Co to je?

Na Ulici se nedívám. Ale můj děda byl pekař, měli pekařství a krám s potravinami. Vzpomínám, jak jsme likvidovali v roce 1968, 25 let po jeho smrti, různé stroje, pekárna se přestavěla na obytné místnosti.

Něco podobného jsem tam viděla. Drátěnou klec s dlouhým držadlem. Prý to bylo na smažení koblih. Doma je hospodyňka usmaží v rendlíku a vyndá špejlí. Ale když se dělalo třeba několik stovek koblih, nešlo to dělat po jedné, narovnalo se to prý do klece a teprve v ní smažilo. Když byl spodek červený, převrátilo se to celé neosmaženou stranou do omastku. A ta dlouhá rukojeť byla proto, aby se pekař nespálil, aby byl od horkého omastku pěkně daleko.

Nevím, zda je to ono, když není k dispozici žádný obrázek, ale na tuhle klec jsem si vzpomněla. Jaga.

Ale my to tedy měli větší. 20 cm v průměru, to by se tam moc koblih nevešlo. Asi to bude něco jiného.

Tak jsem to pracně vytípala a chtěla jsem zde napsat, že mne napadá jedině to smažení koblih, dělání preclíků a babajaga to potvrdila, to je dobře. Zajímalo by mne, kolik koblih se v tom asi naráz dalo udělat a jak velký hrnec s olejem byl na to potřeba. Kolik koblih takový pekař vlastně dělal denně a kolik na to spotřeboval oleje, Marcelo? Dovedla byste odhadnout?

Jojojo, jste úžasné obě dvě. Děkuji vám, je to ono! - každé jedna

Ještě pro zajímavost - stroj, ve kterém se koblihy dělají dnes . za 110 000 z 2. ruky, nekupte to. Musí to být hlavně pochoutka to čistit.

Čistit? na co To přece není potřeba.

Těch 20000ks koblih to udělá na jeden olej a pak se podobný stroj objeví na bazaru jako skoro nový

Jo jo. je to na koblhy. Babička to taky měla (nikdy jsem jí s tím ale koblihy dělat neviděl), v rozměrech na jednu koblihu. Je to v podstatě taková "cedníková naběračka". Dalo by se to přirovnat k drátěnému koši ve friťáku.