Nesnáším nové zaměstnání

tak ses vypovídala ...a každý si k tobě dovolí jen to ...co jim dovolíš sama ...pokud do sebe necháš kopat ,budou to lidé dělat,

prosím tě měj trochu sebevědomí a přehodnoť své jednání

Ono hlavně nežalujte protože se moc nevyplatí si začít s někým s kým pracujete ono to je celkem známo že v Penny marketu není zrovna kolektiv snů takovou skušenost měla i moje známá a hodně rychle tam skončila. Ono ja bych se na to vyprdnul protože to je nejhorší netěšit se do práce potom tu práci odfláknete neděláte ji pořádně a ste tam že tam ste a od toho se nakonec odvíjí i peníze a pokladní co se na zákazníky tváři jakože -panebože další je tady to oprus práce panebože at už du dom- to je nejhorší a brzo by vám třeba mohli puknout nervy a nějakého takového toho zákazníka co si myslí jak je super že si s vama přišel pokecat a potom vám třeba řekne že máte přeházený žvejkačky v regálu tak by steho taky mohla někam poslat a ten dotyčný by si to asi za rámeček nedal a měla by ste problémy. No já bych naklusal za šéfem že dávám výpověď on by vám dal asi lhůtu a potom by ste si našla lepší práci , doporučuji než někam nastoupíte zjistit si jaký to tam je.

Bohužel si nemohu dovolit odejít.

Proč to takhle prožíváte? Je to práce. Něco, co vás živí. Ve frontě na sociálce, tam by se vám teprve nelíbilo. A rozhlížejte se po práci, která by vás bavila. A ještě lépe, dobře živila. Dobře, že tu není moje maminka. Ta by se zatvářila chápavě, pokývala by hlavou a řekla: Ja ja, bylo se učit.

Mám maturitu a stejně jsem práci hledala dva roky. Je blbá doba i vysokoškoláci končí u kas v obchodácích. A ano asi nejsem splachovací a to je moje velká bolest.

Nezlobte se, ale děláte si to sama. Jste sebelítostivá, zapšklá, zamindrákovaná, nevidíte na ničem nic pozitivního. Jeden můj známý říkal podobným ženám - neurazte se prosím - PRDEL KYSELÁ. A kus pravdy v tom bylo.

Práce se dneska jen tak na cestě nenajde. Vy jste s tím měla problémy už ve Vašich minulých otázkách. To, že máte maturitu, neznamená, že si všichni sednou na zadek a Vy budete ředitelovat. Každý si musí tu svou pozici vydobýt. Uvědomte si, co lidí by Vaši práci bralo. V prodejnách nejsou nijak horentní platy a ženské se namakají, to je fakt, ale peníze potřebuje každý a lepší něco, než sedět na pracáku. Časem si zvyknete, když budete šikovná, můžete se vypracovat výš, budete třeba dělat zástupkyni vedoucího. Musíte ale od píky.

Mám také vzdělání a 5 let jsem přitom vydržela ve stoje na výrobní lince jako dělnice. Ani na záchod nás pokaždé nepustili, bylo to potupné. Ale měla jsem kolem sebe dobré kolegyně, občas jsme se i zasmály a já si říkala: peníze potřebuješ, tak to vydrž!

Jste tam chvíli, nemůžete ještě soudit. Až tam budete půl roku,pak uvidíte. Žádný učený z nebe nespadl. Ale Penny jsou po celé republice a kdyby to tam opravdu bylo tak strašné, ten personál by tam nebyl. Proč to všichni odstatní zvládají a Vy jste z toho špatná? Chyba nebude v tom celém kolektivu, ale ve Vás.

A protože máte velké problémy i doma s rodiči a chtěla byste se odstěhovat ke svému chlapci, peníze budete potřebovat. Budete se jistě muset podílet na chodu domácnosti /nájem, inkaso, potraviny, drogerie, komun. odpad.../ A pokud z Penny utečete, na ÚP toho mnoho nedostanete. A jinou práci budete hledat opravdu těžko.

Tak se pochlapte, přestaňte se pitomě litovat, nejste první ani poslední, kdo se musí učit nové práci. Vypněte prsa, srovnejte krok a pusťte se s chutí do toho!

Jo jasně odsuzovat je tak snadné že? Ale proč jsem taková, že to asi mělo nějaký důvod - to už je hodně slo´žité si uvědomit. No nic. Z Penny neuteču, to je jasné. Vím, peníze se nehledají na ulici a každý to nemá ideální. Jen nejsem splachovací no, trvá mi půl roku než si někde zvyknu.

