konstrukčně "jednobednový" http://mmm.webz.cz/sharp/mz800.html

První mobil: Nokia 5110, mám ji schovanou a ještě je funkční.

Internet přes komutovaný chrčící modem na stroji pentium 100 MHz, CRT monitor 14" a browser Netscape - jojo, kde je mu konec.

Od: hm®
Datum: 06.03.15 17:55
avatar

Proč nenapíšeš přesně: MZ 821? Taky ho mám ve skříni. Ale už jsem ho strašnou spoustu let nezapnul.

A kde je konec Netscapovi? No přece třeba ve Firefoxu. Kdysi v Netscapu vznikla nějaká rozepře a někteří (většina?) vývojáři odešli a založili Mozillu.

Datum: 06.03.15 17:41
avatar
Můj první počítač, vlastně první počítadlo, byly prsty. A také těch deset kuliček na každém z deseti vodorovných drátů ve dřevěném stojánku. To jsem zvládl s pomocí rodičů.
Ovšem nezvládl jsem ten pár řádkový ruský ŠČOT, čuměl jsem na to jako bagr na tvrdou hlínu. A to ho někteří tavárišči používají dodnes!
A pamatuji, jak uklízečka šílela, když jsme na koberec rozsypali ten "odpad" z děrných štítků. A ty ruské elektronkové mašinky s mrňavým výkonem a obrovským příkonem by se dnes uživily jako zdroje tepla.
I když i ten můj smartfoun také dokáže hřát. Někdy se u něj i zapotím, když smolím dlouhý příspěvek do Poraďte a velkými prsty se přehmátnu, a potom hledám, kam to zmizelo.
Prožil jsem skoro vše, o čem píší kolegové. Úspěšně. Někdy i neúspěšně.
Mám tak nějak častěji dojem, že přijde čas, že zase budu umět počítat jenom na prstech.
Od: bmbx®
Datum: 06.03.15 17:56

hejkal:
V 70 letech jsem byl v Singapúru, obchody nabité elektronikou o které se nám v té době ani nezdálo, elektronické kalkulačky začaly být hodně v módě a obchody byly jimi přeplněné, obchodníci i prodavači v supermarketech nepouživali ani kalkulačky, ani alespoň mechanické pokladny u nás používané běžné už za první republiky, všichni používali ABAKUS s rychlostí takovou, že kalkulačkou jim nešlo konkurovat, asi právě proto se té tehdejší moderní technice bránili :-D

doplněno 06.03.15 18:08:

hm:

Copak Sharp MZ800 neexistoval?

Můj první počítač byl Sharp PC1211 i s malou tiskárnou - to byla bomba :-D

Od: hm®
Datum: 06.03.15 18:21
avatar

MZ 800 bylo, myslím, jen označení řady. A patřily do ní, jestli si to už nepletu, dva modely: MZ 811 (bez magnetofonu) a MZ 821 (s vestavěným magnetofonem). Ale jinak měly oba všechno stejné, takže se programy a vůbec všechno uvádělo jako pro MZ 800.

Datum: 06.03.15 20:51

Dělali jsme si do MZ821 půlmegový RAM disk a s operačním systémem CP-M z toho byl použitelný počítač.

Datum: 06.03.15 20:01

Lidi, co blbnete? Víte, jak náročné bylo ovládat třeba takový motocykl před sto lety? Jak blbě se jezdilo na vysokém kole - kostitřasu? Víte, jak těžko se ladila stará rádia?

Datum: 06.03.15 20:53
avatar

"Víte, jak těžko se ladila stará rádia?"

Tak to náhodou vím. Asi před 35 lety jsem našel ve sklepě polorozpadlé 4elektronkové bateriové radio v dřevěné skříňce s vyrezávanou přední stěnou. To se ladilo 2 kotouči s číselnými stupnicemi podle přiložené papírové tabulky. Mělo dlouhé vlny a jako druhý rozsah bylo něco mezi krátkými a středními vlnami. Na dlouhé vlny mělo vestavěnou rámovou anténu. Ta byla směrová, takže se celé rádio muselo pootážet na kuličkovém ložisku v podstavci do správného směru. Hlasitost se řídila utahováním mosazné matice uprostřed reproduktoru. Bohužel zprovoznit se mi ho nepodařilo. Za války z něj totiž kdosi vykuchal cívkovou soupravu pro krátko-střední vlny (to se muselo, aby nešlo poslouchat "Londýn". Neuposlechnutí se tvrdě trestalo). Sice jsem tehdy dokázal podle kapacity ladícího kondenzátoru spočítat nové cívky, ale jejich výroba byla nad mé možnosti. Navíc do dřevěné bedny vytekla kyselina z anodové baterie a dokonale sežrala rámovou anténu (kus jí chyběl, ale tu se podařilo zrepasovat) a celé dno skříňky. Taky jsem vyráběl novou membránu reproduktoru (byla přilepená přímo k přední stěně a elektromagnetický mechanismus byl schovaný pod ní). Elektronka tam už byla jen jedna. Měl jsem v úmyslu vyrobit redukce a osadit to tehdy běžnými elektronkami. Taky jsem chtěl vyrobit náhradní zdroj, který by se vešel místo baterií. Pak jsem se oženil do zchátralého domku a na rádio už nějak nebyl čas :( . Vzápětí pak přestaly být k mání i ty novější elektronky. Takže rádio stojí v dílně na regálu a tiše se na něj práší... *nevi* ...snad někdy...

