Nechuť napít se, ať vody tak něčeho jiného

Taky se musím děsně nutit, nic mi nechutná. Půl litr na den stačí bohatě, ehm, tedy, relativně Až na to přijdete, dejte vědět

Já měl nechuť se čehokoliv napít v sobotu, po páteční hasičský akci.

Máme 85 let tetičku, pití to byl problém. Kupovali jsme jí různé vody, jak perlivé, tak neperlivé, normální vodu, čaje apod. Pro sebe jsme si koupili v prodejně Lídl, balíček brusinek. Je to trochu kyselé a člověka to nutí pít. Tak jsem donesla tetičce, mističku na cucání. Od té doby už není problém s tetou a pitím. Běhá na toaletu, jako čiperka a vodu pije normální z kohoutku. Fakt to vyzkoušejte, už to testuje i manžel.

Piju vodu jen při opravdové dehydrataci. Jinak pouze teplé nápoje - takže šípkový, mátový čaj.

A proč pít vodu? To mi připadá jako móda, pohybovat se po světě se studeným nápojem. Piji čaj, různé druhy, různé "směsi" z kvalitních značek, míchané dle vlastní chuti. Podle okolností a nálady (Také čaj ovocný kaktusový lehounce ovoněný Becherovkou...při zvláštní příležitosti.) Pijeme hodně také proto, bychom měli/y hladce vytaženou plěť - jestli tato rada pomůže.

A co pivo? To by šlo? Pokud máte fóbii i z alkoholu, tak Birela. Sám se musím přiznat, že taky nemám zrovna velkou potřebu pít, ale až tak jak to máte natsvevé to si neumím představit. Ještě mě napadá vinný střik, ten taky posune vodu do jiné dimenze.

Ono to může být asi i tou vodou. Tady piju celej život vodu z kohoutku, z Flájí (že prej nejčistší v republice..), nikdy by mě ani nenapadlo si koupit vodu balenou (myšleno na obyčejný pití, minerálku na doplnění minerálů samozřejmě jo). Ale už u babičky na druhém konci města je voda trochu jiná, ne špatná, ale odlišná (žeby potrubím?). Co si pamatuju, v Praze to bylo taky docela ok. Zato v Brně to byl hnus, chutnala divně, na sklenici po dvou třech dnech byly vidět nějaké usazeniny, i při sprchování a mytí vlasů to byl takový odporný pocit.