Co Vám zrušili za oblíbený výrobek?

chleba, kterej neplesnivý a ani netvrdne za dva dny, rohlíky, které negumovatí za půl dne, jogurt, ve kterým nejsou sajrajty, párky, ve kterých bylo maso a ne náhražky a sanejtry, vepřová masová konzerva, ve které nebyly jen odřezky, chalupářský guláš, ve kterém nebyly jen kůže, atd

Skoro jste mne rozesmutnil, fakt...já kupuju výbornej chleba, kterej je dobrej i čtvrtej, pátej den, opravdu. Jestli ho u vás nemají, jsem odhodlána Vám ho poslat poštou jako dar, když mi dáte adresu ..je to chléb Žitovec z téhle stránky:

http://www.pekarnavacov.cz/xxk-1-1-chleby-konzumni

no to máte štěstí, tady je pekárna, kde se jede ve velkém, všechno se šidí, kvasy nekvalitní, mouka nevyzrálá, těsta zmražují půl roku dopředu, do některých přidávají namletý starý...

Kde proboha nakupujete? Na skládce?

Copak kde to nakupuje, ale proč to nakupuje a nekoupí si vedle kvalitní, voňavý a tolik co spotřebuje, nežli se stane to co popisuje...

no ale já nikde nepsal, že to kupuju, když to má tu kvalitu, jak popisuju, kde jste na to přišli?

ok, pavouku, mne bylo divné, že Vy tak zkušený a kupujete takové nekvalitní zboží.

Když ho tedy nekupujete, tak jak víte ,že je takový?

Třeba ho kupoval dřív.U nás mají dobrý chleba v Tescu.Dřív byl výborný i ten Janovský ale nějak se pohoršili a prodejnu co u nás bývala zrušili.Je fakt že ty konzervy dneska za nic nestojí.A buřty?Ty snad mají dobré jen v Globusu.Ty ostatní když si opečete na ohínku se scvrknou,vyteče z nich omastek...

moji krásnou oblíbenou voňavku Alva, co prodávali kdysi ve Fleur de Sante

tenhle?

http://www.arome.cz/parfemy/fleur-de-sante/alva/

nemají ho ještě v Rusku? (dcera tu svou našla někde na indonéském webu za rupie)

http://fleurspb.narod.ru/alva.htm

ano, to je ona

jen nevím, jestli bych to zvládla v rusku nakoupit ale díky moc za tip !

Iva, však když jsme tenkrát kupovali všechno pod jednou střechou, strávili jsme stejný čas stáním ve frontách u jednotlivých pultů, jako teď, návštěvou několika obchodů. A ke kousku masa jsme museli vzít kus podřadného bůčku. Týýý jooo a dnes ten podřadný bůček má cenu jako kvalitní maso Paradoxy, že?

Maminka ten bůček namlela, ochutila a naředila mlíkem. Dala do misky a do druhého dne to mlíko udělalo zázrak. Buď celou jakoby bábovku vyklopila a dala do trouby, nebo nakrájela na plátky, obalila třeba jen v mouce a smažila. Připomínalo to konzervu lunch.

Vážená paní kolegyně babkazov, tomu se říkal vázaný prodej. Naprosto s Vámi souhlasím.

Jelikož nestrádám, kupuji kvalitní maso, dle doporučení jiných a zkušenosti vlastních..

párky s obsahem masa, telecí za 200Kč, a nikdo mi nenutí, že k tomu musím vzít tlusté.

Měla jsem ráda jovokoktejl, ten mi chybí, pak taky karamelovou tyčinku Gloria, vepřenky v automatu Koruna, liberecké párky, co daly opékat na ohni, výbornou konzervu fazolí v kečupu, postrádím i kopíráky, mastičku Cinchokain proti svědění po štípnutí hmyzu, protibleší pudr na kočky a psy Bolfo, žárovky... toho by bylo.

Ahoj, jestli myslíš kopíráky na psaní, tak se dají u nás koupit. Ale myslím, že jen černý nebo modrý. Prý se dřív dělali i barevný, ale to si nepamotuji.

Chi, jak ty příspěvky čtu, hezky se tady pozná, komu už je též přes 40

...dostala jsem z toho chuť na nanuk duo za 1,20 Kč. (Půlka byla čokoládová a půlka vanilková.)

To jsem kdysi kupoval pořád.A taky Dueto-bylo to jak šachovnice.Cokoláda a vanilka.

To jsme mi pamětníci.A co polárka za 4Kč /mňam/.Lízátka za 25hal.,bonbony za 3Kč atd.atd.Když dceři řeknu kolik co dřív stálo tak se diví.

Samopal Thompson.

Ahoj. Tak právě takové drůbeží párky, jsem dneska koupil sousedce. Zásadně si je vyžádala, protože stály v akci jen 39.90 Kč za kilo, v NORMĚ. Zásadně na její vyžádání. Já jsem si koupil právě ten Libereckej s původní receptůrou. Mňamka. Já, zase pamatuju limo a šťávu AMARU.

Ahoj, kde jsi koupil liberečák s původní recepturou? Hned bych si dal...

Hořické trubičky. Ty opravdové.

V krabici, neplněné! Ty byly!

když jedu kolem Hořic, tak jich tam vždy krabicu nakoupím

To už dávno není ono...

