Výzdoba hrobu

Od: Datum: 01.12.14 05:27 odpovědí: 14 změna: 03.12.14 04:59
avatar

Dobrý den, v tomto předvánočním čase mám takový jeden smutný problém.

V mé bývalé obci je na hřbitově velký hrob, kde leží mí prarodiče /matčini rodiče/ a můj otec. Občas se tam stavím rozsvítit a zavzpomínat, na Dušičky a na Vánoce přivezu nějakou kytičku či věneček.

V té vsi dosud žije mamka. A já už zažila s hrobem hodně nepříjemností. mamka věcmi na hrobě míchá, co se jí nelíbí, odstraňuje. Už se mi stalo toto:

1/ Můj věneček byl na sousedním hrobě / prý - asi vítr! *ee*/

2/ Moje vánoční kytka se prý nelíbila ženským ze vsi. Říkaly: Co to tady máš za košťátko a moc se smály! To byla verze mojí matky.

3/ Kytice, mnou koupená o Dušičkách loni se z hrobu za 2 dny ztratila. Mamka mi sdělila, že ji asi někdo ukradl.

4/ Letos jsem tedy koupila podobnou. Snad tam vydrží. Po týdnu jsem se zajela na hřbitov podívat. Kytka tam byla, ale mimo hrob, zastrčená za pomníkem v oschlém keři hortenzie.

Nekupuji žádné šunty, ale slušné věci, spíš z přírodních materiálů, ošklivé to zaručeně není.

Když jsem to mamce řekla, kde jsem kytku našla, tvářila se nejprve udiveně. Ona prý o tom neví, možná její kamarádka, která se jí o hrob často stará, to tam zastrčila. Nevím, co by po tom bylo té cizí paní a proč by si vybrala právě mou kytici, kdybych se jí na to zeptala, asi by byla dost udivená.

Pak se mamka prořekla, že se jí tyhle placaté kytice nelíbí, že hrob je malý, není tam moc místa...A tak se nepřímo přiznala, co a jak.

Vím, je to možná pro někoho maličkost, ale je mi to líto. Mám určitě právo dát tátovi něco na hrob a není důvod to odstraňovat, pokud je to pěkné. S matkou se nechci hádat. Je dost panovačná, má prostě svou hlavu, ve vsi měla zamlada pro svou hubu dost nepřátel. Ale bude jí už 83 let a navíc- Vánoce přede dveřmi, tak proč se hádat.

Rozhodla jsem se v duchu, že už nebudu na hřbitov nic vozit, proč dávat peníze za něco, co někdo "ukradne" či to skončí v roští za pomníkem? Zajdu, zavzpomínám, zapálím svíčky. To bude všechno.

Přesto je mi hrozně líto, že nemohu dát tátovi něco víc, že nemám právo položit mu kytku na hrob. Ale co nadělám? Je to život.

Jak byste se zachovali vy? Přešli to mlčením? Udělali randál? Kupovali na hrob výzdobu dál? Nebo už ne?

Děkuji všem a přeji, ať podobný problém nemusíte řešit. Ano, je to maličkost, ale bolí to...*plac* Jaga.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 01.12.14 05:58

Když už máte takovou matku, tak se jí zeptejte, co tam tedy máte dávat aby to nebylo špatně :) Sice se vám to možná nebude líbit, ale aspoň nějak ten hrob vyzdobíte :)

Datum: 01.12.14 09:04
avatar

Chvíli jsem o tom musela přemýšlet, zkušela jsem si to představit. Chápu vás, že je vám to moc líto, nebyla bych na tom jinak na vašem místě. Leč, situace nemá, dle mého názoru, nějakou šanci na rozumné a spravedlivé řešení.

Jak jsme se učili, starý člověk je ve stáru většinou karikaturou sama sebe, všechny povahové rysy vystupují ostřeji. Pokud byl podezíravý, ve stáří se z něj může stát až paranoidní sudič, pokud vztahovačný, tak uslzený bolestín. Vaše matka byla panovačná už zamlada, chce mít vše pod palcem o to víc na stáří, navíc, pole, které může mít pod kontrolou, se neustále zmenšuje, o to víc bude lpět na tom, které jí zbývá. Hrob má blízko, takže ho kolonizovala a myslím, že dohoda k ničemu nepovede. Bude chtít, aby bylo vše pod jejím a každou úpravu hrobu pobere jako zásah do jejího osobního prostoru a každý dárek na hrobě bude vyvržen.

Ji v žádném případě nezměníte, vyvrcholilo by to jen hádkou a rozladou a po její smrti byste si to vyčítala. Nezbývá, než to nějak pobrat tak, aby vám to neubližovalo.

