Jednoduchá otázka, ale někteří trvají na nesprávné odpovědi. Není shoda ani mezi učiteli mechaniky.
Jedou proti sobě 2 zcela stejná auta, každé rychlostí 60 km/h, nastane čelní náraz. Následky pro řidiče jsou stejné, jako by narazil do pevné zdi rychlostí
a) 120 km/h
b) 60 km/h
c) jinou rychlostí
Tyto stránky sleduji krátkou dobu, pokud už bylo v minulosti, omlouvám se.
0x
Na intu jsou i crash testy a vysvětlení průběhu s výsledky.
ibesip.cz/...
kubelka.hyperlink.cz/...
aj.
doplněno 13.01.12 17:31:Není řečeno jaké další podmínky...já tedy říkam pak c/. Ostatně nejde o dva protichůdné vektory?
0x
Aha, do stojícího auta narazí jiné auto jedoucí 60km/h, řidič v tom stojícímautě nic nepocítí, dá se říci že si toho ani nevšimne 
Auta mají proti sobě rychlost 120km/h, následky pro řidiče budou jako při nárazu do zdi při 120km/h.
doplněno 13.01.12 14:39: Přesněji - následky pro řidiče budou jak při nárazu do stojícího auta při 120km/h, zeď nemá žádnou deformační zónu 
0x
Tento problém již byl zde řešen. Já souhlasím s "b" . Každé s protijedoucích vozidel (pokud jsou zcela stejná a pohybují se stejnou rychlostí) májí pohybovou energii , která se rovná jeho hmotnosti a rychlosti a ta je pro obě vozidla stejná. Čelním nárazem se tato pohybová energie každého z vozidel přemění v práci -deformaci vozidel ( protože , každé vozidlo z počáteční rychlosti se zastaví do nulové rychlost , tím náraz vykoná jen práci odpovídající jeho energii - hmotnosti a rychlosti a to je stejné) . Je tedy jedno zda vozidlo narazí do zdi či do stejného protijedoucího vozidla. Protijedoucí vozidlo pro každé z vozidel představuje pevnou překážku , jako zeď. O případu podle bodu "a" by se dalo hovořit , jestli protijedoucí vozidla narazí do pevné překážky (zdi -každé z jedné strany) . V tomto případě by se na zdi , nikoliv na vozidlech , projevila dvounásobná energie, protože by zeď na její každé straně , musela absorbovat energii každého z vozidel.. miro
Když se rozběhnete proti zdi, ta Vás "jen" zastaví. Když se rozběhnete proti kamionu jedoucímu stovkou proti Vám, tak při nárazu téměř okamžitě změníte svůj pohyb z běhu dopředu na pohyb stovkou dozadu. A to je ten ohromný rozdíl.
Mno však. Když pojedou ty dvě auta proti sobě, jedno se zastaví jako o zeď, ztratí svoji energii a navíc musí pohltit ještě energii toho druhého, ne? Takže to bude jako do zdi ve 120.. s tím, že to teda ty deformace ztluměj trochu víc než zeď.
A jak je na tedy na tom to druhý auto? První auto pohltí svoji energii + energii druhýho auta. Z toho tedy logicky plyne, že druhý auto bude nepoškozený, neb všechno pohltí první auto. Není to nebetyčná blbost?
Nebo jinak. Kdyby se rychlosti sčítaly, tak to je pro každý auto jako ve 120 km/h do zdi?
Já tedy nevím, vysokých škol nemaje, ale čistě logickou úvahou mě to sčítání rychlostí je dost proti srsti.
První auto jede 120 a druhý stojí na místě, protože je z něj zeď, ne? :D
Nebo, jedno stojí na místě a nafackuje mu zeď, která se k němu blíží 120. Já v tom problém nevidím 
0x
Následky nebudou stejné. Zapomínáte na deformační zóny obou automobilů. Ty automobily proniknou navzájem do sebe, na rozdíl od nárazu do zdi, kdy se karoserie bortí o pevnou překážku. To způsobí že jejich zpomalení bude menší, než při nárazu vozidla do pevné překážky - zdi. Jestli ten rozdíl bude znatelný nebo spíš teoretický? Pro člověka je to jedno. Jeho vnitřnosti ho při nárazu předběhnou tak jako tak. Na autě bude rozdíl asi znát.