Pudink do vody, bonbony Zu-zi, boty Hanwag Canto.

Zrovna na co si vzpomenu, že jsem si oblíbila a zrušili to je Imudon, vždy když mě škrábalo v krku na rýmu, tak jsem ho okamžitě začala cucat a z rýmy sešlo. Z drogerie si vzpomenu na pánskou voňavku Playboy Miami (oranžová) a Mexx Fly High, někde možná ještě k sehnání jsou poslední zbytky, ale běžně v obchodě už se nedají koupit, letos jsem je chtěla koupit k vánocům jako dárek a to bych se nahledala. Dále tělový krém Lilien Milk & Honey. Z poslední doby to ještě je Zlatopramen Piňa coláda.

Tu vodičku Eryfluid nemůžete koupit odkdy? Protože ještě v létě mi ji kožař psal...

No právě, je to pár měsíců. My jsme šly s dcerou pro Eryfluid jaksi automaticky, a hle - měly jsme smůlu. Já jsem právě založila tohle vlákno původně s myšlenkou na výrobky, které zmizely v posledních letech ale nevydí mi, že se to zde trošičku zvrhlo v milou melancholii po našem mládí

"Mejdlíčka", ale přesto, že chutnaly hnusně, tak jsem asi masochista a zase bych je okusil.

Taky mě mejdlíčka napadly. Jako děti jsme ji říkaly "kačení mýdlo". Moc by mě zajímalo, z čeho se to tenkrát vyrábělo. Nevíte to někdo, co to vlastně bylo?

Bene, děkuji. Fuj, ale to jsem se lekla, když jsem to četla! To bylo!

Dobrý den, tento odkaz tady vložil v jiné otázce Ládin (asi z Prahy), tak ho přeposílám. Zdravím!

http://www.ireceptar.cz/varen…pominky-na-davne-detske-mlsy/

babkazov - já jsem ta mejdlíčka rád neměl. To už raději šumák TIKI nebo Energit. A žvýkačka Donald (ta byla s obrázkem a voněla cizinou).

Mejdlíčka jsem viděla prodávat vloni na Matějské pouti. Taky mi nechutnala. Měli tam i fialky bonbóny.

Moje maminka furt básnila, jaký byly kdysi super mejdlíčka Tak jsem jí je koupila na pouti a ten obličej, když se do toho zakousla, ten bych Vám přála vidět. Takže jestli si nechcete kazit jednu z pěkných vzpomínek na dětství, tak na pouti si mejdlíčko nekupujte

A pamatujete na ty malý pivíčka?Byla v nich nějaká želatina a navrch cukrová pěna.Jak se tu píše o dobrůtkách dostávám na něco chuť.Šumáky v kostce.Vždycky jsme dali kostku do pusy a soutěžili kdo ji dýl udrží.

pedro, lipo, šumáky

To já, jo, já jsem tak stará, že pamatuju i šumáky balený po dvou kostičkách!

Normální obyčejný jitrocelový sirup proti kašli ve skleněné flaštičce, která se dala zase vrátit do lékárny.

Perilacin zásyp - léčiva praha - proti pocení a podobný Pedik - zásyp do vojenských i civilních bot proti pocení.

Původní dobrá kofola, to nové je náhražka, která chutná těm, kdo nezažili původní kofolu, třeba i oblíbenou kofolu s rumem. A varianta Arokola, sladká limonáda Modřanka, Káranka z Káraného, Deštěnka, běloveská přírodní minerální voda Ida, tak kvalitní, že se používala i pro přípravu kojenecké stravy tam, kde měli ve studních závadnou vodu. Přírodní minerální vody, tak jak se prodávaly v 0,7 l láhvích s etiketou s podrobně popsaným rozborem.

Telecí párky, koňský salám (býval ve stánku na rohu parčíku na Florenci nebo v prodejně v Táboře za radnicí i jinde), kvalitní čínský lančmít (luncheon meat), který se dal vyklopit z plechové konzery po odříznutí horního víčka a dolního dna, nakrájet na plátky a osmažit na pánvičce, kvalitní vepřové konzervy které se daly jít za tepla i za studena, konzerva hovězí na houbách opravdu s masem. Výborné mražené bílé rybí maso - filé. Přírodní, žádný lisovaný a pak na kusy nařezaný odpad.

Normální voňavé zralé žluté citrony, což lidé, kteří znají dnes už jenom uměle dozrávané ještě místy nazelenalé, studené z lednice s hnusnou hořkou kůrou od protiplísňového postřiku, neznají a netuší, jako mohou být dobré a že mají i kůru do pečiva.

Jablka Jonatan, teď je mnoho nových druhů i dobrých, ale jonatány bývaly mňam. Maďarské a jihoslovenské papriky a rajčata rovnou z pole, chutné, voňavé a další normální zelenina. Atd. atd. atd. atd.

Lístek na tramvaj v Praze za 60 haléřů (pro mladé, kteří nevědí co to je haléř, tedy za 0,60 Kčs, což bylo za tehdejších platů kolem 4 až 6 Kčs za hodinu také dost, ale mohlo se ještě dvakrát přesedat).