Váš vztah k otci není závislý na hrobu, máte ho ve svém srdci, vzpomínky vám nikdo nevezme. Pokud vás hrob naplňuje hořkostí, možná je lépe zapálit svíčku doma a vzpomínat tam. Pokud mrtví nějak vnímají naše vzpomínky, bude to fungovat stejně doma i na hrobě a pokud ne, je to též jedno.

Jestli je pro vás důležité na hřbitov chodit a jste schopna se nad svou hořkost povznést, berte to z té lepší stránky - o hrob máte postaráno, můžete jen posedět a soustředit se na vzpomínky na tatínka, případně jen omést listí. Můžete přidat matce na výzdobu, aby mu tedy něco koupila sama dle svého uvážení, když to musí být jen po jejím. Ona vám pak může poreferovat, co koupila, vy jí to pochválite a bude spokojenost na obou stranách.

Ještě se o hrob nastaráte dost a dost, až ona nebude moci. Nenechte se strhnout do těch dušičkových dostihů na hřbitově o nejlepšího pozůstalého, kdy příbuzní sami před sebou hrají tyhle zvláštní hry a sledují, kdo kdy byl viděn s kytkou, věncem ap.

Datum: 01.12.14 11:13
avatar

Jaguško,na hrob otce manžela + babičky a dědy, dáváme pouze svíčky, věnečky + kytky jsme zrušili hned po roce kdy ty naše byly "hrozné", tchýně totiž uznává je věnec s umělými chryzanténami co dlouho vydrží, lesní věnec je podle ní ošklivý, a holt živé květy uvadnou a jsou to vyhozené peníze. Na hrob mého otce dáváme jeden velký, lesní věnec, na Vánoce lesní svícen, na který se složíme a sestra má důvěru a vše zajistí, pokud by tam 4 lidi dali každý něco svého, nebylo by to ono. Já na hroby chodím zřídka, na ty mrtvé si vzpomínám v teple domova a jak říkám, oni už tam tam leží a já je nemusím rychle následovat když jim v mrazu půjdu rozsvítit svíčku jen proto, že je to na dušičky zvykem. Netrápila bych se a na tátu vzpomínala doma, ta výzdoba hrobu je hlavně na vesnici, jen proto aby tu báby měly o čem mluvit. Na 100% souhlasím s Dejavu, napsala to moc hezky.

Od: gita65
Datum: 01.12.14 11:30

Milá paní, Vím, že Vás to trápí. Ale zapalte svíčku s tatínkem se spojte vzpomínkou a hotovo ! Dokud může vaše maminka vše z hrobu odstranit, nemá cenu něco tam dávat.Sice to nechápu, proč maminka vše, co tam dáte odstranuje. Nemám právo vám zasahovat do soukromí, ale většinou se takové věci dějí, když vzájemné vztahy nebyly dobré již za života zemřelého. Ale to asi není Váš příklad. Jedině si promluvit s kamarádkou maminky, která se občas stará o hrob a říci jí, že si nepřejete, aby odstranovala výzdobu. Zdělit ji to důrazně a něčím třeba pohrozit ! Mamince říci to samé. Když to ani pak nepomůže, tak jen zapálit svíčku a hotovo. Na nějaké lidské drby nedejte ! Činit jen něco pro lidi, aby vás nepomluvili je zbytečné. Jednejte podle svého srdce. Lidi si vždy najdou důvod k pomluvám. A nemusí to být ani pravda.

Budou vánoce, zapalte svíčku, dejte na hrob třeba ručně dělaný nebo koupený vánoční věneček, kytičku a zavzpomínejte. Nic víc neřešte ! Nemyslete, zda někdo výzdobu odstranil. To co cítíte v srdci, Vám nemůže nikdo odstranit, odhodit za pomník. Ani vítr vám to neodnese.

Datum: 01.12.14 11:36

Jak vidět nestalo se to prvně - matku nezměníte- já bych si šetřila nervy ... přišla na hřbitov zapálila svíčku ,chvíli porozjímala a tím to končí - až jednou matka bude sdílet hrob s otcem, dáte jim na hrob co budete chtít.

Datum: 01.12.14 15:59
avatar

Se starými lidmi je fakt špatná komunikace. Nedovedou přímo říci, co ano a co ne. A pak, zuří, že není po jejich. Jen to jejich neznáme. ;) Já asi řeknu kravinu, ale neměla by ses jí zeptat, jestli máš zákaz nošení kytek. A jestli ten zákaz bude platit tehdy, až s tátou bude i ona. ;) Jsem pro to ustoupit, ale někdy se prostě musí jeden ozvat. Takové, když musíš, tak musíš! *hej* S tchýní práce, s mamkou práce. Nemáš to lehké!

