Zaujala mne otázka, jak pomoci bezdomovci, ale tázající si tam výměnu zkušeností vyloženě nepřeje, ten případ je dost specifický, jak jistě ví všichni, kdo ho sledovali a dospěl do patové situace, zde ho nechci rozebírat.
Téma bezdomovectví je však určitě něco, k čemu má co říci hodně lidí, proto jsem otevřela diskuzi pro ty, co se k tomu chtějí vyjádřit, mají nějaký názor či zkušenost s pomocí bezdomovcům.
Jaký je váš názor? Proč je jich tolik? Má cenu jim pomáhat? Pokud ano, jak? Máte osobní zkušenost s bezdomovci a nějakou formou pomoci jim?
0x
Proč je tolik bezdomovců? Možná jedním z důvodů jsou lichvářské půjčky, řádění exekutorů, vysoká rozvodovost... Někdo je bezdomovcem ze svého přesvědčení, protože tento způsob života mu vyhovuje. Na druhou stranu je určitě spousta těch, kteří by se rádi vrátili do normálního života, ale nejde jim to...kdo zaměstná člověka bez trvalého bydliště, zázemím apod. S pomocí bezdomovcům nemám zkušenosti kromě pár drobných, co na mně občas nějaký vyžebrá... ano, zřejmě na alkohol, takže to asi až tak velká pomoc není, ale jinak pomoci neumím.
Možná jedním z důvodů jsou lichvářské půjčky, řádění exekutorů, vysoká rozvodovost. Půjčka ani exekutor nic nezaviní, je to vina lidí, kteří si neodpovědně půjčují, vyráží půjčku půjčkou, neumí s penězi vyjít, možná je to nikdo nenaučil.. Většině se už nechce dělat a to i vinou těch, co je podporují, dávají. Proč by pak dělali? Na chlast a cigarety mají, přežijí, proč chodit do práce? Máte zahrádku? Pozvěte je něco udělat. Kolik jich je ochotno pracovat ve prospěch obce? Každý jsme si vybrali způsob života. Proč jsou mezi nimi i vysokoškoláci? Dnes je výhoda, že je nikdo nezavře, pokud nepracují ve prospěch celku.
0x
Býval jsem s nimi v pravidelném kontaktu. Proč je jich (v Praze) tolik? Dělí se na tři etnické skupiny, početně srovnatelné: Severní Morava, Slovensko, zbytek ČR. Pokud jde o start, dle jejich vlastních výpovědí se důvody liší. V případě tuzemců převažuje komplikovaný rozvod a následné dokonalé oholení ze strany kdysi drahé ex. Severní Morava je jasná věc; útlum těžby, která s sebou strhla ke dnu řadu dalších profesí, existenčně na ní závislých. Zatímco většina pražských homeless z řad Slováků se stala bezdomovci nedlouho po nástupu Mikuláše Dzurindy k moci a zavedení jeho reforem, často nám kladených za vzor.
Pomoc je těžká věc. Mnoho bezdomovců přijalo úděl a o změnu fakticky nestojí. V zásadě bych zachoval status quo - sbírky šatstva, "Hermesy", občasné kontroly bezdomoveckých stanovišť městskou ideopolicií...rozhodně odmítám fakt, že bezdomovci prostě budou využívat MHD a howgh! Proti tomu je naopak nutno bojovat. 
0x
Myslím si, že kdyby se člověk ptal bezdomovců, tak velká většina si tento způsob života nezvolila dobrovolně, budou mezi nimi i lidé vzdělaní. Hlavně lidé nebyli zvyklí jednat samostatně ani o sobě rozhodovat, nebyli tak vychovaní, to je asi to první. Další popsali již jiní, rozvody, lichvy, dluhy, nedostatek možnosti obživy. Nejhorší si myslím jsou exekuce a to, že jsou v soukromých rukách. Toto v západních demokraciích není, je to vždy státní exekutiva, která dává lidem šanci. Myslím si, že je to hodně v kompetenci vlády, aby se vůbec předcházelo příčině. Zde není běžné pracovat na zkrácené uvázky nebo na pár dní v týdnu, tím by vzniklo více pracovních míst a ostatní zaměstnanci by nemuseli pracovat ve dvanáctihodinových směnách i přes víkendy, kdy málem vypustí duši. Vidím, jak jsou prodavačky v Penny a jiných marketech, jako stroje, obdivuje je a nevím, jak mohou ještě fungovat doma a věnovat se rodině, o volném a kvalitně stráveném čase nemluvě. Jenže více zaměstnanců na zkrácený úvazek, by se zase prodražilo zaměstnavatelům, proto by toto musel ošetřit zřejmě zákon. Mohu pomoci oblečením na charitu a podobně, jenže to neřeší příčinu. Možná je smutné, že lidé nedrží pospolu, je málo důvěry mezi lidmi, mezi námi Čechy, poněvadž jiná etnika spolu drží a nenechají se padnout. - pt
0x
Milá Dejavu, je to otázka spíše pro celou společnost než pro pár lidiček. Někde jsem jednou slyšela, a určitě nejsem sama, že dát chudému člověku najíst je moc záslužná věc, ale lepší je ho naučit chytat ryby.