Milý hoste, jitrocelový sirup jsem nedávno kupovala v lékárně, normálně je k dostání, ale třeba jste myslel nějaký bez dalších přísad. V tom případě mohu dodat kontakty na dvě dámy, které ho vaří a prodávají, pokud byste měl zájem. Registrujte se, prosím (vaše odpovědi jsou dobré,všímám si jich delší dobu a zaslouží si bodování a tím i váš nick, protože takhle vzbuzuje dojem, že jsou to náhodní průchozí bez registrace) a napište mi v tom případě vzkaz do vnitřní pošty.

A s tím lančmítem máte opět pravdu, ten mi chybí též. Byla to luxusní konzerva na opékání na vandry, spolu s čínskými fazolemi v tomatě, které se ohřály v konzervě a nakrájel se k nim eidam, který se v omáčce lehce rozpustil.

milý hoste,doma nepiju nic jiného než poctivou dobrou IDU,ale to asi bude tím,že dělám v Náchodě a kdykoli si ji zdarma načepuju viz.

pane Suchý, doplnil bych Váš příspěvek..

nepiju nic jiného než poctivou dobrou vynikající IDU
(tak trošku Vám závidím, že to máte tak blízko...)

Už jsem se lek, odkud IDA. Prameník je dobrá věc, ale fronty taky. Je to tam samej Polák. Pozor na to, že dlouhodobé pití a kameny jsou jisté. No mohla by ji pít celá republika nebýt přivandrovalce Moravce, kterého tak Veškrna vychvaloval. Ten založil Křesťanské fondy a pak nekřesťansky všechny okradl. Obchodní značku prodal na Slovensko a ze stáčírny je rujna. Ani ta jeho Ida nebyla ta Ida jak si někdo představuje. Chráněno je chemické složení, nikoliv pramen. Pramen byl na soukromém pozemku a nechtělo se mu platit. Takže si udělal svoje vrty, různě smíchal, možná přimíchal vodu z Metuje a expedoval Idu.

Souhlasím s vámi já se pamatuji že jsem za lístek dětský v tramvaji platila 0,25 halířů,ono je toho víc co není,ale hlavně že to nemá takovou chuť jako tenkrát,špekáčky když se opékaly na klacku tak z nich teklo mastné,v kině eskymo ve voskovém obalu za 0,50 hal a míša za 1.- v Bílé Labuti-5 patro-polárkový dort v zelené papírové krabici s nápisem"Dort z polárky,dárek nad dárky s eskymákem a iglů.No jó to je dávno pryč!

nevím tedy kam to skočilo ale vzpomínala jsem s "hostem"

Zmiňujete běloveskou minerální vodu IDU, všichni náchoďáci jí milují a představte si, že nám jí zavřely. Neteče.

Zrušili před pár lety sušenky Albert. Žádné jiné mi je nenahradí. Na dietu byly dobré. Voňavku od Priscily Presley. Ale místo toho dělají jiné, tak mi to vlastně nevadí. A chutnaly mi kdysi oplatky ve tvaru ořechu. Dělali s jahodovou, vanilkovou a kakaovou příchutí.

Jovoželé, dole bylo želé s ovocem jako je např.na dortech a nahoře bílý jogurt, když se to smíchalo, bylo to mňam Jen u toho nedrželo víčko a snadno se to vylilo do tašky Termixy kávové, pistáciové. Jogurty v 0,25l vratných skleničkách, dole byla marmeláda a musela být dlouhá lžička, aby se to dalo promíchat, pak se sklenička vymyla a vrátila zpátky do krámu. Byly podobné jako ty dneska ve skleničkách AgroLa, ale byly větší a stály 2,50Kčs. Minerálky ve skleněných vratných 0,7l lahvích, byly různé příchutě i bez příchutě - Ida, Rudolfka, Bílinská, Poděbradka a další. Mošty ve vratných lahvích za 2,55Kčs. Nebo šťáva Karotela, byla hustá, musela se rozmíchávat lžičkou, ale dobrá, s dužninou. To v těch PETkách je hnus, to už nekupuji, radši jsem si koupil filtr na vodu a ředím si to se šťávou YO. Ale v létě ty minerálky chybí, vytáhly se z lednice a po vypití se prázdné láhve vrátily zpátky do obchodu a koupily se zase nové. Ten původní polárkový dort s nápisem "Dort z polárky, dárek nad dárky". Nebo kulatý "Rondo" s oříšky a karamelovou polevou. Sušeny "Párty" s náplní, dělali je v Seredi a byly skvělé, takové kulaté, ale větší a ne tak přeslazené jako jsou ty dnes značky "Oreo". Teď momentálně zrušení většiny mlékomatů, mléko z nich je podobné, co jsme znali z dětsví, když ho nalévali v mlékárnách z konve do bandasky. A teď v Praze zbyl poslední až na Zličíně u Ikey, hodina cesty "Béčkem"a ještě busem Dřív byl na Karláku, bývala u něj fronta a vloni v létě zmizel Bylo by toho víc...

Jo, toho "Miláčka" pamatuji, mňam Těch mlékomatů je škoda, když si někdo mléko nepřevaří, jeho chyba, visí tam jasné upozornění... Já takhle musím kvůli tomu cestovat hodinu tam a hodinu zpátky (nebo v létě na kole 25km tam a 25 zpátky), převařím a dělám jogurty v jogurtovači, stačí "naočkovat" třeba Hollandií a jsou super, jen z mléka, bez jakýchkoliv přísad. Jsou nesrovnatelně lepší než ty želatinou a kdovíčím ještě nastavené sračky v plastových kelímkách v krámě, z nich se jakž takž dá akorát ta Hollandie nebo Valmez...