Milá pracovnice, možná by Vám mohla pomoci moje rada: zkuste si prostě představit, že hrajete roli prodavačky nebo pokladní v absurdním a ujetém filmu. Všichni mají ve scénáři, že musí být tak hnusní, jak to jenom dokážou, ovšem kromě Vás. Když se dokážete povznést nad realitu a pouze v práci "hrát roli", bude se Vám to snášet mnohem líp. Dobře Vás chápu, já osobně jsem docela přecitlivělý člověk a v novém zaměstnání, které jsem už po roce hledání práce zoufale potřebovala, jsem tvrdě narazila na pozoruhodné megery. Chodila jsem s tajným pláčem určitě nejmíň tři měsíce. Jedna nebo dvě tam byly hodné, ale nebyly "po ruce", zato megerami se to jen hemžilo. Po třičtvrtě roce se mi nakonec jedna i omluvila. Zjistila jsem, že mě někdo ošklivě pomluvil, ještě než jsem nastoupila. Už dávno pracuji na jiném oddělení, ale tuhle zkušenost si dobře pamatuji. Opravdu mi pomohlo, že jsem se jakoby přenesla do imaginárního světa, nasadila jsem masku ochotné a příjemné úřednice a v této roli jsem setrvala každý den do odchodu domů.

Někdy se můžete i dobře bavit, když jakoby zvenčí a nezaujatě sledujete, jak Vašehnusná kolegyně ze sebe vydává všechno, aby se uplatnila jako mrcha. Vězte, že těch pár hodin v práci není skutečný život. Žijete přece něčím jiným - máte kamarádky, koníčky, partnera, děti, psa,...Netrapte se věcmi, na které nemáte vliv, nechte je bezbolestně plynout kolem Vás.

Hodně štěstí a pevné nervy.

Děkuji za radu, budu praktikovat hned zítra.

Špatně se pracuje kde není dobrý kolektiv. Ale Vy se přes to musíte přenést. Vaší prioritou je práce a následně peníze. Nic jiného pro Vás není důležité. Takže až tam půjdete tak se připravte. Pěkně se na ostatní usmějte pozdravte převlečte se a jděte si za svou prací. Nemyslím si že tam máte tolik času na vybavování. Ptát se když něco nevíte je uplně normální. Nikdo neví všechno. Nehledejte za pohledy ostatních nebo když si budou něco povídat že Vás hned drbou nebo pomlouvají. At si povídají. Musí z Vás vyzařovat jistota a být příjemná a ochotna komunikovat. Když budete vypadat jako bublina tak nikdo se k Vám jinak chovat nebude. A hledejte si přitom práci která by Vás uspokojovala. Nevím čím jste vyučená nebo co jste dělala dříve. Ale vydržte! Vyděláte si peníze a budete se moci osamostatnit.

No právě, jsem vyučená prodavačka s maturitou a s takovým vzděláním se práce hledá hodně zle.

v dnesni dobe se s jakymkoliv vzdelani spatne hleda prace. Ale z Penny utecte. Cim jak to am chodi napriklad v Ostrave.

Nadruhou stranu je to dobry predpoklad a zkusenosti, ze po par letech muzete delat vedouci kdekoliv jinde. A muzete to doathnout dal a dal. jen mit pevne nervy a ostre lokty.

Tak se snažte hledat práci jinde. Přeci nemusíte být doma. Ted jsem jen tak narychlo zadala do googlu volná pracovní místa- prodavačka a vyjelo toho tolik. Brno, Praha. Najít si pak levnější bydlení a budete si řídit život už sama. Hlavně nesmíte stále jen fnukat a myslet si že nemáte právo na štastnější život. Nesmíte si říkat že jste se narodila jen pro odstrkování a ponižování. Záleží hlavně jen na Vás jak se k životu postavíte. Jestli chcete život změnit k lepšímu tak hledám jinde a nic by mne nezastavilo kdybych věděla že se z nepříjemného prostředí dostanu. Jen nesmíte si hledat důvody proč neodejít. Třeba i od rodičů. Nehledat výmluvu. Jakmile to jednou uděláte hned bude Vaše sebevědomí jiné. Všude si nejdete přátelé. Záleží jen na Vás. Když si vyděláte nějaké peníze můžete si udělat i nějakou rekvalifikaci a věnovat se uplně něčemu jinému. Život máte ve svých rukou. Tak s tím sakra něco dělejte vyburcujte se. Sice Vám tady už hodně lidí poradilo ale nejde to udělat za Vás. Ted Vám tady radíme co a jak ale tuším že Vy neuděláte vůbec nic. Jen napíšete proč to nejde udělat jinak. Když nechcete tak je jasné že to nejde.Tak hlavu vzhůru příští týden snad i bude letní počasí vysvitne sluníčko má být až + 26 stupnů tak začněte i svůj život měnit k lepšímu.