Je to sice řečeno obrazně, ale něco do sebe to má, ne?
A tak jako se podporují firmy, co dávají šanci lidem postiženým, mohlo by se podporovat (na rozjezd) i firmy, co zaměstnají lidi bez domova. Pokud vím, i Baťa zaměstnal lidičky a oni dostali na rozjezd i ubytování. A co jich bylo! Proč by to nemohlo být i teď? Proč ze začátku nepracovat jen za ubytování a stravu? V každé firmě se určitě najde nějaké pracovní místo, kde se potřebují jen holé ruce.
Ale jak tu míní ostatní...je lepší tomuto předcházet. Jak? No přece postihovat lidi, kteří půjčují peníze a pod. Možná mi tu většina z vás řekne, že žijeme v demokracii, ale když si to vezmete zpátky, začalo to ve většině případů díky "výhodným" půjčkám. Je jasný, že né všechno...ale byli jsme hodně let naučeni, ž za nás rozhoduje někdo jiný a pak najednou boom s takovou možností si pořídit najednou všechno na co nemám penízky.
Mohlo se postupovat pomaleji a pouštět ze řetězu po troškách, ale proč by to někdo dělal. Takhle vláda jakoby "pomohla" těm, co si za totáče "vydělali" slušné peníze (určitě víte kdo asi) a mohli potom půjčovat.
Vím, namítnete, že je to forma nějakého režimu, ale proč si nevzít příklad ze zemí, kde to funguje? A nejsou to totalitní zřízení!
Ale to by někdo musel chtít. Stát je nutné brát jako rodinu. Ať už co se týče hospodaření s penězmi a nebo ...
0x
Proč je jich tolik, poněvadž od Velkého sametu jsou odborníky ve vládě a v parlamentu fušovány některé zákony, které jsou vhodné pro zloděje, podvodníky, lichváře, lobisty a další šlechtu, nelze se divit Čalfa a spol., Pithart, Klaus, Zeman, Gross, Paroubek, Fišer, Tošenovský, Špidla, Topolánek, Nečas, Sobotka, každá vláda tam zanechá v zákonech svoje rozumy a občas odkloněné miliony
0x
Občas se setkávám s bezdomovci žebrajícími nějaké peníze třeba na jídlo a zvažuji jestli jim něco dát nebo ne. Nepatřím k lidem bohatým a často mám co dělat aby mi peníze vyšly na všechny více či méně nutné věci a poplatky a tak si nemohu dovolit být k ním až tak štědrý jak by to možná ode mne očekávali. Kdysi jsem jim občas nějakými drobnými přispěl, ale setkal jsem se už s tím, že se na mne bezdomovec díval uraženě, že jsem mu dal údajně málo. Slyšel jsem i takový případ, že bezdomovec žebral na rohlík a když mu někdo chtěl dát přímo ten rohlík tak odpověděl, že on nechce rohlík ale na rohlík. Připadá mi, že bezdomovci často tu pomoc od lidi zneužívají a nebo možná ani někteří bezdomovci nejsou a tím žebráním si pouze docela dobře přivydělávají. Je těžké rozpoznat kdo z bezdomovců ty peníze skutečně využije na svoji obživu a nebo je utratí za alkohol a jiné blbosti. Raději proto občas přispěju nějaké organizaci která se zaměřuje na pomoc bezdomovcům než přímo těm bezdomovcům. Také jsem už daroval nepotřebné oblečení když byly charitní sbírky.