Jo, jovoželé bylo super, taky mi chybí a na ta nedržící víčka si dobře pamatuji.

Mlékomaty - bohužel se objevily infekce salmonellou, a hlavně campylobacterií z těchto mlékomatů, (infekce campylobacterií je nyní ještě častější, než salmonella) proto se od nich upouští, lidi mléko nepřevařovali.

a co našlehanýho MILÁČKA, pamatujete?

Jednou jsem dítěti sebrala žvýkačku. Když ji dítě vyplivlo, zvednul se mi žaludek. Z toho tmaně šedého žvance trčely vlasy. Byl velký pláč, že žvýkačku má půjčenou, že ji musí vrátit. Zjistila jsem, že ten kus odporné hmoty obešel, nepozorován, celé oddělení. Byla to žvýkačka Pedro, koncem 60. let? Začátkem 70.? Tak nějak.

Školička to byla. Muselo se říkat "mateřská škola". Povinně.

Děti se imunizovaly samy. Oddělení? Myslíte v nemocnici? Nebo ve školce?

Pedro taky pamatuju a Sevak.Babkazov teď jste mi s tou žvýkačkou něco připomněla.Když jsem byla malá a měla dlouhé vlasy,nalepila se mi do nich žvýkačka tak,že mi to museli rodiče vystříhat.

sakriš, dal bych si poctivej vlašák, né ten fujtajbl, co se dělá teď

A co takhle magi v kostkách? Jako dítě jsem je milovala a když se dalo do polévky tak to mělo pořádnou chuť, ne jako ta voda co dneska prodávají. I obyčejný česnekový salám byl lepší než kdejaká uzenina vyráběná dnes. Je toho hodně co se stratilo, některé výrobky sice seženeme i v dnešní době, ale receptury jsou patřičně ošetřeny, což je znát na kvalitě.Dala bych si mejdlíčko a nebo pendrek.

Maggi v kostkách byl humus vždy. Do polévky jedině vývar.

Táta kdysi pracoval ve Spolaně a vyprávěl že "základ" pro Magi se vyráběl právě tam. Taky o tom říkal i něco bližšího. Dobrou chuť

Ale taky později i ve Frutě, tak vyprávěl že ty párky co se dávaly do konzerv a maso bylo opravdu poctivé maso a ne takový sračky jako dneska

Mně jednou řekl jeden řezník, že magi se vyrábí z rohů a kopyt, je to pravda?

Dobrý den, pozor - maggi není klih. Hlavně pozor při přípravě jídla . Zdravím!

http://cs.wikipedia.org/wiki/Maggi http://cs.wikipedia.org/wiki/Klih

@inzinyrka nevím jak dnes, ale asi ano. Můj táta se živil jako projektant laminátových nádob. Navrhoval třeba laminátové nádrže na vlakové podvozky, navrhoval varné nádrže do kafilérií. Přišel s historkou, kdy do té kafilérky předal nějaký cirkus uhynulého slona. Už prý bylo mnohokrát převařeno, jen ten chobot byl pořád v původní podobě.
Od té doby byl psychicky alergický na slova Maggi a Masox, asi věděl své, nikdy o tom nechtěl moc mluvit.

Fakt nechci šířit fámy, ale myslím si o tom své...

Ahoj, je toho hodně, co se dělalo za našeho mládí a dneska už ne. Jako děti jsme rády mlsaly, proto si nejvíc pamatujeme cukrářské výrobky. Jak už tady někteří rádci psali, černé pendreky, hnusná mejdlíčka, dlouhé gumové hady, šumáky v kostkách. Já vzpomínám na voňavé bonbóny fialky. Také mi občas babička koupila papírový deštníček, dal se otevřít a zase složit, okolo měl papírové třásně. Vtip byl v tom, že rukojeť deštníčku byla vlastně ta lízací tyčinka. Když jsem ji vycucala, zbyla jsen stříška od deštníčku, takže to bylo k ničemu. Ale ta rukojeť mi nikdy dlouho nevydržela. **

V cukrárně mi mamka občas koupila velikánský zákusek, kterému jsem říkala "brambora". Jmenovalo se to snad pařížská koule. Podstaveček z piškotu, uvnitř piškot a celé to bohatě ostříkané hnědou pařížskou šlehačkou. Na vršku ozdobené červenou kandovanou třešní. Úžasná dobrota! Vzpomínáte si někdo na tento zákusek?

Někdy před 50 lety jsme byli ohromeni červenou limonádou v průhledném igelitovém sáčku. Pilo se brčkem. Limča rudou barvou připomínala maliny, nevábnou chutí však shnilá jablka. Přesto to bylo něco nevídaného.

Nápoje Ovona - v úzkých skleněných lahvičkách - jahodové, meruňkové...Husté tak, že to z láhve do pusy jen pomaličku vytékalo. A ta dobrota!

Ještě někdy na začátku 80. let vozíval mým dětem tchán z Prahy limonádky v kelímku, s víčkem ze staniolu. Balení něco jako dnešní jogurty, příchuť pomeranč nebo mandarinka. Víčko se prorazilo brčkem a pilo se. Tchán tvrdil, že tyto limonádky nemají nikde jinde, než na Hlavním nádraží. Kdo ví. Ale budiž mu ke cti, pokaždé jich dětem dovezl aspoň 10. A ty to posvátně přijímaly jako královský dar.