Ahoj.Rad bych ragoval.V Penny jsem pracoval jako hlidac.Je to tak 6 let co jsem tam nastoupil.Prvni tyden byl tesky asi jako vsude,ale pak se to zaclo lepsit.Zacel jsem si tykat s hlavni vedouci,s holkama to bylo postupne.Misto toho,abych zaloval na prodejnu,na vedeni a na holky co se deje ze napryklad nezavrely cigarety u pokladny,ze kouri na rampe ze maji svacinu o 10 minut dyl a tak,a co jsem nasel prosleho jsem vzdy informoval vedouci prodejny a ne moje vedeni.To bylo vzdy po domluve,abych to nahlasil.Mimochodem suprova zenska ta vedouc z Penny.Po mesici jsem zaslechl od vedouci jak rika sve zastupkyni tak ten uz je nas,tan uz jejich neni.Kolikrat jsem jim i pomahal po 20 hodine s precenovanim s uklidem a tak.Proste lepsi praci jsem si nemohl prat.Doslo to tak daleko,ze si me pak i vyzadali jako staleho hlidace.Jenze kdys oblastni prodejny byl vul a chtel vedouci vytlacit,tak se mu to po 3 letech povedlo.Nastoupila tam jina vedouci a uz meli i holky strach se dojit i vycurat.Vedouci je manzelka jednoho oblastniho z Penny a dostala se tam bez konkurzu.Prodejna sla okamzite ke dnu a i zakaznici prestaly tak o 30 procent chodit.[klesli trzby].Dnes uz tam ze starych zamestnancu nikdo neni a maji nedostatek lidi.Ja odesel z prodejny hned po pul roce.Vazne horor.Takze vzdy zalezi kdo tu prodejnu vede.Po par prodejnach jsem se pohyboval,kdys jsem zacinal a kdys jsem chodil na zaskoky.Tak vim co pisu.Mimochodem holky v jakem koliv supermarketu,to opravdu nemaji lehke.Hezky den preji.

- je nutné si zvyknout na lidi, tak jako si oni musejí zvykat na Vás. Zvyknout si na sebe musejí i partneři, když spolu začnou bydlet, nebo např. snacha a tchyně .. každý člověk má jiné nároky, jinou povahu, jinak se vyjadřuje... - až pokud někoho poznáte, tak se při dobré vůli naučíte s ním správně jednat a vedle něho žít. Pamatujte si, že ani Vy nemusíte vyhovovat ostatním, pokud byste byla tak ideální, nevznikla by hned od počátku vůči Vám averze.

Když vám bude psychicky zle tak to na vás určitě bude vidět a opravdu tam nevydržíte, protože začnete kazit věci nebo nebudete pracovat tak jak chtějí oni. Musíte se nad to umět povznést jako tak, že když nejde o život tak jde o... Pokud tedy máte psychické problémy tak zkuste vyhledat psychologa, vypovídejte se a on vám poradí jak lépe zvládat své emoce a jak se chovat aby vás kolektiv lépe bral. Pokud to nezvládáte sama tak by vám v tom měl někdo pomoct, jinak tam ztěží vydržíte. Ti co tam vydrželi tam vydrželi protože jsou psychicky odolnější, takže se svojí odolností něco udělejte, pokud tam chcete zůstat. Pokud nechcete tak prostě odejděte.

Musím se tazatelky zastat.A takyse musím útrpně usmát nad odpověďmi typu,že chyba je v ní, ne v kolektivu.

Ale popořadě.Některé kolektivy Vás prostě nepřijmou.Nepustí Vás mezi sebe.Důvody mohou být opravdu různé.Nesnáší nováčky,rádi je šikanují,vozí se po nich,dělá jim dobře posmívat se jejich neznalosti a tápání,prostě si na Vás léčí své mindráky.Stačí nejbližší nadřízený s takovou povahou a ostatní si nedovolí proti ní "jít"...Neuděláte s tím vůbec nic.

Nebo:V bývalé práci mistrová každého nového příchozího zaměstnance "prolustrovala" a zaškatulkovala dřív než dotyčný nastoupil. Bylo pak v celku jedno,jak dotyčný pracoval,jak se snažil,už prostě měl nálepku "dřeváka či supermana dle jejího soudu ..Např. nově příchozí byl synem její spolužačky,kterou "mohla" tedy byl v milosti.. Naopak jiná příchozí zaměstnankyně se jí znelíbila tím,že nechodila ve značkovém a přátelila s lidmi,se kterými byla jejich rodina na kordy..Že pracovní schopnosti byly někde jinde,bylo naprosto fuk.

Já pracuju v ženském kolektivu. Není nic horšího než čistě ženský kolektiv. Zlatí chlapi!

Jedna druhou pomlouvá,intriky pomluvy na denním pořádku...je to k zbláznění.Okamžitě bych šla pryč.Ale kam?Je hrozné NERAD chodit tam,kde strávím 1/3 života .

Jsem přecitlivělá?Chci moc, když jen žádám,aby milidé nedělali to,co nedělám já jim? Co je komu do druhého soukromí?Je tak těžké chovat se jeden k druhému slušně a s úctou?Otevřete si kteroukoli diskusi pod jakýmkoli článkem na internetu..je to hrůza! Cynismus , pohrdání,neúcta. nemám tenhle svět ráda,asi jsem se stejně jako tazatelka narodila ve špatné době,kterou nechápeme, ba nechceme chápat.

MIlá "pracovnice",jen jsem chtěla,že vím,jak Vám je.Nejste v tom sama.

Tazatelka Pracovnice položila tuhle otázku v dubnu 2012. Kdopak ví, co je s ní a jak si život zařídila.