Nosíte brýle?

upřímně, nosil jsem je od cca 10 let, a nejlepší věc, co mně v životě potkala, byla laserová operace očí ve 20ti Ještě teď, 11 let poté, z toho mám neskutečnou radost, a život bez brýlí si užívám. Již nikdy víc!

Brýle nosím od 5ti let a asi od třetí třídy kdy mi spolužák řekl, že mi moc sluší a vypadám jak hlasatelka v TV je snad mám i ráda, rozhodně se za brýle nestydím, dnes to vnímám jako krásný modní doplněk. Jezdím také na inv. vozíku copak se mám stydět?

Brýle mám asi od 14 let, nosím pár dní v roce, někdy ani to ne. Nepořebuji je, jen mě matou a slzí mi z nich oči. Jen ať se to více "nemocné" oko pěkně namáhá. A vidím leckdy dál, než ostrovidec, i když u superdálku už odst rozmazaně

V kině je občas potíž, pokud sedím úplně vzadu, ale na titulky si prostě zaostřím a je to.

Jako dítě jsem dostala +4 dioptrie, nic jsem s nimi neviděla, ale všem to bylo jedno. Po čase jsem je sama přestala nosit. V 15 zjistili, že mám -2 dioptrie, tak jsem dostala nové brýle. Moc jsem je ale nenosila. Teď mám -2,5 dioptrie, ale brýle nosím jen do kina nebo do školy nebo do práce (prostě když je potřeba, abych viděla dobře). Jinak mi brýle vadí a nerada je nosím. Nelíbí se mi a překáží mi. Jako velký odpůrce všeho "svazujícího" (tedy především šperků - nevydrží mi ani řetízek déle než 2 dny) brýle nechci nosit. Ještě k tomu trochu šilhám (i když jsem byla na operaci) a s brýlemi to jde ještě víc vidět.

Nosím je protože musím, nic bych si bez nich nepřečetl. tak možná titulky. Zvykl jsem si na šňůrku kolem krku. Jediný co mě štve a to hodně je, že se furt špiní. Člověk si je poctivě utře, složí a pověsí na prsa, a za chvíli jsou zase zamatlaný. Nechápu.

No já jsem taky moc nejásal, ale brýle jsem si musel pořídit. Nic jiného mi nezbylo. Bez brýlí se prostě neobejdu.

Ale můžu vám potvrdit to, co mi tehdy řekla oční doktorka. Časem si zvyknete. Pak se vám dokonce začnou zdát sny, ve kterých máte brýle na nose.

Ahoj,

brýle nosím od 2 a čtvrt roku a protože jsem bez nich nikdy nebyla, jsem na ně zvyklá. Na moje všechny vady čočky neexistují a pokud ano a nevím o tom, jsou nejspíš stejně moc drahé. Bez brýlí vidím docela dobře, ale stejně si je nandám ráno a sundám večer. Nemaluji se...(myslím, že v šestnácti mám ještě čas) a díky brýlím asi ani nikdy moc nebudu, protože se mi to pod nimi nelíbí, nevynikne to a podobně...Ale nevadí mi to. Třeba se mi jednou změní pohled. Přeji Vám rychlé zvykání si. Hezký den!

ahoj, mám dojem, že vztah ke svým brýlím odráží povahu a sebevědomí člověka -mladá kolegyně v práci, které je všude plno, brýle vůbec neřeší a proto její brýle nevnímá ani nikdo z okolí... já, která jsem byla jako mladá dívka hodně nesebevědomá, jsem z nich měla komplexy méněcennosti a proto první věc, na kterou jsem si usilovně šetřila, byla laserová operace - a rozhodně nelituju, hodně mi to zvedlo sebevědomí, což je důležité... nevím, proč jste tuto otázku položila, ale jestli se s brýlemi nedokážete srovnat, hledejte řešení, dneska to není problém - kontaktní čočky, operace ... proč se trápit...

Brýle nosím , nevadí my , časem sem si na ně zvykl , mám je pouze na blízko na titěrné věci takže hlavně na práci , mám jedny na práci takové žluto černé které mají takové ty plastový skla a jsou hůře zlomitelný a druhý "společenské" které si beru do společnosti když potřebuju něco přečíst. Z prvu my bylo kamarády řečeno že když si je nasadím tak mám výraz jako psychopat ale to se udájně srovnalo. Už sem si zvykl že je "žmoulu" když přemýšlím , neobejdu se bez toho

Brýle nemám celý život. Nenosím je dlouho, asi jen 12 let. Mám je na čtení a v práci je nosím na šňůrce, stále zaprasený, klasika. Od jednoho zdejšího kolegy rádce jsem dostal cvikr a občas ho nosím, hlavně do společnosti, do divadla atd., je to paráda. Doma mám brýle kam se podívám, na krku ani na nose nic nemám, vždycky jsou nějaký nablízku, bez nich nic nepřečtu. Nezvykl jsem si na brýle, ale je to nutnost.

