Rozdíl mezi mít rád a milovat

já to vidím tak,,,ráda mohu mít kamaráda,ale nemiluji ho.

Milovat je hlubší cit..

vy s přítelem se máte pouze rádi. Mám ráda bramborové placky ale jak řeknu ,,já je přímo miluju ..je to rozdíl. Milování duševní je síla ,bolest ...zklamání a člověku se někdy nechce žít. Záleží,jak to zvládne.

Lidé se ze zklamání z lásky zabíjejí ,,ale že bych se zabila kvůli kámošky ,že si našla jinou ,,jsem ještě neslyšela. Tedy pokud nejsem lesba.

Také si myslím, že milovat je daleko větší a hlubší cit. Mít rád lze mnoho lidí- přátele, nějakého člověka, který Vám je blízký (povahou, zájmy), nebo Vám dokáže pomoci v nouzi. Milovat není také omezené, nikdo Vám nemůže říct, kolik lidí v životě můžete milovat, ale je to zpravidla o hodně menší pocit. Milovat rodiče, protože jsou tu pro Vás, dali Vám život, stejně jako prarodiče; milovat své dítě, milovat přítele a manžela, se kterým jste nějakou dobu a postupem času jste si k sobě vybudovali důvěru, lásku, cítíte pocit bezpečí, můžete mu říci cokoliv, můžete udělat cokoliv (tedy skoro, samozřejmě ) a vědět, že on Vás bude stále milovat jako doposud. Milovat také znamená se obětovat a nezištně kdykoliv pomoci. V partnerském životě je to něco co se buduje dlouhou dobu, ne půl roku... Nechápu například ty lidi, kteří po měsíci někomu říkají, že jej milují a budou až do smrti, podle mě to je jen stav zamilovanosti, velkých sympatií a uznání, ale ta pravá láska zde přichází později.

Opravdu tu jde o tuzne nazory. Pojmenovavani slovy ma jednu nevyhodu, hodne lidi chape jedno slovo rozdilne, takze je spis potreba prihlednout k tomu, ze cloveka dobre znate a tudis znate i vyznam. Mit rad muze byt pro nekoho maximum, co ze sebe dokaze dostat, pro nekoho je to slovo, ktere pouziva jako hodnoceni oblibenosti (ten syr mam moc rad). Milovat je podle me vic. Jak tu pisete o chemii, tak na to je slovo zamylovanost, coz je ta chemie. milovat muzete boha, partnera, dite a je to na cely zivot, kdy uz je chemie davno pryc

Lze mít rád bez zamilovanosti, lze milovat bez mít rád... kdybych si měla vybrat, dala bych přednost tomu prvnímu Smysl má vztah, kde se mají rádi a tu zamilovanost zpočátku zvládnou tak nějak kombatibilně pro radost a ne s těmi zničujícími touhami pro bolest. Zamilovanost je příliš intenzivní věc a jako všechny intenzivní věci snadno exploduje. Mít rád je i věc rozumu a tak má sklony být stálejší. A mít rád v trvalém vztahu lze i nesmírně... zamilovaně

Jojoj, pojmy lidé chápou různě.

Svého muže jsem milovala, ale přestala jsem ho mít ráda. Vlastně i dnes, když si na něho vzpomenu, všecko ve mně zatrne. A to jsme od sebe nějakých 35 let. Ale to slovíčko, mít ráda, utopil v alkoholu. Takže si myslím, že milovat člověk může bez rozumu, srdcem. Mít rád je otázkou rozumu a úplně klidně dokážeme vyjmenovat vše, proč někoho máme rádi. Milovat je modré nebe, sem tam obláček a mít rád je pevná zem.

Za mého mládí kolovala byla básnička. Je lehké říct mám tě rád, to dokáže i dítě. Těžší však je milovat a říci vážím si tě. Hlídám vnučku co na chvilku usnula, nemám čas a přiznávám, že jsem vlákno celé nečetla, pokud už dal někdo stejnou odpověď, omlouvám se.

Ono to jsou dvě různá slova i pocit jimi vyslovený,vyjádřený, Já osobně mám rád svůj domek,svého psa,své auto,tatarák,flanelové povlečení,sluníčko,kopce plné sněhu,ale opravdu milovat,to jde snad jen jednou dvakrát za život.Když někoho miluji,dal bych mu vše,i vlastní srdíčko kdyby mu to pomohlo v nemoci,je to ten největší a nejhlubší cit co může člověk snad cítit.ono se může z mít rád někoho vytvořit časem zamilování,ale i tak naopak ze zamilování se klidně časem může stát jen mám tě rád.Je to jen můj názor a tak tím slovem neplýtvám a neříkám ho denně na počkání,ale jen tomu,ke komu to cítím.