Zlomená noha u koně vs utracení

Ahoj, léčba existuje, nicméně zlomeniny nohou u koní jsou komplikované zranění. Léčba je nákladná a šance na vyléčení jsou velmi malé.
Zlomeniny ale nejsou případy jen dostihů, to bulvár vždy rozpoutá histerii hlavně po Velké Pardubické a všichni šílí a nadávají na žokeje, trenéry, dostihy, veterináře... Mé tetě se například kůň zabil, když jej vedla ze stáje do výběhu. Lekl se, uklouzl na ledě a zlámal si nohu takovým způsobem, že mu zůstala doslova viset za kůži. Při snaze o útěk a ulevení si od bolesti upadl znovu a zlomil si i druhou nohu, bylo jasno.
Zlomeniny u koní mají, stejně jako u lidí, více druhů. Hodně záleží na tom, kde si kůň nohu zlomí. Obecně platí, že čím blíže kopytu zlomenina je, tím lépe se dá léčit. Ne vždy je proto léčba možná.
První problém nastává ihned po zlomenině, koně nezastaví, neřeknou, že je to bolí. Většinou se snaží v "zápalu boje" utéct, cítí bolest a instinktivně se jí snaží zbavit útěkem. Už tak vážné zranění si proto ještě zhorší.
Nohu je třeba po zlomení zafixovat. Fixace je možná ale jen u zlomenin blíže ke kopytu. Pokud si kůň zlomí nohu těsně u těla, není možné nohu zafixovat, protože kůň by nebyl schopen se hýbat. Fixovat se nedají ani tříštivé zlomeniny, protože kosti se roztříští na více kusů a často poškodí okolní tkáně (což může i obyčejná zlomenina, ale u tříštivých se okolní tkáně poškodí téměř vždy) a kosti nejsou ve stavu, kdy by bylo možné je "vrátit" na původní místo, aby srostli. Hodně koní je proto utraceno už jen kvůli tomu, že léčba prostě není možná.

Dejme tomu, máme zafixovanou nohu, ale co dál? Není příliš mnoho klinik, kde je možná operace, vyšetření nebo léčba zvířete jako je kůň. Většina zlomenin vyžaduje operaci, která je náročná nejen svou obtížností, ale také finančně.

