Práce na jatkách

známý dělá na jatkách, je to o zvyku na co akorát nadává, že je mu furt zima

však jak můžete tak to zkuste buď se bude líbit nebo né, alespoň budete mít další zkušenost

já tam chodil na praxi. je to o zvyku. zima a zvláštní smrad. dnes to bude snad trochu kulturnější prostředí než v osmdesátých letech.

Na jatkách jsem pracovala, ale jinak, než je Vám nabízeno. Zvláídla jsem konkurs na obchodní zástupkyni a abych se seznámila se sortimentem i výrobou, musela jsem tam odjet, 200 km od domova, na měsíc. Ubytovali mě a dělala jsem v expedici - vykrývání objednávek. To bylo prima, výrobky už byly hotové, jen se srdce smálo.

Prošla jsem si celou výrobou. I těmi jatky. Viděla jsem, jak se dělají špekáčky, jitrnice, či jak se chystá maso na uzení /nástřiky/. Byli jsme i na jatkách a na bourárně. Mohu říct, že se mi tam nelíbilo. Ta zvířata to už dopředu tuší, cítí, co je čeká, jsou z toho velice neklidná, vykulená, snaží se utéci. I když doma bez problémů umím zabít králíka, slepici, či rybu, tady mi bylo hrozně těžko a smutno. A to jsem byla jenom "na čumendě", dělat jsem to nemusela.

Třeba to jako chlap budete brát trochu jinak. Vím, že jíst se musí, ale zbavovat živé tvory života není moc pěkná práce.

Co se týče té pracovní doby - musí být zavčasu poraženo, aby se mohlo vyrábět a expedovat. O to dříve jste ale doma. Dá se na to zvyknout. Známý rozváží chleba a pečivo a jezdí už ode 2 hodin v noci, aby to všechno objel.

Lepší práce na jatkách, než žádná. Pokud na to máte žaludek a nebude Vám to vadit, zkuste to. Ale je fakt, že každý to taky dělat nemůže. Tak hodně štěstí. Jaga.

Na vstávání si zvykneš, zase máš pak celé odpoledne volné. A práce? Záleží na nátuře a taky co tam budeš dělat. Pomáhat při bourání, nebo až při zpracování? Dělal jsem tam rok a docela mě to i bavilo. Taky se člověk dobře a kvalitně najedl.:D