Jak najít sám sebe

Rodiče vám vybírají školu? Hm, a oni ji budou taky za vás studovat? Nebudou, že ano. Vyberte si takovou školu, která se vám nebude zajídat. A rodičům to vysvětlete, že chcete právě tu a tu školu, protože vás to opravdu baví. Takové rodiče opravdu nikdy nepochopím, co nutí své děti dělat věci, které je nebaví. Docela chápu, že ve vašem věku je dost těžké rodičům odporovat, vždyť oni to s vámi myslejí tak dobře... Ale až budete na nějaké škole, kterou pro vás vybrali oni, a vám se na ní líbit nebude a učení vám třebas ani nepůjde, tak co potom? A co se toho hledání sama sebe týká, tak někdy se člověk hledá celý život. Víte, já mám taky dítě, je už na střední škole, kterou si vybral sám. Je chytrý, ale lenošný - podle toho vypadají jeho známky - někdy je to dost hrůza. Já jsem byla vždycky jedničkářka a pečlivá, ale jako matka jsem se musela smířit s tím, že můj syn je zapomnětlivý flegmatik, kterému stačí opravdu průměrné známky. Ale jinak je to fajn kluk. A jen čekám, kdy u něho nastane změna k lepšímu. Možná se toho dočkám. Už svítá na lepší časy, začal se více do školy učit - to víte, maturita se blíží. Dle mého názoru, baví-li vás hotelová škola, zkuste si ji před rodiči obhájit, byť by vás nejraději viděli asi na gymplu, ne?

Běž za svým snem a nenech si vytvořit svět svými rodiči, který by byl dokonalý jen pro ně, protože ačkoliv to budou myslet nanejvýš hezky, tak ty budeš někde uvnitř smutná. Jestli ráda tančíš a baví tě to, tak se toho nevzdávej. Mimo školu je skvělé mít jakékoliv jiné koníčky, jež tě dokážou odreagovat. To jak do tebe rodiče hustí, dělají jen pro tebe, chtějí abys byla štastná a udělat tě štastnou znamená v jejích očích abys byla zaopatřená, tedy mít dobré známky a vystudovat nějakou dobrou školu. V tomto rozmachu často zapomínají, že ne vždy štastnost přestavuje zaopatření. Jestli chceš jít na hotelovku, tak k tomu jistě musíš cítit nějaké sympatie, není to jistě hloupost a když tě od toho vedou pryč rodiče, tak to není dobré. Oni by měli respektovat tvé přání a snažit se je pochopit. Ale jak už jsem tu několikrát psala - myslí pro tebe to nejlepší a tím vlastně tvé štěstí zadusí. Takže, pokud je to tvé přání, bež za tím, protože to nejlepší co pro tebe může být víš vlastně sama.

Coby jedna z obětí rodičovských dojmů jsem hodně pro to, aby si děti vybraly samy, pokud vědí, co chtějí. Píšete, že chcete hotelovku, ale ne co by se líbilo rodičům. Jestli tak touží po jedničkách, asi si představují VŠ. Když tak vidím váš pravopis, myslím, že by byla lepší ta hotelovka Ale: líbí se vám ta škola, nebo to, co po ní můžete dělat? Škola je prostředkem, ne cílem, to je něco, co si rodiče v téhle chvíli uvědomují lépe. Přesto je to váš život a pokud víte, proč jste tam chtěla, bojujte si o to.

A to o hledání sama sebe... určitě nejste ve věku ani situaci, kdy byste vůbec mohla promarňovat svůj život. Zkoušejte, učte se cokoli, k čemu dostanete příležitost - tedy, v mezích zdravého rozumu - a tak dále, tanec je skvělá věc; a i když vás dostanou někam, kam nechcete, je to zkušenost a posune vás dál, berte to tak. Ani špatnými rozhodnutími se vám zatím neuzavírají vůbec žádné dveře. To až kolem VŠ, ale to už si zvládnete ošéfovat sama. Vůbec si nepřipadejte jako ovce, postavit se teď rodičům opravdu pevně je věc skoro nemožná.