Pokud by problém někoho zajímal hlouběji, mrkněte na Koncepci prevence/... . Tehdejší koncepce byla moc pěkná, ale vůbec se ji nepodařilo naplnit. Ze zahraničních zkušeností se ukazuje, že je neefektivní rozšiřovat vyvařovny a noclehárny, bohužel, ani chráněné zaměstnání nepřineslo ten efekt, který si od něj slibovali, zájem mělo asi jen 10%, takže trend se sune směrem k prevenci, aby lidé na té ulici především neskončili vůbec. Jak to chtějí realizovat, aby nezůstalo jen u řečí, vo netuším, protože jak se tu horem i dolem mluví o zlodějských majitelích ubytoven a že by se to mělo zákonně regulovat, nevšimla jsem si, že by se proti tomu efektivně někdo postavil, navrhl nějakou regulaci nebo to proběhlo Sněmovnou, ale nemám úplně nejnovější info, třeba se pletu.
Zajímala jsem se o to aktivně kolem roku 2009, v naší čtvrti to je velký problém. Je tu jak lokalita s lesem a rybníkem, kde se hojně zdržují, tak centrum podpory pro ně, kde je ubytovna, chráněné bydlení a zaměstnávání pro sociálně znevýhodněné, takže byly doby, kdy tu bylo na louce za ním celé stanové město. Problémy jsou s tím veliké, ba dokonce to bylo č. 1 ze všech problémů, které se v naší čtvrti vyskytly, když byla uspořádána anketa o tom, co zde lidi nejvíc tíží.
Naštěstí tu dobře pracuje MP, takže když je zavolám k opilému bezdomovci, ležícímu na boku na chodníku, který do sebe lije víno, do pár minut přijedou. Myslím, že objevili, že tohle je spolehlivé taxi do nemocnice či na záchytku, kde se v teple vyspí a odpočinou si.
Zaujal mne tento článek o dětech z dětských domovů, kde se tvrdí, že dokonce 70% bezdo/.... Bohužel necitují autora nebo studii, takže to může být žvást, nechce se mi tomu ani věřit.
Měli jsme v útulku starého bezdomovce, kterému vedoucí poskytla přístřeší a práci několik let, ale po orkánu Ema který se prohnal útulkem, už tam nechtěl být, bál se tam, ono to tam bylo docela dramatické. Sehnala mu tedy pak ubytování i LDNku, hodně pil, na konci byl na dialýze, jezdila za ním i do nemocnice, loni zemřel. Byl to v podstatě doživotní závazek. Jeho dítě ho pro jeho chování v rodině zcela zavrhlo.
Krátce (asi 1/2 roku) tam pak byl i mladý bezdomovec, zezačátku to vypadalo moc dobře, pracoval a měl rád zvířata, ale pak začal fetovat a být tak agresivní a nepříjemný, že to skončilo tím, že se rozháněl revolverem kolem sebe a odvezla ho sanitka do psychiatrické léčebny. Samozřejmě odtamtud utekl.
Zaujala mne i zkušenost s bezdomovcem, který objevil miminko v popelnici. Možná si na to někteří z vás vzpomenou. Jmenoval se Miroslav Szamszeli a dítě bylo pojmenováno Čtvrtek. Byl za národního hrdinu a tehdejší primátor Bém mu sehnal ubytovnu, ve které tento bezdomovec odmítal být a vyskočil oknem, napadl ošetřujícího lékaře a skončil v Bohnicích, kde se udusil, když mu v podroušeném stavu na lécích selhal polykací reflex, více zde.
Čas od času proběhnou nějaké osudy bezdomovců tiskem, nedávno byl i chat s jednou paní bez domova. Lidí se jí hodně ptali, proč nejde na ubytovnu, říkala, že tam chytla svrab a nesedí jí tam ta společnost, že tam prostě nepůjde.
Nedávno dojal podobně jako bylo zde popsáno u té druhé otázky bezdomovec se psem mladou dívku, která se pustila vehementně do pomoci. Viděla ho na lavičce, jak on i pes padají z lavičky a nemohou ani chodit. Byl milý, slušný, nebyl opilý a nesomroval, za vše děkoval. Nabádala jsem ji, aby zavolala MP, že se o něj u nás postará, odveze ho do špitálu a psa do útulku, tohle tu naštěstí funguje, ale pán to odmítl a ještě se urazil. Uspořádaly pro něj s ostatními dívkami na facebooku a v tom místě sbírku, našlo se i provizorní ubytování, pán udával, že díky dceři přišel o byt. Jednala jsem s vedoucí, jestli by ho nepřijala i se psem za Mildu a chtěly jsme se na něj jet podívat.