Vzpomínám na mléko, které bylo voženo do prodejen v hliníkových bandaskách, nevím asi 50 l? Zákazníci přišli se svými baňkami, prodavačka odměřovala mléko hliníkovým litrem s háčkem na konci. Mléko bylo husté a na stěnách bandasky zanechávalo kroužky smetany. Takové se už dneska v krámě nekoupí. Bandasky různých velikostí bych ještě někde v komoře našla, poctivé mlíko už ale skoro není.

Jako dítě jsem čekávala o prázdninách ve frontě na chleba a z dlouhé chvíle jsem si prohlížela regály. Zaujaly mě - alkoholy. Zářivě oranžový pomerančový likér a modrá Raketa. Vypadala jako Iron na okna. Nikdy jsem ani jedno neochutnala. Než jsem vyrostla a "mohla bych", už se to nevyrábělo.

A mimo potraviny vzpomínám na plavací mýdlo. Taťka přinesl pozinkovanou vaničku, dal ji na dvě židle, mamka nalila teplou vodu a pak tam šoupli mě. A dali mi na hraní mýdlo, které plavalo. Bylo bílé a takové, jakoby z pěny, byly v něm droboučké direčky. Mýdlo pro mě bylo chvíli krokodýlem, chvíli parníkem, pak zase kachničkou...Od té doby se mi každé mýdlo vždycky potopilo. Vzpomíná si na něj někdo? Je to už ale nejmíň takových 55 let zpátky.

Ono by se našlo věcí, které už dneska nejsou! Jenom zavzpomínat. Jaga.

Ahoj Jago, na plavací mýdlo se nepamatuji, asi ho naši nekupovali. Ale vzpomínám si na tu limonádu s brčkem. Na Masarykově nádraží v Praze ho prodávali též, ale bylo žluté a chutnalo nám. Kupovali jsme si ho, když jsme jeli se školou na koncerty a divadelní představení, nebo do muzea V.I. Lenina v Hybernské ulici. Nejlepší bylo, že po vypití se dal sáček nafouknout a kopat si s ním, nebo prásknout. Nafukování papírových pytlíků a následně prásknutí u nic netušících spolužáků a příbuzných byla naše osvědčená zábava. O papírové pytlíky, jako obalovém materiálu, nebyla vůbec žádná nouze. Na to rozlévané mléko máme stejné vzpomínky, stejně tak krájené máslo, droždí. Já si ještě vzpomínám na zmrzlinu Dueto. Bylo v papírové krabici, vanilkové a jahodové, nebo čokoládové. Po zakrojení dělalo kostičky jako na šachovnici.

Na tu Ovonu ve vratných lahvích 0,33l si taky matně vzpomínám. A hustou šťávu Karotela v 0,7l vysokých zelených lahvích, v těch byly i mošty za 2,55Kčs. Pak byl jeden čas k dostání (v podobných lahvích jako pivo) - 0,5l - bulharský "Nektar" - takový hustý džus s dužninou, vybíral jsem ty lahve zelené(byly i čiré), protože když se z nich sloupla etiketa, tak se daly vrátit jako ty od piva A to limo v kelímku se jmenovalo nejdřív Pompela, pak Olympus a měli ho opravdu jen na stáncích, v krámě nebylo. A do koupele jsme kupovali pěnu Avela (byly tři druhy-modrá,zelená a oranžová, s takovým velkým víčkem, které sloužilo i jako odměrka)- nejdřív se ve vaně koupal mladší brácha, pak já a nakonec táta, takže se ta pěna opravdu využila

Jeden můj známej uvádí s oblibou dodnes do rozpaků mladé číšníky - vždy si objedná "jednnu ovonu" a když číšník chvíli chudák civí a pak odpoví, že se obává, že toto asi nemají, tak řekne No tak holt teda Cappy si dám, no...

Ty sledké brambory s pařížkým krémem se u nás v cukrárně stále prodávají. Říkají tomu dokonce stejně - bambory.

Na ten zákusek si vzpomínám, , byl moc dobrý

Pamatujete na ty šlehačkové dortíky (jahodový a krémový) co byly v mléčných lahůdkách. To byla tenkrát nešizená klasika

Turecký med asi za 20 haléřů a menší balení tureckého medu s oříšky asi za 40 haléřů, to byla mňamka. A ještě vzpomínám na pistáciovou zmrzlinu v papírovém kelímku.

Chybí mi cukrárna Myšák / ta stará / a v ní pohár karamel, automat Koruna, Dům potravin a v něm úžasná volská tlama a ty dorty, to už nikdo neumí, sobotní čaje, krámky kde se dělali kloboučky na míru, Dům Obuvi, kde prodávali krásné Italské boty, Tuzex s opravdu kvalitním a luxusním zbožím, párkrát za rok si tam něco koupit a potěšit se jak dítě, taky mi chybí Večerní Praha i s kameloty na Václaváku jak vyřvávali, Veččččernííííííííí Praha ! Parfum Tosca a Verte mutine. Chybí mi shánění nějaké modní věci a pak jí získat, ta radost když jsem ulovila třeba hru jen počkej, céčka pro dítě nebo knihu Kmotr. Párky, které prodávali na 1. Máje a vlastně i ten 1. Máj a MDŽ taky. Je toho moc co mi chybí. A hlavně chybí mi mládí..

