Nejste přihlášen/a.
Moji rodiče jsou už asi 4 roky rozvedení a já bydlím s mamkou, sestrou a maminy přítelem Radkem. Na začátku jsem měla Radka celkem ráda, ale postupem času, co se začal pomalu, ale jistě ukazovat ve své pravé podobě se můj názor na něj od základů změnil. Ovšem,když mamině řeknu co si o něm myslím, nechce o tom slyšet. Pro ní je prostře naprosto svatý. Ačkoliv mi nikdy nic neudělal mam díky jeho falešnosti a jeho chování k němu odpor.Už jen,když přijde domů z práce mám zkažený den. Nedokážu sním být v jedné místnosti mám na něj tzv. alergii. Nevím co mám dělat. Na jednu stranu chápu,že je to maminy věc a pokud ho má ráda ať s ním je. Myslím si,že Radek má 2 tváře. Tu dobrou,kterou ukazuje před mamkou a tu druhou,kterou ukazuje,když u toho neni mamina. Vzhledem k tomu,že mi je 16 let se nemohu a ani nemam kam odstěhovat. Poradíte mi něco?
Pokud je skutečně falešný a hraje na dvě strany, tak si ho u toho klidně natočte a mamce to pusťte. Sice byste jí měla přát lásku, má na ni právo, nicméně na fajn soužití máte právo všichni.
Obávám se ale, že s zamilovanou a zaslepenou mámou nehnete, možná si dokonce začne myslet, že jí lásku nepřejete a bude se stavět proti Vám. Záleží, zda chcete prosadit svou za každou cenu.
Píšete, že Vám nikdy nic neudělal, tak co je vlastně špatně? Vidí to tak i sestra? Nebo si to třeba jen namlouváte? Zkuste se na to podívat objektivně.
Jo sestra to vidí taky,ale té se teď líbí jak si jí snaží získat na svojí stranu,když ví,že já jsem silně proti němu tak radši přihlíží. Vše začalo vlastně tím,že změnil zaměstnání. Podle mě ho tahle práce nebaví a proto se nepříjemný,většinou jen na mě. A tím to asi všechno začalo...
Píšeš, že ti nic neudělal, ale teď zase, že je nepříjemný... takže co? Přehlíží tě, nic nedělá, nebo se k tobě chová nepříjemně? A zkus zapřemýšlet, proč jen na tebe? Nemáte spolu nějaký nevyřešený konflikt? Nepopudila jsi ho nečím proti sobě?
Pokud ne, tak se braňMáš dvě možnosti. Můžeš ho ignorovat, prostě se chovat, jako by tam nebyl. To je však těžké.
Ovšem není tvůj otec a pokud na tebe bude nepříjemný, můžeš být taky. Je to sice na zbláznění, pravděpodobně budou hádky i s ním, i s mámou, která ho bude hájit, to už záleží na tobě, zda chceš relativní klid nebo se hádat.
Čtu že Ti neškodí. Je to věc mamky a její život. V tom případě se v Tobě projevují silně sobecké sklony a Tvá psychika je narušena. Doporučuji si zajít za odborníkem. Po prodělané psychoterapii se jistě Tvé myšlenky srovnají.
Jistě, je to věc mamky. Ale žít s novým přítelem musí i další členové rodiny, kteří zatím nemají kam jinam jít. Bylo by fér, když může dítěti rodič zakázat partnera, aby mohlo i dítě vyjádřit svůj názor. Také si nedovedu představit být nucena žít s někým, kdo mi třeba neublížil, ale je falešný a je mi z něho zle. A nemám, kam bych utekla.
Nevím věru, podle čeho jste poznal, že má tazatelka narušenou psychiku a potřebuje léčbu.
Vždy je dobré problémy řešit u odborníka. A jak se zdá, problém nemá ani mamka ani její přítel.
Nebudu soudit.Většinou se však říká, že Ti co tvrdí, že nepotřebují odboníka ho potřebují ze všech nejvíce. A jakákoliv fóbie bez zjevné příčiny potřebuje odborníka.
Jo to se říká, ale většinou u alkoholiků nebo u drogově závislích lidí. Když někdo někomu nesedí, není to na psychiarta. To co Vy tady říkáte, je naprostá kravina. Vemte si to tak budete mít nadřízeného,který Vám nebude sedět a jen ho uvidíte už v sobě cítíte vůči němu nenávist. Půjdete za psychiatrem?Pochybuji.
Ano, protože nesouhlasím s výše uvedeným názorem, že když člověku nesedí někdo druhý, má se jít léčit. To je nesmysl. Notebene dítě, kterému jeden z rodičů přivede domů nějakého idiota. Všichni okolo to vidí, jen zamilovaný rodič ne.
Vidíte, Vaše rodina ho nikdy nepřijala, a matka si stejně stála za svým, což poškodilo Vaše vzájemné vtahy do hloubky. Proto říkám, že by i dítě mělo mít právo říct svůj názor, když je nuceno žít s někým takovým.