Datum: 02.12.14 02:42
avatar

Randál, přemlouvání, mlčení - nic z toho nemá smysl. Mluvím ze zkušenosti. Pomáhá jedině vstřícná kooperace. Nabídnout jí pro příště doprovod, poradit se s ní před koupí výzdoby a skutečně dbát na její rady. Když alzheimer zapracuje a opět to bude špatně, tak se omluvit a pro příště znova a lépe... Je to náročné, ale je pak klid a mír. Minimálně v tvé duši...

Datum: 02.12.14 05:42
avatar

Jste všichni hrozně hodní, že se zabýváte mým problémem. Ona mamka se o hrob dříve pěkně starala a měla vytříbený vkus. Jako dítě vím, že je dělal doma /ona s taťkou/ velikánský lesní věnec, koš a květináč. Všechno ve stejné barvě a stylu. Bylo to opravdu moc vkusné, lidé jí výzdobu chválili. Pokud tam ale dal někdo svůj věneček, či kytičku, hned to vyhodila, neboť to narušovalo ten celkový dojem. A i když dnes už tu velkou výzdobu dělat nermůže, chová se stejně, rozlišuje líbí x nelíbí.

Nebudu se s ní nijak přít, má svůj věk a navíc Vánoce za dveřmi. Na druhou stranu si připadám jako nesvéprávná, když bych se jí měla ve své šedesátce dotazovat a dovolovat, co mohu na hrob dát a co ne. A čekat na její verdikt. Mám svůj vkus, není opravdu špatný, nedala bych tam třeba růže z krepáku, tak nevím, proč by mi musela všechno odsouhlasit. Mohla by být ráda, že si na zesnulé vzpomenu.

Nakoupím pěkné dlouho hořící svíčky, třeba ty velké, v těch lampách a budu zapalovat na hrobě jen je. Tím se snad neproviním. Občas si za tátu zapálím svíčku i doma, byl to prima táta, měl nás rád, i když byl občas přísný, chtěl, aby z nás něco kloudného bylo.

A jen tak mimochodem - doma mám s dementní tchyní daleko větší problémy. To ten hřbitov není proti tomu nic.

Včera jsme hned brzy ráno odjeli s manželem do krajského města. On měl kontrolu na urologii, já jsem měla mammologické vyšetření. Byla jsem ráda, že nám to tak vyšlo, že zvládneme obojí při jedné cestě. Babičku tchyni jsme nastrojili, posadili do auta na igelit a musela jet s námi. Doma už sama být nemůže, navíc jsme nevěděli, kdy se vrátíme. A pohlídat nám ji nemá kdo. Ona si houká, mele nesmysly a pozoruje lidi. V autě se jí, naštěstí, špatně nedělá.

Oba jsme zvládli svá vyšetření, zajeli si do jídelny Globusu na oběd. Babičce jsem přinesla francouzskou polévku a talíř brambor s masem a dušenou mrkví, tu mívala dříve moc ráda. A velikou sklenici moštu. Jedla střídavě lžící, střídavě rukama, které následně otírala do bundy. Ale to vyperu! Najedla se dosyta, dokonce 2 brambory nechala, že už nechce.

Po jídle jsme jí řekli, aby chvíli počkala u stolu, nikam nechodila, že odejdeme nakoupit. Víme, že by neutekla, ráda pozoruje lidi, mručí si...Nákup netrval dlouho. Když jsme se s vozíkem vrátili, krve by se v nás nedořezal. Babka hltala cizí oběd. Nějaké opečené brambory a okurkový salát. Nedozvěděli jsme se, kde to vzala. Sebrala to někomu? Dal jí to někdo? O kousek dál byly ty boxy na odkládání talířů, že by to někdo nechal a ona si to vzala tam? Přitom byla tak najedená, že ani svůj oběd celý nedojedla. Čekali jsme chvíli u stolu, zda se někdo nepřihlásí, abychom mu zaplatili jeho oběd. Nikdo nepřišel. Tak jsme jídelnu rychle opustili. Jen nějaké 2 ženské u vedlejšího stolu pozorovaly, co řešíme a vřeštěly: Máte si ji hlídat, když je to blázen, máte si ji hlídat...