Dobrý den, tak se hlásím do klubu brýlatých. Ano nosím brýle od 16 let. Nevidím na dálku, a nyní v důchodu hůře vidím i na blízko. Tak mám bifokální skla /snad jsem název nespletla/ a mám tři roviny, jednu do dálky, druhou na blízko a prostřední k PC. Brýle mi nevadí, nosím je ráda a mám je i jako doplněk. Myslím, že bez brýlí bych si už připadala jako tuctová. - pt

Já je nosím od 3.třídy.Kolikrát jsem nadával,ale na operaci lejzrem bych nikdy nešel.Protože si říkám,že co bylo jednou rozřezané tak už nikdy tak nebude jako původní.Komplikace mohou vždy nastat.Při každé operaci.Kolikrát mi zachránily brýle oči před vypíchnutím třeba větví.To je velice důležitá výhoda brýlí!

Teď už mám oči po laseru, ale brýle jsem nikdy nenosila - měla jsem kolem čtyř dioptrií. Nějaké brýle mi napsali už do první třídy, ale nosit jsem je nezačala, napřed se mi nelíbilo že bych se musela omezovat při hrách a sportu "abych si nerozbila brýle", potom už jsem měla dojem že mi nesluší (to byla pravda, jelikož mám dost velký nos, tak mi zmenšování očí opravdu nedělá dobře) a kromě toho jsem dost trpěla na slunce, takže jsem radši nosila nedioptrické sluneční (heliovary jsou pro děti nevhodné).

Jenom asi dva roky, v období mezi začátkem autoškoly a laserovou operací, jsem nosila kontaktní čočky.

Brýle? Zamlada jsem je nosila nerada a jen tam, kde to bez nich nešlo. Zastávám názor, že ať sluší sebevíc, vždycky to víc sluší bez nich a potažmo, té práce s nimi! Stále je čistít, rosí se a pořád myslet na to , kam jsem je dala a abych je nerozsedla, abych je nezapomněla... Lepší je operace, když to je dnes možné. Obě mé dcery na ní byly a naprostá spokojenost. Při trvalém nošení se dokonce nepěkně mění oční ok olí.

Já mám na levém oku něco kolem -6, na pravém asi -3,5 - z toho vyplývá, že bez nich jsem "mimo provoz", nosím je tudíž vždy a všude, i ve škole při tělocviku a řízení čehokoliv (ať je to kolo cestou na chalupu nebo auto při popojíždění při sekání zahrady).

Nijak je nešetřím, takže už je mám trochu poškrábané, ale bez problémů přes ně vidím (uvidím, jestli mi za to doktorka vynadá ).

Loni ve škole na zámečnické praxi (povinnost i pro elektroniky) jsem měl výhodu, že jsem nemusel používat ochranné brýle, když už mám svoje.

Několik brýlatých lidí znám a nikdo si nestěžuje, že by mu brýle kazily vzhled. Vždyť dnes si je lidi kupují často i jen jako kosmetický doplněk.

Mám brýle na dálku (slabé, asi kolem 1 - 1,5) předepsané od očaře. Moc jsem je chtěla, brýle mi vždycky slušely, ale měla jsem až do 45 dobré oči. Až jsem si je vykručela, zjistila jsem dvě věci: že vidím blbě i nablízko (i zakoupila jsem "vše za 39,-" 1 dioptrii, abych mohla navléct jehlu nebo nalakovat nehty) a že se mi nechce brýle nosit a střídat, protože je to strašný opruz. Asi ještě pořád vidím dost dobře, protože plasťáky mám ležet na stole za účelem okamžité jednorázové potřeby třeba týden bez hnutí, a vytoužené (drahé a už dávno nemoderní) brýle na dálku mám někde zaseté v sekretáři, vylovím je jenom do kina nebo na koncert - když nezapomenu. Jsem prostě hrozný lajdák.

Já mám 4 dioptrie na obě oči. Brýle jsem nosila na základce, ale příliš mě omezovaly. Používala jsem je jen občas, teď leží někde ve skříňce a nemám problém - ve třídě sedím úplně vzadu a vidím v pohodě. Občas, když dlouho čtu, tak se mi unaví oči a musím si dát pauzu. Ale jinak úplně v pohodě. Podle mě to je otázkou cviku.

Bohužrl vidím dobře... brýle bych bral

První brýle jsem dostal v 7 letech. To jsem si je bral jen ve škole, když bylo nutné vidět na tabuli a v kině. Trvale jsem je začal nosit, když jsem dokončil základní školu. Od té doby je nosím denně. Zvykl jsem si, ani je nevnímám. Už je to 43 let. Jsou samozřejmě situace kdy překážejí, ale dá se s tím celkem normálně žít.