0x
je nutné brát v úvahu hmotnost vozidel a následně zpomalení dráhy lidského těla. Při srážce tanku a osobního vozidla budouu pro osoby v tanku následky zanedbatelné. Spomalení tanku bude nárazem postatně menší než u OA a tudíž i zpomalení setrvačnosti těla tankisty bude i na podstatně delší dráze, než u lidí v OA.
doplněno 14.01.12 08:39:proto u stejných vozidel bude sice energie nárazu dvojnásobná, ale důsledek pro posádku je jako při rychlosti 60km/hod do zdi
0x
Je zajímavé , že se nedokážeme shodnout. Zvlášť mně vadí , že se sem zavádějí prvky a různá zdůvodnění (jako např. když jedno vozidlo má jinou deformační zónu a pod). V původní otázce je jednoznačně řečeno , že se jedná o zcela stejná vozidla - tedy i o stejné deformační zóny vozidel , stejnou jejich hmotnost i rychlost. Tak proč zde argumentovat jízdou tanku proti os.vozidlu? To je jiná situace, vozidla nemají stejnou hmotnost. Z otázky se , ale jednoznačně nelze domnívat zda se jedná o následky na řidičově vozidle a nebo na řidiči samém. Pokud by se jednalo o řidiče , aby platilo že jsou následky u obou stejné , musí být stejná jejich hmotnosti, stejné bezpečnostní prvky vozidel a stejná reakce obou řidičů při nárazu. Rozhodující je podle mě , za jaký časový úsek , obě vozidla změní svoji původní rychlost (npř. 60km/hod.) na rychlost nulovou. Při teoreticky shodných podmínkách to bude stejný časový úsek. Odtud předpokládám stejné následky - každé z vozidel podle své pohybové energie a ty jsou u obou - při stejných podmínkách stejné. Nakonec při tom střetu s tankem , by se následky zvětšily, protože by se prodloužil časový úsek do nulové rychlosti vozidla (zastavení tanku) způsobený zpětným pohybem vozidla.Tím by tank část své pohybové energie předal k zvýšení následkům na os. vozidle miro
Miro, domnívám se, že máš pravdu ve všem, kromě jedné jediné věci. Teda jestli jsem to dobře pochopil. Pokud ne, promiň. Cituji:
Při teoreticky shodných podmínkách to bude stejný časový úsek.
Nebude, tvrdím.
To je právě to, co odlišuje náraz do zdi ve 120km/hod a srážku dvou vozidel jedoucích 60km/hod. O tu zeď se vozidlo zastaví rychleji, a tedy následky budou větší, než při čelním nárazu stejných vozidel. Při čelním nárazu auta zpomalí pomaleji, díky průniku do sebe navzájem.
Zatímco kinetickou energii při nárazu do zdi musí pohltit jedno vozidlo, u čelního střetu pohlcují tuto dvě vozidla.. Deformace bude větší.
doplněno 14.01.12 17:38:Ta moje poslední věta je asi blbost že? Při nárazu do zdi pohltí polovinu energie auto a druhou polovinu zeď. Mea culpa.
Pane : "lui" Stejný časový úsek pro obě vozidla (potřebný k zastavení vozidel do nulové rychlosti ) když se střetnou rovnocenná vozidla za stejných podmínek. Tak to je myšleno. miro
0x
My, co jsme měli jedničku z fyziky dáváme samozřejmě b/. A ti ostatní dávají všechno možné a proto neměli jedničku z fyziky.
to asi ne
doplněno 14.01.12 16:36:jsou tam 2 sily pusobici opacnym smerem, a na to nemusim mit jednicku z fyziky staci me to ze jsem vydel vice celnich srazek nez vetsina tady, soucet to neni ale pro ridice je celni naraz z jinym vozem horsi nez ze zdi to i z duvodu deformacnich zon vozu
0x
Ale ano, pokud jedou dvě stejná auta proti sobě stejnou rychlostí, tak se obě o sebe zabrzdí na nulovou rychlost a tímpádem jsou následky na každého z řičičů stejné - tedy jako při nárazu při 60km/h. Ŕidič je společně s autem uveden do pohybu rychlostí 60km/h a nárazem je zabržděn do nulové rychlosti. Tím odvolávám...
0x
Jestli si dobře pamatuji, tato úloha se jmenuje Nepružný ráz, kdy nastane výměna energie. Kinetická energie z levého auta se nárazem přenese do pravého a kinetická energie z pravého se nárazem přenese do levého.
Já tvrdím 60 km/h je správně. 
0x
ten absotutni stred by kvuly tomu ze cumak auta nema stejne vlastnosti jako ZED nebo snad ano? To by tazatel mohl napsat dotaz na to kdyz se stretnou 2 zdi v rychlosti 60km/h ale ne 2 auta
Nezáleží na tom, jestli je to o 3mm doprava nebo doleva. Ta auta když narazí čelně tak nejsou zrcadlově proti sobě, ale stranově otočená. A pak při respektování tohoto faktu je jasné, že souosost při nárazu není až tak důležitá. Při čelním nárazu proniká pravý bok de levého protijedoucího vozidla a naopak. A ty nikdy nebudou naproasto stejné. Hlavně z důvodu nesymetrického umístění různých agregátů ve vozidle.