Bohužel mu v chatce po týdnu otekly nohy, sanitka ho odvezla do nemocnice, kde zemřel na pokročilý zápal plic. Možná, kdyby se dostal do špitálu před tím týdnem cestou přes MP, tak by tu byl, ale kdo ví, jestli to nemělo být tak, jak to dopadlo. Nakonec mne totiž neuvěřitelnou shodou okolností kontaktoval jeho zeť, který se pídil po osudu toho starého a nemocného psa a podle popisu mi rychle blesklo hlavou, o jaký případ se jedná. Vlastně od něj jsem se dozvěděla, že pán zemřel.
Sdělil, že pán přestal po smrti své ženy pracovat, prodal větši byt, odstěhoval se do malého, chvíli žil z peněz, utržených za byt, pak mu sebrali exekutoři i ten malý byt, zeť ho i nějaký čas dotoval, ale prý si to nemohl dovolit a sehnanou práci pán nepříjal, i když byl zdravý a velmi dřív šikovný řemeslník. Patrně se nacházel po smrti ženy v takové depresi, že prostě rezignoval na život. Léčený však nebyl.
Začala jsem číst stránky v odkaze, je tam tabulka s definicí, "Bezdomovectví je komplexní proces, kde různí lidé procházejí různými vstupy a výstupy", to je tak zhruba. Dříve, jsem slyšela od babičky, že bývaly chudobince, dnes jsou to Azylové domy, škoda, že není něco se stálým bydlením, já o takovém nevím. V některých zemích EU to řeší sociálním bydlením ve formě "ubytovny", kde lidé nedostanou příspěvek na bydlení, ale přímo střechu nad hlavou a k tomu nějakou minimální finanční soc. dávku na jídlo, s kterou se uživí a nemusí žebrat ani spát pod mostem. Tito lidé jsou k dispozici pro nárazové práce, a dostanou jedno euro na hodinu, to mají popřípadě na přilepšenou ke své soc. dávce. Vidím to, jako dobré řešení. Nedivím se, pokud je někdo moc dlouho na ulici, že se už neumí rychle vrátit a zařadit do společnosti. I zde na poradnu se již nějaký ten bezdomovec obrátil o radu a pomoc. Jenže těžko se takový člověk srovná s přístupem, který člověku nepřijde nátlakový, ale bezdomovci asi ano a cítí se poníženě, jako když má cejch na čele. Neumíme se vcítit do pocitů bezdomovce, který je léta na ulici a chce se z takového života vymanit, někoho to tak poznamená, že začne pít, fetovat a ztratí víru v cokoli a svůj život vzdá a tím pádem prohraje. Zoufalý člověk dělá zoufalé věci. Dejavu, toho mladého z útulku si pamatuju, když jsme psům vezli na Vánoce konzervy, pak zmizel, teď už vím, jak jste se zmínila. - pt
0x
Podle informací které jsem získal (nejvíce v jednom TV dokumentu) pokud bezdomovec chce, má možnost získat zdarma oblečení, jídlo, umýt se a velmi levně se ubytovat. Existují azylové domy apod. Tak proč se jich teda tolik nemyje, zapáchá a chodí ve velmi znečistěném oblečení? Nejspíš proto, že o pomoc tak moc nestojí, jakoby rezignovali na všechno. Většina jich holduje alkoholu, sbírá vajgly na zemi, vybírá popelnice atd. Jak se říká, každý je svého štěstí strůjcem. Možná je to odvážné tvrzení, ale kdyby se o sebe starali, dodržovali základní hygienické návyky, když tu možnost mají, nechlastali, tak by i v jejich situaci mohli žít úplně jinak.
0x
Psala se 60. léta. Taťka mi často vyprávěl o svém dětství. /narodil se v roce 1925/. Mimo jiné i toto:
V jejich obci bylo dost žebráků. To proto, že tam byla stará velká cihelna a v ní bylo možno přespávat. Tak se tam stahovali. Zvlášť vzpomínal na starou shrbenou žebračku. Byla prý jak raneček. Chodila po domech, poprosila o kus chleba, když ji někdo vzal do tepla, zpívala dětem: Bude zima, bude mráz, kam se, ptáčku, kam schováš? Nikdy nikomu neublížila.