Datum: 06.03.15 21:09
avatar

Pro pobavení jedna 60 let stará vize

Od: hm®
Datum: 06.03.15 22:00
avatar

Díky, nádhera! Akorát to skoro není pro pobavení, ale spíš pro zamyšlení. Hlavně ti mladší by si měli uvědomit, že všechny ty elektronické krámy tu jsou sotva několik let. A když nějaký chcípne, málem potká stejný osud i jeho majitele.

Datum: 06.03.15 22:26
avatar

Pro mne zásadní obrat v myšlení způsobil kupodivu FAX, který jsem viděla v jedné obchodní organizaci v roce 1992. Z faxu vylezla objednávka, referentka poslala zpět návrh hospodářské smlouvy, ten se v zápětí vrátil potvrzený a pak už jen následoval pokyn skladu pro vydání zboží. Já to pak mohla ve svém zaměstnání ještě doplnit o návrh na počítači... Dneska už to působí úsměvně, ale tenkrát to byla bomba. Za své první Pentium I jsem v roce 1995 vysolila 50 tis. a postupně jsem získávala ( a stále získávám ) nové a nové znalosti z oblasti IT. Nebojím se úprav software ani jednodušších oprav hardware a moc mne to baví, ačkoliv jsem se narodila koncem 1.poloviny minulého století :) Pro pobavení přikládám foto externí DVD jednotky, kterou jsem si vyrobila k netbooku :

Od: bmbx®
Datum: 07.03.15 04:39

ptronka:

první "XTéčka" , - PC před "vynálezem" malých harddisku stály dovezené s USA kolem 140 000Kč v přepočtu, náš výrobce a průkopník této techniky (JZD Slušovice) to zvládal za poloivic ve své přidružené výrobě, plastové díly jako např. klávesnice vyráběl recyklací plastových pytlů z hnojiv.

XTéčko mělo dvě floppy mechaniky, do jedné se cpala disketa s programem který chtěl člověk zrovna použivat a do druhé data která chtěl tím programem zpracovat. Jedna byla A:, druhá B:, proto taky harddisk začíná od písmena C:

doplněno 07.03.15 04:56:

Ještě doplním, že ceny jsou v korunách "předrevolučních", takže v dobách kdy dobrá výplata byla kolem 3000Kč :-D

Datum: 07.03.15 10:32
avatar

bmbx :

to jsou zajímavé informace, to "C" mi nikdy nebylo jasné. Syn začínal se Sinclairem, pak Atari, to Pentium I bylo jen moje, za moje penízky. Sice už byly platy vyšší, ale i tak to bylo proti dnešku celkem dost. Jeden můj kamarád do dneška používá diskety a píše v T 602... :)

Od: hm®
Datum: 07.03.15 17:21
avatar

Já mám dokonce dojem, že první PC neměly vůbec pevný disk. Do disketové mechaniky A se dávala zaváděcí (bootovací) disketa s operačním systémem, do mechaniky B se dával program. Pevné disky začaly být dodávány až později, zbylo na ně tedy písmeno C, pak D atd.

 

Od: bmbx®
Datum: 07.03.15 17:35

hm:

ale o tom jsem se zmínil milý Plho už výše :-D

PC XT neměli HDD, ten ještě nebyl na světě

Od: hm®
Datum: 07.03.15 19:20
avatar

No právě blbě. V A program, v B data, a operační systém se naťukal klávesnicí?

Od: bmbx®
Datum: 07.03.15 21:00

hm:

jo na OS jsem zapoměl, ale to nic nemění na tom že hardisk ještě na světě nebyl, pouze v podobě těch obrovských stolů v sálových počítačích. Nehledě na to, že nebylo podstatné co bylo v jaké mechanice zrovna vloženo. Tehdejší OS se bez problémů vešel do RAM a disketa se mohla vyjmout a vložit třeba datová klidně šlo v mnoha případech fungovat s jednou mechanikou.

HDD způsobil obrovský převrat v počítačích, byla jen velká škoda, že jej správně nevyužily firmy jako Comodore nebo Atari ve svých počítačích. Počítače jako Amiga nebo ST, byli svým propracováním mnohem dál, měly podstatně lepší architekturu a už v té době byly multimediální a vešly se do klávesnice. Při uvednení HDD do praxe je IBM zamontovalo do svých kysen a cena se nezměnila, k těm Amigám a STčkům šel HDD připojit jako externí, ale cena sestavy se zdvojnásobila. Touhle špatnou cenovou politikou, šla tahle řada počítačů do háje a vývoj se zastavil nebo zabrzdil nebo jak to nazvat. Ona totiž Amiga, nebo ST s emulátorem PC byl pořád několikrát rychlejší než tehdejší PC a byly na tom podstatně lépe z grafikou, ale takových kopanců by se našlo v dějinách techniky mnoho :(

Od: hm®
Datum: 07.03.15 19:25
avatar

@magdon sem už odkaz na jednu starou vizi dal, já bych si dovolil také:

http://uloz.to/xCDD1Pf/pohled…vali-v-roce-1957-rok-2000-mp4

Kuchyně v r. 2000 podle představ z r. 1957.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.