Prostě vidíme, že už není ani možné jít si na chvíli společně nakoupit, jeden ji musí neustále hlídat. Je mi to moc líto. Máme tak neustále kouli na noze, nikam nelze jet, žádné divadlo, žádná návštěva, pouze ji táhnout s sebou na igelitu. Příbuzní volají - přijeďte se podívat...Cožpak to jde? Je to vůbec ještě život?

A tak se nedivte, že mi trochu ujely nervy, cdoma mám tchyni, o 15 km dál maminku. Obojí je náročné. A navíc mi za 3 hodiny budou trhat zub!

Mějte se hezky, děkuji Vám za Vaše rady a přeji hezké Vánoční svátky. My jsme tak vymačkáni, vyšťaveni, že si ty Vánoce ani nijak nepřipouštím. A to jsme se tolik těšívala. *slunce* Jaga.

Datum: 02.12.14 06:56
avatar

Marcelko, přeji ti, ať tě trhání zubu a doba po něm nebolí. Jsi úžasná, že se o tchýni takhle dovedeš postarat. Jsi obdivuhodná! Drž se! *mala*

Datum: 02.12.14 08:21
avatar

Není tam někde poblíž vás denní stacionář? Tzv. geri jesle. Je to dobrá alternativa pro lidi, co si nechávají takhle postižené staříky doma. Přes den se o ně postarají, mají tam jídlo a program, včetně rehabilitace, odpoledne si je příbuzní vezmou domů. Není to nijak drahé.

Přeji, aby trhání proběhlo v rámci možností v pohodě, budu na vás myslet.

Od: gita65
Datum: 02.12.14 08:54

Milá paní jago. Nevím, kde bydlíte a zda něco podobného je u vás. Z naší obce jedna rodina vozí svého dědečka, každý den, když jdou do práce, do 5 km vzdáleného města. Mají tam zařízení, které funguje něco jako školka pro důchodce. Ráno tam děti přivezou rodiče a když přijdou z práce, tak je zase vyzvednou. Nebo potřebují si něco vyřídit a nemohou nechat babičku, dědečka samotné. Jsou tam od 7 hod do 17 hod. Mají tam společenskou místnost s televizí, knihovnu, ložnici, obědy jim vozí z jídelny. Také mají zahradu, kde v létě vysedávají venku. Starají se o ně pečovatelky. Jsou tam chodící, ale i nechodící. Vyrábějí i různé věci, které pak prodávají. Lékař tam jezdí, když je potřeba, zavolají. Když chtějí děti na dovolenou, tak to domlouvají s pečovatelským domem, kde mají volná místa k tomu určené. Zaplatí si pobyt, třeba na týden a mají o své rodiče postaráno. Nevím, jak se zařízení přesně jmenuje. Říkají tomu školka pro důchodce a musí se něco platit. Kolik, nevím.

Datum: 02.12.14 09:32

Vím , že je to starost ale nechápu proč na igelitu, když doktor napíše inkontinenční pomůcky - i silné plenkové kalhotky ...vše hradí pojišťovna.

Datum: 02.12.14 17:01
avatar

Jaguško, není to žádná ostuda "strčit" zchýni na LDM a odpočinout si! Ona by to nevnímala a vy si vydechli, udělala bych to s klidným svědomím i za cenu toho, že bych na dobu v nemocnici vracela příspěvek na péči. Předloni jsem totéž poradila kamarádce co se stará a 90ti letou maminku, moc nechtěla, že ji pomluví ale od té doby to dělá každoročně a maminku dá na 2 měsíce na LDM. Jedou s manželem do lázní a odpočinou si. Patříte pozlatit, jako všichni ti, kdo o někoho nemohoucího pečují.

Datum: 03.12.14 04:59
avatar

Dobrý den, neměla jsem včera možnost odepsat. Tak až nyní.

1/ Děkuji všem, kdo mi drželi palce při trhání sedmičky vpravo dole. Jak se kdysi tvrdilo: V JEDNOTĚ JE SÍLA. A tak děkuji za podporu. Mám to za sebou, dřevěná huba, až večer jsem snědla housku s máslem - svoje první jídlo. Ale nebolí to nijak moc a je to za mnou. Mám taky dobrou zubařku, to dělá hodně. Děda mi řekl, že on by na trhání zubu dobrovolně nešel! *smich*

2/ Pro Hahanaj: s plenkovými gatěmi "pracujeme" už asi 4 roky. Nejdříve Tena, pak Molicare. Jenže je stejně mokrá a promočí se, i když se ji snažíme udržet v čistotě. Proč? Nechce chodit dělat potřebu. I když má toaletní židli vedle ruky, nechá to volně téct do kalhot. A ty zase neudrží všechno. Prostě ji to obtěžuje, nechce se hnout, je jí to jedno, nestudí to a ví, že dostane čisté. Navíc hodně pije. Takže chtě nechtě, proteče to, i když jí gatě pravidelně měním. Navíc se motá po bytě, asi se jí to občas mezi nohama sešoupne, takže moč má volnou cestu.