Zdravím. tak to mládí nám tady asi chybí většině, ale v dnešní době bych nechtěla být mladá.chybí mi spousta věcí, které dřív byly a jak píše Mirka1 ta radost když člověk sehnal co potřeboval, bylo to vzrůšo. Co je platné, že můžu koupit na co si vzpomenu, když musím mít strach, že než dojdu z obchodu domů, tak se mi salám v zkazí,rohlíky ztvrdnou, ty se stejně nedají jíst ani čerstvé. No a jiné zboží se rozpadne pod rukama při prvním použití.Hlavně mi chybí lidská slušnost.Přece jen dřív lidi víc drželi pospolu, dnes neumí komunikovat ani v rodinách natož venku na veřejnosti.No, byli jsme jinak vychovaní.Závist a nenávist vládne světem.

- komunistické vodové eskymo, které prodávali za 50 haléřů např. v kině Čas na Václaváku.

Mě zase chybý takové ty oplatky vlnky.

*chybí

Dobrý den, oplatky Vlnky se stále prodávají, ale už nestojí 80 haléřů. Zdravím!

http://www.akcniceny.cz/detai…e-tiramisu-griliasove-497399/

meda45 - aha, to jsem nezkoumal. Ale, stejně mám pocit, že jsem je někde nedávno viděl.

Bohužel neprodávají, odkaz je starý 7 let.

Taky jsem je občas kupoval. Levné, ale na chuť velikost akorát.

Už jsem je tak půl roku neviděl. A ani výrobce je na svých stránkách nemá.

Pravda, poslední dobou byly menší a stály skoro stejně.

Takže asi se málo prodávali a než by velikost zvětšili, tak je radši zrušili.

Zajímavé téma

Já hodně vzpomínám na (již zmíněný) Energit, v tyčinkách v plechové krabičce, to je příjemná vzpomínka...
Vzpomínám i na skládaný "panapr", který spíš odřel než utřel, to je méně příjemná vzpomínka...

Ještě vzpomínám na Broňu, hrozně sladkou a hnusnou limču, která se vyráběla z brouků, tenkrát mi chutnala...

Vzpomínáte na hračku, které jsme říkali slavík? Takové jako pískátko, do kterého se kápla voda. A plechové, natahovací kuřátko nebo žabka.

Slavíka mám nového - maličký keramický džbáneček - z trhů z Berouna.

Teď jste mi připomněla dávno zasunutou vzpomínku, slavíky nám rodiče koupili ve 4 letech v Jugoslávii, byla to báječná hračka. A tehdy tam taky letěly práskací kuličky na šňůrách. Strašný mor.

Dobrý den, nemyslíte Klik - Klak? To bylo značně rozšířené i u nás a zřejmě by se to dalo koupit i dnes. Kdo se s tím učil, tak měl oteklá zápěstí . Zdravím!

http://www.webareal.sk/baby-k…racky/5/1814-Klik-klak-klasik

inzinyrka - jo, to byla doba pro tykadla nákl. aut, jejich řadící páky a páky různých strojů značně nepříznivá - většinou byl na jejich koncích pouze prázdný závit. Ale, v ulicích to rachotilo.

Kdo neměl klik-klak, ten jako by nebyl. Ale musel to být ten černý, z těch kuliček, které měly náklaďáky na akových tykadlech na předních blatnících.

http://www.51.cz/vol/ponouk/pon11/pon.htm

Ano, inžinýrko, černý! Z těch tykadel u V3S. Nebo snad S5? Taky to bývalo v kabinách buldozerů v JZD. Asi u těch řadících pák. Kluci tam na to chodili, hlídač byl starý chromý pán a skoro pořád spal, takže byl vzduch čistý.

Ten otvor se dovrtal, přidělalo se to tkaničkami na boty na starý klíč - na ten kroužek a za to tělo klíče se to drželo. To byl rachot, když to někdo uměl. Já měla většinou modré nehty na palcích. Jaga.

A když už jsme u těch hraček, vzpomínám na panenku ze hmoty, s chrpově modrýma skleněnýma očima a namalovanými kučerami. Byla taková boubelatá, asi 25 cm velká a ta hmota, ze které byla vyrobená - voněla. Nesmylo se to, ani neztratilo častým hraním. Tu panenku měla snad každá holčička a byla úplně nezničitelná. Moje mladší sestra jí říkala Máňa a nedala ji takřka z ruky. Jaga.

kam se poděly ty štávy byly husté,,všelijaké ,,nebo ty sodovky třeba žluté,malinové,,,chito,nevím proč se do všeho valí samé éčka,,aby to vydrželo a my dříve chcípli.

Úplně nejvíc mi chybí HOVĚZÍ PEČENĚ S BÍLOU FAZOLÍ ve skleněném obalu omnia 0,7 l,to když maminka udělala na oběd,omáčku nastavila,abychom se všichni najedli-bylo nás 5 dětí-toho by se člověk užral!Jojo,to už je víc,než 50 let...

Když jsem před zkouškami na koleji zbouchal tu sklenici za studena a ten ztuhlý tuk nahoře jsem chroupal, kamarádi prchali. Dobrota to byla. A Trenčianský jemný párok s fazuľou. Ňam.