Jednoho rána po mrazivé noci ji prý lidé našli na schodech u kostela zmrzlou na kost.
Pokaždé jsem to povídání obrečela. A žebráka jsem sama nikdy neviděla, představovala jsem si je ve své dětské hlavičce jako nějaké exotické tvory.
Objevili se až po roce 1989, když všude začala pučet pravda a láska. 
Zajímalo by mě proto, zda tito lidé byli i za totality a kde tedy byli schovaní? Že by byli všichni zavření? Ano, pracovat bylo povinné /zaplaťpámbu/, ale určitě byli i lidé, kteří s tím byli na štíru. A přitom nikde v roští stan či bouda s odpadky okolo.
Tak by mě zajímalo, co se se žebráky dělo za totality.Na žádné chudobince či podobná zařízení se opravdu nepamatuju. Nedělaly se potravinové sbírky ani sbírky šatstva.
Často lidé říkají - byli zavřeni. Jak to tedy doopravdy tehdy bylo? Jaga.
Ano byli zavřeni, dnes si můžete demokraticky zvolit způsob svého života, pokud nebude v rozporu se zákonem, tehdy žebráctví bylo zakázané a tudíž trestné, mohla se na ně vztahovat potulka, nebo příživnictví, určitě někdo bude mít přesnější informace. Znal jsem kolikero lidí, pro něž kriminál byla běžná součást života a určité skupiny lidí, nad nimiž zákoné právo rezignovalo a příslušníci jak je někde potkali, tak je rovnou vodili k zaměstnavateli, protože jinak jak by vylezli z basy, tak by tam byli šupem zpátky. Taková různá individua jsou dnes bezdomovci, až na vyjímky.
Hodně z nich bylo v psychiatrických léčebnách. Po sametu se otevřely, vyhlásilo se, že je neekonomické je léčit a přestalo se s nedobrovolnou léčbou podivínů, ale hlavně závislých na drogách a alkoholu. Dřív to dostali soudně a museli, dnes soudní příkaz k léčbě dostane málokdo a je to nesmírně obtížné, to jsme viděli na případu Ivety Bartošové. Závislých je velké procento a stále toto procento roste. Přibývá i nových drog, přibývají i závislosti na automatech ap., které se dříve nevyskytovaly. Jsou i takoví, kteří se rozpijí, až se ocitnou na ulici, ale většinou je gradient obrácený.
Bohužel, doba jde dál, mne upřímně děsí některé trendy v psychiatrii, kdy se psalo, že po vzoru Itálie chtějí léčebny zrušit úplně a budou jen stacionáře. Vím, že psychotik léky brát nebude, když má akutní fázi, nikam se též povinně nedostaví do stacionáře, nechápu, jak si to představují. I z nich se rekrutuje část bezdomovců.
Další skupinou jsou depresivní pacienti, nemusí to být zrovna bipolární porucha (dříve maniodepresivní psychóza), ale stačí depresivní neuróza nebo involuční deprese, reaktivní deprese na sociální situaci, ve které se nacházejí. Prostě jim došly síly bojovat, něco podělali nebo se něco podělalo v okolí a veškerou sílu spotřebují na svou depresi a už jim žádná nezbyde.
Velká část z nich jsou sociopati, dřív se jim říkalo psychopati. Dřív bylo trestné nepracovat, musela jste mít razítko v občance, že někde děláte, jinak jste byla deklasována jako příživnice a putovala do nápravného zařízení. Když byla pracovní povinnost zrušena, lidi, co dělat nechtějí (nemluvím o těch, co dělat nemohou), prostě dělat přestali, protože jsou líní, nic je nebaví a už je nenutí nic, aby to přemohli, takže ti se pak ocitli logicky bez prostředků.
Velmi se zpřísnila měřítka na udělování invalidních důchodů, myslím, že část z nich bude na ulici i z toho důvodu, že prostě nejsou tak nemocní, aby jim byl udělen invalidní důchod, ale zároveň už práci nezvládají.
babajaga zase není přece tak stará, aby nepamatovala, že byla povinnost pracovat. Kdo nepracoval ve prospěch nás (mimo výjímek), neživil se poctivě, nekalá obživa, dával se vydržovat, tak se přiživoval a bručel. Tr. čin příživnictví, naposledy
§ 203. Ale už před tím bylo tuláctví, zákaz kočování, potulní cikáni, ty pamatuji .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.