Ten muž Ti nic špatného nedělá, jak přiznáváš, ale Ty k němu máš přesto odpor. Proč? Já vím, občas si někdo s někým nesedne, ale když Ti nic nedělá, proč to řešit? Mamce by samotné bylo hůř, je ráda, že má partnera a pokud je s ním spokojená a on vám děvčatům neubližuje, proč jí muže nepřát? Teď bys jí ráda mluvila do vztahů, pak můžeš začít rozkazovat, jak se má oblékat, stříhat, kam chodit a kam ne. Je to matka, stará se o vás, tak jí dopřej partnera. Až Ty si jednou najdeš chlapce, také by se Ti nelíbilo, kdyby tady mamka psala na poradnu: Silva má kluka a já k němu mám odpor! To se nedělá. Když vyhovuje jí, nemáš do toho co mluvit, obzvlášť tehdy, když on Ti opravdu nijak neubližuje.
Myslím si, že je v tom špetka závisti. V 16 letech je člověk dost sebestředný, rád by aby se vše točilo kolem něho. A protože mamka svou pozornost rozděluje mezi vás dcery a přítele Radka, zdá se Ti to špatné. Nezlob se proto na ni, třeba jednou v dospělosti sama poznáš, jak těžko je člověku samotnému. Nepřála bych Ti to. Jaga.
Já vím,že jí do toho nemám mluvit. Ale musím zase podotknout to,že přes týden jsem na škole v Praze a domů jezdím jen na víkendy. Když v pátek přijedu domů tak moje konverzaca s maminou je: Ahoj, jak ses měla?Co ve škole? a to je všechno pak odchází do jiné místnosti za Radkem. Radek hraje hokej a skoro každou sobotu někde hraje a mamina sním jezdí na celý den pryč. Když se vrátí večer domů jdou hned spát. Tudíš další den,kdy nemám šanci být s maminou. Mrzí mě to, protože bych si sní ráda popovídala,ale když jsem doma sama tak už jsem se naučila,že se doma nemusím s nikym bavit. Mamina za mnou přijde jen tehdy,kdy Radek není doma( což je málokdy) a pak se diví,že já si sní nemám o čem povídat a už ani nejevím o to zájem. Diví se,že jsem radši venku s kamarády a pak mi říká jak jí mrzí,že sní nejsem doma,ale proč?Když jí jsem ,,dobrá" jen,když není doma on?Nebo spíš takhle mi to přijde.
Tak pokud jsi doma jen přes víkend, tak by se to dalo přežít, ne? Klidně mámě řekni, že si s ní chceš víc povídat, že tě mrzí, že tě teď přehlíží. Že si s ní chceš popovídat o samotě, ne s dalšími dvěma lidmi.
Ale až si najdeš kluka a zamiluješ se do něj, budeš s ním chtít trávit taky co nejvíce času. A najednou taky budeš mít na mámu málo času.
Bojím se toho,že až já si někoho najdu, tak už domů nebudu jezdit vůbec. Můj vztah s maminou se začal ničit příchodem Radka a myslím,že lepší už to nebude.
V tom bohužel moc neporadím, ja píše výše Krkovička, její vztahy s mámou jsou kvůli tehdejšímu partnerovi narušené dodnes. Možná bych počkala nějakou dobu, zda se na partnera nebude máma schopná podívat střízlivějšíma očima...
Vidím, že jsi rozumné děvče a vztahy chápeš. Chybí Ti zřejmě větší pozornost mamky. Zkusila bych si s ní někdy sednout, až Radek nebude doma a popovídat si mezi sebou jako děvčata. A uvidíš, že mamka se Ti začne věnovat víc. Vždyť snad každé mamce záleží na tom, aby ta její holčička byla spokojená. Jaga.
Běžně to bývá tak, že rodiče partnery svých dětí buď schválí, nebo trpí, nebo neschválí. Dost rodičů okolo mě nesouhlasilo s výběrem partnera svých dětí, vztah zakázali, rozmluvili. Nakonec se ukázalo, že měli rodiče pravdu a partner se ukázal jako špatný.
Proč toto samé právo (ne zakázat, ale mluvit o tom, vyjádřit svůj postoj) nemohou mít i děti, když jsou přinuceny žít s někým, kdo jim nesedl? Něco jiného je, když Vám nesedne kolega v práci, nemusíte se spolu vídat, mluvit. Ale když je ten člověk doma, kam byste se měla ráda vracet... tak se člověk raději ani vrátit nechce.
doplněno 14.04.12 12:52:A také je zcela jiná situace, když si dítě najde partnera, který se rodičům nelíbí. Ten partner s nimi není každý den, nežije s nimi, ba k nim nemusí vůbec chodit a vídat se s nimi.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.