A kaši z ovesných vloček v kostkách Kalorka, pamatujete?

A kakaovou náplň Krémka?

A Dorettky.

A sníh v ulicích?

A v zrcadlech tehdá ukazovali hezčí obrázek

Já jsem měl rád Arokolu,Libertu a na Masaryčce jsem si v létě kupoval do vlaku Pompelu v kelímku.Prodával to tam kluk,který měl chladící a mrazící box a taky tam měl Míšu.

nepamatujete si někdo čoko? bylo to jako magi v takové malé krabičce, nakonec se z toho vyklubal nějaký lecitinový výrobek, ale jak nám dětem chutnal.. 25 let zpět a už jsem ho neviděla, ani přesně nevím, jak se jmenoval...

Vzpomenete si někdo, co bylo mezi mýdlem a sprchovým gelem? Sprchové mýdlo? To se mi nezdá správně. Nemohu si vzpomenout. A kdy to bylo?

Dobrý den, vzpomínám si na kostku mýdla na praní (Jelen) a mýdlu "na člověka" se říkalo toaletní mýdlo (kostka). Na vojně jsem se setkal s mýdlem mazlavým (mazlák) na úklid.

Potom snad bylo tekuté mýdlo v nádobce s pumpičkou (hustší a "neprůhledné") a pak ten sprchový gel. Zdravím!

No, Jelen se snad stále vyrábí. A mazlák také.

Na tu Belindu si pamatuji (vonělo to jako sovětská žena na plese). No, a potom přišel hit - jablečný šampón (z Tuzexu), který krásně voněl po čerstvém jarním jablku.

Jelena mám doma i dnes

a pamatuju si, jak jeden rok nám soudruzi chtěli udělat radost a zpestřit nám tu nabídku šamponů (březový, kopřivový, vaječný a ten modrý proti lupům), a tak nám mimořádně v zahraničí (tuším v Maďarsku) nakoupili takovou růžovou Belindu, všechny holky jsme z ní byly u vytržení.

faithoncemore. Nebyla to spíš Melinda? Jo, to byl trhák...

No když to teď čtu, tak asi jo, asi spíš Melinda... ...a ve stejném balení taky v té době vozili takový béžový strašně mastný tělový krém, byla docela fuška ho z té lahve z úzkým hrdlem vykydnout

Šampón Melinda, to bylo něco. Růžový, perleťový a ta vůně - mmmmm! Stál, tuším 25 korun. Kromě něj se pod pultem prodával takový intimspray v bílém válečku, s hnědým písnem, myslím, že se jmenoval BAC. I ten byl běžně nedostupný.

A jako perlička - občas se na prodejně obvjevily dámské VOŇAVÉ vložky z dovozu. To byl, pane, luxus! Na igelitovém sáčku se usmívala sympatická paní, byla to zn. Helen Harper. Prodávaly se po 1 - 2 balíčcích, aby se podělilo víc žen. Pokud jich některá šťastná získala nějak víc, vím, že to byl opravdu v té době ceněný dárek - třeba kolegyni k svátku!

Bylo to něco úplně jiného, než ta česká prkna v síťce, s občasnými tříštičkami. Dneska už by asi nikdo vložky jako dárek nedal. Inu, jiná doba. Jaga.

...třísky pro zpestření života socialistických žen ..pamatuju...

A ty spreje BAC byly dokonce asi ve třech vůních - já kupovala zelenej. Nebo hnědej? Teď nevím.

Malou Dia čokoládu.

Sice nejsem diabetik, ovšem ta mi fakt chutnala.

Mám rád hořkou a dnes je celkem problém to sehnat.

A když, tak jsou celkem drahé, tak kupuji čokoládu na vaření.

Povídáním o čokoládě, jsem si vzpomněla na pralinky. Já vím, dělají je, za nekřesťanské peníze, ale je to masívní cukrová formička s kapičkou rumové vůně uvnitř a mazlavou čokoládou na povrchu. Bývaly s tenounkou cukrovou formičkou. Stejně tak jako ledovky a křehulky.

V dětství jsme měli rádi ,,Kačení mýdlo" ne že by tak chutnalo ale bylo nejlevnější 20 halířu kostka.

Jééé, mně už dávno zrušili jogurt "Miláček", pro který naši v dětství jezdili někam do Mnichova Hradiště, pak mi tuuuuze chybí kapky Spasmocystenal a rohlíky, které prodávali v jedné sámošce v Hořovicích )

Ahoj. Kdyby zrušili to draselné mýdlo - Mazlák už v roce 1979 na podzim, tak to bylo akorát. Dělá se pořád a prodává se asi v půlkilovým balení. Používám ho k omytí zdí před malbou. V jednou skladě na vojně, jsem ho viděl asi 5 TUN. V 10ti kilových pleškách. To se mi udělalo až nevolno.

Moje maminka tomu říkala "šmirzajfe". Určitě je to zkomolenina z němčiny.