Jen ten, kdo s těmito gatěmi nikdy nepracoval, tvrdí, že to neproteče. Divili byste se - proteče a fest. Vzali jsme ji na setkání důchodců, aby se dostala mezi lidi. Vykoupanou, s novými plenkovými gatěmi. Po 1,5 hodině programu měla polstrovanou židli promočenou. A měla opravdu čisté plenkové gatě. Hospodskou jsem pak uplácela čokoládou, když slíbila, že židli vydrhne.

Jinak tomu, kdo tyto gatě vymyslel, dát Nobelovu cenu. I když to není ochrana stoprocentní, zachrání to mnoho. Měli jsme před lety starou ležící tetu, dávali jí do kalhot hadry natrhané z prostěradel, z povlečení a staré ručníky. Protože toho nebylo dostatek, museli to pak prát a používat znovu. To tedy byla práce. Zlaté kalhoty. Ale opravdu protečou, věřte mi, a to máme ty silné.

3/ Ten pobyt. Pokud jedeme v létě na dovolenou, zařizujeme jí odlehčovací pobyt. Je jí jedno, kde je, jen když má dostatek jídla a něco na pozorování. Ale na takové jednorázové akce, jako byla ta návštěva doktorů, to je horší. Nejbližší charita je asi 15 km od nás. Babču jsme tam měli o synově svatbě - 1 den. Stálo to 1.500 Kč a navíc jsme byli nespokojeni.

- dali jsme jí s sebou balík těch plenkových gatí, je tam 14 kusů, vrátili nám 4 kusy. Za 1 den jich spotřebovali 10. *ee*

- dali si zaplatit opravdu kde co, přivezli jsme ji čistou, vykoupanou, dali si zaplatit koupání, mytí hlavy...Za 3 dny bych to pochopila, za den takovou očistu nechápu. A nikdo se nedozví, zda ji opravdu koupali, ona už neví nic.

- dali si zaplatit animaci /tedy zábavu starých lidí/. Když jsme si pro ni přijeli, sestra nás spucovala, proč jsme s sebou babičce nedali brýle! Prý jí DALI LUŠTIT KŘÍŽOVKY a ona nemohla, neměla brýle a neviděla na to. Řekla jsem, že babička brýle od operace očí už asi 10 let nenosí a křížovky nedovedla luštit nikdy,ani zamlada. Nyní jí nechybí brýle, ale mozek. Kdyby si s nimi sedli a zazpívali, třeba by se někdo přidal. Či prohlížení nějakých obrázků, rozhovory. Ale strčit někomu 90 letému bez myšlenek křížovku - a lušti, to mi připadá nehoráznost. Zaplatit si to ovšem nechali.

- nejvíc mi vadí, že si klienty sami přivážejí ráno takovou dodávkou, večer je zase rozvážejí. Sami ji přivézt nemůžeme, to bychom nabourali chod podniku. Za ten dovoz se jednak účtuje, o to jim jde a za druhé,pokud bychom potřebovali být třeba někde pryč už od 6 ráno do 20 večer, nemáme možnost. Oni je svážejí až v 7 hodin, následně rozvážejí v 17 hodin. Takže to opravdu nemá cenu.

A nic jiného poblíž není. Pro zajímavost posílám 2 fotky, abyste viděli toho našeho sportovce: Člověk se s ním zaručeně nenudí.

1/ Vlezla stodolou na půdu /sama si holí stáhla vytažený žebřík/, lítala v seně, zapomněla, kudy zpátky a tak si stáhla ztrouchnivělý žebřík bez příslí a po něm se snažila slízt dolů. Pod sebou 4 metry a betonové zápraží. Od té doby stodolu zamykáme na petlici.

2/ Takhle sebou řízla do káry. Zapasovala se tam tak, že nešla ani vytáhnout.

V tom zděšení a v té rychlosti jsem stihla ještě popadnout foťák a udělat snímky. Manžel ještě v té době chodil do práce, právě měl službu a snad by mi ani nevěřil, kdyby neviděl...*plac*

Tak se mějte všichni hezky, promiňte, že jsem si trochu ulevila. Někdy je toho na člověka moc. Naštěstí děda už je také v důchodu, takže mi vydatně pomůže. Přece jen jsme na ni dva a stejně máme pořád co dělat. Hezký den - Jaga.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.