Jistě by se u dostihových (a nejen jich, jak jsem psala, zlomit nohu si může i kůň v boxe) koní našli majitelé ochotní koně někomu dát, ať se o něj postarají. Připravte si statisíce na operaci a léčbu a pak teprve tvrďte, že koně jde léčit. Operace je ale hodně komplikovaná a stesující situace, někteří koně se z anestezie už neprobudí.
Pro koně je pohyb život, není to myšleno nijak obrazně, ale je to krutý fakt. Není možné, aby si kůň se zlomenou nohou lehl a přečkal nejhorší dny, než mu noha sroste. Pokud se nehýbe, nefunguje mu zažívací soustava a dochází ke kolice. Kolika je laicky řečeno "zauzlování střev", lehčí typ koliky se léčí chůzí, vážnější vyžaduje operaci. Jenže co s koněm, který má zlomenou nohu a koliku? Další operace jsou další starosti a možné komplikace, bez léčby je kolika bolestivá a kůň umírá v křečích. Pokud dojde ke kolice, tak je kůň utracen- v tomto případě z milosti.
Kolika se léčí pohybem, jenže to nejde se zlomenou nohou. Neexistuje sádra nebo "něco" co by umožnilo koni na zraněné noze stát plnou vahou. Koně jsou těžká zvířata a jsou stavění na chůzi po čtyřech. Pokud mají nohu nefunkční, musí se váha rozložit na zbylé nohy. Koně se ale neunesou, takže dochází ke schvácení kopyt, což je závažné samo o sobě, natož se zlomeninou. Takže vyřazení jedné nohy znamená riziko schvácení, když si kůň poškodí více noh, je jasné, že nemá šanci.
Koně se dají umístit do speciálního "postroje", jsou zavěšení a nohám se tak ulevuje. Opět ale koně nechápou, že jim chcete pomoct a v tom postroji sebou mrskají, je to pro ně další stres a při snaze o osvobození se mohou zranit.
Léčba je tedy spojená s mnoha komplikacemi a ani srostlá zlomenina není vítězství. Koně v drtivé většině případů nemohou nohu plně používat, táhnou ji za sebou nebo je pohyb sám o sobě bolí.
A buďmě k sobě upřímní, je lepší nechat koně odejít v klidu a bezbolestně pomocí eutanázie nebo se dívat na to, že není schopen udělat krok, aniž by ho něco nebolelo? Je to smutné, ale eutanázie je u případů, kdy koně pohyb doslova bolí, mnohem lepší řešení.
Následky zlomeniny tak vylučují, že by se kůň vrátil do dostihů či jen na obyčejné vyjížďky.
Samozřejmě existují výjimky, jak se tu již zmiňovalo. Železník si nohu zlomil dost ošklivě (nutno dodat, že na obyčejné vyjížďce) a léčba se podařila. Od té doby kulhal, nicméně žil si relativně spokojeně a dožil se pro koně požehnaného věku.
Bohužel příběhy se šťastným koncem převažují ty s koncem smutným.
Známá je třeba Ruffian. Neporazitelná klisna se lekla holubů, špatně došlápla a zlomila si nohu. Byla operována a operace byla úspěšná. Po probuzení sebou začala házet. Sádrou si doslova roztřískala zdravou nohu a další operaci by nepřežila.
Velmi známý a aktuálnější je také příběh koně Barbaro. Ten si rovněž zranění způsobil v dostihu. Majitelé mu zaplatili nejlepší péči, veterináři u něj doslova byli ve dne v noci. Léčba trvala asi rok a pak byl utracen. Byl zavěšován do již výše zmíněného "postroje", ale zdravé nohy jej neunesly. Když do nich dostal po několikáté zánět a měl podstoupit další operaci, které musel během léčby kvůli zánětům a dalším komplikacím podstoupit hned několik, byl utracen.
Nicméně léčba se stále posouvá. I tyto dva smutné příběhy přinesli něco dobrého. Po smrti Ruffian se koně probouzejí ve vodě, kde si nemohou způsobit zranění a veterináři Barbara jesně řekli, že zkušenosti, které s ním získali, v budoucnosti mohou použít k dalším léčbám a být tak úspěšnější.
Takže kdo ví, za nějaký čas třeba bude možné zlomeniny vyléčit realtivně bez problému.

Když si zlomí kůň nohu, tak jeho výkony už nebudou takové jako dříve, tím se stává pro majitele bezcenným a je utracen. Což mi příjde docela hnus, existují statky, farmy a ty takové koně vykupují a dopřávají jim důstojné dožití. Teďka někdy jsem o tom viděl dokument na Discovery CE

Je to smutné, a proto jsem nikdy nenavštívila Velkou pardubickou, i když ji mám takřka "za bukem". Navíc jsem dětství prožila kousek od Kladrub a tak mám koně hrozně ráda.

Také mi tohle vadí. Myslím, že ten kůň by byl vhodný i dál jako plemeník /zlomená noha snad nevadí/. A zasloužil by si důstojnější konec, než pistoli u hlavy.

Když někdo při závodech rozmlátí auto, opraví se. Když se při závodech zraní kůň, utratí se. Není to hnus?

Kdyby se to praktikovalo podobně i u lidí, byla by nás jen polovina. Co lidí si už totiž zlámalo nohu! Já bych ovšem přežila. Zlámala jsem si totiž jenom ruku! Jaga.

Byl to kůň, co vyhrál nejslavnější steeplechase,

závod, co závod vždy zvlád,

chtěl vyhrát další velkou steeplechase,

cíl metrů pár no a pak pád...

Zrovna nedavno jsem stejnou otázku položil kamarádce, která se v tom vyzná, tak se pokusím to zprostředkovat. Ikdyž sám se v tom nevyznám.

Kůň se zlomenou nohou ulevuje zraněné noze a následně se mu schvátí kopito na druhé párové noze. Šance na vyléčení je prý menší než 1%.

Nějaké informace jsou třeba tady:

tyden.cz/...

A ještě pár nesouvislých poznámek.

Na dostihy se většinou trénují koně kastrovaní, valaši. Prý jsou ovladatelnější. Takže léčit koně za účelem další plemenitby je v některých případech nemožné.

Maminka (jezdívala na koních) mi kdysi říkala, že kůň, pokud pravidelně nechodí, dostane koliku. A kolika se léčí chůzí...