Vzpomínám si na šuměnky. Byly to dvě kostičky, jedna bílá, strašně kyselá a druhá taková červenohnědá, zvláštní nepopsatelné chuti, které se lízaly a třely o sebe a vyšuměly do bublinkové, kyselé pěny a ta se lízala. Vůbec mi teda nechybí, jen vzpomínám. - pt

"sebod", díky, je to možné, že to bylo TIKY, já už opravdu nevím.

pt. To se jmenovalo TIKI nebo TIKY

Nechybí mě,ale pamatuji

Nechybi mě ale pamatuji :

Nic nehaním.Prací prášky jsou dnes jiné možná i ve stejné kvalitě proto mi ty z mého mládí nechybí jen s nostalgii vzpomínám No a ten toaletní papír byl v dané době špička. Dnes je lepší.

Náhodou Azur byl fajn,,,já nevím,proč haníte některé výrobky.Jaké byly -také byly.Neznaly se lepší,,i tak byly dobré,,špinaví jsme nechodili a hlady neumřeli.Vše jde kupřehu,,i auta ,motorky a jiné věci..Proč se tomu vysmívat?

"zavinac", "zolik" se nevysmíval, jen si pamatuje.

Skládaný toaletní papír byl spolu s hřebenem základem hudebního nástroje.

Ha ha ha, kdyby jenom, psaly se na něj programy!

Zubní pastu Fluora,

Nejprve jí koupil asi Odol a jmenovala se Odol fluora a poslední dobou už není k sehnání ani tato (alespoň v Makru, Ratiu, kde jsem jí kupoval).

Moje řeč. Nejdřív Fluoru a pak i obyčejný bílý Odol.

Zapomeňte co bylo, ale pokud vám to chybí, můžete to na trh uvést a možná i vydělat. Třeba vzkříšená Kofola...

To je fakt, Kofola je fenomén, dnes je u nás více žádaná než coca cola. A vůbec se tomu nedivím, naopak bych obnovil i další starší značky jako Liberta, Amara, Citrokola, Pragokola, Brońa atd - prostě značka je značka a ať noví imagemakeři čumí, co nám zůstalo v mysli. (A myslím to naprosto tak, jak to píšu)

Kofola je výjimka - je opravdu vzkříšená. Většina ostatních stejnojmenných výrobků jsou mizerné padělky nebo přímo podvody.

Grepfrujdová,,byla taková hořká trochu,,byly sodovky dobré mi nejvíce chutnala taková láhev se žlutou sodovkou.Teď se všude cpe spoustu cukru,,,citrokola--psal tu někdo?

Nebo také chito..

- teď jsem si vzpomněla - vyrábí se ještě Vinea - nealko perlivý nápoj v zelené láhvi (myslím litrové)?

pepr - děkuju

V zelené skleněné lahvi ji dělají, ale jen 0,25 l. Jinak v petkách.

Nejvíce mi chybí poctivé a chutné potraviny, které jsme za komoušů měli k dostání. Dnes je to katastrofa, samé náhražky, škroby, éčka, skleníková zelenina, gumové zmražené pečivo atp. Potom se divíme, kolik lidí je dnes nemocných.

Poctivé a chutné potraviny koupíte bez problému i dnes. Bohužel velké části lidí je jedno, co jí, hlavně to musí být levné! Třeba párky za 40 korun kilo. Kolik tam asi bude masa? Narve se do toho nějaká hmota a spojí se to dohromady pár chemikáliemi. Nebo si zákazník žádá rajčata v únoru. Žádný problém! Kde asi taková rostou? Venku nebo ve skleníku? Mimochodem - za komoušů byli všichni tak zdraví, že umírali v průměru o 10 let dřív. Nic naplat, byli jsme v té době mladí a krásní. Akorát s přibývajícím věkem nám už přestává sloužit paměť.

kovis, "svatá pravda"

Přeji krásný víkend.

Květuško, vidíte tenhle problém z úplně jiné úrovmě. Mám už nějaký pátek a vím. Lidé se tak nesledovali, nebyli na bolest ta citliví, neměli čas, neměli peníze. Odbyli to slovy: byl slabý na prsa-TBC, měl slabý pajšl, byl chabrus na nohy, měl hrb, bánbůh dal, pánbůh vzal, nestihli ho ani pokřtít. atd. Napříkla vůbec nevím, na co umřela moje babička a dědeček. Dědeček měl slabé srdíčko. Tahle věta všem stačila. Babička už byla stará (65 let), prostě přišel její čas. Pamatuji, že ji strašně bolívala kolena. Mazala je smradlavým včelím jedem a alpou. K doktorovi ani jeden s ničím nikdy nešel, ikdyž bydleli v areále nemocnice na Fifejdách. Oba se nedožili 67mi let. A tak to měli všichni. Lékař nastoupil, až už bylo doopravdy zle, když živitel nebo dítě bylo na umřetí. Každý mávnul rukou, ikdyž měl bolest, byl doopravdy nemocný. Neřešili. Věřili, že to přejde. Ne že dnes jsme nemocní více než dříve. Chodíme k lékařům, fasujeme náhradní díly (zuby, klouby, čočky v očích), všímáme si každého vimrlete na tváři, každé bolístky, každé nenormálnosti. Není to stravou, je to tím, že umíme pojmenovat a máme k dipozici lékaře, kteří umějí vyřešit. Já nejsem vyjímkou.

Milane, děkuji a krásný víkend přeji i vám.

Paní kolegy, opět "svatá slova"

Přeji krásný víkend.

Ne výrobek, ale zrušení nařízení prodeje alkoholu až po 10h.

Byla to oblíbená ))retro rarita, kdoví jestli měla smysl.