hlavni deformacni zonu tvori hlavne nosne casti a ty jsou symetrikcke(vetsinou ) a srovnavat naraz s aute a zdi dost dobre nejde protoze u zdi jdou deformacni zony natvrdo do pevne casti a u 2 aut se obe auta deformuji podle uhlu narazu a obe se deformuji, osobne jsem nakladal fabii 1 co to ve 150km/h narvala kolmo do baraku a kluk jen prisel o nohy a nedovedu si predstavit celnak 2 aut co kazde jede 150 aby z toho nekdo vylezl zivej
Ještě trochu jiný pohled: Na vozidla bycho mamontovali nějaký měřič sily nárazu. Jaký rozdíl by byl naměřen , při nárazu do zdi a nebo do protijedoucího vozidla při naprosto shodných podemínkách. Nepleťme sem prosím , stále různé deformační zony vozidel , zdi a podobné úvahy , které se projeví až praxi. Uvažujeme zcela teoreticky. Všechy podmínky jsou stejé pro všechny účastníky teoretického pokusu . miro
Zdravím všechny přátele podobných nesmyslných a nepraktických příkladů, i ty, kteří nepochopí jejich smysl.
U původní čelní srážky dvou aut lze tvrdit, že pokud by v okamžiku srážky mezi nimi byla tabule plechu, tak by se ani nepohnula, stejně jako zeď. Jak bylo uvedeno, rozhodující je veličina zpomalení.
Na otázku mira se domnívám, že obě stejně a navíc by rychlejší jen zpomalilo a pomalejší nebo stojící začalo couvat. dol
0x
To snad ne. Pokud se na takto primitivní otázce nemohou domluvit ani učitelé ("odborníci") tak to mě po...r.
PŘI ČELNÍM NÁRAZU SE RYCHLOSTI SČÍTAJÍ.
Učili jsme se to na prvním stupni základní školy.
Jo rychlosti se sčítají, ale při nárazu se jak jeden tak druhý automobil zabrzdí prudce do nuly ze 60km/h a to jsou ty následky pro řidiče - přetížení, které působí na jednoho a na druhého řidiče
Nechápu. Chcete mi říct, že když narazím (místo zdi) do stojícího auta v 60 km a nebo do protijedoucího auta, které jede taky 60 km, tak to pro mne bude mít stejné následky?
Vynechávám věci typu rozdílná hmotnost, deformační zony apod. V obou dvou případech vůz (teoreticky) zastaví prudce z 60km na 0 km. Akorát, že při jízdě obou vozidel to dopadne 2 x hůř.
Je to jen teoreticky - stejná auta, ve stejné rychlosti zastaví obě na fleku - následky pro řidiče - přetížení způsobené zastavením z 60km/h na nulu
To frame - pokusím se názorně vysvětlit:
Představte si zeď v podobě železné krychle o hraně třebas 1 km. Z obou stran do ní v jednom okamžiku narazí 2 auta Předpokládejme, že se z plné rychlosti zastaví za 0.1 sekundy. Krychle se samozřejmě ani nehne. Pokud stejně tak narazí do krychle o hraně 3 m, ta se také ani nehne a auta se také zastaví za 0,1 sec. Pokud mezi ně dáme velkou železnou desku tlustou 1 dm bude výsledek stejný. A totéž pokud mezi nimi bude plech tlustý 1 mm, a totéž když mezi nimi nebude nic.. Ve všech případech se zastaví za 0,1 sec, což je hodnota zpomalení, které je rozhodující pro následky pro řidiče. Samozřejmě všechny ostatní podmínky musí být u obou těles stejné. Líp to vysvětlit neumím. dol
No to je právě to: pokud mezi nimi nebude nic, nedojde k zastavení na fleku, ale ve vzdálenosti flek+tookolikproniknouautadosebe. Takže zpomalení bude menší než při zastavení na fleku. Líp to vysvětlit neumím.
"Na fleku" nikdy nic nezastaví. Ani když kladivem bouchnu do kovadliny.
Uplyne stejná doba od nárazu do zastavení, když auto narazí do zdi, jako do druhého protijedoucího auta.
Howgh.
0x
Pomůze problém objasnit tento příklad? miro
doplněno 17.01.12 10:40:Pokud se to nepodařilo , tady je Newtonův třetí zákon , který toto řeší :
- Proti každé akci vždy působí stejná reakce; jinak: vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a míří na opačné strany.
Ekvivalentní formulace: Jestliže těleso 1 působí silou na těleso 2, pak také těleso 2 působí na těleso 1 stejně velkou silou opačného směru. Síly současně vznikají a zanikají. Třetí Newtonův zákon říká, že působení těles je vždy vzájemné. Přitom účinky sil akceareakce se navzájem neruší. Nelze je sčítat, protože každá z těchto sil působí na jiné těleso. (Nejedná se proto o rovnováhu sil.)
Viz. - cs.wikipedia.org/...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.