V 80. letech jsem měla spolupracovnici, pro kterou byli koně víc než rodina. Tvrdila, že utracení koně se zlomenou nohou je nevyhnutelné.

Televizní seriál o veterinářích (hl. role Chýlková, Heřmánek, Potměšil...). Tam koně překvapivě vyléčili a dokonce závodil.

Zlomeniny nohy u koně léčit lze - ale velmi obtížně (kosti jsou v poměru k váze koně subtilní) a s velmi nejistým výsledkem (kůň nemůže ležet) a fixace (´sádra´) - vzhledem k zátěži, kosti nezafixuje...

Utracení koně bezprostředně po úrazu je spíše otázkou soucitu, než peněz (i když i ty mohou být podstatné) - majitel stojí před rozhodnutím koně zbavit trápení (utracení) a nebo jej několik týdnů týrat a utratit až poté (pravděpodobnost úspěšné léčby je mizivá).

Každá stáj se chová ekonomicky a nechat si koně co je k ničemu zrovna moc ekonomické není. Každý chovatel zvířete by měl vědět, že ta smrt je pro to zvíře vysvobozením.

Léčit se dá jen některá zlomenina a to velmi špatně s nejistou prognozou. Osobně znám jednoho koně, co měl zlomené obě přední, podlouhlé zátěžové zlomeniny. Kůň se vyléčil, už je tomu asi 10let, použitelný je normálně dál. Ale to byla velká vyjímka a léčil ho jeden z jenleších vetů v ČR.

Kůň musí stát a chodit, k tomu má evolucí vyvinutý organismus. Pokud nestojí a nechodí, organismus může zkolabovat. Zlomenina si vyžádá stát v závěsu v boxe, to je pro koně velmi stresující, být sám někde zavřen měsíce bez pohybu. Následkem stresu jsou zcela jistě žaludeční vředy, mnohem hůř ještě kolika, ta může být i smrtelná. Pokud kůň nestojí v závěsu a leží, objevují se proleženiny, v prostředí stáje velmi špatně léčitelné, celková sepse na sebe nenechá dlouho čekat. Když kůň nemůže stát na jedné noze, přetěžuje druhou párovou končetinu. Následkem toho dostane laminitidu, česky schvácení, což je velmi bolestivý zánět kopytní škáry, při kterém může v nejtěžším případě až odpadnout kopytní pouzdro a odhalit kopytní kost. Mimochodem Chalca se po zlomenině také snažili léčit, nevím už jak dlouho, možná pár měsíců, ale jen mu prodloužili trápení a stejně byl nakonec utracen.

Neposlední aspekt je ekonomický. Kůň se dožívá 20ti, 30ti i víc let. Zranit se může dejme tomu tříletý, v tomhle věku běžně běhají dostihy. Nejlevnější ustájení je doma, tam kůň prožere měsíčně tak do 2000Kč, v nájemním ustájení kolem 5000Kč, někde i přes 10 000Kč za měsíc. To je jen jídlo bez veterináře a kováře. Kdo bude živit koně dalších dejme tomu 20let? To je investice okolo milionu korun. A co když ten koník bude sice nepoužitelný v chovu, protože valach a nepojízdný, hodící se jen jako ekologická sekačka a jako na potvoru se dožuje třeba 35ti let? To je nějaká investice. Kdo bude živit koně, místo toho, aby třeba zabezpečil svojí rodině bydlení? Mladý zdravý kůň se dá koupit zhruba od 20 000Kč.

Na útulky ať nikdo nespoléhá. Problémem jsou finance. Není zas tak dlouho případ Rolinka, kde docházelo k týrání koní. Utratit nemocného nebo nepotřebného koně je ta největší služba, jakou mu může jeho majitel poskytnout. Takoví koně totiž jdou často z ruky do ruky, obvykle si je kupují nemajetní lidé, kteří se na invalidech ještě pokoušejí jezdit, až nakonec takový nebožák skončí v rukou handláka, který ho dá na jatka nebo na kamion do Itálie.

ahoj, utrácí je protože kůň se těžko dostává zpět do té či lepší kondice. Prostě mu zůstane následek té nohy což sama nechápu čemu ho nenechají na chov hříbata můžou být normální ale myslím že většina závodních koní je kastrovány aby měla tzv bonusy. Tak ho můžou dát milující rodině si myslím!