Rodiné vztahy

Ne, není nic, co se správně pojmenuje. Je to příbuzná.

Matka byla jedináček. Má sestřenici /jejich matky byly sestry/. A ta má 2 děti. Jezdila jsem tam na prázdniny a té holčině jsem nejraději říkala: Pocém, ty PRASEstřenice. S důrazem, na ten začátek. Ona byla o rok starší, nechtěla si to nechat líbit a obyčejně jsme se popraly.

Jinak, je to jen příbuzná, už nějak z 3. kolena. Já jsem té mamčině sestřenici říkala teta, ale už to nebylo opravdu nejbližší příbuzenstvo. Přesto jsme se měli všichni rádi. Jaga.

Říkejte jí teto, nebo Jiřino.

Taky jsme doma probírali vztahy z celé široké rodiny a spoustě sestřenic a bratránků,jejich děti-známe se,ale taky jsme nepřišli na to,co k sobě jsme.Hlavní je,že o sobě všichni víme i když se vídáme málo,jsme nějak rozlezlí hlavně po Moravě.Bohužel nejvíc se vídáme o pohřbech,ale to už je život.Píšu kvůli tomu,jak "babajaga" říkala" PRASEstřenice.Můj muž zase když mluví o bratranci,říká "bratrkanec".Taky od jejich dětství a kvůli tomu vzájemných rvaček.