Pohled zaměstnavatele na těhotnou ženu

A kdyby třeba potratila, tak aby to nesvedla na nevyhovující pracovní prostředí.

Vy byste chtěla zaměstnance, který se po několika měsících odebere na tři roky na rodičák, a pak bude ještě několik let při každé nemoci dítěte doma? Bohužel tak to chodí; že je to nespravedlivé? Samozřejmě. Navíc ne každá těhotná žena nebo žena s dětmi je pak tzv. vděčný zaměstnanec, který je ke svému zaměstnavateli loajální za to, že si ji během těhotenství a rodičáku "podržel".

Navíc, pokud má zaměstnavatel těhotnou ženu přijmout, může se mu klidně stát, že za pár týdnů půjde na rizikové a bude zaučovat někoho dalšího. Ne všude tohle prostě jde. Já jsem teď na místě, kde je velice obtížné mě zastoupit; kdybych měla otěhotnět, sama odejdu, protože vím, že by moje absence narušila chod práce a snížila úspěšnost celého procesu.

Že se tím mnoho zaměstnavatelů chrání a raději těhotné nepřijímají z principu, je blbé. Ale trochu je chápu. Doba je neúsprosná a kdo zaspí, neuživí se. Proto je o něco výhodnější být státní zaměstnanec, tam o zisk nejde a absencí akorát naštvete kolegy.

Neuvěřitelná loajalita vůči zaměstnavateli! Pokud byste sama odešla, mohla byste své dítě i sebe připravit o nárok na PPM, ...

Zaměstnavatel potřebuje zaměstnance na práci. Nechce řešit problémy vzniklé případným výpadkem zaměstnankyně. Problémem mohou být i další omezení.

Probíhá-li těhotenství normálně, může těhotná žena až do nástupu na MD a PPM pracovat. Nebude-li probíhat normálně, může zaměstnankyně "odejít na neschopenku", což by pro zaměstnavatele znamenalo zapracovávat dalšího zaměstnance.

Nemluvě o dalších výdajích (např. dovolená, na niž vznikne nárok za dobu MD), povinnosti "držet pozici" po dobu MD, povinnosti zaměstnat ženu po návratu z RD ...

Náhrada mzdy za pracovní směny naplánované na prvních 14 dnů nemoci podle mne nehraje moc velkou roli. Onemocnět může i zaměstnankyně, která těhotná není. Zaměstnavatel, který vyplácí náhradu mzdy, odvádí méně na nemocenské pojištění. (Výplata náhrady mzdy a nižší odvod na pojištění je pro zaměstnavatele výhodnější.)

Zaměstnavatel, který vyplácí náhradu mzdy, odvádí méně na nemocenské pojištění.
(Výplata náhrady mzdy a nižší odvod na pojištění je pro zaměstnavatele výhodnější.)
ivzez, nevím, co přesně máte na mysli. Zaměstnavatel s normálnísazbou odvodu zaplatí takjaktak 31,5% sociálního pojištění z vyměřovacího základu, případná vyplacená náhrada mzdy na tom nic nemění. Zaměstnavatel se sazbou podle § 7 odst. (1) písm. a) bod 2. zákona o pojistném na soc.pojištění č. 589/1992 Sb., ve znění platném do 31.12.2014, zaplatí při splnění podmínky prům.měsíčního počtu zam-ců nižšího než 26 zaplatí 32%, pokud se k této sazbě od 1.1. přihlásil, a může si z vykázaného pojistného odečíst 1/2 vyplacené náhrady. (Toto je brilantní ukázka zákonodárské tuposti - práce jak na kostele a výsledek žádný, na našem okrese jsme měli z 2,5 tisíce zaměstnavatelů asi 5, kteří se k této sazbě přihlásili).

vyšší sazba je správně 32,5%, je to 6,5 za zaměstnance a 26 za zaměstnavatele, v zápalu psaní jsem se uťala.

Měla jsem na mysli menší zaměstnavatele, kteří mohli místo vyplácení náhrady mzdy odvést více na nemocenské pojištění. Když se to propočetlo, vyšla náhrada mzdy výhodněji. Ale to jsem vlastně odbočila. Hlavní problém vidím v případném shánění a zapracování zástupu, úpravě podmínek těhotné ženě, případně výplatu náhrady mzdy za překážku na straně zaměstnavatele.

nevím kde se to objeví, ale zajímalo by mne když mám jednu zaměstnankyni na dobu určitou do 31.12.2015 a nyní mi oznámila,že je těhotná s nástupem na mateřskou 14.12.2015 zajímalo by mne zda skončí její prac poměr k 31.12. nebo ji budu muset držet místo.

Pracovní poměr na dobu určitou skončí sjednaným dnem.